Měl někdo negativní reakce od tchýně na těhotenství?
Ahoj,
Já když jsem poprvé otěhotněla s dcerou a řekli jsme to tchýni a celé její rodině tak skoro vůbec nereagovali, dělali večeři a mazali si chleba dál 😀 😔 ani se neotočili, řekli hm a hotovo, setkala jste se s tím některá?
To je děs.Moje tchýně si zase od své tchýně vyslechla " ještě se neraduj, ještě si to nedonosila ". To také velmi potěší.Nevím proč to někdo dělá 😒
my pokaždé 😀 nejdřív: to si děláte kozy, jste blbí, v dnešní době děti? Podruhý: no to snad ne, se z toho pose*ete. Potřetí: no to je nezodpovědnost, dřív to šlo, ale v dnešní době, vám nikdo nic nedá. Víte jak je to drahý, já kdybych se mohla znova rozhodnout, tak mám maximálně jedno dítě. (matka tří dětí)
Mě zase tchyně terorizovala, ze nic nedělám (jsem na rizikovem po IVF), pak mě chtěla v osmém měsíci vyhazovat z bytu kde s manželem bydlíme. Asi se zbláznila! Také jsem kvůli rozrušení z jejího neustálého napadání skončila dvakrát v nemocnici! Chudák malá, takovou "babičku" si nezaslouží!
U nas bylo hore dolem slibu,ze se tesi na 1vnuce atd... a ted malemu je skoro 7mes. A babicka od taty ho vydelajenom 2x prednejsi jej ted byla dovolena u more nez navsteva vnuka.Vykasli se na nu ona s tebou nebydli
AHojky, od tchyně ne, ale od tchána. Jsou rozvedení. Když jsme oznamili osobně první těhotenství, tchán si zapálil, foukl mi kouř pod nos a prohlásil skoro naštvaně: "Když to musí bejt..." Druhé těhotenství už jsme ani neoznamovali osobně, manžel svému otci jen zavolal. Tchánova reakce: " No a ještě něco potřebuješ?"
Kdysi si ze mě tchán dělal srandu, že nosím brýle a netrefím bez nich ani na záchod, tak jsem ho poslala do patřičných míst a manžel stál na mé straně. Od té doby se mu vyhýbám, on mi ani neodpovídá na pozdrav a to bydlí ve vedlejším vchodě, takže se prostě náhodnému setkání nevyhnu. Naše dcera od něj nikdy nic nedostala k narozeninám ani k Vánocům. K dalším třem neteřím od staršího syna se chová tak nějak jako děda, dárky dostávají.
Vím, že to zamrzí, ale miminko máte kvůli sobě, tak se na to vybodni a nenech si radost kazit.
@poupe Máme to naprosto stejně. Nehnou ani brvou, nezeptají se, jak se nám daří, neradují se. Ale nám je to srdečně fuk. Manžel si zvykl, že jsou takoví, mě to netankuje (i když zprvu mrzelo, ale vynahrazuje nám to druhá babi a děda, kteří se na mimi těší) a oni ať si s radostí takto přežívají dál. Jednou je ta žluč sežere. 😀
Já jsem z toho měla na jednu stranu taky docela strach... Je sice pravda, že "tchyně" bydlí na druhém konci republiky, ale i tak jsem měla smíšené pocity. Dodnes nějak nemůže rozdýchat, že se přítel před lety rozvedl. Minulý týden ji to přítel oznámil a kupodivu reagovala docela v klidu - jestli teda ještě není v šoku a nepřijde to, až se z něj probere.... 😀
@poupe u nás tchýně na první těhotenství reagovala jako pravá babička s nadšením a zájmem. Když jsme ji ale o necelé tři roky později oznámili, že budeme mít další dítě, tak reakce byla "to je nesmysl, kartářka mi řekla, že už žádné další děcko neporodíš" No a když už se malá narodila, tak trvalo dva roky než malou poprvé oslovila jménem, do té doby byla naše dcerka jenom "to děcko". Do dneška od ní má odstup a navzájem se nemusí. Ze začátku mě to mrzelo, pak jsem si zvykla a dneska jsem docela ráda, že se nám nemíchá do výchovy.
