Maminy motorkářky. Co na to říká okolí?
Zdravím, ještě x let než jsem byla těhotná, tak jsem jezdila za přítelem jako baťůžek. Nyní - dceři je něco přes rok - jsem se rozhodla, že chci být aktivní motorkář. Dělám si papíry na motorku, motorku jsem si také již koupila.
Moc se mi to líbí a musím uznat, že mi to celkem i jde 😅 Než jsem šla do autoškoly, tak mě přítel naučil základy, abych nebyla úplně neznalá a abych byla schopná motorku uvést do pohybu a nijak sebou nefláknout. A tak jsem od instruktora sklidila i uznání 😎 Ale o to tu nejde.
Tohle téma jsem založila z jednoho prostého důvodu...co vaše okolí (babičky, dědové těch našich prcků) na to, že vy matky či otcové (ale spíš matky) hazardujete se svým životem a jezdíte na těch zabijáckých strojích?!
Už od svých čerstvých 18 let jsem aktivní řidič auta, jezdila jsem denně do školy a různě jinde, i jako těhotná a nyní s dítětem v autě. Moje máma ví, že jsem opatrná na sebe i dítě, že přemýšlím za ostatní v provozu atd. Ví, že motorky mám ráda a že kdykoliv to šlo a jde, tak jsem se s přítelem jela projet. A rozhodně až uvedu svůj stroj v provoz, nebudu jeden z těch dárců orgánů, kteří jedou dvěstě v městě.
Jenže - když jsem se jí nyní pochlubila o motoškole a že chci jezdit (to, že už mám i motorku jsem jí zatím raději nesdělovala), tak se naštvala a rozhodně mi dala najevo, že s tím nesouhlasí a že s tím nechce mít nic společného a že jí chci přivést do blázince a že bychom se měli asi dobře pojistit, aby dcera měla něco do budoucna, až se jí rodiče zabíjí atd.
Snažím se na mámu brát ohledy, samozřejmě ale nejsem dcera asi jakou by si představovala, protože jsem se v poslední době nechala - znovu - tetovat a mám kroužek v nose a nyní ještě motorka.
Asi se ptáte proč to tak řeším. Ono je to totiž tak. S přítelem bohužel zatím nemáme vlastní společné bydlení a tak jsem trvale pořád doma s mámou a občas jezdíme do Prahy, když je volný byt u přítelovo mámy.
Proto jsem mluvila o těch ohledech na mojí mámu...protože kdybych bydlela sama někde jinde, neřeším to. Ale protože bydlíme spolu, tak vše jde přes ní a vše se jí "týká" a já mám pořád zatracený pocit, že je mi stále 15 a musím se na vše ptát.
Dlouze jsem popsala svůj problém, upřímně doufám že nejsem jediná, kdo je v takové situaci. A předpokládám, že mamin motorkářek je spousta, tak budu ráda za vaše rady, jak to skoulet s těmi staršími 😀
Ahoj, jsem ráda že se někdo ozval 😉
Jo, úplně tě chápu, člověk by se rád svezl, ale má strach. Já tenkrát "poprvé" taky měla. Ale dobrý. Je fakt, že za tu dobu co je malá na světě, jsem se svezla asi tak....no, asi bych to spočítala na prstech jedný ruky, když teda pominu jízdy v autoškole a na parkovišti, když jsem se to učila.
Teď strach nemám, jen takovej ten zdravej, co udržuje člověka na živu. Bez toho nikdy za volant - a teď i řídítka - nesedám 🙂
Jako dcerka je pro mě první na světě a nikdy bych nechtěla, aby se jí něco stalo. I ve vztahu ke mě. Ale zase přece mít dítě neznamená úplnou změnu, nebo jo? Jako můj život se dítětem proměnil celkem dost, tak si říkám, že přece aspoň tenhle "koníček" by mi mohl zůstat. Protože fakt nic jinýho nedělám. A ta projížďka na motorce je fakt úžasnej relax. Jenže to zase máma vidí jinak. Ona vidí jen ty dárce orgánů, nehody a tak dále. Blbej pohled na věc. Ano, děje se tak, ale vždyť nehoda se mi může stát, i když půjdu po chodníku, nebo můžu umřít na úplně jinou věc a nebude v tom ani trocha risku.
