Nemám ráda, když dítě chodí po bytě s jídlem v ruce
Ahojky, mám 2 děti a když jedí, tak u toho sedí, pokud sedět nechtějí jídlo jim okamžitě seberu - té mladší, starší to chápe, že s jídlem v ruce se prostě po bytě nechodí ( něco jiného je to venku, tam ať si drobí jak chtějí 🙂 ) sice je pravda, že se mladší někdy pekelně vzteká, když ji jídlo seberu, pokud odejde od stolu, ale rozhodně povolovat nehodlám, no zkrátka nemám ráda jídlo podrobené, rozšlápnuté... všude po baráku, u nás se jí zkrátka u stolu v kuchyni a nikde jinde.A problém je v tom, že mám kamarádku, která když u nás je se dvěma dětmi, jim všechno dovolí, s brumíkem v ruce, chlebíček v ruce, sušenka v ruce..... se všim v ruce pobíhají, po její návštěvě musim celý byt vyluxovat a vytřít, jsem rozhodnuta ji zkrátka říct, že u nás se s jídlem v ruce chodit nebude, je to dobrá kamarádka, mám ji ráda, děti máme stejně staré, tak si i vyhrají, tak snad se neurazí, nemáte s tim některá podobnou zkušenost? Jo rozhodně nejsem nějaká chorobná uklízečka 🙂 úklid dělám 1x týdně, někdy 1x 14 dní
Ahoj, 100% tě chápu. Taky nemám ráda, když se s jídlem chodí.. Když jsme doma, tak taky se jí u stolu,pokud chce Terka odejít, tak prostě bez jídla. U babiček se ale jí třeba i v obýváku, tak tam se může chovat podle nich. Ale taky se jí snažím vysvětlit, že i když je u babičky a tam se to může, tak že s tím bude sedět u stolečku a hrát si půjde až to sní. Pokud jde o kamarádku, taktně bych jí upozornila, že ty vedeš děti k tomu, že se jí u stolu a byla by si ráda, kdyby toto pravidlo u tebe dodržovaly i její děti. Pokud je to dobrá kamarádka, tak to pochopí. Možná jí to bude trvat než si na to zvykne. Ale určitě bych se nebála.
Já jsem měla kdysi stejný názor na stolování dětí jako ty. Bohužel co mám děti, tak jsem v tom dost polevila a lecos jim dovolím. Samozřejmě ty patlavé věci jedí u stolu, ale třeba suchý rohlík nebo sušenku, tu si klidně odnesou do pokojíčku a jedí kde chtějí (hlavně jsem jim to začla dovolovat kvůli tomu, aby se vůbec najedli, protože oba měli období, kdy nejedli vůbec nic a u stolu by se nenajedli. Tak jsem jim dala aspoň něco suchého do ruky, aby zobali v pokojíčku.
No ale když jsme u jedné kamarádky, tak ta taky zastává názor, že se musí jíst pouze u stolu a nikde jinde jídlo netrpí. Když jsme u ní byli poprvé (to jsem ještě netušila, jak to má), tak ona sama napomenula moje děti, že jídlo ano, ale pouze u stolu. A já to vzala v pohodě - jsme u ní doma a tam platí její pravidla.
Takže pokud je to tvá kamarádka, neboj se jí cokoliv říct, určitě to pochopí 😉
Souhlas, taky nutím s jídlem sedět 🙂 dobře, neřeším, když zobe rozinky třeba, s těma bordel neudělá, ale od snídaně po večeře, bud v židičce a nebo u stolu 🙂
Aby nestojí=aby nenadrobila
Já mám stejný problém s kamarádkou,ale neřekla jsem ji nikdy nic.Nevěděla jsem jak,aby to nepochopila špatně.A teď,když už to takhle je několik měsíců,mi přijde blbé ji něco říkat,tak zničeho nic.
Já mám teda zatím malé dítě, které ještě nechodí, ale až bude větší, plánuju to dělat jako Ty. My jsme s mužem oba hodně na pořádek, takže rozhodně nebudeme tolerovat, aby jedl a chodil u toho a drobil po celém bytě. Ale taky jsme tu měli návštěvu, bratrance s manželkou a jejich dvě dcerky - 1,5 roku a druhá 4 roky - a to byla katastrofa - běhaly nám s jídlem po celém bytě, drobily nám všude...to bych ještě překousla, ale maminka jim dovezla s sebou nějakou nektarinku nebo co to bylo nakrájenou na kousíčky a ony jak od toho měly zapatlané ruce, tak nám chodily po bytě a patlaly všude - po jejich odjezdu jsem musela převlíct i povlečení v posteli. Já jsem celkem tolerantní, ale muž tohle nesnese, ale oběma nám bylo blbé něco jim říkat, takže jsme se na sebe jen mlčky dívali a hned jak se za nima zabouchly dveře, vytáhli jsme hadr a vysavač a uklízeli a nadávali 😀 A ono vyčistit rozšlapané tyčinky z koberce nebo fleky od ovoce z povlečení nejde moc lehce. Jenže jsme si za to mohli sami, že jsme nedokázali říct, že se u nás jí u stolu. Takže určitě kamarádce řekni, jaká jsou u vás pravidla. Třeba to zkus podat tak, že pokud Tvoje děti uvidí, že jiným se povolilo s jídlem běhat, tak chtějí běhat taky a Ty chceš, aby s jídlem seděly u stolu, tak to musíš vyžadovat i po těch jejích dětech.
