Neschopnost dělat rozhodnutí a strach z budoucnosti. Jak se na to díváte?
Zdravím všechny,
mám jen takové zamyšlení a budu ráda, když mi napíšete svůj úhel pohledu, jak to máte vy.
Také máte tak velký problém s rozhodováním? O té nejmenší, nejobyčejnější věci se rozhodujete dlouhou dobu, neustále zvažujete pro a proti, máte tendenci se i zajímat o názor ostatních na dané rozhodnutí, protože se prostě vždy chcete rozhodnout co nejlépe, pro to nejlepší. Nevím, jestli tohle fakt není nějaký druh choroby.
Už mi to fakt vadí, že to tak mám a mám kolikrát pocit, že kvůli tomu procesu rozhodování a svoji vlastní nerozhodnosti mi vlastně ty dobré věci unikají, že to až moc řeším. Kdybych se tolik nerozmýšlela, mohla bych si víc užívat života a nebát se budoucnosti, že se rozhodnu třeba špatně..
Snažím se s tím bojovat, ale nejde to, jsem prostě taková. Dělám několikatýdenní průzkumy toho, jaké boty koupím dětem. Chci další dítě/nechci další dítě, bojím se, jak to zvládneme,
chci se přihlásit ještě na vysokou a vystudovat jiný obor, ale bojím se, jak to všechno budu zvládat s dětmi. Co když si děti zničí nohy v botech, které jim koupim. Co když teď to vše zvládáme a pak bude dlouhodobá krize ála covid a my přijdeme o náš dům, který si teď stavíme a bereme si na něj hypotéku. Co když, co když, co kdyz... asi už mi hrabe z toho všeho přemýšlení nad vším. A to na to ani nemám čas a stejně nedokážu nepřemýšlet, vypnout mozek, když mám chvilku pro sebe.
Třeba jste na tom někdo podobně a nebo mi poradíte, jak se nebát svého rozhodnutí, jak věřit, že budoucnost bude dobrá.
Děkuji.
kdy. Co když sipak bude dpak bude covid kdoví jak dlouho pokračovat a nás fun
Dobrý den, myslím, že se nejedná ani tak o nerozhodnost, ale o projevy úzkostné poruchy. Zkuste si o tom něco přečíst na netu. Pomůže psycholog nebo psychiatr 😉
Ahoj, mám ten stejný problém, probírám to že všech možných stran, pak se rozhodnu a poté dlouho dobu řeším jestli jsem neudělala chybu, neumím to hodit za hlavu a říct si tak stalo se 😊každopádně není to úplně příjemné a žáky by se mi hodila nějaká rada
Tím trpím taky. Mě už se to teda párkrát vymstilo, čímž mě nutí na to v dalších rozhodovacích brát větší zřetel. Nevím, tohle je asi zakódované z dětství, aspoň já tam ty faktory mám.
Člověk má občas strach z nějakých věcí, rozhodnuti, budoucnosti....mě pomáhají modlitby. Díky Bohu mám víru, jsou věci s kterými nemůžu nic dělat, ale mám někoho, kdo tu moc má. Víra dokáže zázraky.
Asi to chce psychologa. Jinak já jsem docela na jiné vlně a já bych se šla opít a dala si oraz od rodiny třeba na den. Mě totiž přijde, že jak na mateřské řeším jen ho...vše začíná být problém a to jsem jindy byla docela rozhodná osoba. + teda korona krize přináší daleko víc úzkostí a člověk se prostě víc bojí dělat unáhlená rozhodnutí viz bydlení,.děti. Někdy je fajn prostě žít a užívat těch chvil.
Mám to podobně, i když už s tím umím pracovat, tak v naprosto triviálních věcech se seknu a nevím, jak se mám rozhodnout, no...
Určitě vím, že nejsi schopná se s tím sama popasovat, takže psycholog.
Já ho mám doma, tak jsem nikam nemusela, ale kdyby jo, tak už teď vím, jak bych byla v p*deli z toho, koho si vybrat 😀
Nějaká porucha to asi je, dneska už na všechno existuje diagnoza, takže paráda, já vím, že za to může styl mojí výchovy, a tak s tím můžu nějak pracovat, i když zvyk je železná košile a stane se mi pak třeba u těch fakticky triviálních věcí, že nevím.... že nevím, jak se rozhodnout 😀
Ja bych si promluvila s psychologem nez ti z toho hrabne 🙂