Koncept kontinua. Čítali ste? Aký je váš názor?
Jean Liedloff - Koncept kontinua (hledání ztraceného štěstí pro nás a naše děti)
kniha, ktorá sa šíri v poslednom čase medzi mnohými rodičmi a budúcimi rodičmi. témou je antropologický pohľad na to, kde asi západná civilizácia robí chyby pri starostlivosti o najmenších, pretože nenapĺňa priridzené očakávania, s ktorými sa deti rodia. alternatíva, ktorú autorka ponúka, je inšpirovaná juhoamerickými Yequánmi. nejde však o to, aby sme žili v chatrčiach v džungli, ide o princípy, uplatniteľné (aspoň do značnej miery) aj v našej spoločnosti : napr. (a hlavne) nosenie detí v ranom veku, ponúkanie im podnetov vo forme príležitostí zúčastňovať sa na bežných každodenných činnostiach, zbavenie sa úzkostlivosti pri "dávaní pozor" na deti, výchova v komunite, etc.
veľmi rada by som zistila názory ďalších mám, ktoré knihu čítali, čo a prečo áno, čo a prečo nie. nechce sa mi tu nijako "riadiť" diskusiu, proste to, žienky, rozbehnite, parket je voľný🙂
tu je recenzia aj s nejakými úryvkami - pravdupovediac tie sa mi zdali asi najdramaticlkejšie, presne tie, janey🙂)) to som letela pre prcka ako bol asi prvých päť minút v živote v kočíku a už sa tam nevrátil😀 máš pravdu, asi to schválne napísala tak aby sa to neminulo účinkom...
http://marek.blog.respekt.cz/c/9553/Koncept-kon...
ahojte holky,
ja ji cetla 2x, pujcila ji tchynce a dokonce i manzel ji prelouskal za 3 vecery! 😉
Taky jsem tam nasla dost veci, ktere mi byly jaksi prirozene, jen jsme dneska tolik masirovany chytrejma radama, ze uz si neverime a to je skoda. Myslim, ze v tomto je asi jedno z poslani teto knihy : abychom se zacaly poslouchat my samy. Abychom zacaly verit svym instinktum.
Taky me dostalo to mimco u jamy. Fakt nechapu. Na zaklade tohoto jsem si rekla,ze na schody zadnou barieru nedam. Ale cervicek hloda... takze asi dam 😒
Take je dobre si uvedomit, jak janey pises, ze mimi nema pojem o case. Zije proste tady a ted. To bychom se my meli naucit 😅 bylo by nam lip.
Co se tyce noseni a zoufani mimi kdyz mama neni nablizku (tj zpocatku prilepena) jsem cetla, ze treba v Africe zachranuji vice miminek predcasne narozenych (a to i v 6 mesici) tim, ze je maminky nosi neustale na sobe. Zachrani jich tak pry mnohem vice nez v inubatorech! Proste mimi citi, ze ma nekdo o nej zajem a tak bojuje 😉
Navic je to celkem logicky. Jedina vec, co ma mimi na starost je poznat tenhle svet. A protoze je velmi zranitelne (nejzranitelnejsi ze savcu! a to nejdele) tak potrebuje ochranu. A co tyhle dve podminky splnuje naprosto perfektne? Milujici naruc mamy nebo taty! 🙂 Jak se to zda logicke!
Libila se mi i pasaz o tom, jak si zeny usnadnuji praci, kdyz je zacne nudit. Zvlastni je, ze ja delam to same, pokud to jde. Treba kdyz striham manzu, tak mu nejdriv udelam na hlave prouzky 😀 Ale uhledne, kdyby nahodou mezitim vypli proud 😅
Co se tyka noseni, kamos mi uz vykladal a potvrdil co se pise v teto knize, ze jejich holcicka je takova uvolnena. Je ji 9 mesicu. Pry si ji da na loket, opre hrudnikem o dlan a holcicka sedi a kouka a rozhlizi se a zkouma svet. Kdybychom takto vzali decko, co je odpocatku v kocarku, vsadim se, ze upadne nebo bude rvat az se hory budou zelenat. Na ty kontinuite in utero - extra utero neco bude.
A takle bych mohla pokracovat jest dlouho. Je tam spousta info k zamysleni. kdo necetl, fakt doporucuju! Kamosce jsem knizku pujcila, pac si pokladala desne moc otazek ohledne vychovy a tak. Pry ji desne uklidnila 🙂
Ahoj,
svy dojmy uz jsem psala kdysi na AP, tak to zkusim shrnout jeste tady.
