Nejhorší spolubydlící na šestinedělí. Napíšete své příhody?
Ahoj, blíží se porod a já si vzpomněla na svou spolubydlící z minula. Která mi vždy jen oznámila, že jde hulit a nechala mi její uřvané dítě na pokoji a zmizela klidně na hodinu. Večer chrápala a pořad dokola řešila, že má stále břicho, že ho nechce. 😅
A tak mě napadlo, napište mi sem vaše příhody se špatnou spolubydlící na pokoji. 😂
🤣 tzv. white trash, smrděla cigaretama, několikáté dítě s co nejzajímavějším jménem. Měla na pokoji neustále nalezlou celou rodinu i přes zákaz návštěv a probírali horem dolem podrobnosti z jejího porodu. Fakt potřebuješ kojit přes 30centimetrovou uličku od někoho takového. 🤦♀️A evidentně nepochopila monitor dechu, zapínala ho zásadně když brala dítě a houkalo to 10x do hodiny. 😆
Mladá holčina co sotva dostala občanku... Neustálé hovory po telefonu na reproduktor s jejím nezletilým přítelem a hádky s mámou po telefonu 👌 Její situace mi bylo líto, ale ohleduplnost nula a chování drzýho spratka
Jé, tak to jsme asi byly se stejnou paní 😀 V noci chrápala a svoje dítě neslyšela. My jo, ji i dítě 🙂
No super. Porodu jsem se zatim nezacala desit, ale tohle me slusne vystrasilo 😆😆😆😢
Moje spolubydlící měla několikahodinové návštěvy partnera, ne teda na pokoji, v jídelně, takže pohoda, ale jakmile odešel, tak mu hned volala a dalších x hodin se nevím proč hádali, kdy ona mu do telefonu dost sprostě nadávala.
U nás v době pobytu byly zákazy návštěv na pokojích, takže to bylo dobrý, vyspala jsem se vždycky odpoledne když měla návštěvu na chodbě. Ale jinak prvorodička vystrašená, kvůli všemu volala sestřičky, pořád potřebovala pomoct s banalitama...jako dát plíny apod, takže mě pořád ukolovala zavolej sestru, podej, přines...stokrat jsem vypinala monitor dechu protože ho vždycky vypnout zapomněla.... Jako hodná holka, ale hrozně vyplašená. A já byla taky prvorodička, takže jsem měla svých starostí dost 😀
Já za dobu v porodnici vystřídala několik spolubydlících, na šestinedělí i na neonatologii. Byla jsem tam nějakou dobu. Všechny byly super. Ale jedna maminka se kterou jsem se trochu spřátelila chudák vyfasovala hroznou spolubydlící. Byla víc venku na cigaru než u dítěte, dítěti nezodpovědným chováním v těhotenství způsobila cukrovku a ještě jiné zdravotní problémy, miminko chtěla nechat v porodnici a přijít si pro něj až bude v pořádku a přitom se měla naučit jak se o něj starat, dávat mu inzulín. Chtěla domů za chlapem, aby si tam nevodil jiné, ale o dítě téměř neměla zájem. Prý s ním i třásla aby nebrečelo. Úplně mi bylo úzko kvůli tomu miminku. 😭 Nevím jak to nakonec dopadlo, já pak odcházela domů.
Ze začátku jsem měla úplně nejlepší holčinu s kterou jsme doteď v kontaktu.
A pak mi tam přišla tlustá ciganka, klasická rodina tvl. U porodu s ni byla tchyně, ale šla na císaře. Frajer asi 200kg taky.
Neustále telefonovala přes messenger. Neustále ji tam někdo něco nosil, takže sestřičky už vyřízeny. Dítě ji jecelo nonstop, nenapadlo ji jít třeba na chodbu, takže jsem nespala vůbec s ni. Jediný co dělala, že šíleně houpala postylkou. 🙈 No peklo. V návštěvních hodinách tam jecela ta její tchyně…
Holky peklo největší.
A to se pak nemohla rozkojit a začali tam dělat hrozny problémy, ze to dítě řve hlady a nedají mu sunar….
Já se s dovolením připíchnu, tohle číst je mazec 😄
Nastesti nemam cim prispet, ja mela normalni spolubydlici, ale tesim se na historky.
