Manželství dobrovolně bez dětí - máte zkušenost?
Ve svých skoro 25 letech si vůbec nedokážu představit to, že bych někdy byla těhotná, porodila a starala se o dítě. Musím bohužel přiznat, že jsem naprostá odmítačka dětí, z diskuzí kamadárek-mamin o dětech mi naskakuje husina stejně jako ze řvoucích prcků na ulici. Všechny ženy, co zvládly vychovat děti mají můj nesmírný obdiv, já jsem dospěla k názoru, že bych to nedokázala a vážně snad nikdy bych nebyla ochotna obětovat svůj pohodlný život dětem. Jsem sobecká? Nebylo by však sobečtější přivézt na svět nechtěné dítě s tím že mu nedokážu poskytnout vše, co potřebuje?
S přítelem máme naštěstí stejný pohled na věc, proto bych se chtěla zeptat, jestli si myslíte, že manželství může bet dětí fungovat bez problému? Mohou třeba společné koníčky, cestování a zkrátka užívání si jeden druhého stačit? Znáte z okolí případ kdy jsou manželé dobrovolně bezdětní?
@lamiaaa nenapsala bych to líp než @lucisa, je to naprosto přesně tak. Jsi ještě hodně mladá a časem pochopíš, že ty koníčky atd. se omrzí, notabene ti začnou rodit kamarádky - vrstevnice a v tobě začne hlodat červík, jestli bys to náhodou taky nechtěla zažít .. já myšlenku na dítě naprosto odmítala do 28let a rodila jsem své nejspíš jedné dítě v 31letech. Zpětně mě mrzí, že jsem to neudělala dřív a nenechala si tak víc prostoru na to, pořídit malé sourozence. Ale to teď asi nedokážeš pochopit ... jen tedy popravdě nevím, co hledáš tady na stránkách, které se zabývají zrovna dětmi ??? 😀
@lamiaaa nemyslím to špatně, spíš abyses tady třeba někoho svým postojem nedotkla viz. "řvoucí prckové a husina z disukuzí o dětech atd.", jsou tady holky, které by řvoucích prcků braly třeba 10, ale nemůžou, tak jsem myslela tu otázku co tu hledáš, ale v pohodě, každý si přeci může diskutovat o čem chce. 😉
@lamiaaa možná bych momentální stav nebrala jako definitivní. mám snachu 😀 , a ta vůbec nechce mít děti. je jí 23 a mě ani nenapadlo jí jakkoliv naznačovat, že bych se těšila z vnoučat 😀 . jednak je to každého tak moc niterně osobní věc, že nikdo nemá nárok to soudit nebo hodnotit, jednak si fakt myslím, že prostě ten pojem biologické hodiny se musel někde vzít. ono to na každou číhá za rohem🙂.
na druhou stranu - mám kamarádku, hodně dobrou přítelkyni. byla dlouho dobrovolně bezdětná, cca do 40, a pak už to nešlo, když už to bylo nedobrovolné 🤐
@lamiaaa úplně vidím ségru....jí v 25 říct, že bude mít děti, možná by radši skočila z mostu nebo pod vlak (těhotenství,nabíraní kil,porod,kojení,noční vstávání,řvaní,žvlatlání,kakání,čůrání,absolutní změna........😝 😝 😝 😝) - a dneska je jí 31, a za 14dnů má termín porodu a doma skoro dvouletou cácoru....a nechápe, jak mohla být tak dlouho bez nich......prostě to najednou naskočilo.