Knizka je to velmi inspirativni a je to dobre shrnuti zakladnich myslenek kontaktniho a respektujiciho rodicovstvi. Cetla jsem ji, kdyz mela Helca asi rok, psychicky problemy jsem s tim nemela ;), pac jsem se takhle chovala intuitivne od zacatku (nebo neco intuitivne a neco vyplynulo, proste kdyz se chtela cely den chovat a kojit, tak se cely den chovala a kojila, kdyz se chtela tulit a kojit i celou noc, tak to tak bylo).
Co se tyce vychovy starsiho ditete - matka si dela svoje a dite je pritomno a ponechano samo sobe - mame s manzelem stesti, ze delame praci, ktera nam umoznuje tohle realizovat, proste pracujeme pri diteti oba a ona tomu prihlizi, bereme ji s sebou na porady, na konference, odjakziva vi, ze ona neni jedinou naplni naseho casu, ale ze jsme s ni porad a kdykoli muze prijit s cimkoli potrebuje. Taky jsme to tak delali spis intuitivne a ne kvuli knizce, tak jen, ze to fakt funguje 🙂, a pokud to cloveku povaha jeho zamestnani umozni, ze to super.
Jinak ale mi ta knizka prijde trochu moc idealizovana a ke konci uz dosti fanaticka (s temi kaitolami "vsechna nabozenstvi, vrazdy a drogove zavislosti jsou zpusobeny tim, ze jsme nebyli noseni" uz dosti hrube nesouhlasim) - ano, samozrejme nenoseni muze zpusobit trauma, ale pricina a nasledek je zakonitost velice komplexni, vstupuji tam do hry ruzne faktory a tak, nelze to takhle zjednodusit, ani to nepodeprit zadnymi fakty, a vydavat to za jedinou pravdu.
Takze inspirujici ano, brat vsechny doslova, to asi ne.
Pokud nekoho zajima strizlivejsi, propracovanejsi a vyzkumy lepe podepreny pohled na to, jak vychvoavaji deti v ruznych kulturach, doporucuji vrele knihu Our Babies, Ourselves. A co se tyce vychovy (zejmena starsich deti, ale lze praktikovat uz od mala) je u me Nr. 1 Respektovat a byt respektovan.
jj, mňa tiež trocha prekvapilo, že to ku koncu trocha vyhrotila ako že nenosenie detí môže teraz za všetky problémy na svete...po tom, čo na mňa celá kniha pôsobila vcelku uvedomelo, páčili sa mi myšlienkové pochody, sa mi zdalo že záver zasmerovala do prekvapivo extrémnej polohy. ale samozrejme, to nemusí mať nič s tým, čo si z toho vyberieme pre naše deti. o čo viac potenciálnych problémov ich to môže zbaviť, o to lepšie, ale v zásade sú tieto "lieky na všetko" nedôveryhodné.
zasa sa mi celkom páči že nevidí problém v uplatnení kontinua v našej spoločnosti. napríklad nápad aby sa vytvárali skupinky mám a detí, ktoré si môžu vzájomne pomáhať a deti sa tak môžu zúčastňovať bežných činností, alebo ich minimálne pozorovať. komunity tu trochu chýbajú. ale zas je problém v tom, že komunita, ktorú ona pozorovala, bola celistvá. je jedno, koho tam dieťa pozoruje, uvidí ten istý svetonázor, ten istý postoj k životu, tie isté zásady a vzorce správania. o to ťažšie by bolo podobné skupinky robiť u nás, asi by sme si museli vyberať podľa toho, kto má na výchovu názory podobné ako my...
lubica s těma skupinkama máš pravdu - byla celistvá i co se týče názorů, i v čase... i kdybychom měly skupiny podobně smýšlejících matek, stejně děti jednou přijdou do školky, školy a poznají tucty dalších světonázorů... ale tak doufám, že nějaké naše působení na ní zanechá stopy.
