Konec RP, bojím se do práce. Jak jste zvládly návrat do práce vy?
Zdravím maminky, v září mi přijde poslední RP, moje bývalé pracovní místo bylo zrušeno, takže budu hledat práci úplně novou. Zároveň jde syn do školky, kterou vůbec netuším, jak zvládne. Bude tam muset i spinkat, abychom mohli s manželem pracovat oba.
Já se hrozně bojím po těch 3 letech zase někam nastoupit. Nový kolektiv, strach, co malý ve školce, nový režim... Navíc jsem dost po porodu přibrala a stydím se jen jít na pohovor.
Jak jste to zvládly vy, po tak dlouhé době zase do pracovního procesu? Kolikrat jsem doma říkala, že se už těším do práce, jak mi doma přijde vše stereotyp, ale teď už taková hrdinka nejsem 😁
Práce jako taková mi nevadí, spíš nevím, jestli Psychicky zvládnu to, že syn beze mě 8 hodin ve školce 😔
Zvládneš to v pohodě, je to celkem fajn. Ze začátku trochu nezvyk. Ale myslím, ze za 14 dni jsi zpět v rutine. Jen se příprav na to, ze ten čas pak letí neuveritelne rychle. Mě se to na RD strašně vleklo, do práce na full time jsme šla po 2 letech, a teď je to skoro půl roku a já mám pocit jak kdybych pracoval měsíc
A nemuzes si dovolit mesic, dva na adaptaci pro syna? Ze by hned nezacal chodit na cely den a ty by ses mohla pripravovat na novou praci?
Ted v srpnu jsem poslední měsíc doma, byla jsem doma 6 let. Od září pujdu na pracák a přes známou jsem si sehnala brigádu v kuchyni, budu tam sice holka pro všechno, ale časově to bude super skrz děti. Starší jde do první třídy a mladší poprvé do školky. Než se aklimatizujeme, budu to mít takto a zároveň si hledat něco na hpp. Ale jo stále jsem nervózní, jak to bude třeba za půl roku, ale jsem ráda, že to zatím dopadlo jak to dopadlo.
Já nehodlám syna dávat do školky a dcera letos předškolačka půjde na domácí vzdělávání. Už teď začínám pracovat z domova, až budou děti starší, budu mít na práci více klidu. S mužem se navíc chystáme stěhovat do zahraničí... Dcera tedy do školky chodí, protože chce, ale je vic doma než tam. Ale když vidím že kolikrát děti brečí, že tam nechtějí, zvrací a maminky je tam přesto dávají...protože že je to přeci normální po 3 letech doma s maminkou, děti na celý den odložit...
No já to začala řešit už cca v červnu, že budu nastupovat do práce. Právě abych se vyhnula stresům. Být tebou si dám nějaký čas než si zvykne dítě ve školce a než ty se "otrkas" na pohovorech 🙂 půjde to neboj, jen to už není taková pohoda jak na rodičáku 🙂
@mis_el jenže co maj dělat ? Když musí do práce ?
A taky zkus hledat práci na částečný úvazek pokud vás netlačí peníze... Bude to klidnější přechod do jiného režimu a až si zvyknete můžeš hledat na plný 🙂
@mis_el já ho odložit nechci. Ale co mám dělat, když peníze netiskneme a potřebujeme další plat?
