Kdy jste se zamilovaly do svého muže?
Ahoj holky, jdu si anonymně pro radu.
Před pár měsíci jsem se přes seznamku seznámila s fajn klukem. Začali jsme si psát někdy cca třeba koncem května a v červnu už jsme spolu byli na schůzce. Rozhodně to nebylo zamilování na první pohled, ale skvěle jsme si pokecali, probrali spoustu věcí a dohodli se, že se zase uvidíme. Což se stalo. Viděli jsme se od toho června cca 5x, možná 6x. Tak málo, protože já jsem buď byla pryč nebo on byl pak delší dobu v PN...Jeli jsme na výlet, taky mi doma pomohl poštelovat myčku, zavezl mě do Ikei, kde jsem měla objednávku a dovezl mi to to domů, nebo jsme jen tak byli ve městě. Nikdy ani na jedné z těch schůzek se ale k ničemu nemá, nedal mi ani pusu, ani žádné doteky, nic, ale vždycky se domluvíme, zda se uvidíme i příště. Dnes mi opět nabídl, že mě klidně zase zaveze do Ikei a pak nábytek sestaví. Ale prostě tam není vůbec nic navíc, jako bychom oba padali do friend-zone.
Ten kluk vizuálně není takovej, že bych si z něho sedla na zadek, popravdě ani není vůbec můj typ, máme taky každej úplně ale úplně jiné zájmy (já miluju cestování, on nikdy nikde nebyl, on sleduje všemožnej sport, mně to vůbec nic neříká, nemáme vlastně ani jeden společný zájem) atd. atd..ALE, je skvělej povahově, fakt skvělej. Hrozně hodnej, asi až moc, galantní, doma udělá všechno co může...fakt takovýho chlapa si doma přeje každá., Ale prostě tam asi není žádná fyzická přitažlivost, nebo chemie...a tak moje otázka...
zamilovaly jste se později do kluka, kterej se vám vlastně úplně nelíbil fyzicky a pak po té zamilovanosti se vám zalíbil i se všema "nedostatkama"? Přišla láska až po první puse/sexu nebo jste se zamilovaly hned?
Já už nejsem úplně ve věku, kdy si můžu dovolit s někým jen tak dva roky chodit a pak zjistit, že to neklape. Jsem pro ráznej krok hned spolu bydlet, ať zjistíme, jak na tom jsme...ale vzhledem k tomu, že on se k ničemu nemá a já rozhodně nejsem ten iniciativní typ (zvlášt, když tam v tuhle chvíli nic necítím...), se to vůbec neposouvá. Tak nevím. Co myslíte, má to cenu ještě tomu dát párkrát šanci, nebo hledat jinde?
Díky za zkušenosti a názory, kdyžtak se konkrétně rozepíšu víc.
PS. neopiju ho, dojíždí za mnou vždy autem :D
Mě můj chlap uháněl, nejdříve se mi ani nelíbil 😁 no ukecal mě.
Taky jsme se ze začátku pár krát sešli ve vší počestnosti, ale bylo tam takové to dusno nebo jak to říct. Vědělo se že to přijde, jen nebylo jasno kdy přesně.
