Nekojím. Mám výčitky

intacta
23. kvě 2014

Zdravím zvláště maminky nekojených dětí.Mám doma 5týdenní dceru a po měsíci snahy o kojení jsem přešla na UM.Malá málo pila, usínala u prsa,pak plakala.Každé kojení byl boj,zpocené jsme byly obě.Ze začátku jsem jen dokrmovala Nutrilonem,ale postupně jsem přešla plně na UM.Prostě jsem psychicky nezvládala ten kolotoč přiložení k prsu,přendávání z jedné strany na druhou následně přípravu dokrmu, mytí lahvičky s vidinou, že za dvě až tři hodiny se to bude opakovat.Prostě jsem to nedávala a byla z toho vystresovaná.Občas to na mne padne a mám výčitky, že svému dítěti nedávám to nejlepší, ale fakt jsem to nezvládala.Mamči, měla jste to některá podobně?Prosím o povzbuzení 🙂

replykatee
23. kvě 2014

Měly jsme stejný začátek. Často jsem brečela, říkala jsem si že jsem špatná matka. Pak mi ruplo v bedně, začla jsem přemýšlet jinak, zatla jsem zuby a přes ty bolavé bradavky a neustálé buzení jsem se rozkojila a malá se chytla.
Nicméně, nikdo by si neměl vyčítat, že kojit nemůže a rozhodně nebuďte smutná. Ať už od mamky, nebo UM, hlavně že je miminko spokojené a není hladové 🙂 Nejste první, ani poslední.
Hodně štětí a zdraví Vám i miminku!

blannie
23. kvě 2014

Ahoj, ja se snazila dva mesice, kdy jsem kojila, pak suplementor, a pak min. pul hodinu odsavala, ve dne v noci, laktacni poradkyne u me byla jak doma. Mala byla desny savec a ja to po tech dvou mesicich zabalila, protoze mliko skoro nebylo. Stalo me to hodne penez, ale dala bych i daleko vic, kdyby se to podarilo. Vycitky mam dodnes a moc doufam, ze u druheho to pujde. Ale kdyz to nejde, tak to proste nejde....

pincola
23. kvě 2014

Holky kojení je určitě velmi příznivý faktor pro imunitu dítěte, ale není jediný. Myslím, že se to dá nahnat jinde. ařit zdravě, necpat děti sladkostmi, naučit je na zeleninku a ovoce, nenalejvat je přeslazenou šťávou. Kojení se nepodařilo, tak se podaří něco jiného🙂

katharinka4222
23. kvě 2014

Ahoj, malá se mi narodila o dva měsíce dřív a s kojením jsme měly problém taky. Byla malinká a neměla sílu a já i přes odsávání jsem neměla dost mlíka :( Jak říkáš, kolotoč jak blázen, nakojit, dokrmit,odsát a za hodinu znovu. Já nevyspaná, malá taky ne. Vydržela jsem to asi 2-3 měsíce, pak jsem plně přešla na UM a od 4 pomaličku na příkrmy. Malá se po přechodu na UM zklidnila, lépe spala a já se taky vyspala. A oběma nám bylo líp 🙂 Taky mě občas napadlo, že asi nejsem nejlepší máma, ale když jsem viděla, jak je spokojená a usmívá se tak jsem si řekla, že to je nejdůležitější :D Dnes už má 16m a je to spokojené veselé a živé dítko. 🙂 Takže se netrap a hlavně si užívej toho, že je malá spokojená s plným bříškem :D

loafeer
23. kvě 2014

Ja se snažila kojit jako blbec a za každou cenu. Neměla jsem prostě mlíko, takže jsem kojila, odsávala, přikrmovala- jedno krmení nám trvalo hodinu a půl a za hodinu to cele znova. Taky jsme měla výčitky, nervy....Do toho mi paní tchýně říkala, že mám mlíka dost ( ťuk ťuk na hlavu ) a že mu dávám chemii....Nic, vykašlat se a držet se toho že: Spokojená matka, spokojené dítě:o)....Jako profík bych to neměla říkat, ale stran kojení je na matky obrovský nátlak a kdo nekojí, připadá si jako krkavec. A patří se na to vykašlat a hotovo

