Ahoj. V dubnu jsem vysadila antikoncepci protože chceme dítě, teda ja právě nevim jestli ho chci. Přítel je hrozně natesenej a porad o tom mluví a ja mam pochybnosti. Všechno to zařizování a tak , pak po porodu hrozný tělo a asi se divna ale deti nemam moc ráda a ani me neroznezni fotka mimino nebo mimino samotný. Nejradsi bych je nemela ale nechci zklamat rodinu a přítele. Obcas mam ale pocit ze bych mela mit dite , ze to je moje povinnost a ze by bylo roztomilí a nejak bych to zvládla. Taky nechci první dítě kluka. Citim se hrozně a nevim co s tim. Měl to někdo podobně, nebo nějaká rada? 🙂
Tak na to se vyprdni, když ho nechceš, dítě by pak bylo chudák. A házet na dítě hrozný tělo... Já Teda nevím, jak ostatní, já mám tělo stejný jak před těhotenstvím. A ikdyby ne, dítě za tu malou nedokonalost stojí. Nebo počkej, až dospěješ
A to chtění přišlo zničehonic, někdy po svatbě, cca ve 26, nevím přesně... Ve 20 jsem ještě tvrdila, že děti nechci 😆
@maxulekapcule to neni tak podstatný, kamaradky s tim ale problém měli . Dospet no, to asi taky neni o tom spis jde u me asi o nazor no , ani svatbu nechci
@jako_mala_holka me 20 neni a v dobu sem je mpzna chtěla ale nebylo s kym
S tvým přístupem v popisu raději ještě vyčkej😉
@barborao22 určitě bych raději počkala. Než aby ses trápila ty i dítě, to je o ničem.
Uz sem si koupila i těhotenský leginy, asi si nalhavam ze to chci, dokonce sem věděla ze test bude negativní. Je na me i nátlak.
@barborao22 tak svatbu nechci taky, ani jsem po ní nikdy netouzila. Já dítě chtěla hlavně kvůli věku, a všecko se to ve mě zlomilo až když jsem porodila, přímo v ten moment, jak malej vyšel ven, jak kdyby se ty mateřský pudy rozjely, a teď si nedovedu představit, že bych ho neměla. Teď čekám druhý a mám to podobné 😂 víš jak, každá to má jinak, ale že bych vyloženě někdy dítě nechtěla, to možná tak v těch 20ti,mozna ještě v 25ti,ale chtěla jsem to stihnou do 30ti,druhy do 35ti, zadařilo se podle plánu 🙂
@maxulekapcule tak to je hezký, treba to tak taky budu mit. Někdo prostě není matkovitej 😄
@barborao22 být tebou ještě počkám. Nenech se do ničeho tlačit. Prostě si s přítelem sedni a řekni mu,že se na to ještě necítíš.
Jo a to, že nemusíš cizí děti, mimina a tak, to je normální. Spousta žen to tak má. S vlastním je to jiné.
@jako_mala_holka já tvrdila, že děti nechci ještě rok před otěhotněním 😀 teď mám za to, že nic lepšího mě potkat nemohlo.
@barborao22 ale já jsem se pak celkem rychle dostala do fáze, kdy jsem věděla, že bych dítě chtěla a pak když jsem neplánovaně otěhotněla, věděla jsem, že není co řešit. Do druhého mě třeba taky dost přemlouval partner. Já jsem pořád přemýšlela nad tím, jestli to není moc rychle, jestli chci děti takhle po sobě, jak to budu zvládat, co na to řekne okolí a milion dalších otázek se mi honilo hlavou ve dne v noci. Ale vím, že chci dětí víc a že nechci být 15 let omezováná miminkama, tak jsem do toho šla. U tebe nevím. Jestli fakt nechceš a děláš to jen, aby jsi udělala partnerovi radost, to není moc dobrý důvod. Těhotenství i mateřství je hrozný nápor na psychiku, pokud o to ale nestojiš, neumím si moc představit, jak všechny ty stresové situace budeš zvládat. Jestli tě netlačí vyloženě věk, zkusila bych si s partnerem o tom promluvit a říct, že teď na to prostě nejsi ještě připravená.
@barborao22 Všechno to zařizování? Co si mám pod tím představit? Příšerný tělo? Já mám tělo stejný jako před porodem, a mám ho teď víc ráda za to, co dokázalo 🙂 A že nemáš ráda děti...já od dětství taky děti neměla ráda, a nemusím je dodnes (ale cizí!) Svojí holčičku miluju nade všechno na světě a jsem strašně šťastná že ji mám.