ahojky, mluvíš mi z duše, me to čeká za rok, ale už to mám jednou za sebou před 11 ti lety, no a věř, že si to nakonec sedne a bude to ok, je to najednou velká změna a je vlastne úplně normální, že jsme z toho nervózní a k tomu sebevědomí tě taky úplně chápu, ono je to těžký po těch letech v teplakach a flekatym tričku věřit, že jsme neodolatelný, nebo aspoň normálně reprezentativní 🤣 ale i to po čase naskočí, do té doby si zkus uvedomit, že to co si zvladala na mateřské je tak ohromný kus práce a všeho, že určitě stojí za to se ocenit a vnímat jako silná holka.. holt po sobě nechtěj zázraky, jasně, že nervozita bude, no a co? budou třeba i chyby a zmatek ze začátku, no a co? možná únava a hlava jak pátrací balon, no a co? všechno tohle je úplně adekvátní situaci, nejsme roboti a tak si myslím, že ti určitě nejvíc pomůže si tohle vsechno a jine pocity prostě dovolit a být k sobě shovivava, odpocivej když budes potrebovat, brec kdyz budeš potřebovat a dej si moře času si v klidu zvyknout,
za par mesicu si na ten stazenej zaludek ani nevzpomenes 😉 drzim palce 👍👍❤️
Před rokem jsem nastupovala po 7 letech. Taky na nové místo, bála jsem se jak si zvykneme na nový režim.... Byla jsem z toho vystresovaná, ale postupem času vidím, že naprosto zbytečně. Je teda pravda, že celý září jsem chodila domu totálně zničena a unavená , ale časem si to sedlo. Teď nás čeká taky nová etapa, budeme mít doma prvňáčka... Tak se už teď bojím jak to budem zvládat časově a celkově, stresuje mě to, ale přitom vím že si za měsíc řeknu že to byly zbytečný nervy a že zvládáme.. asi to k tomu patří. Trochu si věř, a nepropadej panice, když hned nesezenes práci, já hledala práci rok... Pohovory hrůza, spousta poslaných životopisu bez odpovědi, byla jsem z toho vyřízena a pak přišla nabídka, která se neodmítá. Tak ti přeji ať taky najdeš něco super a neboj , děti ve školce si zvykají rychle, to spíš ty maminky to prožívají víc jak ty děti 🙂
Do práce jsem šla na 0,3 úvazek už když byly mladšímu 2 roky, neskutečně jsem to už po pěti letech doma potrebovala. Bylo to 5 dvanáctek měsíčně. Já teda svoji práci miluju (jsem zdravotní sestra) a vracela jsem se na stejné místo, jen jiné oddělení. Před nástupem jsem z toho měla fakt vítr, jak to zvládnu. Ale po pár směnách to bylo, jako bych ani na rodičáku nebyla. Starší chodil do školky, mladší byl doma s manželem, který pracuje na HO. Tak to bylo náročný spíš pro manžela:D Teď jdou od září do školky oba, já na 0,6 (9 směn), takže budu spoustu dní doma. Celý úvazek si popravdě nedovedu vůbec představit, děti jsou malý jen jednou a nechci, aby byly celé dny ve školce. A i chci mít nějaký prostor pro sebe a své zájmy. Aby to nevyznělo špatně, nikoho nesoudím, každý žijeme jinak, každý má jiné možnosti. Jen že není jen černá a bílá, buď rodičák komplet doma a nebo celé dny v práci, děti celé dny ve školce, může to být i někde na půl cesty, aby byli všichni spokojeni;)
Hele, u nás taky moc dlouhá zvykačka nebude. První týden (1 a 2.9. a asi by to mělo jít ještě do 8.9.) ho budu moct brát po obědě, ale pak už ne. Mám sice zkrácený úvazek, ale do 13h bych měla v práci být a vyzvedává se 12:15-13:00, s tím že k té 13h už bychom dost rušili a asi bude už i dost unavený, ale přesunem a tím, že doma už budou starší děti, tak mi doma neusne, nebo až večer a režim bude v trapu. Takže buď vyzvednout dřív, aspoň ty první dny, než se stejně nějak srovnáme, nebo bude spát. Takže po týdnu bude muset spát a vyzvednu ho teda hned 14:45. Do školky budeme chodit tak, abych odešla 7:35, protože 7:45 musím být v práci.
Že chodím do práce jsme si už zvykli, začala jsem v dubnu. Ale hlídal ho tatínek a babička a čekali jsme na školku. V červenci mu bylo 3,5, takže úplné batole to není. Já jsem šla do úplně jiného oboru než před RD i než jsem původně vystudovala. Ale baví mě to, a po covidu a 3 letech doma, jsem šťastná mezi lidmi a finance se samozřejmě taky hodí víc než velmi. Na nový režim, nové lidi, zodpovědnost si člověk zvykne docela rychle, neboj. A ti naši prcci si taky zvyknou. Jinak to nejde, já nebudu mít čas tam hodinu zevlovat a řešit jestli a jak moc brečí, ani potom. Musím se soustředit na práci. No ale jsem z toho nesvá a nervozní, samozřejmě, jak už se to krátí.
Já jsem šla hned po maturitě na RD, pak jsem 5 let studovala dálkově a teď jsem půl roku pracovala ve školství. V září jsem nastoupila a bylo to pro mě teda opravdu hodně, hodně těžké..
Nedokážu si představit v tomto režimu dalších 30 let.
Pak jsem zjistila, že jsem těhotná, takze po půl roce jsem práci opustila.
