Manžel tak nějak přišel o přátele. Máte zkušenost?
Ahojky holky,spis takové tema na pokec.
Kolik mate opravdových přátel ?
Já jsem spíše samotar,pracuji v ženském kolektivu takže těch sociálních vjemů mám za pracovní dobu řekla bych někdy až moc.
Můj manžel v době seznámení - 7 let zpátky mel plno přátel,propařil každý vikend ale postupem času o všechny přátele přišel,někdy vlastní vinou podle mě,někdy proste se cesty rozdělili.
Teď je téměř bez přátel,když nepočítám kolegy v práci.Nema s kým jít ani na pivo a já vím jak by rad šel jak dříve rad chodil.Proste to nějak kolem nej vyšumělo.Stalo se Vám taky někdy něco podobného ?
Mě to přijde normální. Věkem rostou starosti, ty zájmy jsou úplně jinde. Když jsme se poznali, první roky jsme propařili. Oba. Já mám od základky kamarádky dvě a taky se vidíme dost sporadicky - není čas. Partner jde cíleně na pivo taky jednou za čas.
@kessien jo je to normalni, sice se to stalo u me - mam jen 4 opravdove kamosky se kterymi se bavim denne ale vidame se tak kazde 2 mesice. Manzel ma partu 8 kamaradu co se znaji od detstvi, ne vsichni jsou zenati a maji deti, ale udrzuji pravidelny kontakt (kazdy den na whatsappu) a kdyz se jim nepodari sejit tak si davaji pravidelny call online jednou tydne. Myslim si, ze s detma se to vic meni u zen nez u muzu😅
Já jsem teď na mateřské a mám to dost podobně. Kamarády jsem měla na VŠ (dodělávala jsem při práci), ale tam byl velký věkový rozdíl, oni po škole pokračovali, já šla rodit.. Potom holky z práce, ale tam se to chvilku před mým porodem všeho rozpadlo, šly pracovat jinam atd.. a potom jsem měla velmi blízké dva kamarády, ale tam to hodně utrpělo po druhém porodu- oni bezdětní, bylo mi naznačeno, že 2 děti úž jsou moc, dělají velký hluk atd, že jim to není příjemné. Což asi chápu, ale mrzí mě to, no. V současnosti se vidíme tak 1x za 3 měsíce..
Takže momentálně mám jednu kamarádku z pískoviště, ale vzhledem ke skolkovym nemocem, tak jsme se za celou sezónu podzim/zima viděli asi 3x 🙈😃
Manzel to ma spis naopak. Posledni dobou poznava nove zname, ze kterych se stavaji kamaradi. On kamkoli prijde, tak se seznami a skamaradi. Ti stari kamaradi jsou furt, jen uz styky nejsou tak intenzivni. Spis to budou stovky nez desitky lidi. Ja mam 2 opravdove nej kamaradky, obcas si zavolame, vidime se parkrat za rok. S jednou teda letos celkem pravidelne kazdych 14 dni. Manzelovi kamaradi jsou fajn, urcite bych se na ne kdykoli mohla taky obratit. Ale ja jsem tez spis samotar, vic lidi jak 2 spolu, je na mne moc.
Opravdové kamarádky mám 2 (jednu z dětství, jednu přes MK), s oběma ale spíš telefonické přátelství (jedna bydlí daleko, druhá sice v Praze, ale obě máme práci, rodiny, není čas se vidět), a pak několik takových těch menších. Manžel má 2 dobré kamarády (ale vidí se též málo). V tom celém shonu není čas, to málo volna, co máme, chceme trávit spolu jako rodina, nebo jen my sami. Jsme samotáři.
Opravdové kamarády nemáme ani jeden, máme kolegy v práci, kde si člověk může pokecat, ale v soukromí jsme spolu už přes 20 let a byli jsme od začátku jen spolu, vystačili jsme si, jezdili na dovči, výlety, stavěli dům, děti .... teď se snažíme hodně pracovat a věnovat dětem, není čas, zanedbáváme i rodinu, tím jak jsou děti teď celkem často nemocné, tak nestíháme ani prarodiče.
