Řidičák jsem si dělala před dvaceti lety, nikdy jsem neřídila, nebylo čím, až asi rok zpět se ke mně dostalo starší auto. Hurá. Prvně kondiční jízdy, pak manžel a teď asi čtyři měsíce sama. Bohužel jsem způsobila dopravní nehodu, na parkovišti jsem najela do cizího auta a rozbila mu předek. Parkoviště bylo prázdné, blbě jsem odhadla vzdálenost a neštěstí bylo na světě. Pořád to vidím a slyším. Nevím, jestli má smysl, abych dál řídila, nevěřím si, nikdy jsem si nevěřila, bojím se a hrozně jsem sama sebe zklamala. Mám nízké sebevědomí a tohle mě teda docela dorazilo. Jsem na sebe strašně naštvaná. Nevím, jak si to mám srovnat v hlavě a jak se s tím vyrovnat.
Když jsou to jen plechy, tak je to dobrý. Známá teď nabourala svým autem manželovo před domem a to řídí x let.
Chce to jezdit a jezdit. Mě donutila práce a pak se to hodilo s dětma, kdy jsem nebyla odkázána na muže. Teď asi budeš mít víc nervy, já po bouračce měla problém několik měsíců, ale nic jiného mi nezbylo, než řídit. Buď si vem víc kondiček, nebo jezdi s někým z rodiny, kdo má trpělivost. A využij každé příležitosti k řízení, časem si zvykneš.
Tak si dej ještě kondiční jízdy. To, že jsi neodhadla vzdálenost se stává, ale chce to praxi a bude to lepší. A neříkala bych tomu ani dopravní nehoda, to na mě působí strašným dojmem😀
na parkovišti chápu, že to je blbý (mám také teď ze zimy zkušenost-prostě jsem to auto zaparkované za mnou vůbec neviděla), ale tomu se úplně nedá říkat dopravní nehoda. Rozhodně bych kvůli tomu nepřestávala řídit. Dokud to jsou jen ťukance, tak v pohodě. A myslím, že si budeš dávat o to větší pozor, takže další ťukance nebo dokonce nehody jsou nepravděpodobné🙂
@jahodi
nejmenujes se nahodou Diana? 😀
Taky jsem ze začátku nabourala na parkovišti, dokonce už třikrát a pokaždé úplně blbě, do teď se mi manžel směje (on ale auto taky už odřel, pochopitelně, hlavně při parkování). Naštěstí jsem jezdit musela, takže jsem si časem zvykla a teď jezdím myslím dobře (když vidím lidi kolem sebe, tak možná i nadprůměrně, ale já vidím hlavně ty mezery 🙂 ). Osobně doporučuju hlavně jezdit, využít každou příležitost, ideálně s někým klidným vedle sebe a vybrat si nějakou část, co dělá nejmenší problém a tím začít (v té se cvičit, zautomatizovat si všechno, zvýšit si sebevědomí) - já třeba nemám problém s dálkovým ježděním, klidně v noci x hodin v kuse, ale do podzemního parkoviště mě teda jen tak někdo nedostane.
děkuji vám všem , jste zlaté
nehjhorší je že pán měl auto uplně nové asi tři měsíce, naše auto má asi dvacet let a nic se mu nestalo
@jahodi moje poslední bouračka byl sousedky starý mercedes, takže docela pálka (byť je to příšerná popelnice, ale prý drahé díly). Byl obrovský slejvák, dvě zmoklý děti, spěcháme k doktorce, auto samozřejmě zapařený i zevnitř, viděla jsem úplně kulový... ale řekla jsem si, že bude bezpečnější z ulice vycouvat, než jezdit vymletou cestou z prudkého kopce. A jak jsem spěchala a couvat do kopce moc neumím, tak jsem to napálila do toho jejího auta... které zrovna stálo tam, kde normálně nikdo nestojí, protože si přímo koleduje o to, že do něj někdo nacouvá 🙂 Ta tak sprostě nadávala, celá ulice se přišla podívat, volala pojišťovnu, no prostě komedie... a samozřejmě vteřinu předtím přestalo pršet, takže jsem vypadala jako trubka. No našemu autu se nestalo vůbec nic, jejímu upadl komplet celý nárazník a ještě jeden kus, co tam držel silou svojí urezlé vůle, světla vypadly... škoda přes 30 tisíc.
pán mně řekl, že kdybych byla borec, že by mně dal do držky, ale že u ženské se bude ovládat
@karlam V klidu. Dvacet let jsem neřídila - respektive to jednou za čas zkusila, ale vždy jsem jela s nějakým mužským vedle a tak mne rozložili, že jsem to vlastně vzdala. Pak jsem se o tom bavila s kamarádkou, ta mne posadila za volant, oznámila mi, že to je na mne, protože nikdy automat neřídila a od té doby jezdím.
