Návštěvy rodičů. Co byste dělaly vy?
Dneska jsme byli u mých rodičů na návštěvě. Dopadlo to jako vždy, začala jsem téma, které se mamce nelíbilo, tak nás okřikla ať už o tom nemluvíme a bavíme se o něčem jiném. Mě to ale už začíná fakt rozčilovat, že mi bude někdo furt rozkazovat o čem můžu a nemůžu mluvit. Co byste dělaly vy? Daly na povel jiné téma, nebo dál mluvily o tom původním?
Zvolila bych jine tema. Kdyz jsem nekde na navsteve, respektuji hostitele. Pokud by se jednalo o neco zasadniho, co bych chtela s rodici probrat, nasla bych jinou prilezitost (pozvala je k sobe, sesla se nekde mimo obe domacnosti atd)
Vysvětlila bych, že jsem dospělá a okřikovat mě nebude (navíc třeba před dětma), že s ní jednám v klidu. Pokud by šlo o blbost, tak bych změnila téma, pokud něco závažnějšího, trvala bych na svým. Jestli jste věděla, že je to téma co se mamce líbit nebude, bylo asi lepší to řešit jinde. Jinak si myslím, že dokud se nevyhraníte (slušně) tak ano, bude Vám takhle dále říkat o čem smíte a nesmíte mluvit.
@ai30
@pampeliska1313 Tady to bylo tak, že se ptali co zrovna doma čtu. Tak jsem řekla že knihu o výchově dětí a začala jsem vyprávět zajímavé postřehy. Táta normálně se mnou téma rozebíral, ale máma s tím měla problém, a nevím ani proč.
A ptala jste se proč?
Tohle já respektuju. Nemluvím s našima o tématech, které vím, že by vyustily v konflikt. A zároveň, když začnou oni, tak buď řeknu, že to nechci rozebírat nebo to zamluvim. Ovšem obě strany musí počítat s tím, že pokud je přístup takový, tak ten vztah je prostě jen takový zdvořilostní. Což u nás je. Ovšem o knížce mi to přijde takové nevinné, je to divné.
Pokud by nešlo o téma, které potřebuju probrat, respektuju přání hostitele. Pokud by mi to dělali opakovaně, nebo způsobem, který by byl vyloženě neuctiví, tak bych demonstrativně zmlkla a počkala, jestli jim to dojde. (U vlastních rodičů tenhle problém nemívám, ale třeba u tchána vím, že prostě musí mít poslední slovo on, ač sám ví, že občas nemá pravdu. Tak mu holt to poslední slovo nechám, a mě stačí, že zmlknul a nevnucuje mi dál svou "pravdu".)
V tom pripade bych se zeptala, proc ji to tema vadi. Pokud je to takto nahodne a je tezke pro tebe predem rozklicovat, co ji bude vadit a vyhnout se tomu, tak uplne chapu, ze se tam pak necitis dobre.
Od jiste doby vím, že s rodinou se vyplatí konverzovat jen o hov*e. Prostě jen povrchní žvásty. Tolikrát se to pak akorát otočilo proti mě. Navíc když někdo o něčem nechce mluvit, tak do toho nerej. Samotne by ti to obráceně určitě vadilo.
@pampeliska1313 Ona to nevysvětlí. Všechno shazuje, že oni nás vychovali bez takových knížek taky, a že jsme snad normální.
Myslim, ze mamka si to berie osobne, ze vychovavate podla kniziek a oni to robili len tak, akoby pomimo. Pravdepodobne hodne veci, ktore spomínate z knizky, ona robila uplne inak a zrejme to vnima podprahovo ako vycitku.
Ono je to takhle ale s více věcmi. Když jsem se měla vdávat, nesměla jsem mluvit o přípravách. Když jsem si v těhotenství plánovala co a jak, taky jsem se o tom nesměla bavit. Když jsme se bavili že pro svoje dítě budu chtít aby bylo sebevědomé a ne jako já, tak taky špatně. Když chci aby jednou moje dítě vystudovalo a nemuselo makat rukama za minimální mzdu, taky špatně.
Myslim, ze su to vsetko temy, ktore asi mamku z nejakeho dovodu znervoznuju.
Je možné, že se to maminky nějakým způsobem dotýká, že třeba vnímá, že ji vlastně kritizuješ, když čteš o výchově a chceš dětem dopřát, co jsi sama neměla (např. sebevědomí)...
Na druhou stranu, když jsi vyjmenovala témata, která jí vadí, připomnělo mi to tchýni 😂 Ta je v tom úplně stejná, dokonce jí vadilo, že si v těhotenství občas hladím břicho 🤷♀️😂 Cokoli co jen okrajově hrozí, že by se o tom mohlo diskutovat, nebo by o tom člověk mohl mluvit déle než 5min., tak taky hned "A už o tom nemluv". Respektuji to, zásadní věci s ní nerozebírám, bavíme se povrchně o počasí, apod. U vlastní mámy by mě to mrzelo, chápu tě. Jsi dospělá, není důvod nechat se okřikovat. Pokud dané téma zajímá tátu, tak se bav s ním a mamce slušně řekni, že taťku to zajímá a až si o tom popovídáte, ráda se jí budeš věnovat a bavit se o něčem, co zase zajímá ji.
@emillyhk Jenže ona sjede i tátu ať o některých tématech nemluví. Ona by se nejraději bavila jen o koronaviru, o jejím zdraví/nemocích, a to je tak vše.