Nevím.. Nedokážu si to představit v budoucnu zatím a mám z toho vítr.. 🤷
@baja1122 neboj, to se zvládne. Já mám taky druhou RD. První hned po VŠ, 5let, pak rok hledání práce, pak 2 roky v práci a teda na další RD jsem se dost těšila. Po 3 letech jsem teď 5 měsíců zase v pracovním procesu a super je, že na částečný úvazek. Na další RD už se nechystám a vůbec mi to nevadí. Teším se na další životní etapu.
Měla jsem to loni prakticky stejně. Moje pracovní místo zaniklo během RD. V září jsem absolvovala jediný pohovor, kde mě ihned vzali. Vůbec jsem s tím nepočítala, o to to bylo jednodušší. Malá byla čerstvě ve školce (tehdy 2 roky a 10 měsíců). Začínali jsme na půl dni a postupně přešli na den celý. Bez pláče to nebylo, ale po pár týdnech si ve třídě našla hromadu kamarádů a teď školku miluje. Vlastně bych to už jinak neudělala. Musela jsem jen pevně stát za svým a věřit jí i sobě. Neuhnout a přitom být nablízku. Bylo těžké to vyvážit, ale šlo to. Držím pěsti, ať u vás také vše proběhne hladce ❤️
Osobne bych zkusila najit alespon pro zacatek praci na castecny uvazek...
@lucie_1986 prací od 8 do 11:30 je fakt málo. Všechno ostatní už není na to, aby člověk stíhal vyzvedávat pravidelně po obědě. Já mám 0,6 úvazek, školku naproti práci a stejně to nebudu zvládat.
@mis_el Jo, mne doma dcera ted taky skoro porad breci…protoze chce strasne do skolky a pocita dny, kdy konecne bude moci jit. Mohla by byt se mnou doma, ale proc? Ja ji kolektiv deti nenahradim. A kopat do maminek, ktere na vyber nemaji a deti do skolky proste dat musi…to sis mohla vazne odpustit. 🙄
@andelka No ve školství moc nemám na výběr, mám vystudovaný 1.stupen, práce 7-12, ale kolik odpolední práce... Opravy, přípravy, chystání.. Fakt jsem se snažila, ale udržitelné mi to úplně nepřišlo. Hlavně ještě ten začátek. Zatím to nevidím na návrat. Možná bych šla zatím do nějaké klidnější práce na částečný úvazek jako asistentka nebo do školky.. Nejlépe kdyby šel tak druhý stupeň jen třeba jeden předmět napříč ročníky. Uvidíme.. To nemluvím o skloubení rodinného života s tím pracovním. Já mám zatím špatnou zkušenost. Mě to šlo dost těžko si zvykat. :-/
Dcera šla do školky loni, měla necelé tři roky. S manželem jsme se rozhodli, že ten první rok ve školce budu doma a nestresovat sebe ani malou při každém zakašlání či rýmě a hned nervy co a jak. Paragraf, OČR atd. Už sem si to prožila třikrát, tak teď jsem si dovolila ten "luxus" toto neřešit a udělala jsem dobře, protože byla opravdu více doma, než ve školce. Nemocná byla opravdu často. Teď byla přes prázdniny dva měsíce doma a od září zase školka a mě se naskytl prac. úvazek na 4 hod a jsem za to moc ráda. Začnu pomalu a jistě a pak se uvidí co dál. Zkus, pokud to půjde třeba 2-3 měsíce být doma, malej ať si postupně zvyká a pak si zkusit najít třeba ten částečný úvazek. Je to opravdu lepší, jak pro tebe, tak i pro prcka, nebudou takový nervy, spěch a shon 😉
@baja1122 Umím si to živě představit, jsem AP na 1 stupni a vidím, kolik toho TU dělá, mimo vlastní výuku. Já učit taky můžu, 2 stupeň a SŠ, ale nechci, zatím. Částečný úvazek a míň odpovědnosti mi teď vyhovuje. Uvidíme do budoucna. Na druhou stranu mám dost kamarádek učitelek s dětmi, a šlo to. Manžel pracuje na směny a od 6, tak je rád, že mám jen kratší úvazek.
