Ahoj holky, zjistila jsem že jsem těhotná neplánovaně. S otcem dítěte spolu nechodíme, takže mám teď dílema jestli si nechat dítě, nebo jít na potrat. Jak byste se zachovali vy? Předem děkuji za reakc
PS PARDON ZA ANONYM DOCELA SE STYDÍM
@terezb98 pocity mám takové smíšené
Na to přece není jednoznačná odpověď. Záleží kolik ti je, v jaké jsi životní situaci, jestli máš zázemí, rodinu, která ti může případně finančně vypomoct.....
No tak já upřímně taky a pořád.. Ale.. teď už bych malou nedala a strašně se těším🙂
Já vždy toužila po uplné rodine, takže za mě by byla odpoved jasná.
@not_blond je mi 28, žiju si celkem dobře, mám být a rodina by mi určitě pomohla. Ale taky si pořád říkám že by bylo lepší přinést dítě na svět aby měla dvě rodiče.
Věk na miminko mas, zázemí také, je mi jasné že je to těžké rozhodování, ale já mám děti 2 a za každý úsměv a pomazleni jsem vděčná že jsem ty děti vůbec mohla mi obě těhotenství fyzikové, ale jsou to moje zlaticka. Sama do konce života nebudeš.
Hele tohle je dost závažné rozhodnutí a je nás opravdu hodně většina žen se musela rozhodnout zda jít na potrat nebo si dítě nechat. Mně třeba hodně pomohlo si vše v hlavě rozumně rozložit. Víš co jsou lidi, kterým je to jedno, ale pak jsou tací, kteří by děti moc chtěly, ale bohužel je mít nemůžou.. a je jasný, že vždy je lepší mít dva rodiče, ale zase lepší než být s nějakým blbem jenom kvůli miminu a trápit se dalších x let. Navíc otec taky nemusí být ten, kdo dítě "vyrobí" že. 😉
Ano není důležité kdo dítě udělá,ale kdo ho miluje a pomůže vychovat.
chlapa najdeš i s dítětem a můžete mít druhé do úplné rodiny. Znám hodně případů, kdy se máma s dítětem vdala a on vychoval i to své dítě i to vyženěné. Nikdy nemáš jistotu. Ani, že když porodíš dítě do úplné rodiny, chlap se nezamiluje jinde a neodejde. Ani nemáš jistotu, že bys ještě otěhotněla. Asi ano, ale v rukávu to je, až když je to v rukávu. jediná tvá jistota je teď toto těhotenství. A ano, ani tady nevíme, jak se bude vyvíjet, ale už jsi těhotná, to už ti nikdo nevezme, pokud si to nevezmeš ty sama, nebo vyšší moc.
Jsem o deset let starší než ty a já ti radím, dítě bych si nechala všema deseti a pak bych hledala zbytek.
Člověku se stárnutí zdá vzdálené, mě se taky zdálo. Furt jsem byla mladá holka a najednou nejsem, deset let uteklo jak voda. Všechny mé kamarádky jsme chtěly být šťastné, mít to ideální a krásné a je to normální. Bohužel ne každá to má. Mám kolem sebe strašně moc žen, krásných , schopných, nemají chlapa, nebo nemají dítě, nebo nemají ani jedno. A ještě i starší než já.
Já ti radím, ber co život nabízí, nevíš co bude. Můžeš se stokrát zamilovat a on do tebe, ale když vám nepůjde otěhotnět, sejme tě myšlenka, žes byla na potratu. Takhle budeš mít dítě, své jisté.
A z hlediska dítěte? Ono ti věří, spí u tebe, je bezbranné a potrat je nefér zápas, ono nemá proti těm nástrojům šanci.
Holek co se vdaly s dítětem je moře, holek, co nemohou mít dítě taky. Potrat by byl trochu jako zahodit výhru, protože čekáš od života nějakou větší. Může to dopadnout a nemusí.
Tak lepší by to samozřejmě bylo, ale tak život šel takhle. Nikdo ti nezaručí, že když to teď vzdáš, že napříště to vyjde podle tvých představ. Rodiny se rozpadají bohužel celkem běžně. A potkat chlapa, s kterým založíš rodinu, můžeš i s dítětem - dnes také naprosto běžná věc. Záleží spíš na tobě, jak to cítíš. Samozřejmě budeš mít všechno těžší. Kolikrát je to na palici i když na to máš partnera a ty na to budeš sama. Ale zase ne každá potrat psychicky unese, nejdebože když pak nejde otěhotnět...... To si fakt musíš rozhodnout sama.
