Manžel/přítel cholerik 🙂 Jak to zvládáte?
Milé slečny a paní.
Mám doma cholerika, který je občas na zabití, ale jinak ho miluji 🙂 Taky žijete s někým, koho vytočí i ta nejmenší kravina a rád si zakřičí? Jestli ano, jak to zvládáte a jaké na něj máte fígle? 😉
Já žiji s přítelem a je přesně takový jak jsem psala...Já jsem člověk spíše citlivý a hádky a křik nemilující, ale už jsem si tak nějak zvykla... I na to, že nadává televizi a všem věcem, které někdo "blbě vyrobil" (mimochodem, spíš s nimi neumí zacházet, ale to si nepřizná 😀 ) a když se nenají, je proti němu celý svět 😀
Ze začátku jsem z toho byla fakt zničená a často mě dovedl vytočit až k pláči... Už jsem se ale naučila, alespoň částečně, brát tyhle jho stavy s nadhledem a můžu říct, že je ten vztah čím dál lepší...
Budu ráda, pokud zde nějaká s takovým partnerem jakého mám dom já vůbec je 😉 , když se podělíte o své zkušenosti... 🙂
no tak já doufám, že nebude třeba se rozcházet 😉 a přesně jak říkáš... Nejlepší je nereagovat, i když někdy je to dost těžké při tom co z něj leze 😀 No naštěsí, třískání a rozbíjení věcí se mu vyhýbá obloukem, tak doufám, že u toho taky zůstane... Navíc spolu hodně komunikujeme a dokážebe se o těchhle věcech bavit, takže se přítel snaží a je fakt, že se oproti dobám minulým hodně zklidnil...no snad mu to vydrží...Plánujeme teď rodinu, tak bych nerada, aby to dopadlo nějak špatně...
Ahoj Andu, manža je taky "rychlenasírací" zničehonic podrážděný brůča 😝 ale jen doma-dřív rodiče, ted já 😝 Mezi kamarády, v práci atd. je to zlatíčko miloučké, vždycky, když je protivný a podrážděný, mu říkám, že si přeju být cizí 😎 Jinak asi fakt pomáhá nevšímat si ho, asle přesně, nereagovat na ty kydy, to je někdy o rozum 😎 Tak se snažím štípnout ho jen jednou poznámkou a pak mlčet, za chvilku vychladne a lísá se a kaje 😎
Jinakho neustále bolí záda-od 18 let má chronické problémy s vyhřezávánín plotének -takže je to z velké části tím, bohužel ☹ Ale taky ho mám ráda, takže ho za mírného flegmatika asi nevyměním 😉 Prostřední dcera je po něm, sice je to suk sukovitý, ale je moooc veselá, všechno má své plus, s tátou je taky prča a co navymýšlí podivuhodných dobrodružství...
Tak držím úpěsti, at to vydržíš ve spokojenosti a kdyby vyšiloval , hodně trpělivosti 😎 já se taky pokusím 😀
Akorát teda nekřičí, spíš podrážděně frflá a prudí 😠 a za 3 minuty už je zas mílius 😎 no prostě cvok 🙂
Jojo,to je přesně ono, už jsem se lekla,že budu sama, co se rozhodla takového chlapa přijmout jaký je...😉
No tak to u nás jak jsem psala. Jak ho něco vytočí, celý svět se proti němu náhle spikne a tak se z toho musí vyvztekat...😀 No občas, když ho vytočí kamarádi, tak i před nimi (na ně), ale většinou to "slíznu" já😉 Jinak se pak ale taky uklidní a, přesně jak píšeš, začne se taky lísat a případně se omlouvat...
Přítel je pro změnu vynervovaný z práce- tráví tam hodně hodin, ale na platu to moc vidět nejde 😖
A tvůj manžel nekřičel ani když jste ještě neměli děti? Uvažuju, jestli ho to taky "nedonutí" omezit ten jeho řev aspoň na to brblání 😀
Ty a taky je schopný se pohádat kvůli kravinám typu "kde mám ty nůžky?!" (přičemž je pak najdu tam,kde si je naposled odložil?) ? 😀
No, když mlčím a nechám ho vykecat-jako že jsme bordeláři a tak, tak ty nůžky najde sám a je spokojený miloučký mistr světa 🙂
Když jsme neměli děti, nehádali jsme se vůbec, neustálý ráj 😅
Ale ber to podle sebe , jestli chceš s ním, takový , jaký je, vychovávat děti, nepočítala bych s tím, že to bude lepší, s dětmi přijdou starosti,. jiné výchovné názory, neklid a únava a tlak ze zodpovědnosti 😔
Ale nikdo nemá bezchybné ideální soužití, každý dělá chyby 😉 jestli je to u vás v normě, to víš jenom ty, ale snad jo, moc držím pěsti a hodně štěstí nejen při snažilkování 🙂 🙂 🙂
NO tak já jsem měla taky takovýho člověka doma a došla jsem k názoru,že s někým takovým se nedá žít.Chystám se podat žádost o rozvod.Možná některý z vás to vyhovuje,ale mě soužití s ním moc ublížilo.