ivular
23. kvě 2014

@intacta Tak já jsem sice opačný extrém (syn bude závislák na kojení snad až do nástupu na ZŠ), ale myslím, že problém je ve tvé psychice. Já jsem měla mléka jako pro půl porodnice, ale možná to bylo tím, že jsem to nikdy moc neřešila. Už před porodem jsem nakoupila Nutrilon, s tím, že laktaci svojí vůlí stejně neovliním, takže buď to poteče nebo prostě ne 😀 Snaž se to brát víc na pohodu, vždyť nejsi povinna naplňovat žádná očekávání nikoho (co se kojení týče). Pokud píšeš, že dcera u prsu usínala, tak bych využívala aspoň toho a dceru na večer takto uspávala. Má to na její psychiku zjevně pozitivní vliv - jinak by u toho neusínala 🙂 Třeba by se jí podařilo i nějaké mlíčko vytáhnout. A když ne, Nutrilonu jsou plné obchody 😉

ululul
23. kvě 2014

Já to měla podobně u prvního syna. Měsíc jsme se u každého kojení trápili, pak dokrmovali. Brečel u toho on i já. Mlíka bylo málo a rozkojit se nám nedařilo. Nakonec jsem to vzdala a přešli jsme na UM. Dneska jsou mu 2 roky a řekla bych, že to na něm vůbec žádné následky nenechalo. Alergii zatím žádnou nemá, vůbec nestůně. Teď mám 7 týdenní holčičku a tentokrát mám mlíka dost, ale malá zase odmítá sát. Ale protože jsem se zapřísáhla, že druhé prostě kojit budu, tak každé 3 hodiny odsávám a krmíme z lahvičky. Taky to sice není úplně kojení, ale moje mlíčko dostává 🙂

romantika
23. kvě 2014

První jsem kojila a byla jsem v udesnem stresu - ale opravdu velkem, umrti, apod.. a desne jsem si vycitala, ze to všechno laduju do ni. Takze si s první rikam, ze by mozna bylo lip kdyby mne tenkrat to kojeni stresem preslo. Od toho stresu prestala spat a jen rvala a rvala a rvala. Zamotany kruh. Berte to tak, ze vse je nejak nastaveno. Maminku vždycky trapi, ze nemůže udelat pro dite to nejlepší, ale az budete mit deti dele, tak vas ty povinnosti a tolik snahy byt dokonala pohlti a uvedomite si, ze by vas kleplo byt ve vsem dokonala a je dulezite vse nejak zvladnout jak to jde. A stresovat se co nejmíň. On je opravdu pro deti horsi ten stres matky, nez mermomoci dokázat to nejlepší. Nebojte, budte radeji spokojena a usmevava na miminko nez ječet jak jsem to dělala ja. Dodnes to mam taky v sobe ze jsem kojila na silu a u nas jsme vyli obe vystresle jak pomerance. Nejakym zahadnym zpusobem jsem o mliko neprisla. Nicmene když jsem prestala kojit a to az po 15 mesicich tak nejak jsme se obe uklidnili. Takze není vse nutne a budme radi, ze existuje umela vyziva. Dulezite ze mate prdolku rada a to je na svete to nej nej co muze dostat.

evaii
23. kvě 2014

Ahoj, obdivuju vás, že jste to vydrželi třeba i měsíc. Malý je od začátku na UM, nikdy ze mě nic nevytáhl, odsavačka taky, takže od narození pije nutrilon. Jak už tady někdo psal, spokojená máma rovná se spokojené dítě a co víc si přát. U nás to tak funguje, po tom co jsem to po pár dnech vzdala (protože opravdu nevytáhl vůbec nic - mám to pravděpodobně po babičce rodové) jsem začala být spokojená já i malý a pije ho ještě dnes (20měsíců) Také alergie žádné a nemoc..... leda rýmička. Takže já si na tom našla určitá pozitiva a v negativa řešit nebudu, protože bych se z toho zbláznila.

