Dobrý den, potřebovala bych se vypovídat...
Nikdy jsem neměla vztah…byla jsem zamilovaná do kluka, ale ten mě odmítl - hlavní důvod: mám vaginismus a nedokážu mít sex. Byla jsem v dětství sex. zneužívaná, myslela jsem si, že nikdy nebudu mít sex, hnusilo se mi to…ale do tohohle kluka jsem byla tak moc zamilovaná, že jsem věřila tomu, že to překonám, opravdu se to zpočátku dařilo, ale vaginál. sex nám prostě nešel…absolvovala jsem kvůli tomu několik sezení u sexuoložky (které byly naprosto k ničemu) a vyšetření u gynekoložky (vyšetření dopadlo katastrofálně, od té doby mám těžkou fobii z gyn. vyšetření)…
Ten kluk si samozřejmě našel jinou a od té doby je spolu často vídávám…jsem z velké rodiny, mám spoustu sourozenců a vždy jsem toužila to mít taky tak, miluju děti…
Vztah mít nikdy nebudu, kdo by chtěl mít frigidní holku…Nedělám si iluze, že by mě někdo chtěl…
Tak jsem se snažila najít se v něčem jiném, dodělávám VŠ, pracuji (jednu dobu i 50 hodin týdně), k tomu se hodně věnuji dobrovolnictví…ale vše marné, nějak mě to nenaplňuje, nepřešlo mě, že bych si přála mít vztah…, pár známých, kteří nevědí o tom, jaké mám problémy říkají, že přece si můžu najít jiného…ale ti nevědí o tom, že nemůžu mít sex a s tímto handicapem je extrémně malá šance na to, že někdy někoho mít budu…Navíc i kdybych si někoho našla a podařilo se nám nějak mít sex - pak už bych doživotně musela chodit na gynekologii, což nevím, jak bych zvládala…
Jinak chodím na terapie, léčím se na psychiatrii, dělala jsem všechno možné i nemožné, abych se zbavila fobie z gynekologie…nepomáhá nic. Pro představu - to není jen o tom, že bych se bála, ale moje návštěva gynekoložky dopadla nejen tím, že se lékařce nepodařilo mě kvůli vaginismu vyšetřit, ale následně jsem se v ordinaci pozvracela a omdlela...
Každý den se trápím, že zůstanu sama...snažila jsem se smířit s tím, že prostě zůstanu sama, tak musím dělat něco jiného - ale práce, dobrovolničení, věnování se zvířatům...nic z toho mě nenaplňuje, prostě je tu to něco, co vím, že nikdy mít nebudu...kdysi mě šikanovali, říkali, že jsem hnusná, nikdy nikoho mít nebudu, jen hromadu koček...teď vidím, že to tak nejspíš dopadne...
A tebe trápí víc to, že třeba nebudeš v životě sexuálně aktivní? Nebo spíš to, že bys měla být kvůli tomu sama?
Existují také asexuálové, jednoho jsem znala na vš. Netajil se tím. Normální kluk, ale neměl zájem o sex. Určitě nebyl jediný..Pokud bys prostě nemohla a dělalo ti ti problémy, i tak bys nemusela být sama..
Terapie i psychiatrii jen chválím. Je super že to řešíš a časem ti bude určitě lépe.
K tomu sexu mě napadá hlavně asi to, abys na sebe netlačila. Asi se spíš smiř s tím, že to nějakou dobu potrvá. Dej tomu čas...
Můžeš zkusit tzv. vaginální mapování, zjišťovat jak je ti to kde příjemné, kde třeba nepříjemné a postupně pomalinku ta místa uvolňovat a prodýchávat..i ty emoce rozdýchat a připomenout si že jsi v bezpečí. Stačí se třeba jen hladit a hlavně nedělat nic co by ti bylo až moc nepříjemné.
Napadla mě ještě Denisa Palečková. Má spoustu kurzů, např. "přepis limbického systemu" by mohl být pro tebe vhodný. Zabývá se i sexualitou a sebeláskou, mj. třeba tím vaginálním mapováním...Můžeš zkusit nějaký kurz 🙂
Ale hlavně na sebe netlač a pečuj o sebe a nestrachuj se budoucností. Nikdy nevíme co pěkného a nečekaného nám život přinese.
@mysikozisek611 obávám se, že přístup gynekologa "vyšetřit za každou cenu" není doporučovaný, ani správný. A dost ti tím uškodil. Pokud ještě někdy budeš chtít/potřebovat gynekologii navštívit, jdi rozhodně jinam, ještě se třeba zeptej na recenze, zavolej.