Popravde jsem to trochu takhle mela na nasi prvni schuzce, ktera byla super, moc jsme si rozumeli, ale ja byla v tu dobu zvykla uplne na neco jineho. Randila jsem se samyma podnikatelema, dobre postavenyma chlapkama (ne, nebyl to muj parametr, ale nejak jsem na to mela stesti). I dva predchozi vaznejsi vztahy byly s takovymi muzi. Vzdy o sebe hodne dbali, byli velmi upraveni, meli vybrany vkus na oblekani, auta, restaurace atd. Ja tyhle veci predem nikdy moc nezjistovala, ukazovalo se to az na osobnich schuzkach, protoze "chlubily" jsem nikdy nemela rada. Kazdopadne k veci - najednou prede mnou stal chlap jako hora, s delsimi vousy a rozcuchem, co pro me prijel starou opryskanou oktavkou (jezdi s tim na stavby, takze hezke auto povazuje za nesmysl, ze by ho znicil), v roztrhanych dzinach, ktery si klidne udela k veceri cinskou polevku a luxus mu moc nerika. Vubec bych na prvni pohled nerekla, ze to nekam bude smerovat. Ten den me potom vysadil zpet, taky nebyla ani pusa, nic. Ale me to nedalo a protoze jeho bezprostrednost me tenkrat uplne odrovnala (jak jsem byla zvykla vystupovat hodne zensky, obcas az dost jako damicka, tak nejake "detinskosti" sly mimo me). Dokonce me primel jezdit na detskem toboganu a po pocatecnich rozpacich se mi ten pocit libil. Nemuset byt porad tak vazna. Takze jsem mu napsala, zda se jeste uvidime. Netrvalo to dlouho, znovu jsme se videli asi za 3-4 dny, kdyz za mnou prijel. On se k nicemu moc nemel, ale ja navrhla, zda tam nechce zustat, aby nemusel jet v noci domu, dali jsme si vino a slo to. Pritom to rozhodne nebyl chlap, za kterym bych se asi normalne otocila. A dnes je z nej muj manzel a mame 11 denniho chlapecka. A ano, zamilovala jsem se tak do mesice a musim rict, ze se mi i po vizualni strance jako chlap moc libi, ac jsem to tak na prvni pohled nevnimala. Necim me povahove stve, ale ve kterem vztahu to tak neni, ze? A vzhledove jsem si ty jeho vecne odrene hrubsi ruce, delsi vousy a rozcuch zamilovala. Vidim v nem najednou takoveho toho velkeho poradneho chlapa, zadnou vyfintenou "slecinku". A i me vyhovuje, ze si klidne mohu vzit kamkoliv dziny, kecky a mikinu, ze nemusim byt neustale slecinkou na podpatcich v satech. Je to nakonec uleva s mnoha vyhodami.
To ze vizualne a fyzicky z nej nejsi na vetvi, si myslim ze by nebyl problem, pokud je ti sympaticky povahove a vyslovene te necim neodpuzuje. Ale jako mnohem vetsi prekazku pro spolecny zivot vidim ty rozdilne zajmy, to je blby, protoze tim padem budete mit dost rozdilny zivoty a nazory a vytvorit z toho nejakej vas spolecnej zivotni styl bude hodne tezky, ne-li nemozny. Plus vetsinu tech neshod v zacatcich spolecnyho souziti, jak se co bude delat a co bude u nas doma normalni, pomaha prekonat prave ta zamilovanost, ktera kdyz u tebe neni, tak te to bude stat mnohem vic prace a usili, nejake kompromisy a alternativy abyste byli oba spokojeni… shodujete se aspon v nejakych nazorech nebo pohledech na zivot, nebo je to rozdilne jako ty zajmy? Podle me to bude proste problem skloubit, i kdyz byste oba treba chteli, bude to narocne a to vas dost rozdeli…
Mne chlap taky ukecal. Nejdriv kvuli mne se snazil zhubnout, ucil se plavat (ne uplne ucil ale proste chodil sam plavat i kdyz mu to moc neslo) a pak mne tahal na divokou vodu, prestoze nic z toho predtim nedelal, ale vedel, ze mne to bavi. No a pak doslo na sex a bylo hotovo😁. A zpocatku se mi fakt nelibil, obcas jsme se nekde potkali. Jo a jeste i na zradlo mne utahnul, varit fakt umi😁
My se sešli přes seznamku ...nějakou dobu jsme si jen psali, to bylo super, ale po první schůzce jsem odcházela s tím dojmem, že z toho nic nebude, protože je pro mě malomluvnej a tichej. Nechtěla jsem to utnout přes tel. a tak jsem si říkala, že mu to řeknu na druhém rande pokud bude, no a on na druhý rande přišel s kytkou....a já si rikala, že mu to nemůžu říct, když přinesl kytku a že to nechám na příště 😅😁 No a různe jsme se scházeli takhle asi dva měsíce. Jo, a vzhledově taky nebyl úplně můj typ. U mě se to zlomilo pak, když jsem dostala hnusnou angínu a on za mnou jezdil s ovocem, vařit mi čaj, starat se o mě a jen se mnou koukat na filmy...
