Máte obavy z návratu do prace po mateřské pauze?

Ahoj, samozřejmě jsem měla stejné pocity, dokonce jsem i stresem z toho, co bude, až budu v práci zhubla tolik, kolik se mi nepodařilo za celou rodičovskou doma (zhubla jsem během měsíce). Také jsem v novém kolektivu, protože mě přesunuli na jiné oddělení, kde jsou "mlaďouši", lidi v rozmezí 22 - 30 let. A já ve 34 letech se bála, jak mě přijmou. Je to bezvadný, možná proto, že jsem se toho tolik obávala, to dopadlo takhle dobře (ťuk, ťuk). Máš ještě 2 roky, takže se nestresuj, času máš dost 🙂
Já si např. 3 měsíce před nástupem do práce neuměla představit, že zase budu chodit do práce, ale pak k tomu člověk prostě dojde a teď si zase neumím představit, že bych byla doma 😀 i když stále nestíhám, a to jsem v práci 7 měsíců 🙂

Ja si říkala, jak budu stíhat při práci chodit cvičit, delat školu a starat se o domácnost, když už na te mateřské
mi připadalo ze nic nestíhám a to jsem byla doma :D Vše zvladam, nástupu do práce jsem se neobávala. Ale upřímně si nedovedu představit mít druhé dítě. Cvičit chodím před prací, po práci pěkně na solarko, a treba nakoupit...Mam za sebou dva roky dálkového studia..24 zkoušek za rok a zvládám to, i když je to někdy na palici. V práci byl a je skvělý kolektiv, sef taky ok. Ale obdivuji maminky co mají dve deti hned po sobě a pak jsou do práce. To musí byt mazec..

Ahoj, moc dobře si vzpomínám, jak jsem se cítila před návratem do práce po mateřské. Pořád jsem řešila, jak to zvládnu a jestli mně vezmou zpátky k mému původnímu zaměstnavateli, a naprosto zbytečně. Když měl syn 2,5 roku volali mi z personálního, jestli bych se nechtěla vrátit do práce dřív, syna bych mohla dát do soukromé školky na kterou mi zaměstnavatel z 90% přispíval. Ale musela jsem se rozhodnout během dvou dnů a třetí den jsem už nastupovala 🙂. Byla to taková rychlovka, že jsem si ani pořádně neuvědomila, že jsem zpátky v práci, nový kolektiv, jiné oddělení, úplně nová práce. Navíc syn nastoupil do školky, bylo to sice náročné, ale všechno jsem to zvládla🙂. Teď jsem opět doma na mateřské a jsem moc ráda, že jsem se po první mateřské vrátila do práce. Držím palce, ať Ti všechno dopadne podle tvých představ a hlavně se nestresuj, určitě všechno zvládneš🙂

Myslím, že tvé pochyby jsou naprosto normální. Je to stejné jako měnit zaměstnání...každý, kdo třeba zažil vyhazov, pár týdnů na pracáku a pak zase do práce si tím prošel🙂...já jsem doma už s druhým dítětem a postupně zjišťuji, že hrozně zapomínám. Mám najednou problém s excellem, o angličtině ani nemluvě🙂...ale zase se uklidňuji tím, že jsem se za tu dobu doma hodně změnila k lepšímu - jsem zodpovědnější, pracovitější, více si pamatuji, umím si lépe zorganizovat čas...to jsou zkušenosti, které mi předtím, jako mladé holce chyběly. Sice jsem uměla super s počítačem, ale neuměla jsem si pořádně věci naplánovat...pořád jsem trpěla pocitem, že jsem mladá a nezkušená a že to na mě v práci všichni poznají...teď se cítím zralejší, schopnější a i když jsou věci, které si budu muset znovu oživit, tak celkově, jako zaměstnanec, mnohem kompetentnější. Nemusíš mít strach ze současného nového, mladšího kolektivu...za dva roky se ještě můžou pětkrát vyměnit a nemají za sebou takovou školu života, jakou je péče o děti, domácnost a tak podobně🙂...musíme si prostě věřit, že se dále posouváme a to, že se momentálně netrávíme většinu času sezením na zadku u počítače nás nedělá ani horšími, ani méně schopnými🙂

Děkuji, mým problémem je všeobecně nízké sebevědomí. @laja64 me je 33, první dítě jsem mela ve 30. Takže nebylo na co čekat, mali jsou s dvouletým rozdílem. Ano, ten první rok když se narodila malička to byl a je zahul, ale je tak krásné pozorovat ty dva jak blbnou a maj se radi. Kdo ma jedináčka tak to nezná a ani netuší o co přichází. Je to každého rozhodnuti, ale jak říkám, kvůli věku.... Nejsem zastance mateřství ve 40, ani věkového rozdílu většího jak 4 roky. Každý ma svůj pohled na věc. Malý ted půjde od září do školky, tak se nám částečně uleví, na malou budu mít času vice

