Kniha o výchově dětí z minulého století. Máte zkušenost?

Jestli chceš i víc do minulosti,tak mě napadá od Mileny Lenderové Radostné dětství?

Taky je zajímavá knížka Narození a smrt v české lidové kultuře.

https://www.krmitko-pro-dusi.cz/books?name=pece... Tohle byla bible, syn se narodil v roce 1989 a nic jiného nebylo.....to si počteš🙂 POslední vydání bylo asi v roce 1988, ale podle mě první o mnoho, mnoho dříve.

a proč vlastně? já si pročetla dvě soc. knihy, a bylo to docela dost strašitelný čtení...od jedný mám nafoceno hodně stránek, četla jsem to tak nějak z psychologickýho hlediska. leccos pochopíš, tu starší generaci a jejich blbý rady. takže případně bych to mohla nějak nasdílet, kdybys chtěla číst ty největší hrůzy🙂 kniha byla ve svý době docela známá, myslim si.

@normalnimatka to bych si docela ráda početla i já 🙂

@normalnimatka mám půjčenou knihu Vaříme dětem od J. Břízové z roku 67 a překvapilo mě, že ty rady nejsou vůbec špatné- např. miminko se NEnechává vyplakat,děti do jídla nenutíme, zajímáme se o ně, atd... Tak jsem si říkala, že bych si ze zvědavosti toho ráda přečetla víc, abych viděla jaké, z mého pohledu, dobré či špatné rady se tehdy matkám dávaly 🙂

@junomcgaff v obou knihách, co jsem četla, byly právě věci úplně opačný. hodně, HODNĚ poškozující rady. třeba, dělalo se vlastně všechno pro to, aby ženy nekojily. smutný je, že spousta z těch rad žije dál v ústech sester v porodnicích, byť jsou to už daleko mladší ročníky. o výchově, ne-chování dětí apod nemluvě... jedna je rok 1966, druhá dokonce 1980. z tý druhý mám vyfocenejch jen pár stránek, co mě nejvíc pohoršily. no, napíšu do zpráv.

@junomcgaff Já mám doma hromady starších knížek o výchově, třeba Naše dítě, Výchova kojence v rodině. Jestli tě to zajímá, najdi s v knihovně, případně se a nimi poraď. Za mě, hodně věcí je dobré brát s rezervou, třeba i to prosazování, ano někde jsem četla, že je ok mezi polštáře (a nedávno jsem to četla od jedné takymatky na fb), tak i to jsem v nějaké pravěké knížce četla, že není úplně vhodné kvůli páteří. V hodně starých rodinných kuchařek je sekce pro děti a to je super, taky lepší než leckterá dnešní rada od jiných matek. Současně jsem četla spoustu uklidňujících věci, např ohledně nemocí, ze zpráv to vypadá, že se zdravotnictví hroutí a hromadně se pohřbívají neviňátka, ale ona to třeba v dětství mojí mámy byla naprosto běžná nemoc - takže jsem se dočetla i jak případně na ní (a ne žádné dnešní Volejte rovnou havrany, protože bez očkování už není pomoci). Takže doporučuju nahlédnout, nebrat třeba úplně jako věrnou minci, ale třeba zjistíš, proč všichni žijeme, když se všeobecně zavrhuje vše staré. Treba vyplakani, ohrádka na dlouhé hodiny a strkat třeba sladkosti za každou cenu jsem neměla tu čest číst nikde - takže trochu nechápu, kde to pak starší generace berou a cpou to horem dolem jako top rady do života.

@mourovatakocka a který Naše dítě jsi četla? tam jsou celkem dost zrůdnosti.

@normalnimatka Nevím, já si zrůdnosti nepamatuju 😁 Buď jsem to přešla jako zastaralé nebo máme jiná měřítka "zrůdnosti".

@mourovatakocka tak ta kniha je bichle (pokud máš tu samou, co já - fügnerovou).. tak třeba jsi to zrovna přešla... jinak samozřejmě, že tam JSOU věci, že máš nechat dítě brečet...obecně v týhle době se tradovao, že si máš dítěte všímat, jen když se chová "dobře". když "zlobí" - rozuměj, když mimčo brečí, to je totiž zlobení:D, tak si ho všímat nemáš. jinak utužuješ v něm ten návyk, že si má libovat v negativismu, a že ho pak odměňuješ svou pozorností..
další zrůdnosti jsou hlavně ohledně kojení... kdy tam třeba s úplnou vážností tvrděj, že miminka musej vydržet až 4 hodiny (!!!!!) na jedno nakojení... takže mezitím ty děti regulérně brečely hladem, ale matka měla vydržet a nedat jim, protože pan mudr kapacita řek, že to takhle musí stačit, a víc si dítě vymejšlí... a podobně. těch věcí je bohužel celej kýbl.
v knize z r. 80 je o tom, jak máš nechat dítě brečet, a když je v hajzlu tak, že zmodrá, tak ho máš proplesknout mokrou plínou, a nebejt hysterická. celkově, máš ovládnout ten mateřskej pud.