Tak bych si to vyslechla, buď něco zabručela, nebo nereagovala vůbec a nadhodila jiný téma, pokud je to opravdu tak, že se dokáže bavit buď jen o sobě nebo o covidu. Necejtí se nedoceněná? Nevadí jí, že máte už svůj život? Nebo je takhle, omlouvám se, sebestředná normálně? Takhle to totiž na mě působí, že manipuluje/chce pozornost, proto ty nemoci.
@pampeliska1313 Ona vždycky chtěla být středem pozornosti. Možná proto chce mluvit jen o tom co chce ona. A když třeba já někdy řeknu o svých problémech, stočí rozhovor zase hned na sebe.
A táta na to co, když ho sjede? To je totiž docela zásadní - pokud ho ona sjede a on srazí krovky, tak od tebe bude očekávat totéž. Pokud je schopný to nějak přejít a dál se s tebou bavit, tak bych se chovala stejně jako on. Mimochodem, moje mamka taky omílá pár témat pořád dokola, jedno z nich je pro mě přes čáru, nechci to řešit pořád dokola. Takže když o tom začne, dám tomu pár minut a snažím se to zdvořile utnout. To většinou nezabere, takže prostě ukončím konverzaci (položím telefon nebo se rozloučím a odcházím).
To dělá moje matka taky. Někdy to odkývu a dál nerozvádím, někdy jí připomenu jak by bylo děsně fajn si společně pokecat, kdy vyslechnu já jí a ona mě, ale že takhle to nejde a mrzí mě to. A když to stejně nechce slyšet, ukončuju rozhovor, nebo prostě zmlknu, často jí to cvakne a má aspoň snahu se zeptat na něco mýho, i když jí to trvá.
Ještě jsem si vzpoměla, když se všichni sejdem, tak ona nemá ráda když se naše dcera usmívá na dědu (mého tátu). Vždycky na ní hned pokřikuje, nebo vstoupí mezi ně, aby dcera nemohla na dědu koukat. A vyžaduje její pozornost. Když se pak loučíme, musíme říct "udělej papa babičce, a dědovi". Manžel to jednou řekl opačně, dědovi a babičce, a urazila se a odešla.
@emillyhk Táta většinou ztichne, někdy se naštve že teda bude držet h*bu (to když je to nějaké jeho téma). Dneska když jsem to s tátou chtěla aspoň domluvit, tak ona nás začala překřikovat a na něco se mě začala ptát, já se nedala a dopovídala to s tátou, pak jsem teda zas reagovala na ni. Ale byla uražená.
Hele, to uz je uplne jiny level problemu nez tvuj puvodni dotaz. Pokud v tom chces nejak fungovat, doporucila bych poradit se s psychologem specializovanym na rodinne vztahy, ktery by ti mohl poradit, jak se v takto nastavenych rodinnych vztazich nezblaznit a nastavit to alespon v ramci moznosti tak, abyste se tam ty, tvuj partner i vase deti citili alespon minimalne komfortne.
Dobře jsi udělala. No a co, že byla uražená? Chovala se nezdvořile, nemá se co urážet... 😉 Ale dlouhodobě ty návštěvy budou nepříjemný 🤷♀️ Smiř se s tím a věnuj se tátovi 😊
K tomu, jak vas utíná s tátou... Jí pripomeň, jak vas.slusne vychovala, ze do řeči se NESKÁČE.
Takže nejde tolik o vlastní téma (tebou jmenovaná tedy vzbuzují podezření na to že se na nich cítí na tenkém ledě, znervoznuje ji plánování, uvedomely přístup, vztahuje si to jako kritiku), ale asi spíše o pozornost, kterou jí musíte věnovat. Všichni, povinně, zejména když zabrousite k něčemu, k čemu nemá co říct nebo se to týká hlavně a jen tebe (nevěsta, tehulka, maminka), máš v té oblasti rozhodovací právo, znalosti. Mohlo by to být ono, co jí vadí a proto se musí okamžitě změnit téma? Má potřebu být ta nejdůležitější (viz papá)? Jestli jo, budiž to info pro tebe, ale co s tím netuším.
Pokud by šlo jen o témata, napadlo mě akorát: taky jí zakaž o něčem mluvit. Třeba o covidu. Je toho všude plno, máš toho dost a nechceš o tom ani mluvit ani slyšet jediný slovo. Stejným tónem a způsobem jako to má zvykem ona. Třeba se chytí za nos.. alespoň v pravidlech konverzace. Jste obě dospělé, v diskusi partneři, není jediný důvod, abys ty ji poslouchala.
Souhlasim, ze tady bude hlubsi problem, uz kdyz ctu, ze chces, aby tvoje deti byly sebevedome, a ne jako ty...
Jestli z tebe matinka udelala svou vychovou nesebevedomeho uslapleho clovicka, tak se mi jevi, jako diktatorsky typ, kteremu se nesmi odporovat a pokracuje s tim, ikdyz si dospela...
Obavam se, ze dokud se ji nepostavis, bude s tebou (vama) jednat, jako s nesvepravnym ditetem, bohuzel ☹
Drzim palce, ja bych tohle nedala a bud to mamce vysvetlila, nebo na nejakou dobu, navstevy utla...
@camelinka Já se stala sebevědomou po porodu, a od té doby taky ty vztahy s mamkou nic moc 😕
Maminka asi musi byt jedina za hvezdu. Jestli tam nejsou trosku naznaky narcizmu.
já se znám, takže já bych nemluvila už pak vůbec, prostě bych se zasekla a nekomunikovala - což netvrdím, že je to správné řešení.