Konec vztahu, ve kterém jsem šťastná
Zdravím, nevím jestli je můj dotaz vhodný zrovna sem. Mnoho z Vás vdaných mě totiž nejspíš odsoudí, ale já bych potřebovala poradit jak dál a nevím kam jinam se obrátit. Před nedávnem jsem se rozešla s manželem, který mě dlouhá léta ponižoval a občas i praštil. Mám s ním dvě děti. Ještě před koncem našeho manželství jsem se seznámila s jedním klukem, který je ženatý a má také dvě děti. Dlouho jsme byli jen kamarádi a myslím, že i díky němu jsem našla sílu konečně odejít od mého muže. Můj bývalý mu dělal scény a snažil se ho ode mě všemožně odlákat, ale on se nedal a byl se mnou když jsem potřebovala. Časem jsme, ale zjistili, jak už to tak bývá, že pro sebe znamenáme daleko víc než jsme si celou dobu mysleli a nebudu lhát zjistili jsme i to, že se chceme poznat i jinak. Hrozně si s ním rozumím a on i když jsme spolu jen pár měsíců chápe moje depresivní stavy a nálady a vždycky ví co říct a co udělat. Neměli jsme spolu sebemenší konflikt a je nám hrozně fajn. Když se mnou není, tak mi aspoň píše ( pokud může 😒 ) a já jsem s ním opravdu šťastná. A teď v čem je problém. Jak jsem již psala je ženatý. Vím, že svoji ženu a hlavně děti má hrozně rád a já bych po něm nikdy nechtěla aby je opustil. Do našeho města se dostal pracovně s tím, že v prosinci odjede a na začátku vztahu mi řekl, že mi nechce ublížit a že mi nemůže dát nic víc. No a já husa si myslela, že si prostě ten čas s ním užiju a pak půjde život dál. Jenže se to celé nějak zvrtlo a náš vztah se dostal někam s čím jsme ani jeden nepočítali. Já ho miluju a představa, že skončí něco v čem je mi tak skvěle mě zabíjí. Tak hezky jako s ním mi už dlouhá léta nebylo. Je prosinec a už se to blíží. Poraďte jak se s tím vyrovnat a co dál bez něho.. ☹ Moc díky za jakoukoliv radu
@colorek36 Buď ráda! Tyhle vztahové propletence jsou složité. Hlavně, když se to překrývá a natahuje. Po týrání manželem je všude tráva zelenější, ale... Zažila jsem to podobně...jako vdaná jsem se zamilovala šíleně do kluka a prostě bez něho nemohla existovat....Nechala všeho a všechny a šla si s ním žít pohádku. Všechno chápal, byl jako moje druhé já, jen jsme se smáli a nehádali....nic nebyl problém. A pak se z něj vyklubal nezodpovědný, sexista, mamánek, sobec, workoholik, nebezpečný malé... ☹ A ne, nikdo to nechápal, nikomu to nepřišlo normální...láska nebyla žádná omluva. Moje rodina ho přijala, ale jeho rodina mě ne...protože jsme zjistila, že oni se celou dobu jen přetvařovali. To už je taková klasika....nerozumím si se ženou, ale nechci je opustit, hledá únik a ne řešení...a pak se to jenom nabaluje. Najde si opuštěnou ženskou, co je ráda, že je ráda. Už prostě takovým nevěřím, chlapům a jejich citům nepřikládám takovou váhu...tři roky jsme žila ve lži, kdy jsem to prostě viděla a cítila, ale nakonec to byla jen tak výborná lež, že obelhal i sám sebe asi.