Pokud nenajdu ně¨koho úplně klidného,a na to si už dám velký pozor,tak budu radši sama,ale já ho najdu. 😉
Jinak jak říkáte,nereagoat,to je nejlepší.Ale já jsem dost citlivá na toto chování a nešlo to.
ria80, držím pěstičky a přeju hodně sil a štěstí do dalších dní. Každý jsme holt jiný a co vyhovuje jednomu, druhému neuvěřitelně ubližuje.
Ria, no jo, ono je něco jiného, když někdo občas brblá, že ho bolí záda a jinak je miláček
a něco jiného, když řve 😖 😖
Já si taky neumím představit, že bych v uřvané atmosféře vychovávala děti nehledě na to, že bych se trápila já ☹
Proto jsem psala Andu, at to posoudí, jak to u nich vypadá, ono se to asi fakt nezlepší, spíš naopak ☹
Ale stejně moc držím pěsti, at to Andu vyjde aRia, at to přestojíte a je všechno v pořádku 😅
Díky za podporu! 🙂
Myslím,že by každý měl posoudit,jestli mu chování partnera vyhovuje opravdu a je s ním štastný,nebo jestli si člověk jenom zvykl.Když jsem si uvědomila,že si na to začínám zvykat,tak jsem se dost lekla a došlo mi,že musím rychle pryč,než mi to začne připadat normální.
Jistě,záleží na tom,jak se partner chová i jinak.K jiným lidem,nebo doma jestli se někdy chová i hezky.Ale zvykat si na něco,co nám předtím připadalo hrozný,myslím že není v pořádku.
Ria, to určitě, jestli se chová hrozně, tak by ses s malou stejně jen trápila, určitě máte právo být spokojené a štastné, fakt moc držím pěsti 😉
Ria: No jasně, je to na každé z nás...Takže ti přeju ať najdeš toho nejhodnějšího chlapa a toho co bude vyhovovat nejen tobe, ale i Michalce 😉
Já si po přečtení jedné fajn knihy, uvědomila, že opravdu nic by si člověk neměl brát osobně...Člověk, který se vzteká a háže kolem sebe hromy a blesky, je v podstatě naštvaný jen sám na sebe! Samože,kdyby přítel řval 24 hodin denně, asi bych už dávno utekla 😀 Navíc už vím, ve kterých situacích reaguje podrážděně, tak v tu chvíli s ním nic důležitého neřeším. Např. má takové stavy, když má fakt hlad...počkám až se pořádně nadlábne a je v klidu 🙂
No uvidíme,kdysi jsem byla strašně, ale opravdu až přehnaně přecitlivělá a tohle mě to nějak odnaučilo...Nemyslím si, že bych otupěla, to ne, ale nebrečím už při každé, pro mě stresující, situaci...
Ahojky, taky se k vám přidávám🙂 neřekla bych přímo, že je můj manža cholerik, ale spíš pořádnej beran, tvrdohlavá hlavička, co si rád vyskakuje, když se mu něco nelíbí.Někdy mě to přivádí k šílenství. On totiž vždycky vyletí, když ho něčím vytočím, křičí, až je rudej vzteky, žíly vyběhlý na obličeji 😀 a křičí a křičí, až se vykřičí...tohle by tedy docela šlo, to bych zvládla, nicméně horší je to, že když se vykřičí, tak je schopnej se mnou třeba tři dny nemluvit a to je kolikrát mnohem horší než ten křik. Takový tichý dusno..Nicméně já když si představim život s flegmatikem, kterýho nic nevytočí a s člověkem, kterej ti všechno odkejve, no holky, mě by asi omejly...já bych to nevydržela. Já teda musim říct, že ze začátku jsem to dost těžko nesla, někdy jsem si vyslechla, že jsem hysterka a fůrie, ale člověk si zvykne na všechno, když to nepřesahuje meze. V poslední době se to stává ale málo. Dřív jsme se dost hádali, ale teď, poslední asi půl rok se to uklidnilo a křik je pryč. Ale jak jste tady psaly, kamarádi by to do něj v životě neřekli. Jinak je hodně společenskej, oblíbenej...vždycky mi říkaj: ten tvůj, ten je pořád ´v tak dobrej náladě 😀 😀 a kdyby ho někdy viděli doma, tak.........je prostě na zabití 😀 , ale já ho miluju..