:D holčina, co měla neustále potřebu si povídat (ja nespala 48hodin) a to i hned po porodu večer... pak neskutecne nahlas chrapala. A co mě rozcilovalo nejvíce - když mi malá plakala, tak otázky typu " nemá hlad"? " , "Není pocurana"? Apod. Pritom své dítě soupla hned po porodu na celou noc na sesternu, aby se vyspala...
@mmichaella tak já taky dala dítě na půl dne po porodu na sesternu, jelikož po dvou dnech nespaní jsem byla vyřízená. Na tom nic špatného nevidím. Nemůžeš vědět, jak na tom byla před porodem nebo jak dlouho rodila.
Jinak já měla nadstandart, takže bez spolubydlící (i když dvoulůžák). A paní, co zrovna odcházela, byla ohleduplná a její rodina také. Ale ráda si počtu 🙂
Po rvním porodu byla jedna taková dost hlučná a na návštěvy se za ní denně nahrnulo 10-15 lidí najednou na celé odpoledne a řvali na sebe jako kdyby od sebe byli 2 km daleko. 🤦
Po druhém porodu jedna paní nemohla spát ve tmě, takže si svítila lampičkou a na kojení rozsvicela velkou stropní zářivku.
A druhá byla holčina kolem 25, ta měla zase šílenou matku. Byla tam snad nonstop, do všeho ji mluvila, chovala se k ní jako k malé holce. Chudák holčina pak po večerech brečela, že to nezvládne, že jí nevěří ani vlastní matka.
Ja mela teda dobre spolubydlící. A 3 porod jsem byla na pokoji sama bylo to v době covidu. Ale co mě spíš udivuje návštěvy na pokoji? U nás v porodnici to neexistuje max na nadstandartu. Jinak je vyhrazena jedna místnost pro návštěvy která je před vstupem na oddeleni. Chtějí aby maminky měli klid takze návštěvy na pokoji fakt nechápu a zvlast v šestinedělí někdo to fakt hodně prožívá a mít kolem sebe a miminka hordu cizích lidí asi není nejlepší.
Při prvním porodu - mlaďoulinká slečna, která asi poprvé v životě viděla miminko... Byla péči o něj úplně nepolíbená, takže jsem se nejdřív držela a pak už jí i radila, jinak by mi hráblo. Vůbec nedokázala pochopit, co po ní porodnice chce s tím otravným vážením před a po kojení, mimču dávala prso tak, že mu ho pořád vytahovala z pusinky, takže se logicky nemohlo přisát, překvapená z toho, co mimčo kadí, jak se obléká, kdy přebalit, usnulo a hned ho budila... Panenka na hraní.
Ale to bych ještě přešla, jsem šprt, co si všechno studuje předem, abych byla připravená. ALE... nosila děsné mini nepraktické košilky, takže jsem nonstop měla před očima její prdel v síťovaných poporodních kalhotkách, poporodní vložky a vše co s tím souvisí... A můj chlap, když přišel na návštěvu taky. Horem jí ještě lezly její vnady... to samozřejmě já taky kojila bez studu, ale když přišel ten její, tak jsem mu je tedy neukazovala 😀 Plus její hygiena byla celá nahnutá, protože deodorant je lepší než sprcha.
U druhého jsem prohrála na plné čáře, protože z mého "chci jednolůžkový pokoj" jsem se dostala na pokoj, kde nás bylo 5!!! Dvě po císaři, jedna s ukázkovou poporodní depresí, kdy to miminko nechtěla ani pochovat (nemohla za to, ale měla jsem sto chutí jí profackovat) a dvě "vůbec nevíme, co je to miminko". Plus všechny si svorně notovaly v tom "chceme tu mít vedro na padnutí a když otevřeme okno, miminka uletí". Utekla jsem hned druhý den.
Po prvním porodu jsem byla na pokoji s paní, co byla taková divná, absolutně nekomunikovala, za to v noci vydatně chrápala. Děcko ji furt spalo, kojit ji nešlo, snaha žádná, rady sestřiček ji děsně obtěžovaly, tak občas zazvonila na sestřičky, že chce příkrm. Chyběla ji televize a to dítě furt spalo a spalo až upadlo do bezvědomí kvůli hypoglykémii 😔 Odešla na reverz, to byla úleva...
Podruhé to bylo super s holkou z vedlejší vesnice,že jsem odmítla nadstandard, když se konečně uvolnil 🙂
U třetí jsem měla nadstandard, ale docházela jsem za sestřičkami, bo malá byla pod světlem kvůli žloutence.....a tam měli chlapečka, jehož zploditelka odešla 2 hodiny po porodu....Sice to nebyla spubydlíci, ale byla to pro mě ta nejhorší. Ale to etnikum to tak prý má....že zmizí a za 4 dny si přijdou.