Respektovat a být respektován zrovna louskám, postupně se snažím zavádět i do praxe, ale vyžaduje to spoustu hlídání sebe sama 😅
ja by som teda komunitku brala - príde mi to trochu neprirodzené sedieť s miminom zavretá doma (sme presťahovaní v dosť "nealternatívnom" prostredí a jediný blízky je tu môj muž🙂. ale to som ja chcela už dávno. teda v šestonedelí som k nám nepustila ani návštevu, ale teraz by som sa už vyžila aj kúsok viac než len obehnúť dedinu na prechádzke, kým bude prcek ZNOVA jesť🙂
kto napísal to R a být R?
každopádne platí to čo som čítala na konci knihy (ale vravela som si to už predtým) že čím viac nosím tým viac sa mi nosiť chce🙂
bože baby, to je niečo tak úžasné dívať sa na to mláďa v náručí..
Pekny den...
KK je zajimava kniha, urcite si z ni clovek muze hodne vzit, ale ne vsechno je aplikovatelne na kazdy zpusob zivota.
Me vyhovuje taky vic RR.
lubica: napsal kolektiv autoru.....
Pavel Kopřiva, Jana Nováčková, Dobromila Nevolová, Tatjana Kopřivová.
Výchova dětí založená na uplatňování moci a síly je vyčerpávající a přitom málo účinná. Má negativní dopady nejen na plnění každodenních oprávněných požadavků, ale také na sebeúctu, rozvoj osobnosti a vzájemné vztahy všech zúčastněných stran. Totéž platí i pro komunikaci dospělých mezi sebou, kdykoliv v ní převládne vzájemný boj o moc. .
lubi: to ano, mas krasneho mrnouska tak si to uzivej 😵 😵
tannawe - môžeš to trochu konkrétnejšie rozpísať?
dakujem🙂tvoje albumy mi nefunguju, prečo?
lubi: netusim proc ti nefunguji alba...nekdy to blbne,ale me sly vsechny otevrit normalne.
Myslis rozepsat KK nebo RR?
Ten posledni odstavec viz. hore jsem nepsala ja, to bylo u recenze na knihu RR... 😉 😉
toz taky nejak shrnu:
mne se na ty knizce libilo hlavne to, ze ukazuje vyhody pristupu, ktery je mi nejak vnitrne blizky, a ukazuje, ze to v praxi opravdu muze fungovat. Akorat ja se na zacatku materstvi nechala zblbnout okolim a dala dite do postylky, nosila jsem, ale ne zase tolik, protoze jsem se bala o svoje zada, kdyz mi dite nechtelo jist prikrmy, tak jsem se je nejakou dobu snazila vnucovat, naprosto opacne, nez mi radily instinkty. Takze KK mi trosku pomohl zpatky na stromy, aneb uvedomit si, ze to citim spravne a ze, i kdyz budu mozna mezi ostatnimi za exota, stoji za to detem vic duverovat, vic nosit, spat spolecne, nedelat si hlavu z toho, ze "jeste kojim", kdyz ostatni deti v tom veku uz bastej knedo zelo vepro... ze memu diteti neublizi, kdyz bude na brise / na zadech i v nepriznivem pocasi, ze nemusim delat vyrval, kdyz se dite nechce obout a chce jit naboso (i kdyz neni zrovna vedro), ze deti umeji dat na sebe pozor.
Nicmene to znamena narazet na nepochopeni ostatnich (nekdy docela tvrde), zkratka clovek musi platit za to, ze v nasi spolecnosti to valna vetsina lidi vidi jinak, takze klid, ktery ma matka, je hezky vyvazen tou buzeraci okoli. A neustale vysvetlovani, dohadovani se s rodicema a tak... zkratka v dzungli to vsichni vidi stejne a nesnazi se vase deti zachranovat, kdyz lezou po schodech, nedelaji vam kazani o tom, jak jste nezodpovedni...
Na druhou stranu muzu ze zkusenosti rict, ze deti na sebe sice umeji dat pozor, ale nehoda se muze stat. Takze nase deti si zvladaji hrat u jamy, ale taky do ni obcas spadnou (Vasik mel na hlave po padu do jamy ctyri stehy a ja hysterickej zachvat).
Na ty yequansky kulture se mi libi taky to, ze tam nikdo nikoho do niceho nenuti. To je ovsem opet v nasich podminkach tezko splnitelne, protoze nektere veci jsou zkratka pro okoli neakceptovatelne, takze donucovaci prostredky bohuzel obcas pouzivat musim. Moc by se mi libilo zit v takove spolecnosti, kde to funguje. Ale holt zustane u snu...
tannawe, ak nevadí, môžeš rozpísať obe, trebárs akože čo ti nesedelo v KK a je lepšie v RR🙂
Lubi - já mám pocit, že ačkoli ty knížky byly obě jakoby na stejné vlně, obě jsou tak trochu o něčem jiném...