@rituska88 Tak to je mazec s tou nektarinkou.Ty drobky taky až tak moc neřeším,ale za toto bych taky už něco řekla.A možná bych byla i naštvaná,že ji to nenapadne samotnou.
@andrrriiik No, já jsem hodně měkká ☹ A pak si vždycky nadávám až už je pozdě. Já nevím, ale moc nechápu rodiče, kteří na návštěvě nechají děti dělat co se jim zlíbí, já asi v tomhle budu fakt tvrdá. Třeba ty holčičky - myslela jsem si, že mají výchovu dobrou, ale když nám ta mladší začala rukou bouchat do akvária, ve kterém je 120 l vody a maminka s tatínkem jen přihlíželi a klidným hlasem opakovali: Klárko, nechej toho..., tak už to ve mně vřelo. Nakonec můj chlap zařval tak, že se malá až lekla a nechala toho - v ten moment jsem na něho byla naštvaná, že na ni řve, ale pak když jsme se o tom bavili, tak jsem mu musela dát za pravdu - radši být za zlého strejdu než řešit potopu a vysvětlovat sousedům pod náma, že se nám nedopatřením rozbilo akvárium.
@rituska88 Taky nepochopím takové rodiče,to bohužel musí zasáhnout někdo jiný.Někdy nějaká domluva a vysvětlování nepomůže,a když vysvětluješ už po několikáté,zařveš,nebo dítko plácneš.Já někdy dceru i seřežu,a rozhodně toho nelituju.
myslím, že by s tím kamarádka neměla mít problém, když jí a dětem řekneš, že u vás musí jíst u stolu. Já k tomu holky vedu, ted ovsem nechápu, proč jsem včera 4x zametala drobky.
Pokud je to dobrá kamarádka, tak si myslím, že by s tím neměl být problém. Vždyť dobré kamarádky máme od toho, abychom jim mohli říct všechno🙂 Ale pravda, šla bych na to opatrně a také to spíš svedla na děti, že je to chci naučit, a že by to proto mělo platit pro všechny, než jí říct, že kvůli jejím dětem musím uklízet celý byt 😅
Horší je to vysvětlit třeba tchýni, že se jí u stolu. Když malá nechce jíst, tak za ní běhá po celém bytě se lžící v ruce a ve vhodnou chvíli jí to cpe do pusy a to jak u sebe doma tak u nás. Na mé námitky odpovídá, že přece musí něco jíst a že jí přece nenechá o hladu..
tak ja jsem mama " Herodes " 🙂 jestli maš hlad tak si pěkně sedni ke stolu a jes , žadne pobihani po bytě a už vubec ne do pokojičku .
Podle mě pochodovani s jidlem po bytě vede jenom k tomu že děti v pubertě a v dospělosti ke špatnym jidelnim zviklostem .
Mi i když jime venku / sušenky , parek v rohliku ..... / tak si sednem na lavičku .
No, tak nevím holky, ale kdyby mi udělala kamarádka scénu kvůli drobkům, tak už k ní asi chodit nebudu. Děti dělají binec, to je prostě fakt a pokud je to problém, tak si nezvu nikoho s dětma. K nám chodí kamarádky často a to, že po návštěvě budu muset uklidit, jsem vždycky brala jako holý fakt. A to v době, kdy jsem děti neměla a na pořádek jsem opravdu hodně vysazená. Přijde mi účelnější nechat děti dýchat a jednou příp. dvakrát denně vysát a vytřít. Každej k tomu má prostě jiný přístup. Zakladatelko, ber to tak, že kamarádka to má nastaveno jinak a taky by se jí mohlo doktnout, že máš problém po návštěvě vysát a mohla by se cítit nevítaná.