@bonavoxa Moc díky za tvůj komentář. Docela to pomáhá vidět, že někdo zažil něco podobného a život jde dál. I když já vím, že jde, prostě musí. Ale je to táák těžký. ☹ Nejhorší je to, že ten můj o ženě už vůbec nemluví a když jsme se o ní bavili kdysi, tak o ní mluvil hezky. On je bohužel takovej klaďas, Což mi přijde, že všechno ještě zhoršuje. A jak píšeš, že ten tvůj byl jako Tvoje druhé já, tak já to cítím stejně a o to je to horší. ☹
@colorek36 Jestli budeš chtít, přečti si celý můj příběh, který tu mám napsaný. Musela jsem si to sepsat, abych nezapomněla ani na jeden detail. A aby to třeba někomu pomohlo. Ze začátku to byl taky takový hrozně hodný a milý člověk, ke kterému byl osud ne příliš vlídný...tahala jsem ho z jeho běd...a odměnou mi byl nůž do zad. Teď už vidím všechno reálněji. Když je tak super, proč hledá únik od manželky a dětí? Proč ho to nenaplňuje? Jaký má on problém? Jsi už po rozchodu tak v pořádku, že bys dokázala se vším bojovat? Taky jsem si myslela, že přece není nic špatného na lásce...a ani jsem nečekala, že třeba to budou hned všichni akceptovat, ale, že se to časem utřepe. Dneska je to přece ,,normální".
Přišlo mi, že s ním konečně žiju, všechno cítím, všechno zvládnu...a podle toho sjem jela...jenže pán polevil. nechápala sjem, co se stalo, změnil se? Kde se v něm bere tolik výčitek.....Nakonec i k tomu vzteklému kopnutí do mě neměl daleko.....
Tak jsem si právě dočetla tvůj příběh. No musím říct, že teď už mi můj problém najednou nepřipadá, tak tragický. A docela koukám a smekám před Tvým mužem. Doufám, že jsi teď šťastná a vrátit se k němu byla správná volba. 🙂 Díky. 🙂
@colorek36 Doufám, že Ti to trochu pomohlo. My ženy se lehce zamilujeme... a nevidíme nic okolo. Jsem spokojená...ten klid, inteligentní člověk, morální hodnoty, spokojená malá. Rozhodně už bych se nenechala zmást tou romantickou láskou. A je fakt, že jsem to cítila tak moc, že jsem si nedokázala představit život bez něj. Nakonec jsem bez něj...a velice ráda. Kdybych našla v sobě víc rozumu dřív, možná by to nebyl až takový mazec.
@colorek36 jedna vec je manžel, je super, že jsi odešla a druhá věc je láska k milenci. Podle mě zase takový kabbrnák není, když podvede fajn manželku...navíc kde má deti, a i když to bude charakter skvělý, nikdy je neopustí, tudíž pro tebe s ním ničem...a kdyby přece jen odešel, tak jelikož podvedl ženu, která mu porodila děti, proč by nepodvedl tebe?? a další věc vztahy jeho detí s tebou by zcela jistě nebyly vřelé....a navíc, když by jste spolu bydleli, nemysím si, že by byl ak tolerantní k tvým depresím a stavům....a to nemyslím ve zlém...ale je rozdíl videt se s nekým chvíli i mu pomoci, zpestřit si nějaký čas...když doma má zázemí, hezkou milu manželku a vítají ho spokojené děti, štastné, že se jim vrátil domu....to jsem Ti právě nalila čistého vína, že?? asi nic příjemného...ale je potřeba, aby jsi to viděla i takhle.
Máš prakticky dvě možnosti....bud si s ním občas napíšeš jako kamarádka a nebo ho uplně vymažeš....a z obou možností si vyber, co je pro tebe lepší varianta k zapomění.....zda počkat až to přejde samo postupně a nebo to utnout hned.
Drž se, hodně štěstí a přeji Ti abys potkala brzy chlapa, se kterým budeš moct žít a budeš spokjená ty i tvoje deti.
@tarra27 Právě, že bych tehdy tak potřebovala někoho, kdo by mi řekl, že dělám hloupost! Ale všichni jen, že proč mám být s manželem nešťastná, když jsem potkala pravou lásku až teď. A téměř by mávali olivovými ratolestmi, jak jsem odvážná. Ano, všichni jsme chtěli pohádku jako z filmu...