terinda
23. kvě 2014

@intacta neboj, je nás víc. Nic si nevyčítej 🙂
Mně kojení nešlo, bylo málo mlíka. Odsávala jsem 4 měsíce, dcera byla částečně na MM.
Taky mě to trápilo, ale po skončení odsávání se mi fákt ulevilo 😅

petrajurinova
23. kvě 2014

@intacta hlavní co dítě potřebuje je klid, spokojenou a šťastnou mámu a laskavou náruč. Nejde to s kojením? No co, svět se nezboří, půjde to s lahvičkou i s tou můžeš malou držet při jídle v náručí a dát ji pocit bezpečí. Pokud Vám to tak oběma vyhovuje, je to naprosto v pořádku. Kojení je levnější, ale když to nejde, tak holt aspoň k něčemu je ten farmaceutický průmysl jednou užitečný.

andelka
23. kvě 2014

Hlavně klid, teď už s tím stejně nic nenaděláš.
Ale jinak..hlavní je si věřit, a mít podporu. Některé děti pijí málo, usínají, pláčou..kojí se co hodinu, trvá to hodinu..a je to normální. Pro mě to bylo pořád lepší než řešit dokrm nebo celkově UM.

iira
23. kvě 2014

Neblazni ,tak to prostě nešlo,nedelej si s tim hlavu ..mala dostava i v um to co potřebuje ,taky musi mit maminku v pohodě ,miluješ ji?...urcite ano ,tak nesmutni at neprijdes o to krasne kolem ....a uzivej si ,strasne rychle to pak leti ...miminko bude za chvili pryc ...🙂)

eluska87
23. kvě 2014

já to měla obdobně, s tím, že syn se nepřisál..mám vpáčené bradavky a ikdyž jsem používala kloboučky nepomohlo mi to, protože se mi ani nedělalo moc mléka..tak jsem to po měsíci vzdala...vůbec se netrap...hlavní je, že jsi teď v klidu nenervuješ se, maličká je taky v pohodě, protože se napapká a krásně spinká..a to je přeci nejdůležitější ne?že je spokojená...a pokud je spokojená jako že určitě je, pak pro ni děláš to nejlepší..Kojení je dnes hrozně ,,módní" záležitost mi příjde..samozřejmě je to přirozené,ale když to nejde, tak proč trápit sebe a ještě dítko?netrap se, nachystej flašu a je to 😉 Dívej já syna nekojila a je to zdravej a šikovnej kluk, teď čekáme dcerku a upřímně pokud nebudu kojitnebo to nějak npůjde kašlu na to a jdu na UM..vůbec to nebudu hrotit..nepůjde?nepůjde..frknu flašku a je to..nevidím na tom nic špatného..možná mě některé maminy ukamenují,ale co...důležité je: že je miminko spokojené a zdravé a maminka taky..a to jestli kojíš či ne..na to bych se vyprdla..

andelka
23. kvě 2014

Jasně, někdy je kojení fakt boj..ale já bych dávala bacha na to psychické nezvládání. Protože je úplně normální že se dítě často kojí, zvlášť zpočátku. že se to musí oba naučit, zajet se. Dodnes vzpomínám na hodiny, které jsem strávila kojením a odpočíváním, protože malej mi u toho usínal..nikdy později už toto nešlo. A bylo to pohodlné..sice se kojil často a dlouho, ale pokud byl se mnou, nemusela jsem řešit jeho jídlo, žádné flašky, drahé UM, vyvyřování..Jenže tady je problém v tom, že já měla podporu a měla jsem to tak nastavené. U zakladatelky mi to zavání trochu poporodním splínem. A toho bych se bála dobudoucna.

prapodivna
23. kvě 2014

Kamarádka taky po marném boji přešla na umělé mléko a sama říká, že její syn je zdravější než ostatní kojené děti (dnes je chlapci 6 let). Určitě si s tím nelam hlavu. Vyčítat by sis to mohla jedině, kdybys to udělala z lenosti, nebo se zlým úmyslem, což určitě není tvůj případ.