@radapokec Ahoj, úplně mi mluvíš z duše. Mám stejné obavy. Do práce se vracím za rok a strašně se toho bojím. Všechno jsem zapomněla, sebevědomí jsem měla vždy na bodu mrazu, ze všeho mám strach, kolegyně jsou tam také nové, pár jich tam budu znát, ale stejně se bojím a nevím, co s tím mám dělat. Ani se tam zpátky netěším, nemám žádnou motivaci. Navíc nevím, jak budu zvládat práci, která je dost náročná, a ještě děti a domácnost, manžel moc nepomáhá. Ještě se bojím toho, že děti budou marodit a já budu pořád chybět.... Všem držím palce, snad to nějak zvládneme 😉

Holky a z jiného soudku - o práci nejde jako takovou ale o to jaký pocit máte vůči dětem. Mám 2děti - už ted chodím brigádně pracovat o víkendech a mám z toho špatný pocit, jako bych děti o něco připravovala. Mateřskou mám do prosince a děti mám od září obě ve školce tak není na co čekat a šup do práce. Je mi z toho ouvej ☹ - nejradši bych se pustila do 3 miminka naposled si to užila ale nic to neřeší - za 3 roky budu zase ve stejné situaci ....

@pajab no, přesně tak, pocit vůči dětem (u mě vůči dítěti) je takový, že v týdnu se věnuju práci a po práci si po drobných časových úsecích užívám toho být s malou. O víkendy s ní mě nikdo nesmí připravit. Jsem jak lvice, které někdo bere mládě. Okolí to nechápe, ale já s ní prostě chci trávit maximum času (třeba i na úkor toho, že netrávím/nechci trávit tolik času s manželem). Dám přednost dítěti. Což není ideální, ale prostě to tak cítím. Říkám si, že děti tak rychle odrostou a já si tyhle chvíle prostě chci vychutnat. Jsou dny, kdy ji ráda nechám u babičky, atd., aby si užila i ostatních, ale prostě jsem ráda v její společnosti a ona mě má taky ráda u sebe.. Já taky do práce nastupovala až v prosinci, od září byla malá ve školce. Měla jsem to vymyšleno tak, že jsem si jí chtěla vyzvedávat po obědě a tak 2x do týdne po spaní, aby si zvykala (protože od nástupu do práce tam už pak bude na celé dny). Nevím, jestli na školku nebyla ještě tak úplně připravená, ale prý tam dobu spánku a čekání "až si pro ni přijde maminka" trávila na židličce mimo "ložnici", aby pláčem nebudila ostatní děti, a čekala tam 2 hodiny než si pro ní maminka přijde. Pak mi bylo doporučeno, abych ji tam nechávala na celé dny, ať v tom nemá zmatek.. Po Novém roce se to naštěstí nečekaně upravilo, řekla jsem jí, že ona má školku, která je její "prací" a až se sejdeme po "práci" budeme spolu. Od té doby je tam v pohodě. Je to těžké, ale v těžkých chvílích myslím na maminky v cizině, které nemůžou s dětma být ani ty 3 roky/2 roky.. 🙂 Pak je samozřejmě velký bonus plat, díky kterému můžeme jezdit na výlety/dovolené 🙂

Ahoj.Nezbýva ,než souhlasit s ostatníma.Návrat po mateřské je težký.Další věc je ten nový kolektiv a jiné.

take jsem se bala jak to budu mit..tyden pred nastupem sem se sla domluvit co a jak a dopadlo to spatne pro me...jejich podminky k nastupu mi absolutne nevyhovoval..byla jsem rozodnuta dat vypoved a pak jsem jako zazrakem konecne po 3/4 roce otehotnela takze jsem u soucastneho zamestnavatele hned od zacatku na nemocenske s druhym tehu..kazdpadne ted uz vim ze na konci rodicaku s druhym ditkem dam vypoved a behem rodicaku si budu hledat novou praci hlavne tak abych ji casove zvladala s detma 🙂

Ani tak ne pocit, že budu mimo - vzdělávám se i na mateřské, takže toho se nebojím. Spíš je náročné skloubit péči o rodinu + zaměstnání. Nejhorší je pak situace, když dítě onemocní. Prarodiče nám hlídat nebudou a paní na hlídání bych nechtěla.
Pokud bych se po RD do práce nevrátila, tak nám zase budou chybět peníze...

@nuninove taky už řeším dylema,zda se ve dvou letech malé nepokusíme o další mimčo at je to jedním vrzem a nebo návrat do práce a pár let počkat.

Ano, tohle je taky dilema - dítě nečekaně onemocní př: hodina před stáváním do práce a dítě vám začne zvracet a průjem. Co ted? Babičky nejsou žádné a jedině koho mám je moje sestra která má sama svoje 3 děti. Nemůžu ji tam šoupnout své nemocné další .... Je mi z toho do breku. Snažím se najít práci na poloviční úvazek celý bych ani časově nezvládala ale i tak ...je to povinnost a díky ní musím odsunout děti až na druhou kolej. Bez práce to nepřipadá v úvahu , budou chybět peníze.