Nezvládám dítě, mám depky. Prožívá někdo to samý?

ahoj! zkus mrknout treba sem
https://www.modrykonik.cz/forum/show.php?vThrea...

Ahoj Kasli,cítím to někdy úplně stejně,nevím,co myslíš těma černýma myšlenkama,mě spíš napadá,že jsem si neměla pořizovat dítě,když jsem tak neschopná,já mám navíc ještě jedno starší a to je hyperaktivní,takže jsem hotová dvojnásob. ☹

Svomo přesně to mě napadá, že jsem si ho radši ani neměla pořizovat, když ho neumím ani pořádně zvládnout 😒
A někdy jsem na něj tak naštvaná, že odcházím raději z místnosti, nebo by mě ruplo v bedně a naplácala bych mu zadek, lehce řečeno.

mam taky jedno starsi a aktivni. je ho vsude plno, pusa se mu nezastavi, je bolestynek, takze porad knoura..mam nekdy pocit, ze na nej jen rvu a je mi to pak strasne lito ☹ ostatni maminky jsou tak v pohode, materskou si uzivaji a ja mam pocit, ze jsem uplne neschopna...

Kasli,tak to já taky mám kolikrát co dělat,abych jí nepleskla.Ale já se většinou zoufalstvím rozbrečím.

Paolin a nemyslíš, že na poporodní deprese je u mě už trochu pozdě, malému je 8 měsíců!

Kasli, tak jako Ty si aspon jednou za cas pripada uplne kazda mamina! I ta, co navenek pusobi naprosto bezstarostne... Je to uplne normalni, ja si treba rikam, ze priroda zaridila denni spanek deti ne kvuli nim, ale aby to ty jejich matky vubec byly schopny prezit 🙂.

Hlavu vzhuru, na tom materskym stresu je pozitivni to, ze zadny problem netrva dlouho! Kdyz jsou prdy a vubec se nevyspis, rikas si, ze horsi to bejt nemuze, pak jsou zase zuby, pak obdobi vzdoru, ale zase uz nejsou ty prdy, pak uz nejsou ani zuby, takze clovek z toho nestihne zesilet, jak resi pokazdy jiny veci... A navic kdyz se to ditko obcas usmeje, kdyz krasne haja, to bys mu odpustila vsechno, ne 🙂

no tak promin. jsou tam i maminky, ktere maji starsi deti.

Gerden no právě, nejdřív mě vytočí to nepříčetnosti a pak se na mě těmi uvztekanými očíčky zakření a já jsem v háji, ale někdy ani tohle nepomáhá! Třeba jako dneska! Ale možná to je tím, že mě i vytočila kamarádka, co mi řekla že : ona pracující nemám tolik času jako já na MD, tak ať si to laskavě uvědomím! NO a do toho začal malej s jeho hysterákáma a já to zkrátka nezvládala ☹

Paolin v poho, já jen že u mě se asi o poporodní deprese nejedná, i když kdo ví 😅 Poporodní deprese jsem měla v 6tinedělí a ty už jsou naštěstí za mnou 😉

Kasli neboj, bude lip. Cim vetsi dite bude, tim min Te bude potrebovat a budes ho moct nekomu popujcovat a odpocinout si.

Tu kamosku bych fakt prastila ;) Ale holt je to nesdelitelna zkusenost, ona to sama jednou taky pozna. Ja pri diteti pracuju z domova, takze vidim, jak nepomerne je to materstvi narocnejsi oproti libovolny praci, proste ta prace je uplny nic proti tomu 🙂

No chce to si udelat, v ramci moznosti, aspon trochu casu na sebe, na uklidneni. Protoze dite odrazi stav matky, ja kdyz jsem protivna, tak je Helca taky jak vosina v pr. a to uz je pak takovej nekonecnej kolotoc vzajemnyho nasirani... Zato kdyz jsem v pohode, tak me ani jeji rev nedokaze vytocit.

Zkus aspon vypnout co se tyce pece o domacnost a tak, bordel nikoho nezabije, kybl rizota na tri dny misto slozityho vyvareni taky ne, proste snaz se si co nejvic zjednodusit zivot (nevim, jak to delas ted, tak jen strilim).