Občas u toho mívám záchvaty paniky, nikdy ze mne extra řidič nebude. Ale ten benefit přesunu z bodu A do bodu B, bez nutnosti to řešit s mužem, nemuset se vláčet s nákupy, mít zajištěnou logistiku s dětmi - to mi za to prostě stojí ,-)
Prostě nikdo nejsme dokonalý ,-) Každému jde něco líp a něco hůř.
@brunetka11 mám pocit při čtení tvých řádků, že je píšu já, cítím to stejně
@karlam jsi narazila na pěknýho blba. Člověka samozřejmě naštve, když tě někdo nabourá, je to vyřizování a u novýho auta kor, ale přece to ten druhý neudělá schválně. Byla jsem na straně bourajícího i bouraného a vždy jsme se v klidu domluvili.
@karlam Ahoj, řidičák mám asi měsíc. Dělala jsme jízdy až na po čtvrté 🙈 Instruktor z autoškoly mě chválil, ale bohužel u zkoušek sem byla tak nervózní, že jsem dělala zbytečně chyby. Nyní jezdím s přítelem většinou bez syna (16 měsíců) bojím se jezdit s ním. Když je semnou přítel tak spoléhám na to, že mi poradí, ale sama jsem ještě nejela, taky se bojim z auta mám respekt,ale když už v autě jedu tak se cítím docela dobře. A jak se tu píše, bourat může i zkušený řidič. Určitě si ještě nech kondiční jízdy, to půjde
nevím, jestli máš ještě řídit. ale vím, jakou by sis měla položit otázku.
chceš ještě řídit?
mám řidičák už dlouho, a poměrně dlouho jsem taky neřídila. vyhovuje mi to hlavně proto, že nemusím řešit - kde zaparkovat, aneb modré zóny, a taky obecně, kde zaparkovat "před domem" na sídlišti. dostupnost městské dopravy je, není to na zastávky daleko, takže.
problém jsou delší cesty někam, prodloužený víkend, prázdniny, výlety, a pod.
když se dostanu nahodile k volantu, a řízení, zažívám ten opojný pocit svobody (moci si někam zajet, nemuset hledat spoje, převoz na kroužky a tak), takže to je krásný, přesto i vzhledem k "úrovni" řidičských vlastností ostatních ve městě raději volím tramvajovou dopravu.
Žádný učený z nebe nespadl, hlavně, že to jsou jen plechy, i když být já tím nabouraným, tak asi taky nehýkám blahem, důležité je se z chyb poučit, potrénovat někde bokem třeba parkování mezi 2 popelnice, ať člověk získá jistotu a nemusí se ten odhad učit v živém provozu na cizích autech. Můj muž doma předvedl taky pěkný kousek (a to měl řidičák už nějakých pár let), při přeparkovávání posunul jedno auto druhým, prostě jak byl z práce unavený, tak málem zničil obě naše auta naráz, a to si o něm myslím, že je moc dobrý řidič 🙂
Manžel to taky málem narval do sloupu v podzemním parkovišti, je tam hrozně pitomé osvětlení, tmavá dlažba i sloup. Stane se. Já jsem kondičky dělala už dvakrát, vždycky jsem pak záhy otěhotněla, přišly nevolnosti a s řízením byl konec. Parkovat neumím vůbec, k tomu jsem se vlastně ani nedostala. Bojím se je dělat potřetí. 😌
@karlam moje mamka taky asi 20 let neřídila. Pak to začala zkoušet a nehoda - odnesly to naštěstí jen plechy. Zkoušela to dál a teď řídí každý den.
Pokračuj! To že odřeš auto se stane. Jezdi pomalu, drž si odstup, vem kondiční jízdy. Cokoliv, co tě trochu uklidní a dodá ti jistotu. Půjde to 😉
Opakovani dela mistra. Nevzdavej to. Klidne si ziva zaplat kondicni jizdy, hlavne to nevzdavej. Cim vic budes ridit tim lip ti to pujde. Ani na bocykli jsi nevedela hned na poprve. Par krat spadnes a jedes dal az jednou to uz jde samo 🙂 Do mne vpalil magor kterej ma ridivak 15 let a auto skoncilo v srotu. Netrap se tim na to jsou preci pzpcka 🙂
@ivetkafek18 děkuji ❤️
@karlam
vzala bych si kondicni jizdy a ridila dal
Tuknout na parkovisti muze i ostrileny ridic.