Ale holky, kterej chlap, když je unavenej nebo hladovej, není vzteklej,že?🙂)
Rio, pokud to u vás přesahovalo meze, tak to bych ani já nevydržela.
Mám kamarádku, má malýho chlapečka a ten její, to je extra cholerik a ještě k tomu žárlivec. Jakmile se podívá na jiného, je zle. Nadává jí do k......, dokonce jí jednou vzal i za krk a vyzvedl do výšky. V podstatě je to takovej psychickej a fyzickej teror..a to bych už teda nevydržela. Nejhorší je, že ona je tak hloupá, že řekne, že se k němu stejně bude vracet a že by ještě chtěla holčičku. Holky, to je smutný..
Ahojky Judit 🙂
No tak s tou tvou kamarádkou je to fakt mazec, jak říkáš, je to smutné... Teror fakt ne!
Ale přesně jak popisuješ, tvrdohlavý beran, tedy znamení Beran. U tebe taky? 😉 A jinak jako bys mi toho mého úplně popsala! Jsem ráda, že nejsem sama, co se s takovým křiklounem rozhodla žít a bere to jaxi s nadhledem - ono to asi ani jinak nejde 😀
A prozraď, co děláš ty, když si tak křičí a křičí... 😀 No je fakt, že přítel své výlevy taky omezil, ale ten hladový žaludek, to je situace, ve které není radno jej provokovat 😀 Judtko, taky ti doma nadává televizi?? To se vždycky fakt směju, když si povídá s např. s politikama 😀
Andu, přesně tak, znamení Beran🙂) tohle znamení na něj přesně sedí. Já se tedy snažím to brát s nadhledem, ale musim uznat, že ne vždycky tomu tak bylo. Hodně krát jsem ten jeho křik obrečela, ne že bych byla nějaká citlivka, ale ten můj, když pak křičí, tak někdy řekne něco, co se mě prostě dotkne a někdy to je prostě k pláči. Jenže protože ho znam, tak vim, že to nemyslí až tak vážně a že to je v záchvatu vzteku a že jinak to je milionovej chlap 🙂
No a když křičí, tak ho prostě necham vyřvat a většinou s nim moc nediskutuju, protože bych ho ještě víc rozbouřila. To už jsou léta praxe 😀 😀 Kdybych totiž začala křičet já ( znamení lev), tak to bych pak byla fakt Itálie 😀 . No a s tou televizí, televizi spíš nadávam já, to je moje specialita 😀 😀 , to víš, lví znamení není o moc lepší než beraní 🙂
Hihi, tak právě jsi popsala i toho mého Beránka 😀 a i s tím obrečením jsem to měla stejně a někdy ještě pořád mám... To já jsem Váhy, takže kapku citlivější, a přesně jak píšeš - někdy řekne něco co fakt zabolí a kolikrát si to prostě neumím udržet od těla a vezmu si to osobně... I když kolikrát mu ujedou z pusy kraviny, které opravdu vážně nemyslí.... A jak se nevzteká je taky moc fajn... I když pravda, s tou pomocí v domácnosti to není úplněpodle mých představ 😀 Ale ážně, jinak si na něj nemůžu stěžovat...
No a vaše soužití - to musí být paráda, když se rozjedete oba 😀 Mám kamarádku taky Lvici a ta mi pokaždé, co ji popisuju nějaký miláčkův výstup, říká, že by ho snad zabila! 😀
A s tou televizí - taky se dokážu pěkně vzteknout, kydž vidím něco co mi nejde na mozek...ale většinou nereaguju 5. pádem směrem k televizi 😀
Juditko, můžu se zeptat jak dlouho žiješ s tím svým tvrdohlávkem?😉
Andu, já jsem narozdíl od toho mého spíš taková, že když mě chytne blbá nálada, spíš se nebavim než abych křičela, to je spíš manžova specialita 😀
a co se týče pomoci v domácnosti, tak to taky silně pokulhává. Jinak jsme spolu čtyři a půl roku, takže mam už nervy vycvičený 😀 Jak vy??