Podle mě je to ale spíš na řešení se sexuologem v kombinaci s psychologem, než jen psychiatrie a gynda. Nevím co všechno jsi zkoušela nebo nezkoušela, ale těch postupů a metod je celá řada a každému nesedne všechno.
Co se vztahu týče, netvrdím, že je to jednoduchá situace, ale není to nereálné. Jsou i jiné praktiky nebo méně nároční lidé...
V každém případě toto je v odbornosti sexuologa. Takže bych zkusila vyhledat pomoc tam.
určitě intenzivně řešit s odborníky. Neumím si to vůbec představit, ale držím ti palce, ať je ti lépe. Napadaná mě, byla jsi sexuálně zneužívaná kým ? Jak je tohle řešeno, vidíš nějaký posun přiřešení na terapiích ? Nestresuj se budoucností, důležité je se dám co nejvíc do pořádku. Kolik ti je let ? Píšeš že jsi měla kluka, co si před tím představit, kolik vám bylo let, myslím, že informaci, že žena byla zneužívaná zvládne unést jen hodně silný muž. A taky si myslím, že to aby si to zvládla ty, musíš to mít vyřešené ty sama. Je neomluvitelné když někdo někomu dalšímu tohle provede. Ach jo ☹
gynekoložka byla seznámena s tvým případem, přijde mi to tedy přehnané na první návštěvu, proč to nechala zajít až do omdlení. Tak mohla být nejdříve jen konzultace, vyšetření vnějším ultrazvukem. A další návštěvy postupovat pomalinku. Chce to najít někoho trpělivého a laskavého kdo ti pomůže, očividně to trauma je velmi živé.
Myslím, že by to chtělo kromě psychiatra i psychologa, psychoterapeuta a hledat metodu, kterou se ti podaří zpracovat trauma, ze znásilnění, pak věřím, by vaginismus mohl vymizet.
Budeš muset hledat terapii, která ti sedne. Jo, blbý je, že možná strávíš 10 let (možná i míň, nebo víc) sezením u někoho a nimráním se ve svých problémech, ale když to uděláš, máš šanci, že se s tím popereš a budeš mít šanci na normální sexuální život a vztah. I když necítíš naději, prostě to nevzdávej. Je to frustrující, že to musíš řešit.
@reeeza Má dobré nápady.
Já mám u sebe dobrou zkušenost i s alternativou.
S tím gynekologem, chtělo by to najít někoho citlivého, kdo bude pracovat s tvým problémem. Přesně jaká píše @petrasipkova1. Možná jít na gynekologii s doprovodem.
Netlač na sebe, čím víc tlačíš, tím víc je to horší. Každý tlak vyvolává protitlak.
Zkus si budovat vztah ke své vagíně, pánvi. Zkus se inspirovat knížkou Kundička: cesta k sobě, Divoce ženská. Jen si to přečti, nemusíš nic z toho zkoušet, když ti to nebude po chuti.
S tou hromadou koček, kočky jsou úžasní tvorové a to, že ti kočka dělá společnost, je pocta, kočky si vybírají s kým vůbec budou 😉 Jednu dobu jsem nemohla najít partnera, ze všeho randění jsem byla tak unavená, že jsem si říkala, jestli by nebylo lepší si pořídit několik koček a být taková ta potrhlá žena s kočkami.
Taky me naadlo to vaginalni mapovani. Snad ti to pomuze.
Děkuji Vám všem za nápady...nejvíc mě samozřejmě mrzí, že nejspíš zůstanu sama...asexuálové existují, ale je jich velice málo...Co se týče vaginálního mapování, tak to mě docela děsí, že by se mě úplně cizí člověk na takovém místě dotýkal, tohle je i hlavní příčina mojí fobie z gynekologie, že úplně cizí člověk mě bude vyšetřovat prsty.
Sama se mapuj, v klidu v hezkém prostředí si dej rande sama se sebou.
@jana_zofie
Jinak sexuoložku jsem vyzkoušela a už nikdy více...to bylo snad ještě horší než gynda, z každé návštěvy jsem se vracela s pláčem a brečela, že tam už nikdy, nikdy nechci...vůbec mě ani neposlouchala, skákala do řeči, vůbec mi nerozuměla...vím, že jsou i jiní sexuologové, ale mám po tomhle fiasku strach do něčeho takového jít znovu, stejně jako už nikdy nechci podstoupit vaginál. vyšetření na gynekologii - a to mě všichni straší, co budu dělat, až budu mít problém a že s tímhle přístupem určitě umřu na raka...jenže co dělat, když nejsem schopná fyzicky ani psychicky vyšetření podstoupit.