Jak píšeš, taky mám teď strach jen požádat o hlídání, až budu chtít se projet. Když jsem se vozila s přítelem, tak to jsem to fakt nějak neřešila, stačilo jen, aby měla máma čas. Ale teď? Trochu se bojím, že máma bude dělat naschvály... a druhá babička je bohužel víc akční než já, takže věčně není doma 😖 😀
Zítra mám jízdy, pokud teda počasí dá. A když jsem oznámila, že kvůli tomu jedu zítra k přítelovi do Prahy, tak to dokonce máma přijala bez řevu, tak jsem ráda.
@deathy oni to jednou pochopí nic jiného jim nezbyde...a až ti maminka bude říkat že jsou to dárci orgánů odpověz že to není pravda,protože orgány z motorkáře už neleze použít...takže to je nesmysl a jak píšeš stát se může cokoliv s tím naprosto souhlasím a i s tím že by nějaké koníčky měli po narození miminka zůstat 😉 malou miluji ale být s ní pořád doma to také není na pořád 😅
držím palce na jízdy 😉 u nás ej tedy hnusně prší prší a je zima 😠
Ahoj, no to jí snad radši ani nebudu říkat 😀 To bych možná i dostala 😀
Jo, máš pravdu, být neustále jen s dítětem doma, to už je někdy pěkně na hlavu a sama si kolikrát uvědomím, jak jsem na ní asi protivná a jak už mě nic nebaví.
Jinak u nás taky hnusně. Takže instruktor říkal, že jízdy nic, ale zase pak říkal, že mám být v klidu, protože prý stroj ovládám a jde mi to, takže pak někdy dáme jen kolečko kolem autoškoly, kde se budou dít závěrečky a tím to končí.
Jako docela čumim, protože zkoušky mají být někdy začátkem června, tzn. za dva týdny? Dobrý no.
Ale jako zase mě potěšilo, že mě takto ohodnotil. Je fakt že při svý první jízdě jsme najeli úctyhodných 60km z Prahy na Karlštejn a zpět, krásný serpentýnky a rovinky. Jako na zaučení fakt lahůdka a musím říct, že jsem z toho měla dobrej pocit. Žádnej problém, vše ok, tak mu budu věřit že do mě vkládá takovou důvěru že už to umím 😅
Jen aby se to počasí fakt uklidnilo, ale přítel říkal, že snad má pršet celý červen, což je pro mě docela hororová představa.
😀 Hele, pokud na tý motorce nesedím, tak si taky nejsem úplně jistá, zda mi neupadne 😀 Přece jen 200kg, to už je nějaká váha. Jinak mám Suzuki GS 500E, pro začátek stačí a je to taková holčičí motka, nízká že došáhnu a celkem ovladatelná. V autoškole jezdím na Honde Hornet 600, o něco větší než to moje Geeso. Přítel ten má Suzuki Bandit 1200 😅 To už je sakra stroj 😎
Jee, tak jízdy přece jen vyjdou. Tak já letím se připravit. Jo a jinak bydlím kousek za prahou.
jé bandit ten je super 🙂 🙂 super že vyjdou dělá s etam líp 😉 je my jsme také kousek od prahy 😎 bysme mohli někdy vyjet?
Ahoj, jo jo, bandit ten je moc pěknej, uvažovala jsem taky o něm, ale teda o 400, ale nakonec teda geeso. Přítel měl nejdřív bandita 600, ted tu 1200, a to ti jede...no jé jé 😀
Jízdy včera proběhly v pražským provozu, tak to bylo takový...no jak člověk ještě není s tím strojem úplně sehranej, tak je to někdy celkem sranda. V autě jsem naprosto klidná a v pohodě, ale takhle to bylo fakt docela dílo 😀
Jinak večer jsem si motorku přivezla domu od přítele. Ano, jela jsem na ní z Prahy - sice z okraje Prahy jen cca 12 km - a dojela jsem v pohodě. Jištěná přítelem v autě 😀 Jeli jsme večer, takže policie ok, nikde nebyli a provoz taky žádnej, tak mám radost. Dokonce jsem si troufla i jak bylo po tom dešti. No a už jí mám doma. Jen až na ní přijde máma...no, nevím.