O biologickém otci nemám zájem jí říkat, nač jí motat hlavu. Uvidíme nakolik to půjde hladce. On se neozývá, neplatí na ni...urazil se,... a prý se mnou nadosmrti nepromluví. Takového muže a skvělého otce...a super člověka(podle něj)jsem opustila...
Mohl by v tom setrvat, ale uvidíme, co přinese čas....a jaké poučení si osud přichystal pro něj....a co jeho rodina....
Moje poslední aktivita v tomto byla, že jsem mu napsala, abychom k sobě nechovali zášť, abychom si odpustili, ale nereagoval ani na to. Tím se mi ale ulevilo...jedno jak se k tomu zase ,,postavil".
Nestálo to za to. Kéž by tehdy přišel někdo a aspoň měl argumenty proti...
@bonavoxa jenže on by ti to sejne nikdo nevymluvil.....ale nemeli te v tom tak moc podporovat asi...i proto já ady na MK občas držím ty holky zpet, nebo jim píšu i jiné věci než běž běž at jsi štastná, máš právo...atd...pak totiž často zjistí, že jsou na tm hůř než před tím....nebo dokonce samy v garsonce s deckama na krku...a hotové, bez penez, bez podpory...zralé na psychiatra....
ty máš velkou výhodu že máš rodiče....kteří fungují a pomáhakjí
@tarra27 Tak taky to nebylo lehké....musela jsem si vyslechnout pár jedovatých slin...nebo se dívat, jak se trápí se mnou. Úplně vidím, že kdybych se nevzpamatovala relativně včas, tak jsem sama s malou někde v azyláku....za halasného smíchu biolgického ,,tatínka" a hlavně ,,svokričky". Ale beru to jako daň za hloupost. Jsem ráda, že mě rodina manžela přijala zpátky, že jim to bylo všechno spíš líto.
Škoda, že to nejde zdokumentovat a popsat, jak jsem byla zklamaná, měla strach o malou, o budoucnost, jak ji v slzách tiskla k sobě...a jak jsem naprosto zlomená balila věci do pytlů...s pocitem, že má cílené a vědomé zlo zase jednou na chvíli navrch....
@tarra27 Já si taky myslím, že by to bonavoxa nikdo nevymluvil. Vidím to u sebe. Kamarádka mi už mnohokrát říkala, že bych se na to měla vykašlat a když jsem jí hlásila, že jsem se s ním rozešla, tak mě říkala jak je to super. Ale pak napsal a byla jsem zase zpátky jeho. Jóó láska je láska a když se zamilujeme, tak bohužel nevidíme napravo, nalevo... 😒
@colorek36 to sice ano, ale musí se do toho vložit i rozum....a když to je už přes čáru, tak to vyřešit....protože když by byly jedou deti, tak zkazíš život i jim....a hlavně jim...trpět budeš ty, ale ty sis to vybrala...ale ony jsou postavené před hotovou věc, navíc se nemužou sebrat a odejít...ale musí pak posuchat magora 😉 a dívat se na neštastnou ubrečenou mámu....a to pouze v tom lepším případě....
Tak uz odjel a me se zda, ze steskem umru. 😢 😢
V první řadě ti gratuluji, že jsi sebrala odvahu odejít od manžela! Určitě to bylo to nejlepší, co jsi mohla pro sebe i své děti udělat!
A co se týká tvého nového vztahu...mrzí mě, že když jsi konečně potkala někoho, s kým je ti po tom týrání hezky, tak to muselo skončit...ale zase na druhou stranu možná i lépe. Teď to sice bolí, ale musíš věřit, že někde je někdo, kdo tě bude mít rád se vším všudy a nebudeš pro něho jenom bokovka při odloučení od domova z důvodu práce... Promiň, neodsuzuji tebe, ale jeho. Neměl to nechat zajít takto daleko a tobě takto zamotat hlavu...a je lepší, že je někde pryč, že alespoň na něj nenarazíš a snáze zapomeneš...
Na druhou stranu, jak by ti bylo, kdybys věděla, že teď se mazlí s tebou a za dvě hodiny bude ležet s manželkou v posteli? Asi nic moc, že? tak i proto je lepší, že je konec.