mantaray
23. kvě 2014

@eluska87 přesně tak! To není laktační liga ale laktační mafie... ženská když nekojí, tak aby si to skoro hodila z toho tlaku. Už jenom to, že se ze zákona nesmí dávat sleva na počáteční UM. Cože?! 😠

Taky nekojím, se Samem jsme šli z porodnice na příkrmech, snažila jsem se všemožně, pozvala si laktační, bradavky jsem měla na hadry, psychika těsně před zhroucením, neustále jsem kvůli tomu brečela a myslím si, že jenom díky tomu, že jsem hledala infa co a jak a všude na mě skákalo KOJIT KOJIT KOJIT jinak jsi nemožná! Pak jsem dostala zánět do prsu, šla k doktorům a ti když mě viděli, tak mi hned řekli, ať se na to vykašlu, že to nemá cenu ani pro mě ani pro Sama. Dokonce jsem se bála to říct manželovi, aby si o mě nemyslel, že jsem neschopná ženská - no nesmysly! No takže jsme skončili, Sam je na UM (neříkám, že je to bez problému) a je nám dobře.

lucisekkk1
23. kvě 2014

@intacta Měla jsem to taky tak u obou dětí. První jsem měla u prsa téměř nepřetržitě, bylo to šílený-stejně vypila strašně málo i přes neustálou snahu a do krve rozedřené bradavky, pořád šla s váhou dolů. Po 3 týdnech jsem to vzdala a přešly jsme na UM. Nejdřív jsem se taky cítila nemožně a neschopně, ale když jsem viděla, jak je spokojená a hlavně konečně nasycená, neskutečně se mi ulevilo, že to trápení pro obě skončilo. Mimochodem, dcera má už 10 let a ještě nikdy neměla chřipku ani angínu. Maximálně nachlazení a neštovice, to jsou všechny nemoci, které dosud prodělala 😉.
Druhá taktéž, nedokázala sát. I přes předešlou zkušenost, jsem se opět cítila nemožně a snad ještě víc(hormony). Když vážila už 2,3 kg, nebyl čas a s flaškou jsme začaly rovnou v porodnici. Nejdřív s mým mlékem, ve 3 týdnech mi začalo dosti ubývat, tak ho postupně nahrazoval Nutrilon.
Když se dnes podívám na své děti, žádné výčitky už opravdu nemám, UM je nijak nepoznamenalo, takže klid 🙂 .

eluska87
23. kvě 2014

@mantaray mě manžel ic neříkal..teda jo říkal, jestli chci ať se na to vyprdnu..v tomhle stojíme vždycky při sobě..nebo teda ve všech věcech a teď když jsme řešili, že bych třeba nekojila, tak mi řekl, že to nechá na mě..ať se rozhodnu jak to chci pro sebe a Haničku a nikdo nemá právo nám dvěma do toho mluvit..takže podporu u manžela mám..díky za něho.a díky za normální ženské, které nejdou slepě za vidinou kojení..štve mě už pouhá představa, že po porodu první co bude za otázku od ostatních bude zase : kojíš??

mantaray
23. kvě 2014

@eluska87 to jo! manžel taky stojí při mě a stál i v tomhle. Viděl mě jak se sypu a řekl mi přesně to samý: Prosim tě tak se na to vykašli. Já se na tebe nemůžu dívat! 😀 Do tý doby jsem byla ve stavu, kdy jsem nechápala proč že to dítě mám a že tohle jsem teda nechtěla (je to hnusný, ale hormony frčly jako blázen) Doma jsem kvůli bradavkám chodila na hulváta a připadala si jak podřadnej člověk 😀 Pak jsme přešli na UM a ze dne na den to bylo super! Já vyklidněná, Sam vyklidněnej, přesně jsem věděla kolik vypil a že konečně bude přibírat. Doma mi shodil 50 g a se mnou málem švihlo. Vážili jsem ho po každým kojení, samozřejmě si nevzal skoro nic, já psycho a takhle pořád dokola. Pořád jsem si říkala, kde v tomhle je ta přirozenost.