A jasně že ti tady všechny maminy co děti mají asi řeknou, že bez nich to nejde....já myslím, že jde, pokud to chtějí oba dva, osobně znám jeden pár, kdy taky dobrovolně nechtěli děti, jenže "biologické hodiny" udělaly své, ona si dítko doslova vydupala (měla 39), teď mají holku tríletou a rozvádí se, protože on to neustál, a dítě nechtěl...takže pokud máte oba dva jasno,tak to asi půjde 😉
@lamiaaa ahoj, no tak ja si take myslim, ze tady to tema nebude zrovna dvakrat oslavovane nebot se tu resi vesmes deti at uz v brisku nebo venku 🙂
Ale kdyz uz se ptas...mam jednu hodne dobrou kamaradku a ta se rozhodla dobrovolne pro zivot bez deti, je ji 35 pro upresneni a ma manzela a vypada spokojene. Rozhodne mi neprijde sobecka naopak me to prijde jako osvezeni v ty hromade miminek co ted kolem sebe mam 😀
Ja si opravdu nemyslim, ze materstvi je smyslem zivota a chapu zeny, ktere se rozhodnou nemit deti z jakehokoliv duvodu, verim, ze je to v poradku a hlavne je to jen tvoje rozhodnoti a nemyslim si, ze by si od nekoho potrebovala pozehnani. Na druhou stranu mas jeste more casu sve rohodnuti zmenit...nastesti 🙂 Takze si uzivej konicku a manzela a treba jednou zjistis, ze Ti jeste neco chybi.
@lamiaaa a tebe někdo nařkl, že si sobecká? Na to se vykašli. Jasně, že to jde bez dětí, když jste s manželem "nerozlučný pár". My jsme takhle s manželem prožili 12 let, ale teda nikdy mě nenapadlo se ptát, jestli to jde, prostě to cítíš, že patříte k sobě, ne? Ale --- teď s miminkem je to ještě lepší!!!!!
@lamiaaa já myslím, že to každá cítí v jiný čas, někdo v 20ti, někdo až v 35ti. Takže teď je asi ještě brzo zvažovat, že zůstaneš asi bez dětí. Jinak je to ale samozřejmě tvá věc. Znám jednu paní, které je 40 a s manželem nemají děti, nechtěli ani jeden, a když to vyhovuje oboum tak proč ne, užívají si života, cestují, atd. zatím jím dítě nechybí, ale těžko říct, jestli za 15-20let jim nebude chybět. Ve stáří se nebude mít o tebe kdo postarat, nenavštíví tě, nebudeš se radovat z vnoučat, tak nevím. Já si naopak život bez dětí nedovedu představit, chtěla jsem miminko už od 23let, ale bohužel to nešlo kvůli bydlení, práci atd. A pak jsme čekali na malou 2,5 roku než se nám povedlo mít naší holčičku a jsem fakt šťastná 🙂 a kdybych třeba nemohla mít děti, určitě bych si alespoň jedno adoptovala, bez dětí si to vážně nedovedu představit. 🙂 ale pokud se někdo rozhodne nemít děti tak ho určitě neodsuzuji, je to volba každé ženy.
@lamiaaa Já mám teda jiný názor. Myslím si, že manželství bez dětí může fungovat naprosto normálně a ti dva spolu klidně mohou být celý život. Znám i několik párů, které dobrovolně či nedobrovolně děti neměli a jsou spolu 25, 30 a víc let a pohoda. Naopak znám hodně párů, které děti mají a rozvedou se když jsou děti malé nebo naopak, když děti odrostou a vypadnou z domu. Ono je totiž krásné mít dítě, ale to jednou dospěje, odstěhuje se a stejně ten pár spolu zůstane sám 😝 . Pak už je to na těch dvou, jestli se celý život věnovali jen dětem a na svůj vztah kašlali nebo jestli budovali i pouto mezi sebou 😉 . My zatím děti nemáme, i když tedy nedobrovolně 😎 a jsme spolu 11 let, z toho 6 let manželé a musím říct, že se máme pořád moc rádi, máme spoustu společných známých, cestujeme...život bez dítěte si zatím neumím představit, ale je možné, že ho mít budu a pak jsem ráda, že mám vedle sebe partnera, se kterým mi je fajn. 😉
@lamiaaa Já si myslím, že na Tvém názoru není nic špatného, ani nic sobeckého. Je to Tvoje rozhodnutí, Tvůj život a pokud ho prožiješ šťastná, spokojená, pak super! Myslím si, že horší je pořídit si děti jen proto, že "by se to mělo" a pak nebudeš spokojená ani Ty ani děti.
