Kdy jste si s detičkama konečně trochu vydechly? 😊

@radkan91 Já vím, že asi teď potřebuješ obejmout a ujistit, že to bude brzy dobrý.... ale z naší zkušenosti - nebude. Škola, kroužky, nákupy, věčné zařizování, rodičáky, přípravy na příjímačky... já mám starší děti už odrostlejší a s láskou vzpomínám na tu dobu, kdy jsem byla na rodičáku a vlastně se reálně zas tak moc nemuselo... teď už nic neošidíš. Svačiny, úkoly, práce, domácnost a hlavně výchova těch dětí!!!! Věnovat se jim, mluvit s nimi. Je to masakr. Zlatý plínky.

@radkan91 Ale jako samo, pak máš rodiče, co jim šupnou párek a posadí je ke komplu a pak ta pohoda přijde, žejo, Záleží, jakej život pro ně chcete.

@radkan91 tak za 5 měsíců 😉

@knuffel Na hlídání u babiček se těším jak na smilování 😂

Mám první kluky 22 měsíců od sebe. Díky bohu za hlídání. Hodně mi pomáhalo moct vypadnout na pár hodin, na nákup, kafe, do knihovny..to šlo tak od 1 roku. Docela dobrý to bylo když měli tak 3 a 5 a já ještě nechodila do práce. Našla jsem až jim bylo 4,5 a 6. Tak to období mezi tím bylo fajn. Akorát byli dost nemocní.
Nejmladšímu je 2 a čtvrt. O starších už teď ani nevím. Zato tenhle závislák stojí za to.

Ono asi dost záleží, jak jsou děti také vedeny k samostatnosti. Škola - do školy jsme se vždycky učili sami, rodiče max. podepsali úkoly nebo známky. Totéž přijímačky. Na rodičák chodili tak max. 1x ročně, ale to hlavně, že dříve se prostě nedalo mrknout jaká známka průběžně vychází na vysvědčení. Kroužky asi taky hodně záleží na financích, či možnostech. Tady na menším městě je jen pár kroužků a na ty jsme chodili sami, nebo prostě nebyly peníze/zajímavé kroužky. Svačiny jsme si kupovali. Ale jinak mamka říkala, že nejhorší bylo zkloubit nemocné dítě a práci, což v období školky byla častá komplikace.

@radkan91 Mám děti od sebe 23 měsíců. Poprvé jsem si uvědomila, že mám na sebe trošku čas, když mladší oslavil 3 roky. Ale já jsem je měla doma oba bez školky. Kolem těch 3 let si spolu začali hrát už hezky, před tím to bylo spíš věčné tahání o hračky. Teď mají 4 a 6, rozloží si Lego a já o nich kolikrát celé odpoledne nevim.

Hmm....mám skoro 3m a 18m. Dneska v noci se ta mladší budila co 1,5h a když ráno v 6:30 usnula a spala až do 9:30, tak v 7:00 vstává starší. 😀 přes den spí starší jednou a mladší strašně špatně - většinou tak 45min, někdy hodina. A NIKDY nespí oba dohromady. Mám pocit, že už nikdy nebudu mít ani sekundu pro sebe a nikdy už se nevyspim. 😀 ale snad to bude lepší, až si začnou hrát spolu.

Jak jsem šla do práce , člověk řešil něco jiného . A měl jiné myšlenky . Teď si užívám posledních par týdnu klidu , syn má 5 tak už je to jiné a zachvilku budeme mít přírůstek . Tak to zase bude od znova .

@sigyn Souhlasim...
Nasi nechodili ani na rodicaky, vedli nas k tomu, ze vzdelani je jen nase zodpovednost (ale my byli sprti,mozna by mluvili jinak kdybychom nosili spatne znamky).
My mohli kamkoliv po vesnici,co jsme se naucili hodiny a vedeli v kolik domu... Takze porad fuc.
A prazdniny jeden mesic u jedne a druhy u druhe babicky, to meli supermega veget (uz od skolky).
Za me bude vetsi klid az se sami umyji, naji, oblecou, usnou... Takovy ten zakladni servis, to se mi hodne ulevi

Nejvíc se to zlepšilo, když už zvladli oba alespoň občas přes noc k babi.
Babičky nemáme v místě a jsou pracující, takže pravidelně hlídání v týdnu nemám. Možnost alespoň občas na 1-2 dny vypustit, dodělat si resty, pořádně se vyspat, bylo to nejvýraznější zlepšení.