KK je spíš o malých mimčách, jak je důležité být s nimi v kontaktu, nosit je, kojit jak chtějí, že nepotřebujou pořád kontrolovat atd...
RR může být aplikováno na výchovu dětí i na komunikaci s jinými lidmi, je to i pro učitele ve školách... Např. o trestech ve výchově, jak mohou být škodlivé, jak reagovat, když někdo před tebou projeví své emoce, jak jednat s druhými a přitom jim pořád něco nepřikazovat, nezakazovat, atd...
Když máš větší děti a přečteš si KK, může ti být akorát líto, cos prošvihla. Ale RR je aplikovatelné vždy.
Halus, dík že si napísala🙂
he, ked som bola u kamošky a vytiehla som nočník na bkm, a malý na ňom mrnčal, tak sa ma opýtala či to naozaj chcem používať. prvá reakcia bola zahanbiť sa. ale potom som si povedala, dokelu, áno, vyzerá to z jej pohľadu blbo, ale JA viem akí sme s tým úspešní doma, že ked kríčí tak ho nenútim, nech si ciká do plienky ked chce, a že často práve po tom ako zamrnčí, tak pustí, že to nie je vždy o tom že sa mu nepáči. je niekedy fakt divný pocit stáť si za svojím.....
....čo ma vždy znova privádza k úžasu nad tým, aká sila to musela byť, ktorá dokázala natoľko prehlušiť tak odveký a silný inštinkt ako je materinský...normálne sa dnes musíme materstvu učiť, je mi to neuveriteľné...
tiež som si hovorila, že najťažšie aplikovateľné bude pre mňa to "neočakávanie" že sa niečo stane. ale útechy - ono sa všeličo môže stať aj ked ten pozor dávaš stále, akurát tak je to asi ešte zaťažené tým stresom. a teraz som čítala nejaký fejton od Vlastimila Marka, že chlapci majú citlivosť nižšiu a potrebu pootĺkať sa vyššiu🙂
hej, na to aby ťa nikto do ničoho nenútil, musí byť na tom asi celá spoločnosť podobne. ale zas - niekde treba začať, a to asi práve u vychovávaných detí. ja len skôr neviem ako sa to prakticky zlúči s tým že treba vštepiť nejaké hranice.
Holky a kde se da to RR koupit? Ja ho shanela uz na zacatku tehu a vsude vyprodany 😖
Hele a neinspirovali se ti autori panem Gordonem? Prave jsem dolouskala podobnou knihu, ve volnym prekladu : Vychovavat bez toho, aniz bychom trestali. Pise tam prave o tom, ze je lepsi vychovavat deti autodiscipline, aniz bychom je neustale chvalili nebo neustale jim neco narizovali. Proste abychom je vedli ke samostatnosti a akceptovali, ze na ne proste mame pouze vliv a ne dalkovy ovladani.
kulicka, da se koupit treba tady www.hledajici.cz
kulicka, ty si na to maminkovstvo fakt našprtaná ako tak pozerám😀 nedá sa to objednať niekde po nete?
keď ja mám trocha obavy z praxe, i keď všetka ta teória sa mi moc páči. také zovšeobecnené to znie super, ale neviem si predstaviť už tak dobre konkrétne situácie.
Já to koupila přes kanzelsberger (www.kanzelsberger.cz), tam se ta knížka dá objednat a oni ji pošlou do k vám nejbližší pobočky. Aha, ale ty máš v pase jiné zahraničí... tak to leda nechat si to poslat přes net, normálně jsem ji taky nikde nesehnala...
lubi: jinak jeste k tomu porovnani...KK je velmi zajimava kniha opravdu spis zamerena na fyz.kontakt s miminkem a mozna, kdyz jsem ji kupovala tak bych od ni ocekavala trochu vic praktickych informaci, ktere se daji aplikovat do bezneho zivota a ne jen jakousi oslavu svobodomyslnych Indianu zijicich ale mimo nas kulturni ramec...
Takze ten kdo ceka treba svoje prvni dite tak je to pro nej urcite knizka podnetna, ktera mu muze pomoci uvedomit si potreby sveho miminka a to jak je dulezite na ne spravne reagovat.
