Má cenu si to vyčítat? Jak byste se zachovali?

Ahoj, přemýšlím nad jednou věcí. Před pár lety jsem chodila do tanečních. Byla tam jedna skupina holek, která se mi moc líbila. Byla to dvojčata a jejich kamarádi z jednoho pražského gymnázia. Já jsem se s nimi snažila bavit, ale často byli všichni tak pospolu. Jedna známá, která tam také se mnou chodila, mi řekla, že byli hodně uzavřená skupina. Koncem tanečního kurzu, to mi bylo 17 let, jsem se snažila dvojčata zkontaktovat, nabídla jsem jim, že půjdeme ven, že bych s nimi ráda šla. Řekly mi, že můžeme, ale že nyní jsou na táboře po dobu 2 měsíců, a že nemají čas. Tak jsem jim popřála, aby se jim na táboře líbilo. Nechtěla jsem se tam dále vnucovat, řekla jsem si, že kdyby chtěly, tak vědí, že bych s nimi šla ráda ven a ozvaly by se mi. Samozřejmě, že mě nikam nepozvaly a viděla jsem fotku na FB, jak si užívají čas někde na vodě, v cizině atd. s tou svojí skupinkou lidí. Bylo mi to líto, ale nechtěla jsem se tam vnucovat. Ještě horší bylo, že se mi líbil jejich kamarád, ale neměla jsem odvahu mu psát na FB, když to byl jejich kamarád a nevzali mě do té party. Říkala jsem si, že za chvíli udělám maturitu a pak půjdu na VŠ a jistě tam někoho potkám. Bohužel se tak nestalo, měla jsem pak na kluky hroznou smůlu, nestálo to vůbec za nic. Letos už jsem z toho byla ze všeho horzně nešťastná, dolehlo to vše na mě a tak jsem mu (tomu jejich kamarádovi) poslala žádost o přátelství na FB, nepotvrdil mi to. Napsala jsem mu i zprávu, že bych si jej ráda přidala mezi své přátele, ale vůbec na to nereagoval.
Jak byste se zachovali vy? Má cenu si to vyčítat?