A taky to chce dle moznosti snazit se nebrat osobne ten detskej rev, nemyslet si, ze ja za to muzu, ze ja jsem jedina zodpovedna za nej a musim s tim neco udelat. Ja vim, je tostrasne tezky, ten detskej rev je evolucne vyvinutej presne na to, aby matka vseho nechala a kmitala kolem decka, no ale holt se to fakt neda porad..

tak já jsem na tom někdy stejně malá je ted protivná furt knourá a vzteká se a vubec nechce spát a když má jít tak to jsou strašné scény fakt jsem někdy ráda když příjde domu manža a veme si ji ale to je asi normální

Ahojky Kasli, já se klidně můžu taky přidat.
Pocity, které popisuješ, jsem zažívala tisíckrát. Když byla malá hodná, tak jsem se cítila báječně, říkala si, jak je to s mimčem fajn a jde to hladce... ovšem ve chvílích, kdy začala řvát a řvala a vztekala se hodiny a dny, tak já jsem se pomalu propadala do zoufalství, co dělám blbě a co malé "zas je"?!?!?! 😠
Možná je to hrozné, ale u nás se všechno začalo zlepšovat až tak kolem roku (takže nedávno) 😅 . Třeba jak píšeš, že když malej brečí, tak raději odcházíš z místnosti... tak to se třeba teď u nás báječně osvědčuje. Malá začne kvůli něčemu zuřit nebo jí něco zakážu, tak samozřejmě spustí, no a já odcházím pryč. To moc dobře ví, že je zle, trochu sice kníká, ale přijde se během pár minut udobřit a je klid 😉 . Ještě před pár měsíci by tohle bylo samozřejmě bylo nemyslitelné, ale teď je výhoda, že se dítě už dá vychovávat a každý rodič může mít oporu v důslednosti 😉 .
Teď ještě musíš chvilku vydržet, že malej řve bez důvodu a v tu chvíli na něj nic nezabírá. To fakt chce zatnout zuby a ten pláč si psychicky nepřipouštět - věř mi, jde to, je to otázka autosugesce 😀 . Za pár týdnů to bude určitě lepší! Kolem toho roku děti dělají ohromný skok.

Jo, je to fakt, ze kdyz vetsi dite (po roce, roce a pul...) rve, tak bud je jasny, ze se treba prastilo nebo neco, pak se samozrejme utesuje a tak, ale jde to celkem rychle, a nebo vetsinou uz se spis tak jako vzteka, ze chce nejakou blbost, a pak clovek klidne muze rict "tak se vztekej, stejne tu blbost, co zrovna chces, nedostanes ;)" a je to 🙂.

U toho malinkyho clovek bohuzel nevi, co ho trapi, protoze to nemuze rict, a tam je to fakt o nervy, protoze malinky dite jsem proste nikdy nechtela nechat plakat.

Ahoj.pokud se mohu přidat,ráda bych napsala,že asi každé dítě je občas"na ránu".Mám dvouletého synka a je to ďáblík.Poslední dobou je ukňouraný,pořád něco chce,ale nedovede říct,co-a nebo to dovede a klidně hodinu opakuje,že chce bonbon a já mu vysvětluju,že bude až po obědě-no děs.Hrozně jsem dítě chtěla a jsem šťastná,že se to povedlo.Ale je fakt,že tkhle náročný jsem to nečekala.Ačkoli Šimonek je i dle názorů jiných dost živý a aktivní...a to navíc začínám uvažovat o druhém mimi-no nejsem já blázen...🙂

kasli, normálně se na to vykašli! 😀
já mám takové zoufi skoro denně,takže patřím taky tady k Vám 🙂
pro mě je te%d největší problém,když mám nemocné dítě,nebo druhé pláče a pláče,ale furt si říkám to přejde 🙂
...když mi je zle a to z jakéhokoliv důvodu(ať děti,chlap,nemoc,...atd...),tak si v hlavě opakuju....
...UTRPENÍ SE PODOBÁ MRAKUM,NECH JE PROJÍT A UVIDÍŚ ZASE SLUNCE.... 😀 😀 😀

To chce čas tohle období odezní a budeš zase tou usměvavou maminou 😉

Ahoj holčiny,tak já si taky prošla takovýma depkama,bylo to dost blbý,kdy jsem probrečela dny. A v noci nemohla spát. Ale všechno se spravilo,nejhlavnější je,že máme zdravé děti,at jsou raubíři nebo andílkci,je totiž tolik nemocí a postižení,že jsem stasná,že ty moje jsou zdravé

ahoj...

ja do podobnych situaci nepadam,ale mam velice aktivni a pozorne dite,nic ji neujde,vzhledem k jejimu veku se opravdu ptam,jestli je to vsechno normalni,ze se uz stavi a drzi se ve stoje, porad se vykecava,proste se pres den porad neco deje. nastesti si umi i chvilku hrat sama. rozesla jsem se s mm a jsem na vsechno sama - barak,kolem domu,mala a tady v ch se chodi i do prace,nic materksa 2-3roky!!!takze jeste na polovicni uvazek makam...