llluckaaa
23. kvě 2014

Já tě úplně chápu. Taky mám za sebou drsné boje o záchranu kojení - jeden úspěšný a jeden neúspěšný. Poprvé jsem chtěla být dokonalá matka a hrdinka, takže jsem bojovala opravdu hodně dlouho (několik měsíců), až se kojení konečně nějak rozjelo. Ale musím říct, že si do dneška nejsem úplně jistá, jestli jsem vlastně dělala dobře, protože jsem se tou úpornou snahou hodně vyčerpávala a první měsíce s mimčem si vůbec neužila ☹ Podruhé jsem byla rozhodnutá bojovat, ale ne tak dlouho. Vzdala jsem to po 3 týdnech. A výčitky jsem měla docela dlouho ☹ A musím říct, že ten tlak na kojení je fakt veliký a zajímá to kde koho 😝 Od pediatra (pravidelná otázka při každé kontrole během prvních několik měsíců), příbuzné, kamarádky, sousedky ap. Když člověk řekne, že nekojí, tak následuje otázka proč nekojí. Když odpoví, proč nekojí, následuje obvykle přednáška na téma, co měla maminka dělat, aby kojila, protože kojení je přece tak přirozené, jednoduché a úžasné 😅
Teď se chystám na třetí pokus o kojení, byla bych moc ráda, kdyby se mi to povedlo a pokud se mi to povede, bude to super. Pokud se to nepovede, fajn, přejdeme na UM a hlady dítě trápit nebudeme 🙂 Kojení x nekojení není to, co dělá matku dobrou nebo špatnou 😉 Jo a pozor, jsem rozhodnutá neodpovídat žádným zvědavcům na jejich dotěrné dotazy, jestli kojím. Na podobné dotazy budu vytrvale odpovídat, že se máme s mimčem výborně 😀

blahova_andrea
23. kvě 2014

já to měla stejné, jen se to tedy neopakovalo po 2-3h ale cca po 1,5h ☹ bylo to šílené a taky jsem byla už úplně mimo. bohužel jsem neměla v okolí nikoho, kdo by mi poradil, otevřel oči a řekl: holka...internet je plný rad, laktační poradkyně v každém městě...atd...takže jsem to na radu naší pediatričky 😠 vzdala. mindrák jsem z toho měla ještě dlouho a asi svým způsobem budu mít už pořád. každopádně od pediatričky jsme pak prchli hned jak to šlo, protože byla k ničemu ve všech směrech.
neboj...UM není konec světa. spousta dětí na něm vyrostlo a jsou to krásné, šikovné a zdravé děti. občas to na mě padne a taky si to musím opakovat a připomínat 😉 nezbývá mi než doufat, že na druhý pokus dopadneme s kojením lépe. já tehdy úplně podcenila i jakoukoliv přípravu a v porodnici se toho člověk taky moc nedozví ☹

marecekavendulka
23. kvě 2014

@intacta nic si z toho nedělej..dnešní doba vytvořila mýtické "supermatky",které kojí málem na povel,zvládají kariéru a vždy si vědí rady s péčí o dítě.jak nekojíš,jsi divná,jak plácneš dítě přes ruku,jsi divná...nenech se zviklat tímhle především mediálním nátlakem a dělej vše podle své intuice..chápu,že te stresuje,že nekojíš,já sama jsem kojila cca 14 dní,taky jsem z toho nebyla odvázaná.přeji ti hodně sil 🙂

