Minulé životy. Máte zkušenost u dětí?
Rada bych zalozila diskuzi o minulych zivotech u deti. Tohle tema mi prijde vazne zajimave, ale i trochu děsive. Videla jsem a slysela spousty pribehu o tom, jak si deti vzpominaji na ruzne zazitky z minulych zivotu, ale vsude se zminuji jen ty zahranicni. Nenarazila jsem zatim na zadny z nasi republiky. Proto by me zajimalo jestli znate nekoho, nebo mate i vy osobně zkušenost s tim, ze deti mluvi o svych minulych zivotech. Budu se tesit na zajimave cteni 🙂
Netýká se to děti..Moje kamarádka měla jizvu pod prsem, byla někde u paní, která se tim zabývá ( prý uvádí do tranzu či co) a zjistila, že byla v minulém životě zastřelena, přesně do toho místa. Ta paní o té jizvě nevěděla, řekla jí to až na konci. Takže možná na tom něco bude.
@veronika_aki tohle tema me taky zajima. Ja si ze sveho detstvi pamatuju, ze jsem mela neuveritelne intenzivni pocit, ze ja nejsem ja. Tezko se to vysvetluje, ale pokazde, kdyz jsem se divala do zrcadla, nepoznavala jsem se, sahala jsem si na oblicej a vedela jsem, ze to proste nejsem ja.
Takze ted zpetne si myslim, ze to ma souvislost s predeslou existenci.
Syn mi jako malý často vykládal o tom, že když byl ještě děda, tak jezdil trabantem, a jak se s ním vyboural, že se mu ale nic nestalo. No a jeden z jeho pradědů měl opravdu trabant a několikrát s ním někde lehce boural. Což jsem zjistila až zpětně, protože tento děda je po smrti víc jak 30 let, tak se to ani se synem nijak neřešilo.
Druhý syn mi zase ve 4 letech říkal, že nemám být smutná, že už nemám tátu. Prý máme mít další dítě a může se nám zase narodit.
Mě se jako malé zdály neustále sny z války, až později jsem zjistila že z druhé světové, byla jsem voják (muž) a v nějaké budově mě zabili jiní vojáci, zdálo se mi to pořád dokola, vrací se to občas dodnes.. také si říkám, jestli to není z minuého života.. jako malá jsem byla úplná hysterka, bála jsem se usnou a tak. a hrozně jsem tíhla k armádě, přešlo mě to až kolem dvaceti. O jiných dětech, co by měly stejnou zkušenost nevím, ale příběhů na toto téma jsem četla také dost.
Já v to věřím. Mam doma i knížku, kde jsou i příběhy českých dětí, jen teď nevím název. Najdu ji a napíšu sem. Jinak ja mam vzpomínku, ze jako mala jsem porad nechápala, proc mam znaménko na prave ruce, kdyz s jistotou vim, ze bylo vždycky na levé. Uplne jsem ho tam cítila. Možná to nesouvisí, ale může 🙂 Hodně se zajímám o regresní terapii, ta uvádí do minulých životů.
Pridavam se k tematu! 🙂 ...jinak ja zkusenost s detmi nemam, ale ja sama od detstvi mam strasnou fobii z hmyzu (jakehokoliv), strasna je predstava, ze by se me to melo dotknout. Tak se mnou mamka v detstvi byla u nejake pani, ktera me uvedla do hypnozy a ze pry jsem byla v minulem zivote znasilnena, prizabita, hozena do prikopu a jak jsem tam pomalu umirala, tak ten ruzny hmyz se po me plazil. A ze pry proto se toho bojim do ted. Z te hypnozy si nic nepamatuju, alr rada bych taky nekdy zkusila ted v dospelosti regresi 🙂
@tingle jo to napiš ten název knihy, moc by mě to zajímalo 🙂
A když jsme u těch snů, tak přidám dva. Často se mi od dětství zdá taky o druhé světové válce, vždy jsme všichni v nějakém podzemí, a přichází tam Hitler. A i když z něj mám hrozně špatný pocit, tak ale cítím, že když nebudu vybočovat z řady a budu poslouchat, nic mi neudělá. Tak nevím, zda v těch snech patřím do skupiny jeho vojáků...