Já osobně bych si určitě dítě nechala. Tohle je jen na tobě.
Záleží na tvých prioritách . Je nás spousta, které si dítě nechaly, ale také dost těch, které ne. Také záleží na rodině, zázemí, práci . Je toho dost, co musíš zvážit .Dítě rozhodně ostuda není, je to dar.
Hraje roli strasne moc veci, pro me osobne je potrat extremni reseni extremni situace s velkym presahem do budoucnosti predevsim v rovine psychiky, a asi bych uvazovala o tom, ze po provedeni potratu bych navstivila psychologa, ale ja osobne bych si miminko nejspis nechala a to i kdyby to melo hodne veci zkomplikovat, v nasi rodine byly v minulosti problemy s pocetimi a schopnostmi donosit zive dite, takze kazde tehotenstvi je vnimano jako takovy maly zazrak, ale to je zatez moje a me rodiny, v jinych je to zas jinak tehotenstvi vnimaji jako komplikaci a potrat jako relevantni reseni
Pokud máš zázemí, podporu v rodině, tak si miminko nech. A nikdo neříká, že budeš s miminkem sama..za pár měsíců můžeš klidně narazit na nějakého fajn ,, tatínka''😊
Nechala, bez rozmýšlení, beze strachu o budoucnost, bez toho, že potrat je nějaké ,,řešení". Není. Jsem za děti vděčná, je to jiná dimenze lásky, ta partnerská je úplně něco jiného, do jisté míry ze začátku romantická iluze. Dítě je dar. Vždycky.
Jestli jediny vazny duvod, proc zvazujes potrat je to, ze na dite budes sama urcite bych si dite nechala. Nebudes nikdy litovat, ze sis ho nechala, ale dost mozna, ze jsi sla na potrat 😉
Nechala. Vůbec bych o potratu nepřemýšlela. Tedy krom vážných zdrav důvodů. Tak budeš svobodná máma, no. Takových je a zvládají to 🙂
Já si mimi nechala když mi bylo 20 , s tím že sem věděla že budu sama ( a byla ) , porodila jsem těsne před 21 narozeninama , nebýt rodiny tak to nezvládnu ale teď mám krásnou 12 tiletou holku co je moje sluníčko , a neměnila bych . Navíc nikdy nemáš jistotu že i s partnerem kterým si třeba 10 let zůstaneš . Kámoška byla s chlapem 7 let , pořídili si mimino a on ji kopln do zadku ve 4 měsíci
Já osobně bych si dítě, které mám s cizím člověkem nenechala..
Holky všem moc děkuji, máte pravdu dítě je dar rozhodla jsem nechám si ho. Ja bych asi stejně na potrat nedokázala jít, ale měla jsem takový špatný myšlenky mám je trochu i teď. Ale uklidníli jste mě
Ja bych si dite nechala, druhy rodic se muze kdykoliv najit a bude bezvadny tatinek i tak 🙂 pokud se na to citis ty, mas zazemi pro mimco, rodinu co pomuze, nevahala bych, tatinek se casem najde taky 🙂
Tak to je super přeji hodně štěstí v životě 😁
Tos udělala dobře, neznám nikoho, kdo by litoval, že si nechal dítě.
To je dobře,že si ho necháš.Moc držím palce ❤
Klidně někdy napiš jak vše zvládáš, jsme víceméně ve stejné situaci tak si ráda popovídám.🙂 a určitě se nemusíš stydět, hodně štěstí 🍀
Já mám 7 letou dceru, jsem na konci 7.mesice a jsem sama. A jsem ráda že malé čekám ikdyz si uvědomuji že to bude náročné.
Mohu se ještě zeptat, otcem dítěte je můj kamarád který nešnaší děti a žije dost divoký život. Takže teď váhám jestli mu o dítěti říct, nebo ne. Co byste mi doporučili?
A já bych mu tu klidně řekla, sama si u toho nebyla 🙂 maličké má nárok aspoň na nějakou finanční podporu. Otec malé také nema zájem, ale platit bude muset na to jsou holt zákony🙂
Taky jsem sama už skoro v 7.měsíci a dá se to, ale to musíš vědět sama jak se na to cítíš s tím ti asi nikdo moc neporadí.