@barborao22 no tak v tomhle stavu bych si dítě fakt neporizovala, kdyz ho vlastně ani nechceš
Jednoduchá rada... Dítě si neporizuj. Nebud pokrytec ani vůči dítěti, ani vůči chlapovi, který si třeba může najít ženskou, co ty děti chtít bude opravdu a nebud pokrytec ani vůči sobě. Co se týče názoru, ze nechceš mít první dítě kluka....trochu dětinské uvažování. Mno nevím, jak by jsi těm spermiim domluvila, aby dopředu ty mužské po cestě chcíply a uvolnily místo ženským.
Sumasumarum.. Ne, kor pokud už nejsi zastydla pubertacka.
@barborao22 já jsem to cítila stejně. Byla jsem přesvědčená, že né všechny ženy musí být matky a tak jsem to cítila i u sebe. K tomu, čím jsem byla starší, tím víc stoupal tlak okolí. Ale já jsem se první chtěla naučit žít sama se sebou a pro sebe. Nechtěla jsem dítě abych byla šťastná, nebo abych nebyla sama. Měla jsem úplně stejné pochybnosti jako ty. Ale pak se v určitém věku něco zlomilo a já si řekla, že jsem na tuhle obrovskou zodpovědnost připravená. A ať to vůči mě stojí cokoliv, jdu do toho. Nikdy nebudu litovat toho, že jsem poslechla sebe, protože kdybych měla malou dřív, nikdy by se neměla tak dobře a já bych si ty pochybnosti a negativa vylívala na ni. Prostě všechno má svůj čas
To je normalni, s detmi je to jako s prdy. Clovek snese jen ty vlastni a jeste se sebezaprenim 🙂 Hele, asi jeste chvili pockej, pokud ti neni 40, neni kam spechat. Priteli to vysvetli, dejte si cas, kdy to zacnete resit znovu.
@barborao22 mimina mě nikdy nerozneznovaly, cizí děti ráda nemám, po dvou dětech tělo lepší než před nima 😄 nenut se do toho, ono to přijde. Jo a srovnání s prdama je dost přesný
@sudylichozrout
A kolik ti je? Jako pokud ti není kolem 40, tak bych počkala třeba rok, dva... Chlapovi bych to ale řekla, má právo vědět, jak to máš a cítíš... A do ničeho tlačit bych se nenechala, někdo prostě děti nechce a je to ok, ok není, když je nechce a má je a děti pak třeba trpí
Prostě to nejak dopadne
Ja cakat, kym ma osvieti, ze naozaj vnutorne tuzim po detoch, tak mam deti bohviekedy, ak vobec 😁 skor sa priklanam k tomu vobec, cudzie deti su mi odpornejsie a odpornejsie
@sudylichozrout ja obdivujem ucitelky v materskej skolke. Pre mna je predstava ze sa dennodenne staram o cudzie deti fakt desiva 🤣 vzdy hovorim, ze ledva znasam to svoje 😁😁
@barborao22 jak píšou holky, nenuť se do toho, musíš chtít ty, ne rodina. Nakonec stejně ta péče zbyde jen na tobě, i když ostatní strašně chtějí miminko 😅 já celé těhotenství tak nějak nevnímala, že jsem těhotná, i po porodu mi dost dlouho trvalo uvědomit si, že jsem máma. Ale teď si neumím představit, že bych prďolku neměla. Je to fakt zázrak, někdo takhle čeká s čeká a pak když by ho teda konečně chtěl, tak to nejde. Ale určitě bych do toho nešla, pokud bych věděla, že mimi vyloženě nechci a představa se mi doslova příčí.
@barborao22 pokud pochybujes nesla bych do toho..
@barborao22 jedna věc, že je třeba nátlak ze strany rodiny a partnera. Nezapomínej, že jsi dospělá osoba a jsi zodpovědná za své rozhodnutí. Pak by jsi byla ještě zodpovědná za to dítě a to min než by dostudovalo. Když teď budeš mít dítě budeš jen nešťastná a dítě to odskáče. Ps. Tělo po porodu jde vycvičit, jen to chce pevné nervy a výdrž :D. Nedělej to co nechceš, nikdo Ti nic nemůže nutit.
Osobně jsem dítě neměla, dokud jsem opravdu necítila, že ho chci... I tak bylo těhotenství atd tak náročné, že jsem na tom sem tam nebyla psychicky dobře, byla jsem nejistá... Natož kdybych pochybovala už před tím... Vůbec nevím, jak bych to zvládla