rory_g
23. kvě 2014

Necetla jsem diskuzi, jen pridam svuj zazitek, radu, zkusenost...maly se narodil sekci, podle sester a doktorek v porodnici mam blba prsa na kojeni, nicmene me nutily takovymi zpusoby, ze jsem mela z kojeni hruzu. To je na dlouho. Nicmenemleko neteklo, maly rval, tak jsem po dlouhem boji dala um, zkusela jsem caje, polivky, homeopatii, bylinky, dve laktacni'poradkyne a nevim, co jeste. Obcas me to mrzi, ale maly je naprosto v poradku, od narozeni nebyl nemocny /az na jednu slabou rymu/, takze kojeni neni o tom, ze dite bude zdrave. Ano, kojeni je dobre pro dite, je levne, ale myslim, ze ta silena masaz o kojeni je prehnana a pak se prave my, ktere kojit nemohly, citime menecenne...tak to ale neni 😉

lrg
23. kvě 2014

Hele všude je něco. Já jsem kojila rok, ale malá po mém mléku nepřibírala a jakékoli UM odmítala. Takže já jsem rok zase neustále nakupovala nové a nové lahvičky, mléka, zkoušela všechno možné, nakonec pár dní před prvními narozeninami vzala jedno mlíko 1+ a pije ho jak divá. Já jsem s úlevou přestala kojit a teď se tláská umělým mlíčkem a krásně se kulatí. Takže já naopak zvažuju variantu, že u druhého budu co nejdřív střídat kojení s UM, protože dívat se jak miminko hubne a nemoci s tím nic dělat, bylo fakt na prášky.

soleilll
23. kvě 2014

@intacta Měla jsem to hodně podobné. Mlíka málo, dítě totálně nespolupracovalo (nedokázal se správně přisát), ragády a do toho nevyspání. Nutrilon dostal už v porodnici, chvilku jsem zkoušela odstřikávat, ale hodina snahy s výsledkem sotva 20 ml a totálně bolavý prsa, mě brzo odradily. Možná je to i mou slabou vůlí, ale nehecla jsem se, "abych to dokázala za každou cenu", ale přešla jsem plně na UM. Nejhorší bylo, že mě v tomhle ani nepodržel manžel, kterej neustále opakoval, že jiný to taky zvládly. Do toho poporodní návaly hormonů - no byla jsem psychicky hodně špatná, jak jsem totálně neschopná (vždyť kojení je to nejpřirozenější a sání je jeden ze základních reflexů!). Teď z odstupem vím, že jsem udělala dobře - UM bylo vždycky po ruce, dítě bylo spokojené a já byla v klidu. Pokud se ta situace bude ještě někdy opakovat, nebudu si nic vyčítat, pokud kojení nepůjde a tobě pokud možno radím totéž. Všude se kojení enormě propaguje a která to nedělá, je totální lúzr a její dítě bude neduživej chudák plnej alergií. Někdy to ale prostě nejde a i na UM dítě přežije a může výborně prospívat! Držím palce, abys všechno zvládla s nadhledem. Spokojená matka = spokojené dítě. 😎

intacta
autor
23. kvě 2014

@soleilll Díky za tvoji reakci.Taky si říkám, že jsem to možná vzdala, ale fakt jsem to psychicky nedávala,snad za to můžou hormony, které si se mnou opravdu pohrávají. Naštěstí, mne přítel podržel co se kojení týče.Nic mi nevyčítá. Asi fakt je nejdůležitější spokojená,vyspaná a nestresovaná matka=spokojené dítě.

intacta
autor
23. kvě 2014

Jinak všem taky děkuji za postřehy,zkušenosti.Možná jsem jen potřebovala slyšet, že v tom nejsem sama a že nejsem první ani poslední.Naštěstí mě do kojení okolí nenutí-i pediatriačka říkala, že když to nepůjde, tak to nepůjde.Když mě viděla jak jsem na tom psychicky... 🙂

laurital
23. kvě 2014

@intacta Nezlob se na me, ale co by ti mel pritel vycitat?Ze nekojis?
Kde jsme?
Spokojena matka-spokojene dite a je celkem jedno, jakym zpusobem jste se k tomu dopracovali.

intacta
autor
23. kvě 2014

@laurital To je tou "kojící masáží" kojit, kojit kojit za každou cenu.