tak já myslím že nejde jen o ten úklid ale i o princip, ostatní děti vidí že najednou se to smí 🙂 oni nesmí a návštěva ano ☹
já bych jí normálně řekla, že se u nás jí u stolu a sama i její děti upozornila, že odběhnout můžou, až to dopapají. v klidu a bez dalšího vysvětlování. vůbec bych neřešila, jestli by z toho byla uražená nebo nesvá - prostě je na návštěvě. to je celá naše česká povaha - raději nic neříkat a pak za zády pomlouvat /což není případ zakladatelky - ta se zde radí 🙂 /. pokud by se jí to dotklo, tak je to její problém. ale myslím, že pokud se to udělá takto přirozeně a bez nějakých šílených omluv a vysvětlování, tak si toho ani nevšimne a začne to sama respektovat. taky se mi kolikrát stalo, že jsem měla od dětí příbuzných zamazané i peřiny od čokolády - ale to jsem si sama neuvědomila, když jsem čoko nechala na stole a nikdo děckám nezkontroloval ruce. od té doby dávám na stůl jen "bezpečné" potraviny a sama dětem říkám, že musí u stolu a pak umýt ručičky. žádná kámoška nikdy neměla problém - spíš byla ráda, že chvíli nemusí hlídkovat 😀
@svobodpetika No,ale o tom je přece kontakt s ostatníma. Přece se ti celá planeta nepřizpůsobí, aby tvoje děti neviděli jiný způsob života.
@nov777 No ale na druhou stranu se děti musí naučit, že se někdy hold přizpůsobit musí a to i děti kamarádky a bude jim to výhodou i pro budoucí život, jelikož se musí začít přizpůsobovat už od školky. Ve školce jsem neviděla, že by tam děti pobíhali s jídlem a i když jsme navštěvovali mateřské centrum, tak tam také děti museli jíst jen u stolu. I pro zachování kamarádství a vlastně jakéhokoli vztahu je nutné umět druhému říct, co se ti líbí a co ti vadí. Přece to v sobě nebudeš dusit? Chvíle s kamarádkou by měli být příjemné a ne abys celou návštěvu v sobě dusila vztek, že zase budeš muset uklízet a i kamarádka by nebyla ráda, kdyby věděla jak se věci mají. První moje otázka, kdybych zjistila, že se mojí kamarádce nebo někomu jinému moje chování nelíbilo by byla "Tak proč něco neřekneš?"
@krucis Máš pravdu, na tom taky něco bude. Já si prostě jen neumím představit, že by mi kamarádka vysvětlila, že má problém s tím, že moje dítě nejí sušenku u stolu. Jednak mi přijde úplně mimo něco takovýho řešit, jednou se vidím s kamarádkou a chci s ní trávit čas, takže tohle v té chvíli není důležitý. A jednak si myslím, že se mají lidi celkově tolerovat. Takže mi přijde divný, když přijdu ke kamarádce, která trvá na tom, že dítě krmí a dítě jí u stolu, tak bych to automaticky měla dělat taky. A jak to bude fungovat, když budu chodit k pěti kamarádkám a každá bude mít jiný přístup. To bude moje dítě automaticky naskanovat na jiný režim podle toho, kde zrovna na dvě hodiny zakotvilo? Asi mám kliku, vidám se s poměrně hodně ženskýma a všechny máme stejnej přístup.
to není o toleranci, ale o komunikaci. každý to má nastavené jinak, a proto je třeba se dohodnout - ne mlčet a hrát si na tolerantního, když to ve mně vře 😀 Podle mě není nic špatného na tom se ozvat....
A dotaz: s manželem jíte i někde jinde? Řeším to samé, dcera jí jen u stolu, nicméně když si vezmu něco do obýváku, dá si se mnou a není u stolu. Takže se to ve mně pere, že na jednu stranu nechci, aby viděla, že my děláme něco, co ona nesmí, na druhou stranu my jsme rodiče, a když například jím chipsy, tak ji taky nedám, byť jsem u stolu.
@piskac U nás je to taky tak, nehodlám mít zadrobenej a opatlanej celej byt. V kuchyni má dcera stoleček s židličkama - svůj, dětský. Když baští, sedí u něj. Když je u nás návštěva s dětmi, vyháním i cizí děti jíst ke stolečku. Možná to není moc zdvořilé, ale nebudu za dva roky kupovat nový gauč, protože by připomínal spíš než gauč obrovský kinder mléčný řez 😀
U jídla se sedí. Jak my, tak i děti (zatím tedy jen syn, dcerka ještě pije mléko). Trvám na tom. A žádné pohádky a podobné věci u toho, to až po jídle.
@brightnwhite s manželem jíme jedině u stolu v kuchyni, když je návštěva tak vezmeme něco do obýváku na stůl, ale jinak se v obýváku nejí
Holky děkuji za názory, kamarádce to nějak opatrně řeknu, myslim, že to vezme, ona je vcelku rozumná, až na tenhle problém 😀 tak všem moc moc díky
Prijde mi to ok, kdyz ji to mile vysvetlis at se neurazis... ja to hodlam delat stejne nevidim duvod proc litat za detma s hadrem a pridelavat si praci... popr at chodi s talirkem... to drbu i pritele at nedrobi...