Tak zkoušky v autoškole už mám jistý za dva týdny, akorát teda instruktor tu teď moc nebude, tak moc jízd už asi neudělám, tak snad vše bude ok. Měla jsem strach z termínu kvůli hlídání, a naštěstí to vyšlo, že přítel má volno, tak dvojnásobná radost.
Jinak bydlím přesně ve Zvoli, kousek nad Zbraslaví. Myslíš vyjet na moto? No až budou papíry, tak se nebráním 😀 Pokud bude hlídání 😠
Deathy klid, muzu te ujistit ze v tomhle budes dite navzdy a jestli ma o tebe maminka strach, tak ho bude mit i ve tvych padesati a i kdyz budes jezdit jak posr...a 🙂 Ber to tak, ze ty bys o malou taky mela strach, ne ze ne 😉
My kupovali prvni motorku s manzelem co jsme se seznamili, pokazde to byl coprik, takze pohoda jizda, zadnej hazard, manzel je fakt opatrnej... presto do nas oboji rodicove permanentne tech 11 let husti, at uz to prodame, ze je to nebezpecny, pac vsude ctou jak se nekde zabil motorkar... Pak prislo dite, takze dalsi argument, preci z nej neudelame sirotecka... A ted zaciname stavet a tak zase, ze se budou hodit prasule a nebude na jezdeni cas... Uz to poustime jednim uchem tam a druhym ven, ale je fakt ze to je na budku.
majdula, jo to asi máš pravdu, že i v těch padesáti budu "dítě".
No, před dvaceti minutama se máma seznámila s motorkou. Hm, reakce? Blbá. Tichá, ale vidim to na ní. Sedí venku a mlčí. Já popravdě nemám ani odvahu tam jít. Vlastně jo, řekla něco: 500? Na tom ty můžeš jezdit?
Dobrý no. Myslim že dnešek bude ještě celkem zajímavej, buď se mnou nepromluví, což je děs a nebo naopak mi bude nadávat, což je taky na prd. Tak jako tak, nevim jestli se nemám sbalit a odjet za přítelem do Prahy, abych to tu moc nevířila.
Ach jo, bydlet jinde, tak je to ok. Ale takhle... ☹
Ach jo, už jsem si malinko myslela, že máma dá pokoj..ale né. Dnes na mě zase vyjela s tím, že si mám představit, jak jsem na vozíku. Kdo se o mě bude starat? Nemáme bezbarierový dům, kdo mě bude zvedat, atd.? Co dítě?...................a tak dokola. A že jí to dělám naschvál.
Já už fakt nevím co mám dělat. Je to snad pořád horší a horší. Teď i uvažuju dát si na garáž nějaký alarm, protože vůbec netuším, co mámu napadne. Sice tvrdí, že majetek ničit nebude, ale co já vím.
Prý není normální, aby máma od dítěte jezdila na motorce. Ale já viděla spoustu mamin. A copak být máma znamená sedět doma na kavalci po zbytek života, čumět na televizi a přibírat? Copak být máma znamená být naprosto bez rizika?
A že prý vyhledávám hazardní adrenalinový sport a hned mě srovnává s tím a tím, co se na motorce vysekali.
Nechápe, že opravdu nemám v plánu jezdit 160kou mezi obcema - polema, fakt si jako naprostý začátečník troufnu jen na vyhlídkové cesty v limitu omezení rychlosti, ale ona tomu nechce věřit. Tady v okolí by mě stejně musel převálcovat spíš kombajn, než nějaká joo velká nehoda.