Po prvním porodu jsem byla na pokoji s mladou Romkou, která se často dohadovala s personálem, že nemá žádné potřeby k dispozici, protože nečekala, že porod přijde tak brzy. (Předčasně přitom neporodila). Neměla ani základní výbavu pro dítě ani sebe, tak jsem ji dala k dispozici alespon vlhčené ubrousky, jen tedy neřekla ani děkuji. Když jsem odnášela naše prádlo do prádelny, tak také ani "bůů", nebo že by třeba nabídla, že pohlídá mezitím malou, nebo že to jednou odnese ona, ale to je spíše takové úsměvné.
Tyjo když to tu čtu měla jsem koukám mega štěstí na spolubydlící...s tou první jsme dokonce potom zůstali v kontaktu... Já si ale u první dcery zas užila se sestřičkami. Byla jsem svobodná matka a jejich přístup otřesný, k mé vdané spolubydlící se chovali úplně jinak....
@jane46 Miminka uletí
Tak já taky přidám svojí historku, ale teda sama se sebou 😁 2 noci jsem byla na pokoji s mamkou, která měla mimčo u sestřiček, protože se narodil o pár týdnů dřív. Takže můj syn jediný mimčo. Třetí noc k nám přišla maminka. Její mimčo v noci hodně plakalo. To mě budilo, že je to můj syn, nebyl. No a když to byl syn, tak jak jsem byla rozespalá, myslela jsem, že je to druhý mimčo a vesele jsem spala dál. Až mě musely spolubydlící probudit, že bych mohla jako vstát 😂🤦🏼♀️
Teď to mám jako historku, ale připadala jsem si jako nejhorší matka 🙄
Nejhorší spolubydlící jsem měla na oddělení rizikového těhotenství a tam je to na dlouho. Za uřvanou cigánku bych proti tomu byla ráda, protože čeho jsou schopné vzdělané ženy z majority, to je něco.
@hezz17 mě to nabídly sestry. Asi jsem vypadala děsně 😁. Já usínala na sále už po porodu. A to jsem rodila jen 8 hodin. Jenže mě nešlo předtím vůbec spát. Na zádech jsem se dusila, na pravém boku mě šíleně pálila žáha a na levém boku se zase nelíbilo mladému pánovi, který mě v tu chvíli začal šíleně kopat.
To jsou strašný zážitky... Já měla jen paní, co chrápala a čvoucí dítě ji neprobudilo (už měla třetí, tak asi byla otrlá). Jinak co se návštěv týče, já bych je na pokoji regulérně zakázala. Sama jsem se všemi chodila na chodbu.
Já to měla celkem v pohodě, spolubydlící akorát dost chrápala a za dvě hodiny návštěv se jí tam vždycky vystřídalo x lidí, za mnou chodil jen manžel a jednou tchyně, když jsem byla pár hodin na pokoji sama... No i tak bych ráda příště nadstandard, byla jsem po císaři dost v háji, tak bych radši soukromí, navíc mě docela deptalo, že druhé mamince šlo hned kojit a já se nerozkojila, moje malá měla žloutenku a její ok... Samozřejmě to nezapomněly sestřičky pořád komentovat, jak je šikovná a jak je její malá růžová a hezká... No nic moc pocity, ale za to ona samozřejmě nemohla, prostě hormony 🙂
Za me teda pani za to mohla opravdu jen castecne. Na pokoji se ji neustale stridali navstevy, spousta kamaradek, pres den spat neslo ... ja problemy s prsy, ktere sem musela vetrat a chladit, takze fakt super. Nejhorsi ale bylo, ze mela problemy s kojenim (i kdyz uz nekolikate, tak to holt neni zaruka uspechu), takze to s ni neustale nekdo resil, coz je sice fajn, ale kojilo se v noci za svetla, ja nebyla schopna za svetla spat, navic k ni chodili porad sestricky pomahat a kdyz uz ten maraton skoncil, tak se budil s krikem ten muj a musela sem kojit (v bolestech) ... jako sestricky super, jednou si ho na 2 hodky vzali, tak to sem se aspon trochh vyspala .... no ale nikdy vic, bud nadstandard nebo bych sla dom