já jsems první dcrou otěhotněla neplánovaně, rozcházeli jsem se s přítelem po tříletém soužití,ale jaksi se nám zadařil..... o těhu jsem mu řekla, ale nic od nějnechtěla. Nechala jsem to něm jestli chce být otcem nebo ne. U oznámení tchýni jsem tudíž nebyla, ale i přesto že mě do očí říkala jak je to fajn všem ostatním na otázku na moje těhu vykládala jakej je její syn chudáček že se mnou musí být
@petrajurinova to mi částečně připomíná moji ex tchyni - ještě když byl kluk malý, tak občas přijela - tak dvakrát do roka, pak ztratila zájem úplně. Několik let bez zájmu, pak se to trochu zlepšilo, ale trvalo to jen asi dva roky. Pak už klukovi nezvedla ani tel, když ji volal..... "úžasná" babička!!!!!!
moje nedejbožeextchýně mě několikrát poslala na potrat, narovinu mi řekla, že "to" nebude mít ráda a ať nepočítám s hlídáním...a jak řekla, tak udělala. Zatímco ta starší mohla cokoliv, ta mladší k ní nesměla a dokonce skorotchánovi zakazovala, aby jí hlídal... 🙄
tak jak moje tchýně reagovala na moje těhu nevím, oznamoval ji to manžel. Jenže moje švagrová rodila o půl roku dřív a měla holčičku (tchýně měla tři kluky, takže z vnučky je totálně pos....). Jezdí k nim pomalu každý týden. Když my jsme zjistili, že budeme mít kluka, tak aby se neřeklo, tak poslala sms, že je to super, že bude mít páreček vnoučat. Malý má 7 měsíců, u nás byla za tu dobu dvakrát, jinak viděla prcka akorát, když jsme byli u ní nebo na návštěvě u švagrové. Pořád mluví o tom, co vnučka a jak je hodná a co umí, o moje dítě jeví zájem jen tak, aby to nevypadalo moc blbě. Prostě to hodně mrzí, ale nic se s tím hold nedá udělat ☹
@pupickova tak nějak, syna chce babička na měsíc k sobě na prázdniny s tím že "na tu holku nemá nervy a energii" a já jsem divná, že s tím, aby k ní jelo jenom jedno dítě a druhé zůstalo doma nesouhlasím.
Moje extchýně je super a dodnes spolu v pohodě komunikujem (dokonce sjela mého ex, když jí oznámil, že se chce rozvést). Moje současná skorotchýně se mnou normálně komunikovala jen do té chvíle, než se dozvědela od mého partnera, že jsem těhotná. Dítě jsme neplánovali, no zadařilo se. Já byla rozhodnutá si dítko nechat za každou cenu, i kdyby partner nechtěl, on úplně roztál, když jsem mu to řekla a na malou se strašně těšil. Jeho máma mu naopak začala vyčítat, že si zkazil život, že jsem to na něj ušila a ať nepočítáme s tím, že bude hlídat. Před Vánoci mu řekla, že teda až se TO narodí, tak že by jí TO mohl i přijít ukázat, takže se strašně zhádali (já u toho nebyla, jakmile otočila ve vztahu ke mně, tak jsem k nim nechodila), protože partner jí oznámil, že rozhodně to nebude tak, že já budu sedět venku v autě a čekat, až si ona malou prohlídne, a že pokud bude chtít malou vidět, tak může přijet. Na to konto jí ani neoznámil, že se malá narodila. Ona se to dozvěděla až druhý den a byla naštvaná, že jí to neřekl. Takže jsem jí poslala sms, že už jsme puštění z JIPky, takže už můžu telefonovat, že je malá na světě a že jestli se na ni chce přijít podívat, tak může. Do dvou hodin byla v porodnici a úplně roztála, když ji viděla. Od té doby se ke mně chová zase normálně, malou zbožňuje a nabízí se s hlídáním. Já si jí sama ale o hlídání neřeknu, to, jak se chovala, než se narodila, si budu pamatovat hodně dlouho.