Do toho přidala to, že je to teď půl roku od smrti táty....a že já jí ještě takhle nakládám, že si asi myslím, že se s tím už vyrovnala. Ale co já? Já jsem se s tím taky stále nevyrovnala. Vůbec nechápe, že na tý motorce si úplně krásně vyčistím hlavu a vypadnu ze stereotypu, kterej zažívám dennodenně sama doma s dítětem a s ní. A to mi pomůže.
Začínám z toho být fakt zoufalá, protože už mě to ubíjí ty její neustálý kecy a obavy a představy mě na vozejku či hůř.
Starost je fajn, ale tohle už je moc.
deathy, nejezdila jsem sama, ale vozila jsem se hodně dlouho. Moc mě to bavilo, byl to, dá se říct náš styl života. Ale od tý doby, co jsem poprvé otěhotněla mě baví jen se dívat. Tak nějak se bojím toho, co říká tvoje máma. Prostě už nejsem zodpovědná jen za sebe. Kdyby se mi stalo něco tenkrát, několik lídí by brečelo, ale kdyby se něco stalo teď, nechyla bych tu 2 děti bez mámy.. Nechci říct, že nejsi zodpovědná, jen, že tvou mámu chápu - bojí se o tebe. Ty můžeš jet sebelíp, ale může se najít debil, který jede jak blázen. Takhle jsem málem přišla o bratrance - jel po hlavní podle předpisů a ten, co jel proti němu se rozhodl, že zatočí doleva bez blinkru.. Naštěstí to přežil, i když následky bude mít celý život...
no, ja jsem aktivne jezdila od 15 - Babetta, pincek, simson, pak ridicak na velkou a hnedka jsem si koupila 125 Hondu, pak s tatou napul Yamahu YZF 600R a pak dokonce litra. Jezdila jsem moc a moc me to bavilo. Mela jsem spoustu kamaradu motorkaru, moc zazitku, ale s materstvim se mi to jaksi neshoduje. Co jsem poznala manzela, kterej nikdy nejezdil a nikdy po tom ani netouzil, tak jsem proste prestala, je to proste o hubu a ja i kdyz sama sebou jsem si jista, nenecham se zabit od nejakyho kretena v aute. Dokud jsem fakt byla zodpovedna za sebe, bylo mi to jedno,ale ted uz to fakt nejde. Riziko je tam vetsi jak v aute
To je přesný, kristi. Můj přítel tedy jezdí, ale už ne tolik. Byla bych ráda, kdyby přestal úplně. Samozřejmě mu to neříkám, ani ho nijak nenutím, byla bych ráda, kdyby k tomu dospěl sám.. Měli jsme kolikrát namále a ne vždy naší vinou..
Taky neříkám, že mi to nechybí, ale děti jsou pro mě prostě důležitější.. Prostě už mám jiný priority.
Se vším souhlasím, dítě je pro mě priorita, i to jak to bere máma dokážu pochopit. Jenže...možná se vám to bude zdát sobecký, ale já si to prostě nechci nechat vzít, protože mě to vážně baví, ač jsem za řídítkama začátečník. Nemám žádnej jinek koníček, kamarádky, prostě celý den doma sama s dítětem...24 hodin denně po celý týden. A tak to asi fakt potřebuju. Neříkám že se nemůže nic stát, na motorce je člověk mnohem víc na ráně, to taky všechno vím. Jenže mi to prostě nedá a já na tu motorku prostě sednu. A tak se naskytne otázka: Jsem tím pádem špatná máma?