A taky je možné, že třebas ještě přijdeš na to, že bys přece jen dítě mít chtěla. Mám kamarádku, která děti mít nechce ani za nic, nepřijde mi to divné. Každý máme jinak nastavené hodnoty, touhy, přání, představy. Já si bez rodiny neumím život představit, ale fandím Ti! 😉
@lamiaaa Já Tě neodsuzuju, myslím, že na takový životní smysl máš právo.
Mám ve svém okolí několik párů, i přátelů rodičů a prarodičů, kteří nechtěli nebo nemohli mít děti. Jak to tak sleduji, tak do padesátky byli spokojení. A pak začali ztrácet smysl života a ostatním záviděli vnoučata a to, že kdy neměli děti. Naše sousedka má 91 a nedávno mi říkala, jak nesmírně lituje, že nikdy děti neměli. Nechtěli, měli v rodině psychiatrickou diagnózu a báli se dědičnosti.
Tak uvidíš, co ustojíš.
No a na druhou stranu já znám i dost lidí, co děti měli a dnes toho litují. "Děti" začaly fetovat, krást atd. Znám několik matek, co mi řeklo, že dnes by se už rozhodly jinak a dítě by neměly. Každá mince má dvě strany, nikdy nám nikdo nezaručí, že když budeme mít děti, tak že se o nás jednou postarají, budou nás navštěvovat, případně budou mít oni děti a my tím pádem vnoučata. Takže se řiď podle toho, jak to cítíš. Mám taky známou, která dítě má jen proto, že se to od ní očekává, když je vdaná. Dopadlo to tak, že další dítě už rozhodně nechce, s manželem se odcizili, malou má sice ráda, ale není to taková ta pravá mateřská láska, co nejdřív chce zase nastoupit do práce...No prostě v jejím případě (taky nikdy děti nechtěla, matky na mateřské podle ní byly odporné atd.) si myslím, že to dítě mít neměla, protože to dítko bude nešťastné 😒 .
@lamiaaa nejsi sobecká..možná to jednou přijde,možná ne.Každopádně gratuluju,že máš partnera,co to cítí stejně,jinak byste měli velký problém.Osobně neznám žádný takový pár,ale znám jednu,co dítě má,ale spíš kvůli partnerovi..není to pak ono.
Určitě to fungovat musí i bez dětí,záleží jen na vás dvou,jak si to zařídíte.
@lamiaaa já na tom nevidím nic špatného, sama si někdy zastesknu po pohodlném životě 😀 😉 ale myslím si, že si ještě mladá na to, aby jsi přemýšlela, jestli mít bezdětné partnerství nebo ne...nikdy nevíš, co ti život přichystá a názor tvého partnera se také může časem změnit a bude chtít děti...co uděláš po tom? vyměníš ho?
být tebou, radši bych žila časem co je teď a užívala si ho jak to jen jde....a tuhle otázku o dětech bychnechala hluboko pod pokličkou, dokud na ni nepřijde opravdová řeč z tvého nebo partnerova srdce...okolí ti může víš co 😉
a bezdětná partnerství taky znám..jedni jsou moje kolegyně z práce (34) a o 4roky její mladší manžel a zatím jim to klape...druhý si užívali, studovali a když pak chtěli děti, tak nemohli mít...jemu už je přes 50let..
to snad nejsi ani ženská...to není možný.....
@lamiaaa Když mi bylo 25 let, myslela jsem si totéž. Ještě před třicítkou jsem si říkala, že téma děti se mě netýká. Pak ovšem najednou začaly tikat hodiny a bylo vymalováno.
Kladeš si stejné otázky jako většina tvých vrstevnic. Moc bych nad tím nepřemýšlela, víc bych se řídila tím, co cítím. Myslím, že málokdo si pořizuje dítě z rozumu.
Můj muž mi řekl, že chce děti proto, aby - až bude sedět nemohoucí v domově důchodců - za ním měl kdo jezdit.