@ajka198 jj, z holek švagrové byla ex tchyně taky vy.... Jednou slíbila, že nám kluka pohlídá, měnili jsme okna a malýmu tenkrát byl rok a půl. v den D se nedostavila ani neozvala. Asi za 14 dní nám poslala zprávu, že ji do toho něco vlezlo.... Taky mně to strašně mrzelo. A dlouho mně to mrzelo. Teď si říkám, že mi alespoň do ničeho nekecala. Všechno mu vynahradil dědeček - můj taťka ( bohužel už je po smrti), naučil ho spoustu věcí, bral ho do lesa a do dílny. Dneska je mu 16 a umí víc věcí, než kdejaký dospělý chlap. Dodneška vzpomínám jak ve 13 letech vylezl u dědy na střechu a šel vymetat komín (to už tatínek nemohl). Já na něj koukala ze dvora, modlila se aby nespadl a na tel jsem měla připravené číslo na záchranku. A on na mně z té střechy volá: Koukej na mně, ať víš jak se to dělá!!!!! Já si to sebou do hrobu nevezmu.... 😀 😀 😀 . Přesně to, co říkal děda jemu..... Takže babička na něj kašlala, dědeček mu to vynahrazoval a ještě k tomu má okolo sebe spoustu "tet", které ho brali jako svého
@petrajurinova tohle asi normální člověk nepochopí 😖 Já pak zarazila styky i s tou starší, jinak to nešlo. A teď už to bude 7 let, co z její strany není zájem vůbec žádnej.
@maia74 Šikovný synek 😀 Mému malému to všechno vynahradí mí rodiče. Je to jejich první vnouče a hlavně naši nikdy nedělali rozdíly mezi pohlavími (bohužel já jsem si to taky užila se svojí babičkou, vždy preferovala mé 3 bráchy a mě ráda neměla. A nechtěla jsem, aby toto zažívaly moje děti.) Mám první a je to tady ☹ Ale co. Nemyslet na to je nejlepší. Jenže pak člověka vytočí taková blbina - třeba svou nepřítomnost vykompenzuje při každém setkání hračkou nebo nějakým jiným dárečkem. Hrozně mě to štve. Malému je to teď docela fuk, ale jestli to tak bude pokračovat, tak to prostě zakážu. No a samozřejmě budu ta nejhorší 😀
@ajka198 jj, je to moje zlatíčko!!!!! Docela jsem se bála, jak to vezme, když jsem zjistila, že jsem těhu. Přece jen holka už je pár let z baráku a on vyrůstá jako jedináček i když se snažím ho nijak nerozmazlovat. Jeho první reakce byla:No vy si snad děláte pr...????? Pak pár dní dělal jako že nic, nemluvil o tom a když jsem přinesla fotku "bublinky" z ultrazvuku, hned to zkoumal a po chvíli zklamaně prohlásil, že tam nic nevidí... Za nějaký den nám oznámil že už má vybraný jména 😀 😀 a teď mi pořád zakazuje cokoliv dělat, ať se šetřím. Tuhle docela pronesl: nedělej to, viš že se máš šetřit. ty si snad vůbec neuvědomuješ, že jsi těhotná 😀 😀 😀. Někdy je jak starej-mladej 😀 😀 😀
Jsem zvědavá, jak to bude se skoro tchýmí, až se prcek narodí.... Třeba mně překvapí 😅 . Zatím od ní nečekám veliké nadšení - ale třeba se pletu
Mojí švagrové řekla moje matka,že mít tři děti ..to jste snad cigáni ne?? No a já čekám dvojky dohromady to taky budou tři a mně zatím neřekla nic...třeba půjdu ještě do čtvrtého a také budem jak cigáni.. 😀 😀 😀 😀 😀 😀 😀
Přidám se se svou zkušeností, ikdyž proti některým vašim příspěvkům už to beru jako v podstatě pohodu...