@mysikozisek611 Nezaložila jsi už diskusi na emiminu?
@infinity Na emimi se do mě spousta uživatelek pustila, že prý jsem troll...a taky co prý budu dělat, až dostanu raka...
Možná blbost,ale co třeba vyšetření v narkoze? Jen mě to napadlo...
@mysikozisek611 Ty se soustředíš na to, že bys měla jít k sexuologovi a na gyndu a ani jedno nechceš, nezvládáš. Tak tu gyndu odlož a jdi k psychologovi, najdi si terapeuta, ty jsi tohle doporučení úplně vytěsnila, prostě musíš začít pracovat s tím sexuálním traumatem. (Napsala jsi do diskuze, nějak to řešit chceš, jen nevíš jak.) Já si u sebe říkám, vždy je nějaká cesta, vždy je možnost, sice to není hned a podle mých představ. Já pokud si řeknu, že je to napořád, tak to napořád mít budu. Ty teď vidíš, gynda - nikdy mě žádný dr. nevyšetří, nikdy nebudu mít chlapa, protože vaginismus. Zkus si v mysli nastavit, že s každou nemocí se dá pracovat a od toho se odrazit.
Sexuolog není jediná cesta.
Strašení, že co budeš dělat, až budeš mít rakovinu, jako to tě vůbec nenamotivuje jít na gyndu. Chodit by se mělo, to je fakt, a to víš i ty sama, ale je to pro tebe velmi traumatický zážitek, který já si neumím představit. Když ti napíšu, že lékař/ka jednají citlivě a s respektem vůči tobě, tak ti to asi moc nepomůže. Já za svůj život zažila víc gynekologů a gynekoložek a všichni prováděli vyšetření citlivě. Co jít jednou na gyndu s nějakou kamarádkou, která ti tam bude dělat oporu?
Bohužel bagatelizace sexuálního násilí je běžná, společnost je v tomhle dost nevzdělaná.
Tak jsem to na emimi celý přelítla. Těch diskusí bylo víc. Lidi ti tam radili vesměs moc hezky a v podstatě to samé jako tady, ale ty se pořád otáčíš na tom gynekologickém vyšetření. Tak se nediv, že tě obvinili, že jsi troll.
Ne každý gynekolog vysetruje prsty. Můj bývalý mi dokonce říkal, že je to zastaralá metoda od které se upousti. On sám do mě nikdy rukama nesahal.
@infinity Ale ano, to nepopírám, že tam byli lidé, co radili hezky, za ty jsem vděčná.
@levandule_k K psycholožce samozřejmě chodím.
@infinity Jinak samozřejmě, že se bojím, proto se na tomto tématu točím. Bez vztahu se nějak žít dá, ale žít s permanentním strachem, že dostanu rakovinu nebo jiný vážný problém a co potom? Beru sice od psychiatričky léky na úzkosti, stejně mám extrémní strach z toho, že dostanu nějaký zdravotní problém a děsím se vyšetření, min. 1x týdně se mi o tom vyšetření i zdá.
@mysikozisek611 Vždyť chodíš dle tvého vyjádření na vyšetření ultrazvukem každý rok, tak nějakou kontrolu nad nemocí máš.
@infinity Mám no, ale přečetla jsem si ty diskuze, ve kterých mi psali, že to je dost málo, ten abdominální utz je dost nepřesný...a ve chvíli, kdy se na nějaký problém na tom abdominálním utz přijde, už taky může být pozdě...ale to je fuk, už se zase točíme na tom tématu gynekologie...ale takhle v podstatě probíhají moje terapie, 90 % rozhovorů s mou psycholožkou je o gynekologii, jelikož já jsem tak zaplavená úzkostí, že nad ničím jiným už ani moc nedokážu přemýšlet...
@mysikozisek611 To je škoda, je spoustu krásných věcí, nad kterými se dá přemýšlet, než jen nad vyšetřením na gyndě. Co naplánovat něco se svými neteřemi a synovci? Tady na webu pro maminky je spoustu tipů, kam si vyrazit.
@mysikozisek611 Tak to je dobře, že chodíš na terapii, zkus vyzkoušet i jinou psycholožku.
Mně na gyndě nedělali stěr z čípku, když jsem ještě byla panna. Já jsem myslela, že už panna nejsi, když jsi byla v dětství zneužívána...
Nejhorší je smrt z vyděšení, to jaká je šance, že dostaneš rakovinu děložního čípku a spol., když jsi ještě panna, to by se k tomu musel vyjádřit nějaký odborník. Neuklidnilo by tě, kdybys měla očkování proti rakovině způsobené viry HPV?