Prostě to asi beru tak, že stát se mi může cokoliv i když půjdu pěšky. Na motorce je to samozřejmě větší riziko, ale v autě taky. Ty plechy navíc...jo může to zachránit život, ale v autě mám právě bezpečnější pocit, proto jedu rychleji. To je taková úměra, která mi z toho tak nějak plyne (ne že bych se jí řídila). Na motorce - jako začátečník - mě přeci jen omezuje vítr a nepojedu stejně rychle, jako bych na daném místě jela autem. Fakt když jsem jela sama, tak jsem jela dost pomalu, až mi to bylo trapný 😀
Je to blbý no. Motorky mě baví, nechat toho nechci. Ale zároveň chci být dobrá a živá máma, kterou nepeskuje její vlastní máma 😀 To asi dohromady nejde, že? 😒
@deathy v tvem pripade fakt nevim, jeste k tomu jsi zacatecnik, to je proste o hubu. Zacni si nekde na okruhu, na silnice byt tebou zatim nelezu. Tvoji mamu chapu, ja bych to sve dceri taky nechtela povolit, nebo bych aspon rozmlouvala.
jinak doma s ditkem prece nemusite sedet, se da delat spousta veci
Ja mam legracni historku.
Dedecek taky rad jezdil na motorce a kdyz se s babickou ozenil a prestehovali se za praci, meli akorat motorku. Potom kdyz se jim narodila ma maminka, tak ji chteli ukazat rodicum. Nu, sedli na motorku, maminku strcili do tasky na riditka a jeli 100 km k rodicum. Prababicka malem omdlela. 😀
Jinak davam za pravdu, motorka je nebezpecnejsi nez treba auto. Mam par kamaradu s motorkou, a neznam zadneho, ktery by nehavaroval, ac to casto nebylo jejich vinou (nekdo jim nedal prednost, dite vbehlo do cesty, zamlzena helma, ....). Prede dvema lety mi zemrel kamarad na motorce, nedala mu prednost ridicka nakladaku.
Nejsem ještě ani mamina a taky nejsem motorkářka ale určitě k tomu mám co říct, můj bratr jezdí na motorce a ten strach je o něj šílenej a kor když vidím mamku jak se o něj hrozně bojí, po dvou letech je to už o kapku lepší ale ten první rok na tom byla docela blbě, začala být díky tomu dost úzkostlivá (slyšela houkačky záchranky hned volala bráchovi zda je ok, viděla záchr. vrtulník, opět volala ikdyž si říkám jak ho mohla poznat) , takže já tvý mamce dost rozumím, asi bych reagovala podobně kor když sama seš mamča a můžeš tu po sobě nechat sirotka, zní to drsně ale je to tak, kdyby se nejzedilo po našich silnicích ( tankodrom, ignorantský řidiči, cyklistiúchodci) tak by to bylo o fous lepší ale jak píše kristi, tady to je dost o hubu, určitě zkus ty okruhy, to je dobrá přípravka.
A ještě z jiného soudku, on tehle koníček je taky docela fin. náročnej, dobrý hadry, dobrá helma, pojistka na úraz a smrt (brácha platí 2tis./m. a to ne na smrt ale jen na úraz), okruhy taky něco stojej.
Veru, připomínáš mi moji babičku, ta sice nevozila na motorce své děti ( mimča) ale zato na ní vozila krabici s kuřatama, kačatama a jinou zvířenou a to do víc jak 100km vzdálené vesnice ke svým rodičům 😀.
Začátečník na moto, ale jinak v provozu jezdím autem už několik let. To jen aby to nevypadalo, že si teprve dělám papíry a nevím nic o pražských a mimopražských cestách.
S přítelem jsme spolu přes 5 let, po tu dobu jsem s ním jezdila jako zátěž. Neříkám, že jsme nenarazili na hlupáky, ale nikdy se nám nic nestalo. A jsem ráda.
Co se týče výbavy, tak opravdu vím oč jde, jsem začátečník pouze v roli řidiče motocyklu, ale jinak se okolo toho motám už poměrně dlouho.
Všechno co tu padlo je opodstatněné. A taky jsem víceméně tohle čekala, ale taky jsem tu chtěla najít nějakou maminu, která jezdí....to abych na to nebyla tak úplně sama. Ale to tu asi nenajdu.