A druhý sen - celý život se mi zdá, že chodím na náš hřbitov i se svými rodiči. Když pak odcházíme, já se vždy objevím na úplně cizím hřbitově, který v tomto životě neznám. A vždy jsem tam sama, bez rodičů. Snad stokrát jsem chodila po tom hřbitově, v podvědomí jsem cítila že to tam znám, a něco jsem tam hledala. Po několika letech jsem našla konečně to, co jsem hledala. Nějaký hrob, na kterém ale bylo písmo i fotka rozmazané. Tak to šlo zase spoustu nocí, vracela jsem se tam, a stále nevěděla za kým tam chodím. Až asi před dvěmi lety jsem tam zase přišla, a věděla jsem, že tam leží můj děda, který měl takový ty zakroucený kníry, co se kdysi nosili (v tomto životě žádný můj děda vousy neměl). No a od té doby se mi už o tom nezdálo (a to jsem chtěla zjistit jeho jméno) 😕
Ja vim, ze když jsem byla malá, říkala jsem často máme a babičce když mi něco vysvětlovala, ze mi to nemusí říkat, ze to všechno vim, ze už jsem tady byla...
Super zazitky, jsem rada, ze se diskuze ujala. Snad jeste nekdo napise 🙂 jinak zajima se o tohle tema nekdo vice? Zajimalo by me, jestli by mi někdo odpovedel na otazku, proc nekdo si sve zivoty pamatuje a nekdo ne? Kdyby byla reinkarnace opravdu tak "bezna", kazdy clovek by si tedy musel pamatovat z minulych zivotu aspon neco. Ja teda musím uprimne rict, ze zadnou osobni zkusenost nemám. Ani si nevybavuju, ze bych jako dítě mela nejake takove zazitky, a ze bych mela pocit, ze uz jsem nekdy nekde zila.
když už jste to téma otevřely, já musím :D - zajímalo by mě,co si myslíte - kolik z těch zážitků se dá vysvětlit kolektivním nevědomím nebo genetickou pamětí... A dá se vůbec? Co si myslíte o těch konceptech ( kol. nevědomí, gen. paměť). A jedna otázka která se mi furt vtírá - proč je tolik Božen Němcových? (, Caesarů, Napoleonů... I.e. Inkarnací známých osobností?) Jak říkám, nechci to nějak drtit, ale když se mluví o minulých životech, přemýšlely jste nad tím, jak ještě jinak se to dá vysvětlit? Mě třeba přijdou ty dva koncepty či jsem zmínila ještě víc "mind-blowing" , než samotnej koncept reinkarnace (která je navíc v kontextu hinduismu většinou něco negativního btw - pokud se osvícený nerozhodne sám přijít nebo odložit Nirvanu)
@veronika_aki Mě minulé životy zajímají, a tak toho mám hodně načteno. A četla jsem, že minulé životy jsou uložené hodně hluboko v paměti, takže někdy se vzpomínka může nechtěně objevit. Ale běžně si je nepamatujeme, je to prý jakási obrana těla, že by to lidi nemuseli unést...
Mám uloženou jednu adresu, kterou jsem zřetelně ve snu telefonicky diktovala záchrance. Je to místo blízko Las Vegas. Hned po probuzení jsem si adresu zapsala i s číslem domu a vše existuje. Možná se tam jednou podívám. Každopádně to není místo, které bych někde slyšela ve filmu nebo tak, je to ranč v pustině.
📌
Přidám taky historku. Táta má od dětství kamaráda a vždycky s námi dětmi vyráželi na výlety. Nepamatuju se, kde přesně to bylo, ale byli jsme na nějaké výstavě veteránů a starých vojenských letadel. My se pořád vyptávali, tátové popisovali a vysvětlovali, kdy se v nich jezdilo / lítalo a různé příběhy z filmů.