S partnerem nejsme sezdaní, bydlíme u jeho rodičů v domku. Na první těhotenství reagovali v pohodě, mně to přišlo, že mají radost, byli dojatí. Ovšem při oznámení druhého bylo všechno jinak (oni sami měli jen mého přítele). Reakce asi taková, jako kdybychom jim oznámili, že si hodláme pořídit prase bradavičnaté. Kamenné ksichty, ledový výraz a řeči typu "no, to si teda užijete", "teď vám končí zlatý život", "víte, kolik to bude stát?" apod. Jako kdyby nám bylo oběma osmnáct a byli nezodpovědní nebo čekali třeba čtvrté... Později večer, to už jsem u toho nebyla, jen partner, ale řekl mi to - se zhádali jak psi, "to jste nám teda v našem věku připravili překvapení", a že se máme do 1. září odstěhovat (byl květen)... Mě to ani moc nepřekvapilo, tak trochu jsem něco podobného čekala, protože oni vždycky říkali, že jedno a dost, že mu člověk může všecko dát a podobně... ale partnera to myslím hodně překvapilo a mrzelo, ikdyž to nedal znát. No, dnes už je to rok, co jsme měli být odstěhovaní a pořád jsme u nich, ale konečně finišujeme s bytem. Bude mi chybět zahrada (hlavně dětem), ale vlastní je vlastní. Druhou dceru mají rádi stejně jako staršího syna, normálně komunikujeme a i hlídají, když teď vozím kluka denně do a ze školky. Jsou to dobří lidi, ale už se těším, až budeme ve vlastním. Bude klid na obou stranách. Takže nakonec se vlastně nic nestalo 🙂
no jak to napsat....raději citace " No... lepší když někdo přibyde než když zemře".....
a u druhé... " A je to jisté? " no, když jsem byla 4.měsíc tak opravdu bylo....
Moje extchýně neměla vlastně asi taky žádnou reakci..a to je úplně nejhorší.
ja se take bojim. i ted k manzelovo rodicum musíme jezdit mi, jinak bychom je nevideli. manzel ma sestru a bratra. nikdy od rodicu nic nedostal, bratr jen minimalne a sestřičku dotuji a cpou ji vse co mohou. sice se na nase oznameni tehotenstvi tvarili mile, ale s pomoci nepocitam -- a to zadnou. moje mamka by hlidat chtěla, na vnouce se moc tesila. jenze bratrova pritelkyne rodi asi o 4 mesice dřív nez ja. batr s ni sice není, ale buh vi, jak to pak bude. navíc, muj otec je takovy despota. uz ted prohlasuje, ze deti jsou nas problém a at se zadnym hlidanim ci necim dalším nepocitame. tak jsem zvedava, zda pak dedecek roztaje . je prisny.
No moje tchýně se chovala jak blázen odjakživa, ale co čekám mimino, tak se to zesílilo. Když jsem otěhotněla, tak jsme se rozhodli, že se konečně přestěhujeme do domečku, který jsem zdědila po babičce, nicméně je to 80 km od místa, kde ona bydlí - a to bylo okamžitě zle, protože ona nám strašnou dobu otloukala o nos, abychom si vzali hypotéku na byt v paneláku, jako to udělal jeden náš kamarád. Ten si s manželkou totiž koupil byt cca 50 metrů od svých rodičů a ona si představovala, že se přistěhujeme taky do stejné ulice k ní, aby ona se nemusela namáhat nikam chodit, protože je líná jako prase. Její akční rádius je totiž okruh cca 100 metrů od baráku - Albert, Penny, Vietnamci a nazdar. Švagrová bydlí od ní dva zastávky busem a byla tam za 12 let na návštěvě jednou a to ji tam musel vzít švagr autem. Celý den jen sedí doma, kouká na seriály a hraje na počítači solitaire. No a tím naším stěhováním jsme to rozsekli a od té chvíle se chová úplně iracionálně. (Upřímně, proč bychom si brali hypotéku, když vlastní nemovitost už mám? A navíc barák se zahradou, ne nějakej umakartovej kotec na sídlišti.) Neustále otravuje, kdy tam přijedeme na návštěvu, že uvaří - kor teď na konci osmého měsíce mi cestování dělá fakt "dobře". Když jí manžel řekl, že mi nedělají dobře dlouhé cesty, ať přijede ona (má autobusové nádraží 5 minut od domu), tak mu řekne, že nemá čas - jasně, asi by prošvihla jeden díl Soudkyně Amy.... ona si prostě představovala, že se přistěhujeme někam k ní a budeme kolem ní skákat a to vnouče nosit k ní. Upřímně - to mě neláká už proto, že ona je fakt strašné prase, hulí si v celém bytě - i v ložnici, v posteli má písek, protože chodí po bytě v botech a pak si to natahá do postele atd. Takže já bych byla upřímně ráda, kdyby o to vnouče nejevila zájem už proto, že já to dítě do tohohle prostředí vozit nechci.