Ahoj, tento přechod je hodně těžký a psychicky náročný. Nebudu Ti nalhávat, že to bude snadné, nebude. Hodně záleží na tom, jak Tvůj syn bude zvládat školku. Pokud se bude těšit, bude to snazší. Pokud ale bude dělat srdceryvné scény, bude to bolet. Ale dříve nebo později se to zlepší. Věc druhá je, jak na tom bude jeho imunita a zda máš podchycené i nějaké hlídání, protože, nalíjme si čistého vína, buď bude výjimka, která potvrzuje pravidlo a bude zdravý, anebo bude po necelém týdnu ve školce 2 až 3 týdny nemocný (držím moc pěsti, aby to byla aletrnativa č.1). Po dobrání RP se zaregistruj na UP, než najdeš práci, budeš dostávat aspoň nějaké penízky a budete mít se synem přechodný čas na zvykání si na školku. Já musela syna dát do školky v necelých 3 letech a to jsem si říkala, že to nikdy neudělám. Člověk míní, pan Bůh mění... Asi první půl rok byl pro mě doslova psychicky očistec, pak se to začalo zlepšovat. Jediné slova útěchy jsou, nejsi v tom sama. Držím moc pěsti, aby u Vás byl hladký průběh a vše šlo jako po másle a malý byl zdravý.
Ahoj, chápu, rozumím, zrovna řeším podobné. Mě pracovní místo není a budu muset hledat novou práci. Mám ale čas na adaptaci dcery. Jsem ale nervózní i tak. A věř, že každý.
Pokud máš možnost, jak radily, holky. Přihlásí se na UP a máš trochu klidu pro sebe i syna. A pokud vám to vyjde finančně, zkus najít práci na snížený úvazek.
Jinak ale v panice si říkám vždy-klid. Bála jsem se, že se nebudu umět starat o miminko a šlo to🙂, teď je čas jít dál. Děti chápou, že musíš do práce. Vše si sedne. Až to bude zatebou, budeš vědět, že strach je vždy větší než je potreba🙂
Držím pěsti.
Tenkrát jsem to vyřešila práci na poloviční úvazek. To bylo celkem v pohodě. Jak to budu řešit po téhle RD zatím nevím, ale byla jsem doma už před otěhotněním, takže budu doma nejspíš i nějaký ten rok po skončení RD, aspoň než syn začne chodit do školy. Práce neuteče ale dětství utíká hrozně rychle...
Ještě bych dodala, že jsem byla ve stejné situaci. Na moje místo jsem se nemohla vrátit a věděla jsem, že si budu muset hledat místo nové. Můj plán byl dát syna do školky ve 3 letech jen na ráno a dopoledne, aby si postupně zvykal a ze začátku jen pár dní v týdnu a přihlásit se na ÚP s tím, že si pak budu v klidu hledat práci, opráším si své znalosti a bude to fajn na pohodu. Okolnosti mě ale donutili nastoupit do práce dříve. A upřímně je mi hrozně líto, že jsem ztratila 3 měsíce, kdy jsem se svým synem ještě chtěla být a klidnou adaptaci. Často jsem si kvůli tomu i poplakala. Buď ráda, že můžeš pomalu... Já musela naskočit víceméně hned... Přišla nabídka a já se musela rozhodnout, zda ji využiji, anebo ne... Původní podmínky byly, že bych musela nastoupit do práce měsíc před 3timi narozeninami... Ve výsledku to nakonec bylo jinak a musela jsem dříve... Upřímně, vrátit čas, tak zůstanu se synem. Tenhle čas mi už nikdy nikdo nevrátí... Prožila jsem si hodně psychicky náročné období, na které opravdu nerada vzpomínám.
@andelka castecny muze byt i napr od 8 do 14/15hod
Ahoj 🙋 úplně ti rozumím. Já se vracela po 5 letech do práce. Před MD jsem měla úžasnou práci, ale nemohla jsem se vrátit, páč nešla skloubit s rodinným životem. Musela jsem hledat novou. Nevím, kde bydlíš, a jak je to u vás s prací. Ale u mě to bylo o to horsi, že na mou kvalifikaci nebylo moc volnych pracovních míst. A když už nějaké bylo, tak se nás hlásilo i přes 90. Byla jsem tehdy smířená už s tím, že skončím někde ve fabrice u pásu. Plno noci jsem i probrecela 😅 nástup do práce mě čekal v září. Ale nemohla jsem nic sehnat. A ve finále to bylo dobře. Září, říjen, listopad jsem byla na UP a v pohodě tak prošla "začleňovacím" procesem dětí do školky. Oni si zvykly, já byla v klidu, že jsem věděla, že vydrží v pohodě. Pak přišla konečně nabídka práce, kde mě vzali. A už jedem. Je to v pohodě. Myslím, že my ženský to prožívame víc, jak ty děti 😅