Měla bych se cítit vinná a podílet se na splácení?
Ahoj,
s přítelem (teď už bývalým) jsme společně koupili před cca 12 lety auto, které, i když jsem měla řidičák jen já, se tenkrát napsalo na něj.
V prosinci 2001 jsme se rozešli, auto zůstalo mě, ale bůhví proč, papírově zůstalo na něj.
Cca 4 měsíce po rozchodu bylo auto téměř nepojízdné a abych nemusela platit za zvrakování, prodala jsem ho za pár stovek známýmu, který si ho rozebral na náhradní díly a zbytek prodal do šrotu, už si nepamatuji, jestli mi známý vracel značky a techničák kvůli odhlášení auta.
S expřítelem jsme se začali znovu stýkat před pár lety a stal se mým velice dobrým kamarádem, nedávno přišla řeč i na auto a zjistili jsme, že stále není odhlášeno.
Začal mi vyčítat, že jsem mu prodej auta nikdy neoznámila, že se to dozvěděl až cca půl roku po prodeji (asi v létě 2002) náhodou od toho kupce. Ex přiznal se, že má doma techničák a jednu značku, které jsou potřeba k odhlášení auta. Už neví, kdo mu to dal, ale pravděpodobně to byl ten známý, čili tyhle věci má doma asi 9,5 let, ale auto ho nenapadlo odhlásit ...
Dluh na pojištění naštěstí nevznikl, protože pojistka automaticky zanikla 6/2002, ale od 1/1 2009 byla uzákoněna jakási částka pro ČKP za auta, která hlášená jsou, ale neplatí se pojistka, v tomto případě je to částka 50 kč/den ... takže od 1/2009 až do 2/2012 kdy auto odhlašoval vznikl dluh cca 60 tis.
Z právního hlediska vinna nejsem, auto bylo psané na ex.
Moje otázka zní, mám být morálně zodpovědná za tuto situaci a podílet se na zaplacení dluhu???
Co byste dělali vy?
Uff, to je složité 😒 Já myslím, že chyba je na obou stranách a tak byste se o dluh měli podělit.
To je ale pálka... Co kdybys přispěla jen na menší část dluhu?
abych upřesnila jednu věc, morálně rozpovědná se necítím,
1. majitel jsem nebyla,
2. značku a techničák měl doma leta letoucí a ať z blbosti nebo nevědomosti, neřešil to a auto neodhlásil
3. kdyby byla situace obrácená, nenapadlo by mě chtít něco po tom druhým, protože bych se cítila zodpovědná jenom já sama a to z obou důvodů výše
kdyby se nejednalo o dobrýho kamaráda, ani to neřeším a je to pro mě vyřízená věc ...
reakce okolí jsou tak půl na půl, jeden názor nač platit, on byl majitel a nemáš ani morální zodpovědnost, druhá strana by se rozdala a velkoryse darovala 30 tisíc ...
ani jeden z nás peníze samozřejmně nemáme na rozdávání, já mám rodinu, přítel ten je z tohoto taky už na prášky, že nebude okrádat svoje dítě a platit za expřítelovu blbost
morální zodpovědnost sice necítím, ale abych měla klid a nebyla za mrchu, i bych mu něco dala ... ale v tomto případě mě můj doma asi zabije, strašně se to ve mě pere
@amas no...pokud měl doma značky a techničák, zřejmě věděl, že je auto už "mimo", takže ho měl odhlásit...sice tys mu to taky měla oznámit, žes ho nechala zlikvidovat, ale na druhou stranu on je majitel a pokud ti chtěl auto nechat, měli ste si to vyřídit hned papírově...je mi líto, ale mi to připadá jako jeho blbost, když o tom od začátku věděl...to mi přijde spíš jako takový dělání mrtvýho brouka...možná nevěděl, že se má odhlašovat? Bohužel, neznalost neomlouvá...Nevím...asi bych se mu tak maximálně omluvila, že sem mu to neřekla osobně, ale dozvěděl se to od třetí strany...nicméně - co kdybys mu ten techničák i značku dala ty? To by to letěl hned vyřídit? Tak proč to neudělal i v tomhle případě?
doba prodeje je trochu sporná, měla jsem za to, že jsem mu prodej oznámila, ale protože je to dlouho a nepamatuji si to, takže vycházím z toho, co mi řekl on, že jsem mu to neřekla a dozvěděl se to náhodou půl roku po prodeji ... názor na tohle mám jak naty, kdybych mu to oznámila já a hned, odhlásit by to auto v tomto případě šel, když to neudělal půl roku od koupě?
auto jsem používala já, platila pojištění, provoz i servis, čili jsem se v dobré víře auta zbavila po tom, co bylo nepojízdné, původně jsem ho měla nechat zvrakovat (na svoje náklady, po ex bych nic nechtěla, když jsem auto užívala já), ale naskytla se příležitost, tak jsem ho prodala za tenkrát asi 300 kč
dzej, kupní smlouva nebyla, auto se mělo zvrakovat, stačilo jen s techničákem a značkama zajít na magistrát a auto odhlásit
už jsem se rozhodla, platit za něco jen kvůli tomu, aby si o mě lidi nemysleli že jsem mrcha nebudu, ani za cenu, že příjdu o kamarády (ale to si stejně nemyslím), protože v tom případě by to praví kamarádi nebyli ... moje maximum bude to, že až nebude mít na flašku, koupím mu jí ...
@amas Ahoj. No, to je docela složitá situace a jde na ní odpovědět tak i tak. V první řadě, být jím, tak to by bylo asi jedno z prvních věcí, pokud se z někým rozcházím, tak dořeším nejen ten vztah, ale i ty "papírové" záležitosti. Nevím z jakého důvodu to tak mám, ale spíš si myslím, že ta větší vina je na jeho straně. Pokud je cokoliv psáno na mě, tak si to zkrátka hlídám.
Jinak já bych asi byla pro, aby jste si dluh rozdělili spravedlivě na půl. I když bych asi měla sto chutí, ať si to zaplatí on, když si nehlídal své "papíry" a povinnosti, ale neměla bych tu povahu ho v tom nechat samotného a určitě by to bylo z toho morálního důvodu a i z toho, že bych si myslela, že mám na tom- i když menší než on- podíl viny 😉
Držím palce, ať to dobře dopadne.