Mladá maminka, jak na vás reagovalo okolí? Škola x dítě
Ahoj,
je mi 20 a mám přítele který je o 10 let starší než já. Nedávno mi oznámil, že se v něm probudily mateřské pudy a chtěl by dítě. Vedle něho jsem duševně dospěla a o miminku s ním už jsem několikrát přemýšlela. Teď, když mi řekl že nad tím přemyšlel tak mě nemůže tahle myšlenka opustit. Každý den nad tím přemýšlím ve dne v noci a už si představuju jak jsme tři. Loni jsem se vyučila, teď si dodělávám nástavbu, ale nebaví mě to. Radši bych šla do práce a vydělávala si abych nemusela být na nikom závyslá. Znám spoustu mladých maminek, které jsou úžasnými matkami. Jak na Vás reagovalo okolí a rodiče, když jste otěhotněla ? Když nemám rok odpracovaný nedostanu mateřskou, dostávají se aspoň nějaké příspěvky ? Není ,,hloupé'' být jen vyučená ? Přítel říkal, že po maturitě si mimčo pořídíme a o tom že mě studovat nebaví nechce ani slyšet..Nevim co mám dělat. Dítě bych si moc přála a tak stojím mezi dvěmi rozhodnutími. Mít mimčo, nebo poslechnout přítele a dodělat maturitu i když mě to nebaví ? Ráda uslyším Vaše názory 🙂
Díky Andrea
Určitě dodělat maturitu, pak třeba rok odpracovat, ať máš alespoň nějakou praxi (tím pádem i nárok na mateřskou) a pak klíďo plánovat mimčo. Co si budeme nalhávat, s výučním listem a ihned potom 4 letou mateřskou pro zaměstnavatele zrovna perspektivní nebudeš.. Nárok budeš mít jen na klasický rodičák 220.000Kč, pokud bys rovnou otěhotněla. Spíš popřemýšlej, co vlastně chceš ty..ve 20ti máš pořád spoustu času a možností 🙂
Pokud to cítítš tak, že opravdu chceš miminko, tak nás stějně neposlechneš a uděláš si, co chceš..zvlášť, co se týče touhy po dítěti, to člověk asi moc rady neposlouchá.... já bych ti ale taky radila, abysis nejprve dodělala maturitu... mysli do budoucna. Dejme tomu, že teď budeš mít miminko, nebo třeba dvě děti za sebou.... budeš se o ně starat, budeš pro ně žít a budeš spokojená.. ale oni vyrostou a už tě nebudou tolik potřebovat... když jim bude 15, ty budeš pořád ještě dost mladá, na to, abys nastoupila do nějaké nezajímavé práce, co tě nebude bavit, s tím, že tam jen vydržíš do důchodu.. (to bys tam musela "vydržet" 35 let 😀 ..).. takže si myslím, že je lepší, když si teď uděláš maturitu, pak můžeš mít hned dítě.. a uděláš si tak lepší startovací pozici na dobu, až jednou naskočíš zpátky do života 😉 ...
@andriys Poslechni hlavně sama sebe a svoje srdce 🙂 Vzdělání ti úspěch nezaručí, ani štěstí v životě. Ale může mu pomoct. Pokud teda děláš to, co tě baví. Jestli máte s partnerem opravdu kvalitní vztah, domluvíte se určitě v pohodě na tom nejlepším řešení 🙂
Záleží to na tobě. Mám kamarádku, která měla dítě hned v 19 letech po gymplu. Další za 2 roky a vysokou si dodělala dálkově, když byly děti větší. Já jsem studovala a studovala a nakonec máme druhé dítko z IVF...Prostě to nešlo...Už jsme byly starší...
@andriys Ono studovat můžeš i pouději dálkově,Ty sama musíš vědět co chceš a v jakém pořadí.Pokud školu přerušíš můžeš si jí dodělat později
Rozhodně bych dodělala maturitu, ale pravda, studium lze přerušit a dokončit později. Nebo zvolit jiný jiný obor - který bude víc bavit - ale je to celé odznova - Každopádně ANO pro maturitu. Kamarádka porodila v necelých 18, po roce si dodělala školu, ale byla to větší dřina - s dítětem se mění vše - hodnoty, čas, možnosti .... Pokud je zázemí, nevidím nic špatného na tom mít dítě ve 20ti. Pak třebas druhé, pár let s dětmi doma (pokud dovolí financ. situace) a pak se vrhnout do pracovního procesu - děti čím budou starší, tím budou samostatnější a vy se můžete věnovat práci, kariéře, koníčkům atd až do důchodu. Já měla první dceru o osm let později, pak se vrátila rychle do práce abych o ni nepřišla, druhou dcerku až po pěti letech a nemám jistotu, že se budu mít kam vrátit. A co pak, téměř ve čtyřiceti? Zase od začátku.... 😕
@andriys první syn se mi narodil měsíc před 22. narozeninama a nelituju, že jsem ho měla tak brzo. Kdybych měla na výběr rozhodla bych se stejně, ALE… Školu (vejšku) jsem ukončila v 21 letech, protože mě nebavila. Maturitu sice mám, ale jelikož jsem neměla zrovna perspektivní práci, tak moje šance pro lepší práci jsou takřka nulové.