No, takže od doby, co čekám mimino, má nejen blbé kecy typu "Kolik už jsi přibrala, není to hodně?" nebo "Já když jsem čekala, tak jsem dělala běžně to a to...." - já jsem s placentou praeviou na rizikáči a prostě nebudu tahat těžký krabice a chodit na desetikilometrový tůry. K tomu je bývalá zdravotní sestra, takže si myslí, že má patent na rozum - tudíž ty kecy nebudu snad ani interpretovat. Když k nám na návštěvu přijela její vlastní sestra - manželova teta, tak ona s ní úplně přestala mluvit a začala ji napadat a házet na ni špínu, vymejšlet si, že se nám podbízí a že ji máme rádi jen proto, že nám dává dárky - no, dala nám peníze na kočárek a lehátko, ale zjistili jsme to, až když je nechala v obálce v manželově tašce. To tchýně nám dala leda tašku ohavných oblečků ze sekáče - z hrabáku za 15 Kč. Kdykoli jsme ji zvali, ať teda přijede taky, buď nemá čas (jasné, v důchodu a když jen celej den čumí na televizi) nebo ji něco bolí. Přijde mi, že sem prostě nechce jet schválně. Upřímně - já jsem i celkem ráda 😀
Tak moje tchýně to obrečela 😅 Jen do dnes nevím, zda z radosti, nebo ze zoufalství 😀 😀 😀
Už jsem to někde v diskuzi dřív psala, ale o reakcích mých tchánů obecně bych mohla napsat knihu 😀
Když jsme tenkrát oznamovali, že čekáme mimčo, tak tchán povídá: "a víte, jakej je rozdíl mezi smrkovou a borovou šiškou?" Fakt, nekecám 😀 😀 😀 vyprávěl o nějakým výletě, kde byli a to, že se dozvěděl, že bude mít první vnouče ho vůbec, ale vůbec nevzrušilo 😅
A dneska je klukovi rok a půl a vypadá to přesně tak, jaká byla reakce na jeho početí 😒
@poupe To znám. Oznámení druhýho těhotenství "taktně" přemlčela, dělal že nic. O týdem pozdějc dala manželovi (o samotě) přednášku o nízkejch důchodech, inflaci a finanční krizi. Pak vytáhla těžší kalibr - já jsem líný a pohodlný nemakačenko co nepracuje a on se chudák sedře na můj úkor z kůže. Celkově ho zneužívám, druhý dítě přeci neni potřeba. Taková milá pani to je 😅 🙄 😀
Ahoj ze strany tchýně ne, v mojí rodině taky všichni měli radost. Jediná negativní reakce byla od staršího bratra. A ta zabolela víc, než kdyby to vadilo celé rodině, protože s bratrem jsme dřív bývali velmi blízcí. Řekl mi, jestli si myslím, že na to máme, když nezvládáme ani jednodušší věci...To zamrzelo. Přitom oba s manželem pracujeme, máme vlastní byt, který postupně dáváme do kupy - koupili jsme ho prázdný a na nárazové kompletní vybavení opravdu nejsou peníze, takže po kouskách z toho děláme domov. Do miminka už bude hotový určitě. Jinak reakce moc pěkné 🙂