Maminky, co obnáší postgraduál (s dětmi)?
12. led 2014
Ahoj,
ráda bych se zeptala zaměstnaných maminek, které se rozhodly pustit se "po letech" do postgraduálního studia. Prosím, jak jste zvládaly školu skloubit s dětmi, zaměstnáním a vůbec s běžným provozem? Kolik sil vás stálo učení, biflování, shánění literatury, tvorba písemné práce, lítání po konzultacích, zkoušky atd.? Zůstával vám přiměřený čas na rodinu, domácnost a zaměstnání? Jak moc se změnil váš život, zvyklosti na těch pár let, nelitovaly jste, dojely jste nakonec až "do cíle"? 😉
Stále zvažuji... 😵
Moc děkuji.
Ahoj, mám teď motivaci dopsat a obhájit dizertacku před porodem. Obhajovat bych měla už s velkým bříškem. Na studijním paní říkala, že těch, co obhájily a porodily hned na to už má ve svých záznamech opravdu dostatek 🙂
@evelen - taky něco podobného zvažuji, ale spíš až příští rok, protože v květnu nastupuju zpět do práce, takže až se tam opět "zajedu" a naladíme si doma určitý režim...
Nicméně moje kamarádka studovala, když měla 1 dítě ve školce, chodila do práce. Do školy jezdila 1x za 14 dní, materiály a literaturu scháněla vždy v ten den, kdy byla ve škole - knihovny, knihkupectví, od jiných spolužáků. Různé práce psala po večerech, řekla bych až po nocích, zrovna tak se učila, před zkouškami spala i třeba jen 3 hodiny. Během dne zůstal režim, tak jak byla rodina zvyklá, odpoledne se věnovala dceři. Občas byla malá jeden den o víkendu s tatínkem na výletě nebo u babičky - to se pak věnovala škole. Po roce studia otěhotněla, státnice dělala s půlročním miminem...