Nenahrazuje to sice prevenci, ale lepší než drátem do oka, uvař si občas čaj z řebříčku (koupíš v běžné lékárně). Mně třeba pomohl na kvasinkovou infekci a podle bylinkářů má účinky proti rakovině dělohy. https://www.bylinkyprovsechny.cz/byliny-kere-st... (PS v případě rakoviny to nenahrazuje to standardní léčbu navrženou lékařem, fytoterapie je vždy doplněk.)
Ty se potřebuješ trochu uklidnit, abys to mohla zpracovat, ty jsi trochu zacyklená a vyděšená z toho, že nezvládáš návštěvu gyndy. Zkus se zaměřit na něco jiného než na gyndu. To, čemu věnujeme pozornost, roste.
Zkoušela jsi někdy nějakou alternativní terapii? Kineziologie, regresní terapii, somatic experience, terapii zaměřenou na vnitřní dítě, rodinné konstelace, bachovky, ženské kruhy?
@mysikozisek611 Myslím, že lze najít i partnera, který sám o sex také nestoĵí. Nebude to snadné, ale snad to není neřešitelné, zkusila bych nějaký vhodně formulovaný inzerát. Držím palce...
Ovšem k vyšetření gynekologem není třeba mít sexuálního partnera. Tam by měla chodit každá žena, i sexuálně neaktivní. I staré babičky, které pohlavně nežijí již 20 let chodí. Třeba se ten strach dá taky řešit...co třeba vyšetření v celkové anestezii, epidurál...? Nevim, třeba to lze domluvit....ale je to jen nápad😉
@mysikozisek611 ahojky v prve radě je mi moc líto čím sis musela projít. A TajY ze jsi nanarazila na odborníka v oboru, na vysoké mě učil skvělý psycholog Jan Svoboda zkus ho kontaktovat jestli vy ti nedoporucul někoho opravdu dobrého kdo se zabývá těmito problémy… psychologii mám jen velmi okrajově a ano najít kvalitního člověka je opravdu provlem. Potřebuješ hlavně člověka vedle sebe kterému plné duverujes a věřím ze i pro tebe existuje správný protějšek který zase má třeba jiný problém a třeba nemůže mít sex a zapadnete do sebe jsko puzzle… možná nejsi povinna svůj problém vyřešit ale třeba bude stačit ho přijmout věřím ze na světě existuje někdo pro tebe.
@mysikozisek611 Myslím si, že určitě existují muži, pro které není sex důležitý nebo ho mít nemohou a taky chtějí lásku a vztah. Nebude jich mnoho, ale Tobě stačí najít jednoho. Hledala bych na seznamce… raději placené. Co se týče gyndy. Proč bys tam musela chodit? Znám lidi, co se moc bojí zubaře, tak k němu taky nechodí.🤷♀️ Taky jsem se bála, tak jsem šla poprvé na gyndu až v 33 letech a to jen proto, že jsem měla problém, jinak bych tam šla jedině až jako těhotná. Být tebou, tak tam prostě nechodím a zaměřím se spíš na hledání vhodného partnera, se kterým budeš sama sebou a spokojená. Stejně prý nejvíc rakovin děložního čípku mají promiskuitní lidé, což se Tě netýká.
A co děti? Toužíš po nich v budoucnu?
Přeji Ti, aby se Ti dařilo myslet na pěkné věci, které Tě v životě mohou potkat.
@elfka21 Můžu se zeptat, když jsi měla velký strach z gyndy a šla tam poprvé až v 33 letech, bylo to tak strašné, jak jsi čekala, bylo to ještě horší než očekávání, nebo to naopak zpětně hodnotíš, že ta návštěva byla docela v pohodě.
@levandule_k Měla jsem štěstí na dobrého a velmi taktního gynekologa. Žádné trauma jsem si neodnesla. Kdybych ale neměla problém nebo nebyla těhotná, nešla bych k němu pravděpodobně nikdy. Rakoviny bych se nebála. To je jako bát se zemětřesení. 🤷♀️
@elfka21 Je to o rovnováze, bát se rakoviny, tak tě to stresuje a obecně stres není dobrý pro zdraví. Jsem poměrně hodně alternativní, mám ráda psychosomatiku, která ukazuje na spojení nemoci a nezpracovaných emocí, ale kdo má dneska tak vyřešené vztahy a emoce...
A co na tyto tvoje myšlenky tvůj psychiatr? Podle mě by ti měl radit jen odborník, ve kterého máš důvěru a jsi schopná mu toto všechno říct. Já bych si třeba nevzala na triko, že něco "plácnu" v diskusi na netu a způsobím ti tím nějaké problémy.