To já mám zase doma totální flegmatika až mě tím doooost vytáčí, protože já se potřebuji alespoň jednou za čas pohádat, aby se pročistil vzduch. Dřív jsem se hodně hádala s tátou, rpotže on jediný mě dokázal usměrnit, ale co budu dělat teď? ☹
jak to tak čtu, berete to víceméně s humorem 😀 ... u nás jsem cholerik spíš já a vim, že bych na sobě měla pracovat 😅 😉 . Ale téma mi připomnělo mojí kámošku, ta často vyprávěla, že její táta měl cholerické záchvaty a vždycky doma něco roztřískal... tak si pochvalovala, že mají nový bezdrátový telefon, mikrovlnku, vysavač... Takže pro rodinu to bylo docela výhodný 😝 😀 .
Oživuji diskuzi..Diskuze je sice trochu v humorném duchu, ale já bych potřebovala trošku vážně.Nevím kam to napsat, svěřit se komukoliv v okolí se bojím.
Manžela miluju,spousta lidí nás má za ideální pár. Jsme spolu 10 let. Poslední dobou ale manžela výbuchy vzteku na nějakej můj problém (naposled jakože na tchýni něco odkývu a potom MU říkám, že to vidím jinak, vidí jako ohromnou zátěž, proč na něj nabaluju problémy a hustím to do něj a neřeknu jí to narovinu) bouchne např. pěstí do linky v kuchyni, přičemž spadne třeba hrníček, nebo hodí namazaným rohlíkem na zem, nebo kopne do zhrnovacích dveří, který divím se že ještě drží, a nepočítám za ta léta kolik myší od PC rozbil, když ve vzteku u počítače něco vyslechl a praštil s ní silou. Co mě mrzí ale nejvíc, odehrává se to před dětma, pak mizí se uklidnit. A asi dvakrát mě chytl silou za zápětí že to fakt hodně bolelo a dneska mi vzal hlavu silou do dlaní, ať se jako vzpamatuju ☹ Píšu tu takovej výčet,abyste si dokázaly představit na jaké úrovni jsou jeho výbuchy. Nikdy jsem tomu nepřikládala extra důraz, jen poslední dobou je to častější.Prvních pár let nic..Jinak nemám půl slova, miluje děti, je moc pracovitej, v posteli super, jiskří to mezi náma, není ani žárlivej..Ale tyto výbuchy vzteku mě hodně mrzí a mám strach,aby nebyly časem víc mířeny na mě ☹ ☹ Nic na toto téma slyšet nechce, je to prý normální..Co myslíte?Děkuji za všechny názory..
@kukuca ahoj, normalni me to teda rozhodne neprijde a jen se obavam, ze s takovou brzo dostanete pres pusu ☹ ☹ . Rada bych se mylila, nejsu odbornik,ale rekla bych, ze to k tomu pomalu speje, takze zacit to nejak resit, promluvit si nebo pouzit neco, co by na nej mohlo platit. drzim pesti
Nikdo další takovou zkušenost nemá?
Taky jsem měla takovýho. Hodně brzy jsem se s ním rozvedla, mám povahu naprosto opačnou, nezvládala jsem to, trpěla jsem. Je to každýho věc, někomu to nevadí, to si musíš rozmyslet sama, jestli to zvládneš nebo ne. Já to za normální nepovažuju, myslím, že by měl na sobě začít pracovat, uvědomovat si, že druhýmu svým chováním může ubližovat a kvůli tomu se snažit. Jestli si to uvědomuje a je mu to jedno, pak nevidím ve vztahu s takovým člověkem smysl.