Ahoj.. každá z nás má naprostou svobodu jestli si pořídí dítě nebo ne. A pokud se s partnerem shodnete na tom, že život bez dětí chcete, tak nevidím problém. Spokojený manželský život neleží na tom jestli budete mít prcka nebo ne. Mně je 36 let. S manželem jsme moc chtěli rodinu. Jsme oba zdravý, ale nikdo nám nedokázal říct, kde je problém. Máme za sebou několik inseminací a tři umělý oplodnění, vše neuspěšné. Utekly další dva roky a manžel přišel s tím, že se obává mít rodinu, že by dítě chtěl, ale že teď vlastně neví a že bla bla abla bla... Prostě po 12 letech jsem najednou zjistila, že toho chlapa snad ani neznám. A u mě najednou čím dál častěji naskakuje myšlenka na to, že vlatně nevím jestli teď dítě chci za každou cenu. Dnes užříkám, že dítě za každou cenu nechci. A to, že bych zůstala s děckem sama, to už vůbec nechci. No... píšu to tady hodně v kostce... prostě a jasně, musíte s manželem najít jiné impulsy co vám budou dělat společný život hezký..... cestování, sporty..... Taky mám kolem sebe názory, že jsem divná, že teď uvažuju tak jak uvažuju, ale ty které mi to říkají, jsou rozvedená a nevědí co dělat dřív, aby uživily sebe a děti. A už jsem setkala i s tím, že mi ženský od dětí dokonce záviděly, že nemám děti, že kdyby se mohly rozhodnout znova, tak už by je neměly. Ale to už sem zaběhla hodně daleko... Jako nechápu ani názor, že musíme mít děti, aby se měl o nás kdo ve stáří starat!! 😕 Taková blbolst... 😀 Jak se říká --Jedna máme uživí 10 dětí, ale 10 dětí se neumí postarat o jednu máme. Smutné,ale v hodně případech pravdivé. Takže ať se rozhodnete jak chcete, každé rozhodnutí je správné pokud je dobrovolné! Hodně štěstí! A hlavně nenechte do vztahu zabloudit nudu!! 😉
@lamiaaa Ahoj, i já si myslím, že zatím vám to bez dětí může vyhovovat, ale je otázka jak dlouho...A pak možná jednou budeš litovat, když zůstaneš sama. I po té finanční stránce - koho budeš mít, kdo se o tebe bude starat, až ti bude třeba 70? Až přítel nebude? Nebo když se rozejdete? Jasně, že jako stará osamělá bába můžeš skončit i když budeš mít těch dětí tisíc, záleží na výchově...
Já jsem dřív děti taky nechtěla, ale musím říct, že to bylo partnerem. Já po dětech nedychtila a navíc jsem věděla, že on je nezodpovědný (i finančně) a že by nebylo vhodné si je pořizovat. S novým partnerem se vše změnilo, já začala chtít i svatbu i děti, tak nějak mi to přišlo správné, i když to asi není to správný slovo, nevím, jak to popsat...Prostě s ním je vše tak, jak má.
Zatím jsem na začátku 2. trimestru, kdoví, co budu říkat za pár let, jestli taky nebudu litovat, ale zatím jsem spokojená, na mimčo se těším a moc si užívám, když se manžel zmiňuje o mimču s nadšením.
Každopádně souhlasím s tím, že by asi nebylo nejchytřejší pořizovat si dítě teď, když na něj ještě nejsi připravená. Počkej, třeba se jednou probudíš a budeš to cítit jinak 😉
Ahoj ano mám zkušenost protože ho sama mám.Ne sice manželství ale to je myslím jedno. Čeká mne sterilizace a vím že děti v mém životě nebudou mít místo.
Víš,nejlepší, jak se dozvědět zda je chceš nebo ne, je pobývat v přítomnosti těhotných a mamin.
Jen tak poznáš jak moc těhotenství změní charakter,tvou povahu,jak na světě nebude už nic kromě tvýho (mnohdy odmala protivnýho a problémovýho) dítěte.