Kašli, jdu tě podpořit i sem, i když o své depce jsem už psala i k nám do diskuse! Neboj, bude líp!!!!!!
Víš co ti řeknu? My máme z toho netu a tak různě trochu pokřivenou realitu. Koukáme na alba a vidíme jenom šťastné mamimky a šťastná miminka a máme pocit, že to tak musí být pořád, že mateřská je procházka růžovým sadem. Já když jsem teď měla tu svou depku a napadaly mě taky černé myšlenky, tak jsem si říkala, že asi nejsem dobrá máma, ale není to tak. Všechny jsme dobré mámy, protože se o to snažíme a to je hlavní! Depku má občas každá z nás, když se to na nás nahrne, jak píše gedren - nejdřív prdíky, pak zuby.. Mít dítko je někdy fuška, ale věř, že až depka přejde, malý trochu povyroste, tak ti to tisíckrát vrátí. Sice jsme z nich někdy na mrtvici, ale i tak je moc milujeme a neumíme si bez nich svůj život představit, ne? 😉

HOlky díky za podporu, dneska už to bylo o chlup lepčí, ale 100% to ještě není!
Já vím, že nejsem špatná matka, i manža mi to vždy říká, když mu brečím do telefonu, že nezvládám! Ale zkrátka to na mě tak někdy padne, naše situace s bydlením, máminy výlevy toho že bych se k malému měla chovat jinak, zkrátka a dobře asi se k těm mím maminkovským depkám nabalují depky jiné a tak to jede pořád do kola! Ale díky bohu za koníka 😀 Tady si o tom, můžu alespoň pořádně pokecat a vidím, že v tom nejsem sama a hned je mi lépe 😀 😝

Kasli, ani nevis, jak moc Ti rozumím a chápu. Jsem na tom obdobně a do toho taky problémy s bydlením, který mě šíleně ubíjí (během půl roku se budeme po druhé stěhovat 😠 ). Někdy mám pocit, že je toho na mě moc a jsem pak nabrušená i na manžela, kvůli každé prkotině.
Teď byla dcera týden nemocná, tak jsme byly zavřené doma a také nocovaly, protože jí bylo "auvej". Tak jsem byla ráda za každou chvilku, kdy s ní manžel trávil čas, abych si mohla zajít ven a provětrat hlavu. Jinak je malá docela hodná (i když teda trochu víc aktivní dítko) a jsem strašně ráda, že jí mám 🙂

ina.b: jj, právě ty moje stavy pak odnese i manža a přitom je to zlatíčko, nemít jeho jako oporu,tak mě jebne! S malým pomáhá jak jen je to možné, ale i na něm je vidět, že u ž toho má sem tam plný brejle (práce, stavba baráku) a do toho ten náš rarach, co s ním šijí všichni čerti!

kasli : a tyhle pocity jsi mela uz od zacatku, kdyz byl malej maly miminko nebo az ted, co je vetsi ?
Ja si totiz myslim, ze tyhle pocity cekaji kazdou matku, kdyz dite trochu povyroste a zacne se prosazovat, vztekat, ze neco chce, neposlouchat...atd.....
Ja jsem dost netrpeliva, tak se sama sebe docela desim, az malej zacne zlobit, mit obdobi vzdoru apod...
Ted je to 4 mesicni hodny mimino, tak si to uzivam dokud to jde, protoze vim, ze to neni na dlouho....
Jednou jsem tady chtela zalozit diksuzi pro pokrocilejsi maminky, o tom...jaka je realita oproti tomu teseni a sneni o miminku...
Clovek kdyz tu vidi alba tehuli apod...tak ma opravdu pocit, ze mit dite je raj na zemi a pak ho realita muze srazit....
Ja jsem teda do tehotenstvi a do materstvi sla s tim, ze to teda zadnej raj neni, ze budu hotova, ze se nevyspim, ze nebudu nic stihat apod...a zatim jsem prijemen prekvapena, ze to tak neni...ale jak jsem psala je to pouze tim, ze mam zatim maly miminko....az povyroste, tak me urcite ceka ten zahul, nervy v kyblu, depky atd....
Neznam nikoho, kdo by byl v tom "raji" porad.

