Jelikož jsem nováček tak se pokouším založit diskuzi co nejdiskrétněji...možná už tady byla(pravidla mám pročtený ale vážně tady nic hledat jěště neumím)mám takový dotaz,určitě jej už vyčtete z názvu máme postiženého chlapečka..má lehké postižení nohou ale hlavně je to spíše "mozkové postižení"(jak tomu už 4 a půl roku říkáme)prostě malý bude mít následky do budousího života..mám problémy s mluvením,s celkovým vyjadřováním(prostě myslím si že každý z vás už postižené dítě...taky má oční vadu..čili máme brejličky...ted k mému problému je mi strašně líto když malýho Tomáška vidím jak se trápí a vyčítám si že jsme si jej nenechali vzít určitě by to měl lehčí v životě...navíc malůého zatím nedáváme ani do školky protože má problém s udržením moči..ale hledámě už školky pro děti s postižením..jen vás chci předem upozornit že nebudu podrobně rozvádět všechna Tomova onemocnění do detajlů bylo by na dlouho...jestli má někdo podobný případ tak bych si ráda povyměnovala názory..a jěště se omlouvám že tuto diskuzi řadím to tématu batolata,nějaqk jsem zdivočela a začala psát už jsem doufám že se nezlobíte.....
no, já měla možnost s postiženými dětmi pracovat, tak si asi dovedu představit jak ti je,
ahoj, moje známá má postiženého hlapečka, je mu 13 let a má mokovou obrnu, je s ním doma,stará se o něj neustále sama a já ji obdivuju.ona ale nevěděla, že se malý narodí postižený, přidusil se prý při porodu nebo tak nějak, moc se s ní na to téma nebavím, každopádně nevím jak bych reagovala já kdyby mi řekli lékaři, že dítě bude postižené - o to ti sylvi v této diskusi jde?to je asi na každém z nás...
sylvo, přeju hlavně hodně síly Tobě. U nás je velký ústav a často tam chodím a i to mě utvrdilo v tom, že kdyby mi řekli, že čekám postižené dítě, s největší pravděpodobností si ho nechám. I postižené děti, i když mají své bolístky a starosti, jsou šťastné děti a umí radost a štěstí rozdávat kolem sebe. Máš můj obdiv a věřím, že i když si občas říkáš, že jsi si neměla Tomíka nechat, chvilky štěstí s ním Ti to vynahradí a chmury jsou pryč.
Držím palce Tomíkovi i celé Vaší rodině
moji holcicce jsou 2 mesice. Mela jsem tezky porod a male diagnostikovali zanet mozkovych blan - bakterialni meningitidu, okamzite nasadili antibiotika a vylecili to. Nicmene stale myslim na to, ze to na ni necha nejake nasledky, jelikoz ve statistikach jsou prognozy dost strasne.
Obdivuji vsechny statecne a silne matky, ktere se staraji o postizene deti.
jen jsem chtěla vědět jestli někdo má zkušenost a taky trochu toho politování u manžela to nečekám manžel praktick nepomáhá on mě to i vyčítá a na téma "tomášek" s ním moc nemluvím on je tvras a občas si myslím že postižený dítko mu vadí a že by si přál jěště holčičku
ahoj Sylvo,ja pracovala s postizenyma detma,tak vim,jak je to pro tebe tezke.TEda spis,si to dovedu aspon trochu predstavit a taky vim,ze vetsina maminek se pak srozvedlo,protoze to chlapi nezvladli.Pracovala jsem ve skolce pro deti se smisenyma vadadama taky jsem mela praxi ve stacionari.Urcite nekde v blizkosti najdes nejakou skolicku nebo neco takoveho pro maleho a pak si budes moc popovidat s mamcama,co tomu vice porozumi.Nebo taky zkus treba v blizkosit sveho bydliste najit nejakou oragnizaci nebo spis sdruzeni maminek-nebo ho zaloz sama,treba ti to vic pomuze.Rozhodne preju mooooc mooooc stesti s Tomaskem a taky s muzem,ktery ti neni oporou.
sylvi máme dost nemocného synovečka, po porodu prodělal krvácení do mozku a samozdřejmě to nezůstalo bez následků. Maminka mu udělala moc hezké stránky, hlavně proto, že se možná najde někdo, komu třeba pomůžou, nebo naopak se ozve někdo, kdo bude ochotný se podělit o vlastní zkišenosti, jestli chceš mrkni na ně
navi.nahlédla jsem na stránečky a jsou opravdu moc pěkné,já mám prdolu naštěstí zdravýho ale narodil se vrzy tak snad se nám to v budoucím životě neprojeví...sylvě hodně síly,já měla mimčoura v inku. skoro 3 měsíce tak asi vím co to je stres a výčitky..
ema.no určitě jsi si užila hodně trápení, ale hlavně že je maličký v pořádku 🙂 Přeju ať je zdravý, krásně roste a dělá ti jen samou radsot 🙂
navi.děkuji moc..radost dělá už je velkej a nedělám rozdíly jak některé matky"jééžiši on váží jen tolik"
To byla fuška se asi po roce přihlásit 😉 Tenkrát jsem tady zakládala diskuzi na téma imobilního dítěte, ale ozvala se mi jen jedna mamka ze Slovenska, a to ještě byla známá přes známou 🙂 ale jsme v kontaktu.
Naše třetí milované dítě, klučík, je postižený v dolní polovině těla-tzn.od dvou let drandí na vozíku, má pokroucené nožky, které mu stále operují a rovnají, ale on je stejně nebude používat, protože chybí signály z postižené páteře 😔 je drobný, má prohlubující se disproporci, vyklenuje se mu kyfoza..jinak je roztomilý, milý, chytrý, každý mi ho chválí, ale nedovede si představit ty každodenní nervy, výčitky..k tomu si nese leccos spojené s předčasným porodem a čtvrt rokem v inkubátoru...takže vás chápu a naslouchám!
Nevzdávám se - žijeme "normální" aktivní život pětičlenné rodiny, ségry jsou ve školce, mají kroužky a on od dvou let chodí dvakrát týdně do rehabilitačního stacionáře, kde má hydroterapii, fyzioterapii, hipoterapii a kde je rád s dětmi a tetami.V kočárku je všude s námi-v zimě na sjezdovce, jinak na zahradě, na návštěvách atd.
hodně síly a hledejte si cestičky, jak to přemoci!
@sylva.hrabalova Ahoj....nevím jak je to možné ale narazila jsem na diskuzi až teď.......
mám doma 10 letou dcerku s DMO spastická quadruparesa...epileptik k tomu....mentálně je celkem dobrá...ale je to kombinovaná vada...s očními vadami...
hodně mě ze začátku pomáhaly lázně.....byly jsme mezi svými 😉
zdar a sílu.... 🙂
Nikdo nemá tu kuráž sem napsat nebo jak to je??