samozřejmě, že je to díky bohu už "zastaralý", ale celkově to ve společnosti žije dál. spousta babiček, ba i matek, tě dneska přesvědčuje o tom, že nemáš dítě moc chovat, jinak bude rozmazlený. (takhle přímo napsaný jsem to v knize našla taky. chování prostě "škodí".) vyplakávací metody taky zkouší na svoje nemluvňata celkem početná část obyvatelstva, aniž by jim to přišlo už z principu šílený. poškozující rady ohl. kojení (intervaly, pořád snahy nacpat všecko do tabulek - kolik dítě vypije, kolik přibere, po jak dlouhý době se kojí, nenechat dělat z našeho prsa dudlík....) dávaj sestry na novorozeneckým taky dodnes, jen je to o trošku míň blbý (místo 4 hodin se traduje, že dítě vydrží nakojený 3 hodiny - pořád naprostej nesmysl u snad většiny kojenejch dětí! kdo tomu uvěří, má fakt malou pravděpodobnost, že kojení udrží, a že dítě dostane to, co potřebuje, a bude spokojený.)

@normalnimatka wow tak to je teda hrozný :D takovou knihu číst radši ani nebudu... Já si nějakou tu starší knihu nechci ani přečíst proto,abych se tím nějak řídila, spíš mě to zajímá, co se tehdy doporučovalo. V té knize Vaříme dětem, co jsem četla se taky doporučuje interval asi 3 hodiny, tak to teď vím, že je zastaralé no, ale jinak se tam i píše, že kojení je nejlepší a má se kojit co nejdéle (což teda v tý době znamenalo 5 měsíců no...), takže zastaralé to je,ale od věci mi to úplně nepřijde, když člověk zohlední ten kontext.

@junomcgaff víšco, ono se jakoby vždycky psalo, že kojení je správný, ale ve skutečnosti tomu ani sami doktoři a sestry dlouho nevěřili, a mělo se ve společnosti za to, že sunar je lepší. takovej názor má i kdejakej pediatr dneska bohužel....a jasně, že se to zdálo málo výživný, protože mateřský mlíko se prostě rychle tráví, a kojení jednou za 4 hodiny je fakt žalostně málo, to je pak jasný, že se oproti sunaru zdálo "horší", až mnohem dýl se prokázaly různý jiný benefity MM oproti UM, a další desetiletí trvá a bude trvat, než se to dostane do hlavy úplně všem:D
a nikdo téměř nekojil, protože ty rady byly tak blbý, že to prostě nešlo, a i kdyby jo, tak na chvilku... někdo šel do práce po 3 měsísích, a postupně se to asi zdelšovalo, ale mateřská třeba dvouletá byla snad až v 80. letech..? takže ve skutečnosti se to společnosti ani nehodilo. proč se tak srát s kojením, když stejně za pár tejdnů budeš muset skončit, žejo.

mě to taky zajímalo ne proto, abych se tím řídila:D chraň bůh🙂
nevim, co myslíš tím, že to není od věci, když zohledníš kontext🙂)... tak prostě jsou to díla svý doby. bylo potřeba, aby matky co nejdřív šly budovat socialismus, a aby z lidí byly poslušný ovce bez vlastního uvažování a vůle. kolektiv nadřazenej jednotlivci, autorita má vždycky pravdu (v rodině nejdřív rodiče, pozdějc ale strana, stát, doktor..), a člověk ve skutečnosti nikoh nezajímá (kefalín, lidí je na světě jako sr..:D) a podobně. takže ano, bylo to poplatný svý době. ale až na pár útržků se tím moc řídit nedá, pokud nejsi úplnej mimoň🙂

ále, jen si to přečti, ty stránky, co jsem ti poslala do zprávy, to s tím vyplakáním je "nejlepší"🙂))))

@normalnimatka Jo, tuhle knihu mi naši darovali, když se mi narodila dcera 🙂. Nečetla jsem ji, ale už aspoň vím odkud brali svá moudra (ještě je oblíbené "to je dobře, že brečí, aspoň si procvičí plíce 🙂" ). Moje máma se dodnes domnívá, že novorozenci se snaží pláčem manipulovat své matky...
Mmch., moje babička (nar. 1916) šla z těchto rad pro matky 70. - 80. let do kolen a byla zděšená, když máma aplikovala metodu "nechat vybrečet" místo, aby nás pochovala....

@normalnimatka právě to myslím, že je to dílo svý doby, nemyslím si že autoři chtěli dětem nějak cíleně ublížit.

@urtica to je těžký, každá rodina, rod, oblast to měli jinak. Třeba moje babička (jinak úžasná paní, r. 1917) vůbec nechápala, ze si ségra bere ráno synovce do postele na mazlení, ze děti do postele nepatří. Za to moje i manželovi rodiče to běžně dělali (nar. přelom 40. a 50 let).