tak jsem se rozhodla ze tu diskuzi zalozim...hrozne me tohle tema zajima... 😉

kasli: Nemam Ti do toho, co mluvit, bo moje mrne je vesmes pohodove, sem tam ji neco zatrapi (zuby, nemoc apod) takze ma pard dni, kdy je "nesnesitelne, ale jina v pohode..." ale neda mi to... Moje mamka dokaze zvladnout uplne jakykoliv dite. Svagrova ma nezkrotitelnyho klucinu uz od prtata, ted mu jsou dva a pul roku, hrozne malo spi atd... Mamina ho dokaze znicit tak, ze prijde z pisku padne treba v pek odpoledne tak jak je i s botama a vzbudi se rano... svagrova nechape a nikdy by neverila, ze to jde...
mamina ma dve hesla... dite musi chodit ven a musi byt dobre najedeny... Kdyz se na nase deti stara (ma 4 vnoucata) tak ji to opravdu vychazi na 100% az e to neuveritelny... Sama vychovala nas tri a asi v pohode, jelikoz si nic nepamatuje....zatimco druha babi, ktera mela 2 deti rok po sobe na to vzpomina nako na hruzne obdobi...
Tak me jen napadlo, jestli nechavas maleho dostatecne vybourit venku na pisku... tady v nemecku se rochni na piskvistich sotva sedici kojenci 🙂 a maminy maji pohodu...

Tlapicko: no nedokážu si představit, že bych našeho vzteklouna vyhodila na písek, za 1. tady nikde v okolí není a když je, tak je většinou zadělanej od psů (rozdíl německa a čech) S malým chodím denně na prochajdy, vypadneme ve 14hod a 18hod se vracíme, venku je docela v pohodě, ale doma okamžitě ječí, no a rozhodně se mu snažím dávat tolik jídla co jen sní, ale poslední dobou jí akorát ráno, v poledne a večer, sváči do něj nedostanu! Problém je asi v tom, že malej zdědil všechny super vlastnosi po moji rodině, takže je to tvrdohlavej cholerik, a to je strašná kombinace 😒
Znám hodně maminek co mají pohodovou mateřskou, ale vesměs mají hodná dítka ne takového teroristu jako mi 😉 Ale i tak ho mám mooooooooooooc ráda 😀

kasli a chova se uplne stejne s tebou jako treba s tatkou nebo babickou? Ty kluci od svagrove totiz mamku zlobi a ostatni ne, jelikoz se mamka necha a ostatni ne. Je jasny, ze geny delaji svoje, ale verim, ze i pristup k ditku muze jeho chovani trochu ovlivnit. Co treba nejaky zmeny, ktery by ho vyvedly ze stereotypu? celodenni vylet apod. jen strilim, ale verim, ze neco ti musi preci ulehcit...

Nam nejvice ulehcilo vzdycky, kdyz mela Eli vztekacich par dni, hodit ji do voziku, nejak prezit tu chvilku, nez jsme dojeli do poli a tam ji nechali radit... nemuze se ji nic stat a nikdo se na nas blbe nedival...

a s tim piskem... v Beroune je to vazne tak hrozne??? V Praze je to vazne sila. Nase babi venci normalne v cr 🙂 mame tam obe a jezdime na navstevy.... tady je to opravdu fajn, jak pises...

Kasli...

neboj je to úplně normální..já mám úplně to samé...a dvojnásob..někdy si říkám,že už to snad nevydržím..ale pak se to,ale zas obrátí....malá mi od 8 měsíců běhá kolem nábytku..malý od 9.,takže toho je fakt někdy moc všechno to uhldat...navíc malá je teda hodně ukňouraná....sotva se zvednu tak už řve...
Teď mám doma i tu nejstarší...tak je toho dost...

venku se každý tváří jak to zvládá v poho....,ale většina to někdy cítí tak jak my 😉

a o tom písku..tady taky není kam jít..když tam nejsou výkaly od psů,tak injekční stříkačky apod...a nehlědě na to,že ti moji jsou jak vysavač..pořád jim lovím něco z pusinek 😝 takže vím,co by dělali s pískem 😀 😀

Tlapicko: já nejsem z přímo z Berouna,ale z jedné ze Zdic a tady žádní písek fakt nejni 😉 Ale malý má na zahradě u baráku bazének, a na písek bch ho teď stejně ani dávat nechtěla protože všechno hned jí, stačí když chlastá tu vodu v bazénu, jíst písek by nebylo to pravý ořechový 😝 Jo a na výlets jezdíme, ty se mu moc líbí, ale to také nejde každý den, tak trochu to leze do peněz a hlavně člověk nemůže býta každý den na výletě, že! Za chvíli by totiž nebylo kam výletovat 😀

Marrha: ježiš ty máš dvojčátka, no tak před tebou smekám a mlčím, mít dvojčata to bych nepřežila vůbec 😅