Choď na tahle fora,sleduj starosti matek a uvidíš sama, zda je tohle to,co svýho života chceš. Proto tu jsem já,abych se ujistila,že k těhotným a maminám se změněným mozkem opravdu patřit nechci.Dej sama na sebe a ne na řeči,že za pár let toho budeš litovat..Nebudeš věř mi.Zvykneš si na pohodlný život plný nezávislosti,samotu můžeš vyplnit hmotnými statky nebo zvířetem či přáteli,ale ne dítětem,se kterým sjou jen starosti a nervy. U mě to navíc dělá taky riziko toho, že já bych do něj vložila své vše a pak bych skončila někde jako poslední nepotřebná v domově důchodců takže to jako ne.
@rao to vsechno jsem mela a stejne ty posledni roky staly za ho....Ve 39 jsem konecne otehotnela. Ve 25 se mi taky delaly osypky pri predstave, ze bych mela dite. Ve 35 se mi delaly osypky pri predstave, ze nikdy nebudu maminkou. Cestovani, zviratka a hmotne statky jako naplast dobry, ale dobry=3. A me prumer nikdy neuspokojoval.
Já po dětech taky nikdy netoužila, libil se mi život, jaký jsem žila. Děti mám 2, holky, rodila jsem v 37 a 39letech. Byla to ode mne trochu racionální volba, ne touha. Přesvědčila mne ta "pysnost" maminek nas 30 letych "děti", ze se pracovne dari, bydlení kupuje, vnoučata budou. Najednou jsem v dětech uviděla smysl. Holky jsou sladký, neměnila bych, jen mám problém se vyrovnat s tím nulovým časem pro sebe. Chtěla bych asi pul úvazek.
Znám takový pár. Jsou už starší a stále stejného názoru. Jejich důvody jsou podobné tvým. Myslím, že to fungovat může. Některé lidi děti dokonce rozdělily. Máš ještě čas a třeba změníš názor. Neodsuzovala bych to. Je lepší být bez dětí než litovat toho, že sis je pořídila. Ale je třeba si to dobře rozmyslet. Aby pak člověk nelitoval. Důležité je uvědomit si, jestli to opravdu tak chceš a nedat na tlaky okolí. Musíš dobře poznat sama sebe. A musím říct, že mě je 33 let a neznám se 😉
@lamiaaa Já to měla stejně. Do nějakých 30 let jsem si neuměla předtavit mít dítě . Všechny ty uřvané, rozcapené děcka co jsem potkávala ve mě vzbuzovaly spíš odpor než lásku 🙂) No a pak se rok s rokem sešel a jsem tady a moc si přeji mít dítě . ( ikdyž rozcapenci mě štvou nadále ) , ikdyž kdyby se nepovedlo, tak se taky hroutit nebudu .
Uvidíš co bude za pár let, třeba tady budeš stejně jako já 🙂)
Jinak ano, znám takové páry bez dětí - některým to vychází a mají super vztah a život , některé vztahy se bohužel rozpadají.
@lamiaaa neznám a myslím, že zrovna na těhle stránkách tohle téma nevyvolá moc pozitivních ohlasů (pokud tě rovnou všichni nebudou podezřívat z provokace nebo vtípků nějakých puberťáků - i to se tady stává)....
Za mě upřímně - teď si to možná umíte představit, jak to bude fajn mít pohodlný život bez dětí, protože jste mladí, cestovat a pařit můžete, kdy chcete (pokud jsou prašulky 😕 ), ale co jsem slyšela z vyprávění, většinou se tyto dvojice časem buď odcizí (chlapům nebo ženským najednou přijde, že je to nuda, pořád to stejné dokola, pařeb se nabaží, stárou a buď si pro nějakou změnu pořídí milence/milenku nebo si budou frustrace vybíjet na partnerovi) nebo začnou plašit s miminkem a potomstvem tak pozdě, že příroda už bude proti.
Nechtěla bych se dožít stáří, kdy budu na vše sama, příp. sám, když partner odejde a potomci žádní...... 😒
Ale vím, že je to každého věc, takže nesoudím, jen můj názor.