Dnes bych spoustu věcí udělala jinak a třeba "otevřela" i jiné dveře, vyzkoušela více možností. S dítětem se spousta věcí mění a tisíc věcí už není reálných nebo velice obtížně proveditelných.
Maturitu si určitě dodělej, "otevři" i jiné dveře ať pak nelituješ, že jsi tak spěchala 😉
@andriys me je sice 24, nicmene dceru jsem mela ve 23 letech. Okoli to bralo skvele, byla jsem od 21 let vdana a vsichni vedeli, ze chceme. Zaroven teda studuji vysokou. Jeslti Ti muzu radit, dodelej skolu. At s ditetem nebo bez, dodelej ji. Bez ni to pak bude blby. Maturita je dnes minimum. Bez ni muuzes jit delat tak do supermarketu za kasu. Jinak ve skole take v pohode. Ucitele nemaji problem ani kdyz jsem mela miminko ve skole, spoluzacky jsou z male uneseny. Nesetkala jsem se s zadnou blbou reakci.
@andriys Mimochodem - ja mela malyho ve 24 a udelala jsem pri nem Mgr titul. Kdyz mas zazemi v rodine,hlidani....vse jde 😉 dite sice zabere cas a energii,ale zase je to motivace se snazit 😉 Rodina vedela,ze uz chci deti,vsichni mi rikali at napred dodelam skolu. Mne se uz cekat nechtelo a ted mam "hotove" oboje 😀
Jako dívej se přítel je starší, už má svoje za sebou..a tak je logický, že to bere prostě tak jak to bere. Ale já bych to asi tak neuspěchávala. Miminko je sice krásná věc, ale nejsou to jenom radosti, ale i starosti. Ono i to vzdělání je dneska dost potřeba, každá škola dobrá řekla bych ..budeš mít možná i pak lepší uplatnění atd. Možná by sis to pak taky mohla jednou vyčítat a třeba bys litovala, že sis tu školu nedodělala atd. Seš mladá, myslím, že ještě nemáš kam spěchat a přítel určitě vydrží, když mu to vysvětlíš nebo si o tom promluvíte 🙂
@andriys Napíšu svůj příběh, nikoho neponoukám... Měla jsem bouřlivou pubertu, žádnému rodiči bych nepřála zažít to, co si moje máma prožila se mnou. Mimo jiné jsem byla velmi paličatá, vzala sjem si do hlavy, že chci jít na konzervatoř, moje máma zase měla ideu, že udělám gympl, kde mi to vůbec nešlo. Prosadit si svoje se mi podařilo teprve ve 2. na gymplu. Když mi bylo 18 (byla jsem teprve na konci 1. ročníku na vysněné střední škole), potkala jsem se ve škole s jedním dálkově studujícím pánem ve středním věku 😀 Měla jsem tehdy přítele ve svém věku, neklapalo to a s tímto chlápkem jsme si vzájemně padli do oka. Trochu jsme spolu randili na tajno, pak jsme do toho hupli rovnou a to doslova - během pár týdnů jsem otěhotněla. Když jsem doma řekla, že je mu o 21 let víc, máma z toho málem omdlela 😀 Abych to zkrátila... Přes počáteční nevoli rodičů jsem se nastěhovala k němu domů, dodělala jsem ročník dříve, abych mohla v klidu porodit. Pak v září jsem opět nastoupila do školy, uspořádali jsme svoje rozvrhy tak, abych stíhala školu a on hlídat dcerku. V řádném termínu jsem složila maturitní zkoušku, teď pokračuji na VOŠ a dokonce jsem si přibrala další obor. Manžel loni dokončil vysokou, tento rok jsme se vzali a pomalu plánujeme dalšího potomka. Prostě když se chce, všechno jde. Reakce okolí jsou různé, ale převážně pozitivní. Nicméně ty reakce jsou mi zrovna úplně ukradený 🙂 Chcete miminko? Proberte to, jestli máte kde bydlet, jestli bys měla jak dostudovat, jak by se přítel zapojoval atd. Školu bych rozhodně nekončila. Nakonec je to docela dobré zpestření mateřské, vím o čem mluvím 😎
ahoj, pokud můžeš, maturitu dodelěj, nikdo ti ale nebrání porodit třeba týden po úspěšném složení zkoušek, mám pár kamarádek, které takto studium zakončili...... třeba to pro některé bude znít jako špatná rada, ale tobě může pomoct 😉