Ale jako zkusena maminka dvou uz "odrostlaku" jsem si KK precetla spis z nostalgie a mozna i na osvezeneni toho jak bych to chtela u tretiho ditete, ale nekoho muze az takova ta trocha "fanatismu" v zaveru az zaskocit a spis i odradit.
Jinak RR mi prijde praktictejsi, protoze uz mam vetsi deti a komunikacnich dovednosti neni nikdy dost, takze tam si muzes lepe osvojit jak "postupovat" a to mi vyhovuje vic. Co se rodicovstvi tyce tak rad neni nikdy dost. A umet pak reagovat tak aby clovek neublizoval ani sam sobe a hlavne ani detem tak v tom bych doporucila precist si prave RR. 😉
super, tak to namená že sa mi KK dostalo do ruky v pravý čas a teraz je čas objednať si RR🙂
je tam toho moc, ale zrolujte si to až na posledný fejton - každá maminka je Mozart...
http://www.baraka.cz/baraka/Marek/knihy/pdf/mam...
ale aj to ostatné je zaujímavé. aj ked miestami asi prehnané🙂
inak rozhodli ste sa niekto nosit dieta tak vela?
ahoj zensky, ja mam skor taky prakticky dotaz, mne furt vrta hlavou- ako to asi yequani riesia, ked decko ma zaujem rozpatlat pripravene jedlo. mne to matesak rad robi, som nekompromisna, ked to zacne robit, uz na jedenie nic nedostane, ale preto je velmi malo .
no tak sa pytam, ci mu dovolia kontinualne znicit to jedlo? alebo su tie deti proste spravne kontinualne a nerobia to, lebo vedia, ze sa to nerobi? ako to, ze to envie moj matesak?? 😉
blbe otazky,ze? 😀 😉 ale fakt by ma to zaujimalo
Aniska - no asi nechají dítě jídlo rozpatlat 😀, případně mu do ručky dají kousek nějakého měkkého ovoce nebo placky, ať si jí sní samo. Ostatně, v se KK píše, že děckům kolem 2,3 let dávají plody, které je docela složité "rozbalit", aby se dítko zabavilo a matka měla čas na práci.
Já nechávám děcko jíst samo od doby, co o to projevilo zájem, ať si patlá, přitom něco sní nebo mu průběžně strkám do pusy lžičku. Pak ho holt převleču a lokálně setřu tu patlaninu na stole a podlaze.
Ještě bych dodala, že indiáni nejspíš neřeší, že se to nemá. Děti to dělávají, tak se to má🙂)Asi je ani nerozčiluje binec, jednak podle mě jí hodně venku, kde nevadí nějaký ten žvanec na zemi, chýši lze také jednoduše vymést. A proč vlastně, Anisko, myslíš, že se dítě nemá v jídle ňahňat?🙂
johanda, my mame koberce, nechat ho patlat=> po tom ako by ho brutalne sprasil a ono by to zhnilo, by som ho bud musela vyhodit alebo uz nikdy nikoho nemohla k nam pustit o bytu 😀 vlastne 😝
no, ze preco by sa nemalo ditko nahnat v papanicku- ja sa bojim, ci mu to nezostane... a potom si budem tlct hlavu o stenu ze kam som to nehcala zajst 😝
a este mi je luto, ze sa s tym jedlom pachtim a on to miesto zjedenia svihne na zem :( potom mam depky, ze mizerne varim ale pes to zere tak to taka hruza asi enbude 😀
no a este mi je luto tej suroviny- stoji to peniaze a tak.. asi ked by som mala zradla cely prales, dokazala by som sa povzniest
Četla jsem... teď nedávno. To, že budu malou nosit, jsem si říkala už dřív, zajímavé mi přišlo třeba popis toho mimča, jak si hrálo u jámy, tak to taky zkusím nějak praktikovat, neběhat za malou a stát jí za zadkem...
Docela hrozná mi přišla ta pasáž, jak popisuje to malé miminko, co je pryč od mámy, neví že ona znova přijde, je z toho zoufalé... tak po přečtení tohohle mi bylo dost hrozně 😢 😔 ale pak jsem si říkala, že snad moje malá tohle nikdy neprožila, a když jsem se na to podívala střízlivěji, možná to až moc útočí na city... nevím...