Ahoj, tak můj manžel je také pěkný cholerik. Ze začátku jsem z toho byla vždycky špatná,protože já jsem pravý opak. On má klasické cholerické výbuchy, když se mu něco nedaří, něco nemůže najít, něco nefunguje.....Také už to párkrát odnesla myš od počítače, stůl,....Vždy teda jen věci hmotné. Na mě nebo na děti to chraň Bůh, to nikdy a myslím, že by to nikdy neudělal. Jsme spolu 15 let a máme pěkný vztah. Teď co máme děti ho dost krotím, aby před dětmi nepředváděl nějaká divadla, když má svůj záchvat a je fakt, že se snaží krotit. Je to prostě cholerouš, to se nedá nic dělat, povahu má každý jinou... 🙄
Zvládám to těžce, i když možná že vůbec. Jsem přesně pravý opak než on, a spousta lidí se diví jak můžeme být spolu. Jsem klidná, nekonfliktní, nehádám se a ani to neumím a jeho výbuchy vzteku kdy do něčeho vždycky praští nesu dost těžce. Stačí se špatně podívat a už je na bručený, když se mu něco neaří tak se vzteká,klasický cholerik. Beru to ale tak že to k němu rpostě patří a je takový a já s tím nic neudělám. Jsou situace kdy mám chut sbalit a jít ale nechci připravit malou o tatínka tak se snažím to přetrpět. Pobrečim si a život jde dál.
Ahojky holky... taky se přidám do diskuze. Můj manžel je Turek, takže horká jižní krev. :D A normálně je úplně úžasný. Hezky se ke mě chová, sladce mě oslovuje, stále mě objímá a i po pěti letech manželství to nevypadá, že by se na jeho lásce ke mě cokoli změnilo. Dokonce mi občas říká, že mě každý den miluje víc a víc. Ale... když je naštvanej je to úplně jiný člověk. :( To ho vůbec nepoznávám. Třeba že když mu dělám čaj, nechám vyluhovat pytlíček o trochu déle než on by chtěl a je oheň na střeše a podobně úplný blbosti. Nezačne sice hned křičet, ale mě prostě vždycky naštve, že kvůli takový pitomosti dokáže vybuchnout a taky si otevřu pusu, což on úplně nesnáší a náš problém se stupňuje. Vím že bych měla držet jazyk za zuby, ale nemůžu si pomoc. Ale pak me to zase hrozně rychle mrzí a chci aby to bylo ok a začnu se k němu tulit a hladit ho, což když je naštvanej nechce. Ale nemůžu si pomoct, chci se usmířit a čím více mě odhání, tim více jsem vlezla a to už začíná byt i hnusnej a říkat věci, který by normálně a neřekl mluví úplný hlouposti, na což mu hloupě odpovidam, protože mluvit normálně s nim nejde. A i párkrát to vygradovalo tak že mrsknul o zem ovladačem ja televizi, az se rozlétl na několik částí a dost hrubě a surově mě od sebe odstrkuje až to i trochu bolí. A to taky dokáže vydržet i několik dní, což mě úplně ubíjí. Pak se chová i jak malej, že třeba když udělám jidlo, nejí ho... Vím že obvykle to začne kvůli nejake jeho blbosti, co se mu nelibi, ale ja tomu to pomůžu vygradovat. :( a pak podle něj za všechno můžu jen já a ja ničím vztah atd.Opravdu člověk se dvěmi tvářemi. . . Ale jinak jsme do sebe pořád hrozně zamilování. Jen ještě doplním, že on je na narozen na přelomu ryby a berana a já jsem štír. 🙂
Holky,přidávám se do debaty,třeba se ještě obnoví...@senayle Ahojky,tak u nás je to přesně to samé a manžel nemusí být ani Turek...Akorát nemáme tu dohru s jídlem apod....Ale jinak je to přesně to samé....Děs,nejhorsí je,že mám pocit,že hádky vyvolává hlavně on a že je to vždy kvůli naprosté banalitě..Poslední dobou je to častější a já vůbec nevím,proč...
Se vzteklounem mam tez zkusenost,nasesti jen rocni,pak jsem si rekla,jestli chci jeho vylevy tolerovat a pak pripadne nase deti,nebo ne a dospela jsem k nazoru,ze rozhodne ne...fakt stacilo malo,obsazene oblibene misto k parkovani,vylita voda na lince,nekdo ho nastval v praci a rev... Ted mam flegmatika a stastne klidne a usmevave dite 😉
andu, měla jsem tu čest, můj expřítel byl totéž v bleděmodrém, nad to všechno co popisuješ si ještě rád bouchl pěstí do zdi/skříně, atd. Takže jsem se s ním po třech letech soužití rozloučila. Manžel je pravý opak (byť jsou narození ve stejném znamení), neuvěřitelný kliďas a vyhovuje mi to mnohem víc🙂 Jinak moje rada je prostě a jednoduše nereagovat na jeho výpady a nechat ho vyvztekat se.