@kessien MAm to asi jako vsichni,pred detmi jsem byla furt s nekym,jezdily jsme ven chodily jsme na kavu na vecere,pak jsem se vdala,manzel je samotar,nema zadne kamarady, s nikym se nevidal nikam nechodil,bylo mi to hloupe ,tak jsem prestala chodit taky,aby se necitil vedle.A ted?MAnzel stale nikam nechodi,zajima ho prace nejvice ,a ja jsem nejradeji sama bez lidi, nikam nechodim,jsem rada s detmi a venuji se trenerstvi deti.Takze ty deti nam furt zustavaji v zivotech 😀
@kessien Já to mám stejně. Na škole jsem měla dvě nej kamarádky a s nimi jsem nepropařila jedinou noc. Ani jedna z nás na tento druh zábavy není zvědavá. Procházka, kavárna apod. Když přišly rodiny, tak nějak se naše cesty rozešly. Občas si napíšeme nebo se navštívíme, ale nejsme na sebe nonstop nalepené. Ani moje sestra, která dosud udržuje kontakty se dvěma třemi svými kamarádkami, se s nimi neschází denně. Píšou si a jednou za rok jedou na společný týden pod stan. Každá i bydlí jinde, mají děti a nebudou každý týden organizovat dýchánky po hospodách. Já mám na pokec své kolegy z práce, ti jsou pro mě po 15 letech už víc přátelé, než kolegové. A stačí mi to. Manžel má několik známých, ale nej kamaráda jednoho. A ten se odstěhoval daleko, takže už nechodí nikam.
My máme takovou společnou partu, dříve to byli jen jeho kamarádi, já pár blízkých kamarádek, se kterými se zná, ale na kafe s námi nechodí. 😃 I s partou, i já s kamaradkami, máme čím dál méně času a více starostí, proto se scházíme méně, o to víc se ale těšíme.
Když jsme se s manželem poznali, taky chodil každý pátek na pivo s kamarády, to už teď jde jen výjimečně, a fakt když už, tak většinou jdeme spolu (parta muzikantů, takže si chodíme "zabékat"). Já občas s kamarádkou na kafe, ale taky com dál méně. Ale není to tím, že bychom se jim vzdalovali, prostě není čas, a je to normální. 😉
To je asi normalni tok zivota. Je jasne, ze mezi dospelymi nebude takove pratelstvi, jako mezi detmi/pubertaky/mladymi dospelymi. Proste kdyz se clovek usadi, zalozi rodinu, tak by holt bylo divne, kdyby mel priority jinde. Tady na Konovi je spousta diskuzi o tom, jak nevyzralej chlap nebere v potaz, ze je otec od rodiny a chodi parit s kamosema....v kazde takove diskuzi jsou to nestastne vztahy. Holt je proste divny, aby mel chlap//zenska od rodiny, ve veku - rekneme 40 a vys - jako prioritu kamarady. Mit kamarady je fajn a je to balzam na dusi, ale je to jine za svobodna/ za bezdetna....neni realne ocekavat, ze dospely clovek s manzelkou/manzelem a rodinou bude travit tolik casu s kamarady jako zamlada.
Manžel byl spíš samotář, já měla vždy kolem sebe hodně lidí a dost se mi obměnili s nástupem do práce a zakládáním rodin. S několika "dřívějšími" si píšu, bydlíme z ruky, děti jsou jinak staré a práce jinak... Nové co známe přes děti vídám často a s některými maminkami jsme se spřátelily a seznámily i naše chlapy. Takže ti teď posedět spolu chodí, znají se prvotně přes ženy. 😁
@berynka To je fakt. já o hodně kontaktů příšla za covidu, kdy jsme se nevídali a tak nějak to vyšumělo...asi jsme přišli na to, že si vzájemně nechybíme nebo tak nějak. Jsemintrovert, nejsem z těch, co by druhé uháněl, jestli se náhodou někde nesejdeme, spíš čekám an pozvání, a to je asi ten problém. Pokud to ten druhý má stejně a neudělá ten první krok, tak prostě to nějak vyšumí. Ale celkově ta pátelství se prostě nějak vyvíjí a velká zkouška je, když přijdou manželství a děti, stěhování...
Jo taky to tak mame. Jak se všichni oženili, mají děti, tak najednou nemáme skoro nikoho. Já mám dvě kamarádky, manžel se baví s jejich muži, akorat všichni bydlí celkem z ruky, tak se sejdeme parkrat do roka jako cele rodiny (mame podobne stare děti), já jinak nemám nikoho, manžel si celkem rozumí s jedním kolegou v práci, ale v soukromí spolu nikam nechodi, měl jednoho dobrého kamaráda, ale ten co si našel přítelkyni, tak kašle na všechny ostatní, takže už se vůbec nevidi. Je to takové smutné no, dřív sme kolem sebe měli lidi dost. Teď mame hlavně sourozence jako takové nejlepší kamarady, manžel si rozumí s bráchou, já se segrou a s tema poslední dobou pokecame nebo něco podnikneme nejčastěji no.