U nás to bude na svatého dindy. Babičky funkční nemáme, tedy žádné hlídání a abych náhodou nevyšla že cviku tak ke skoro 4 léte a dvouleté, budeme mít v říjnu třetí. Neznám vydechnutí. Každý věk dítěte má specificke potřeby.

Mě kolem těch 7 měsíců u mladší (jsou od sebe o 17 mes) ten pravý kolotoč začal - malá se začala plazit a stoupat si. Nejčastěji se doplazila ke mě, pak si mi stoupla u nohy a začala ječet, že chce nahoru a vidět, co dělám. V klidu jsem si ani vodu na čaj nepostavila. A k tomu korigovat dvouleťáka, který se vším chce pomáhat... ale za pár měsíců to preslo. Jak se malá rozchodila a získala větší stabilitu, tak to bylo o hodně lepší. Když kolem roku a půl až do teď, kdy jí jsou 2 roky, začala mluvit a mluví čím dál tím víc, tak je to taky super - domlouvaji se už různě se starším, mě řekne, co potřebuje... takže teď až na občasné tahanice o hračky nebo nejake blbiny docela pohoda. Šrumec to je s nima pořád, ale na pohodu. Za měsíc se nám má narodit třetí, tak to jsem teprve zvědavá, jak to všechno dáme. Starší bude mít skoro přesně 3,5 a mladší 25 měsíců... těšíme se moc, ale obavy mám taky 😉

@orchidis
@radkan91 ale jo, zlepší se to. Přeci jen, tohle je fakt nejhorší věk na pozornost, ani jedno dítě se samo nenají, neoblíkne, nezajistí žádnou sebeobsluhu, nemají ještě rozum...aspoň o to se to za pár let zlepší. Ale teplé kafe s knížkou si ještě hodně dlouho nedáš, to se neboj. 😝 Ta zodpovědnost a prakticky nonstop vyžadovaná pozornost tam prostě už bude napořád.

@orchidis Tak nějak jsem to tušila 🙈

@andelka Jo to mi tak pomáhá, když vypadnu alespoň na ten nákup 😁

@sigyn Z toho mám taky obavy, jak to jednou bude v práci, když budou děti nemocné. Jinak k té samostatnosti je určitě třeba děti vést 🙂

@mamikry V to také doufám, že si spolu jednou vyhrají 🙂

@me_druhe_ja To musí být masakr 🙈

@geonisa Musí se hůře zvykat zase na ty miminkovske starosti, ale jsou to miláčkové 🙂

@jane46 Souhlasím 🙂

@patypresdevaty Na to taky čekám, ale zatím se mi nechce dávat ani starší

@orisek56 Tyjo tak to držím palce, ale vše se musí zvládnout, když se musí 🙂

@tynka9 Tyjo moc obdivuju všechny, co máte tři, já si to neumím vůbec představit 😁

@radkan91 když nastoupily do školy. No poprvý, když jsem se s manželem vystřídala na rodičáku a já naplno nastoupila do práce - dětem bylo 1 a 3 roku. To batolecí a předškolní období jsem fakt nedávala. To bylo a je pro mne nejnáročnější období s dětma. Zlatý mimina a puberťáci;.)

@prejeta_zaba Přesně, ani starší ještě není úplně samostatná v tom jídle atd a pozornosti vyžadují oba dost.

@radkan91 já mám děti 12, 9 a rok. Obě děti jsou sportovně nadané takže je vozím do okresního města na tréninky. Mohli by chodit i u nás ale úroveň ve větším klubu je prostě jinde. Teď mají ještě tak výborně tréninky, že jim nejede autobus tam ani zpátky. Takže 3x týdne si dám s dcerou atletiku a se synem fotbal. Samozřejmě trénují každý v jiný den a čas. Takže to roční je ve své podstatě absolutně bezudrzbove dítě. Já jsem taxikář. Občas se mi podaří zbavit malého a jdu si třeba zaběhat nebo nakoupit. Záleží, co chceš dětem dopřát. Doufám, že na podzim se posunou časy a budou stíhat autobus. Kdybych byla v práci tak by to prostě nešlo.

@aneta15 tak v tomhle jsem měla od začátku jasno. Kroužky jakýkoli a kolik chtějí (v rozumné míře) ale pouze , když to děti zvládnou po vlastní ose. Odmítám taxikařit, prostě to není v mých silách. školkový jsem 1x týdně doprovázela na sportovní přípravku, jako školní už tam chodily samy. I na jiné kroužky v rámci města. CCa od 10 let zvládají v pohodě i do sousedních měst.