@deathy i když je mi to moc lito, myslim,ze fakt nikoho takhle smyslejiciho nenajdes...jasne, ze zabit se muzes i na prechodu, nahoda je blbec,ale jeste ji pomahat. Vim,jak sama jezdim v aute - ja osobne uhybam motorkarum, hazim blikny at me predjedou atd. Ale je spousta kretenu, ktery s tebou budou zavodit a machrovat, kor kdyz poznaji, ze jsi holka. Fakt je to o hubu
MK je asi vážně blbý místo na hledání maminy motorkářky, takže jsem nemohla čekat nějaký spříznění duše. Hm. Škoda.
Ale taky jsem čekala že mi dá někdo mnohem větší přednášku, s mnohem ráznějším pojmenováním mé osoby, tak alespoň se tak nestalo.
Jak píšeš, já dávám motorkářům přednost, pouštím je atd. Moc lidí je blbců, ale dneska jsem naštěstí na žádnýho fakt nenarazila a spíš bylo víc těch, co když vidí motorkáře, tak hned nepočítají s tím, že za to vezme a bude v tu ránu pryč. V pohodě mě objeli, a žádnej problem.
No nic, myslím že tohle téma asi kdyžtak nechám uzavřít, protože fakt tady asi nikoho takovýho, jako jsem já nenajdu.
I tak ale díky za názory.
@deathy mi to vazne od tebe prijde trochu sobecke, ze se chces venovat tomu, co te tak strasne bavi a pritomje to tak nebezpecny. To fakt nemas v sobe ten pud sebezachovy? to nemyslim spatne, jen me to zarazi, ja od ty doby co mam malou, jsem posrana i kdyz muz jede v aute 160. Pokud jezdis z presvedceni, ze jsi dusi motorkarka, tak ok. Ale pokud to delas, jen aby sis neco dokazala, tak to dobry proste neni
Dokazovat si rozhodně nic nechci, nejsem magor. Baví mě to, líbí se mi to a pokud tu možnost mám, chci toho využít. Otěhotněla jsem ve čtvrťáku, dokázala jsem odmaturovat s půlročním dítkem na ruce, pak jsem zůstala doma. Umřel mi táta, nezbylo mi tu nic než jen sedět sama doma na zadku. Nejsou tu žádné kamarádky, nemám žádné koníčky... Teď jsem dostala možnost si splnit svůj dávný sen, a tak ho chci realizovat, ale s rozumem a tak abych se kdykoli byla schopná vrátit po svých domů za dcerou. Je pro mě důležitá a miluju jí, ale obětovala jsem hodně a nic nezůstalo při starém, tak si chci zachovat alespoň to jedno, co mě baví.
Mám z motorky respekt a upřímně říkám, že pokud jedu s někým jako pasažér ať v autě, nebo na moto, tak se bojím víc než když sama řídím, protože pokud jedu s někým, nemůžu situaci sama ovlivnit. A pokud já i přítel jezdíme, tak je (si alespoň myslím) bezpečnější, když jedeme každý sám za sebe.
Nemyslím si že jsem špatná máma, pro dítě jsem schopná udělat vše, ale chci taky dělat něco jen sama za sebe, něco co mě baví a co mi zůstalo. Nechci se kvůli dítěti úplně stáhnout a změnit se na "domací puťku" - tím se rozhodně nechci nikoho dotknout!!!!! Jen jsem nenašla jiné vyjádření.
Jenže málokdo tohle bere.
deathy, je to nakonec tvá věc, ty musíš vědět co děláš a co je pro vás (ty a malá) to nejlepší, já tě za to neodsuzuju ani omylem ale jen jsem chtěla podpořit vyjádření strachu tvé mámy, protože ji chápu.
Znám holky motorkářky, co se stáhly a přestaly s "početím" jezdit na mašině a vylezly na ni až po 3 letech, některý vůbec. Ale musím říct, jednu věc, byly to hoky daleko starší než ty, myslím, že tahle náplň-sen je taky o tom, kolik ti je let, žes toho předtím moc nestihla a te´d se to snažíš vynahrazovat, je to vcelku logické.