Došli jsme k jednomu letadlu a když jsme nakukovali dovnitř, strýc začal popisovat hodně detailně co se muselo zmáčknout zapnout první a co potom, aby se s letadlem dalo letět. Popsal nám prakticky celou kabinu a teorii jak se s tím lítalo, aniž by si přečetl nějaký popis nebo se o letadla někdy dřív zajímal. Pamatuju si, že tam stálo nakonec víc lidí a poslouchalo ho. Když jsme se ptali jak to ví a kde se to naučil, tak jenom řekl, že se když to viděl, hned věděl co by měl udělat.
Když jsem se ho na to ptala v dospělosti, říkal že sám neví jak to věděl. Na ten popud se začal pátrat po svém minulém životu. Podle dvou starších dam, které se o to zajímaly zjistil, že v předešlém životě byl pilotem v 1. sv. válce. Byl u každé zvlášť s ostupem několika měsíců, u jedné v Čechách u druhé na Moravě a obě mu řekly prakticky to stejné.
Ještě nějakou historku přidejte 😊
@odula myslím, že zrovna strach z hmyzu by se dal asi vysvětlit spíše nějakou tou kolektivní pamětí/ kolektivní zkušeností. Jinak to tedy asi neberu tak učeně jako ty, ale určitě věřím na reinkarnaci a na to, že určitou prací na sobě můžeme asi (coby duše) dosáhnout nějakého vyššího levelu. Jaký je ten nejvyšší level, těžko říct. Mimochodem, jak jsi přišla na to, že je hodně Bozen N., Napoleonů a spol. Já se s tím nesetkala.
@veronika_aki ahoj, označila jsem paní, která se o to zajímá, dělá přímo sezení, kdy se a daným člověkem dostane do minulého života. Třeba se zapojí do diskuze
@veronika_aki mojí tetě se stalo, že jela pěkně daleko na nějaký výlet do nějakého města, ve kterém nikdy před tím nebyla a když tak přijela, znala ho naprosto dokonale, jakoby to bylo její rodné město
Jinak dámy, tohle by Vás také mohlo zajímat
https://www.modrykonik.cz/blog/18moniik/article/cesta-do-minulosti-knviyn/
Zároveň označím @18moniik třeba se bude chtít zapojit do diskuze 😉
Strach z hmyzu bývá že životů, kdy ten hmyz v minulým životě nějak dotyčnýmu ublížil. Všeobecně je to vlastně docela jednoduchý... Pokud mám fobii z něčeho, tak to čeho se bojím mi nějak ublížilo v minulosti.
@veronika_aki Ahoj, je to sice už starší diskuze, přesto se přidám se svojí troškou do mlýna..😉 Mám tři děti (10, 8 a 2 roky). S těmi staršími jsem občas mluvila o věcech, jako co je to karma - že se nám všechny skutky vrací, že máme více životů a každý náš život souvisí s tím minulým - podle toho jak jsme se chovali..Nijak podrobně a vyloženě hodně jednoduše jsem párkrát něco takového prohodila..Jednou jsme s dětmi tak seděli, bavili se o tom, jak by se lidé měli správně chovat, načež mi osmiletá dcera řekla, že má takový vnitřní pocit, že v minulém životě byla voják - generál, který se posmíval mladším vojákům za to, že se bojí o svůj život a že se jim nechce do války.. Zesměšňovala je, urážela a právě proto musí v tomto životě sama čelit různým posměškům (má brýle a ujíždí jí jedno očíčko). Hned na to mi desetiletý syn řekl, že si pamatuje, že byl v nějakém lese, kde mu bylo moc hezky a najednou z ničeho nic byla tma, což asi znamená, že se najednou objevil u mě v bříšku..😳 Musím říct, že jsem na ně zůstala koukat jak blázen..Nikdy jsem jim žádné podobné příběhy neříkala, ani si nejsem vědomá, že by to mohli někde slyšet.. Samozřejmě člověk to může brát vážně a taky nemusí, ale já tomu asi věřím, vnitřně cítím (už proto jak to říkali se vší vážností), že říkali pravdu....
@veronika_aki Já teda žádné zkušenosti nemám, když jsem byla hóódně malá tak se mi opakoval pořád jeden děsivý sen, a prý jsem našim opakovala že nejsou moje rodiče, ale nevím zda to mohly bý nějaké vzpomínky na minulý život...