Holky víte čeho jsem si všimla, že moc motorkářů nechce mít za přítelkyni morkářku, to je zajímavý, co, nebo jste se setkaly s opakem?
alisek, no, je mi sice necelých 22, což je pro většinu mamin věk mláděte, ale - já říkám bohužel, protože jsem si dost zkrátila dětství a to teď nemyslím že jsem měla dítě - jsem si toho užila až dost.
"Užívala" jsem si dost brzo a bylo to špatně, protože to co baví 17letýho puberťáka jsem já měla odužito a už jsem byla zase spíš nad věcí a "klidná". Líp to neumím napsat, takže se omlouvám.
Jsem sice mladá věkem, ale v hlavě to mám srovnaný. Život mi uštědřil dost příležitostí postavit se na vlastní nohy.
Jo, bydlím stále s maminkou, a to někoho může utvrzovat v tom, že nejsem zralá či dospělá, ale to jen proto, že prostě chybí finance na to jít jinam. Bohužel, z rodičáku a jednoho platu co má přítel to nejde utáhnout. Kdybych na to měla, tak už jsme dávno jedna rodina s přítelem a žijeme si víceméně poklidným životem.
A co se týče snu - není to jako sen, že jsem si to umanula z mladické nerozvážnosti: JO, budu tvrdá motorkářka a natrhnu všem chlapům prdel! To ne. V 18ti jsem měla papíry na motorku zaplacené - myslím tím autoškolu, jenže díky neadekvátnosti instruktora, ač nyní bych ho tak rozhodně nenazývala, protože ho za instruktora rozhodně nepovažuju, jsem udělala jen papíry na auto a motorku viděla jen jednou v garáži. Poté mi řekl, že jsem to nestihla a hotovo. Peníze nevrátil, měla jsem smůlu. Nedalo se nic dělat a rodiče mi další peníze samozřejmě dát nechtěli a na škole jsem na to ani neměla.
Teď jsem narazila na solidního instruktora, který mi vyšel vstříc jak finančně i co se jízd týče, protože jsem mohla jen když bylo hlídání. A to, že jsem si splnila sen - spíš jsem dodělala, co jsem jednou začala.
Ale fakt chápu, že v očích ostatních mamin musím vypadat nezodpovědně a hloupě. Ano, šla jsem s kůží na trh, tak hold jsem s tím počítala.
já to myslela spíš tak, že jsi neměla možnost před otěhotněním jezdit, tudíž se to snažíš dohonit teď, protože kdybys třeba aktivně 3 roky a více jezdila, tak by ti motorka po porodu moc nechyběla, aspoň tak mi to přijde a nakonec mě v tom utvrdily i některý holky co znám, prostě si našly jiného koníčka a motorka je už tolik nebere.
ja souhlasim s Aliskem, naprosto ve vsem. Myslim,ze nejsi vyjezdena a sedat v tyhle situaci a s 1,5 rocnim ditkem doma je fakt na palici. Ac dusi stale motorkarka jsem, pochopeni pro to fakt nemam
deathy ahojky zdravím 🙂
jsem také motorkářka tedy spíše můj manžel 😉 hodně jsme po seznámení jezdili,loni jsme otěhu v březnu takže sezona se nekonala a letos je malé půl roku..hrozně mi to chybí sedla bych na to ráda mám i strach ale...jak píšeš rodina..naši jsou v pohodě ale tchýně mamka mého muže to odsuzuje pořídil už si motku v 15 to mu nezakazovala a ted to ho jako pustíš?proč mu to nezakážeš?atd atd co já měli mu to zakázat oni ne já nejsem matka a starého psa novým kouskům nanaučíš 😅 takže ani nemám odvahu se zeptat zda mi nám malou hlídali a my se jeli projet ☹ i manžel je jaksi proti tomu abych na to sedala když je na světě malá...no letos to asi nevypadá..snad až bude malá starší...ale chápu tebe ty chceš být aktivní motorkářka a rodina je proti to je ejště horší...snad jen na to odpovědět že je to osud co e má stát se stane...