Do svého muže jsem se zabouchla asi půl roku před prvním rande. Jal netušila, že se rozvádí, on měl pocit, že by pro mě nebyl dost dobrý, tak jsme okolo sebe půl roku kroužili. Ale před ním jsem se nechala ukecat do vztahu s nejlepším kamarádě. S někým, s kým jsem si neuvěřitelně rozuměla, s někým, na koho jsem se vždycky těďila a s kým jsem byla děsně ráda. Ale bez chemie. A ta chemie se nenašla, jeho náš rozchod dost zlomil (dneska má krásnou rodinu a myslím, že je šťastný), pár měsíců jsme si ani nemohli předávat službu (děláme ma jedný klinice). Takže za sebe, do vztahu bez chemie bych nikdy nešla.
Jiskření se asi časové meze nekladou.
První manžel me nekolik mesíců uháněl nez jsem vubec s nim šla na rande. Pak jsem ho brala jako takového fajn staršího bráchu s výhodami. Zamilovala jsem se do něj až po půl roce randění.
Současného muže jsem znala 8 let z práce. Vždycky jsem ho mela ráda, perfektne jsme si pokecali, ale nikdy jsme se nepotkali jinde než v práci, nikdy v tom nebylo nic sexuálního. Až jednou... V dobe, kdy jsem mela uz jasno, že moje manželství nebude mít dlouhého trvání. S mým mužem jsem jela vlakem (služebně jako průvodčí, on strojvedoucí), jako mnohokrát předtim. A najednou tam ta jiskra přeskočila 😍 Od té doby jsme vyhlíželi jeden druhého, za nekolik mesícu jsme si začali psát...
Takže jiskra může přeskočit opravdu kdykoliv 😉
Hele upřímně já myslím, že když TO tam je, tak se to ukáže brzo. Mezi vámi musí být alespoň nějaká přitažlivost znatelná po takové době a času, který jste spolu strávili. Chápu, někdo je zdrženlivější, ale ta přitažlivost se ukáže např. v letmých dotecích. 😉
Co se týče tvé otázky - můj muž byl vzhledově absolutně mimo mé tipy, na ulici bych si ho ani nevšimla, ničím by mě nezaujal. Nicméně, když jsme měli první rande, začalo to mezi námi jiskřit téměř hned. Vídali jsme se pak v podstatě denně, prokecali spolu den i skoro celou noc. Na první líbačku došlo po cca 14ti dnech a na první sex po téměř měsíci. Brali jsme se po 3/4 roce vztahu. 😅
Řeknu ti upřímně, že pro mě je můj muž ten nejvíc sexy chlap na světě, kterému se žádný jiný nevyrovná. Když totiž někoho miluješ a je to "ten pravý", nedíváš se na něj očima, ale srdcem a to zcela zdokonalý všechny fyzický nedostatky. 😉
Fyzického mezi vámi neproběhlo vůbec nic? Ani třeba jemná pusa na rozloučenou? 🙂
Takové to kamarádi, pak láska jsem zažila. A taky to pak mělo rychlý konec, protože chlapec potkal jinou, s níž to bylo "na první dobrou". S mým manželem jsem na první rande šla s tím, že to fakt není můj typ, ještě první myšlenka, když jsme se sešli, byla, že tohle nemá šanci. A když jsem za sebou o pár hodin zabouchla dveře bytu, věděla jsem, že je to ten pravej. Po dvou týdnech chození jsem v práci ohlásila, že koncem roku budu končit a stěhovat se za ním do zahraničí. Po měsíci odjel a měli jsme vztah na dálku, ale to už nemohlo nic změnit.
My jsme se s manželem do sebe zamilovali na první pohled. Byly jsme s kamarádkou ve sportovním centru a najednou vešel on a bylo to. Celou dobu jsme po sobě koukali, pak jsme si šli sednou a postupně jsme to dávali dohromady 🙂
My jsme s manželem byli nejlepší kamarádi. Nějakà jiskra mezi náma byla od začátku. Nebyl úplně můj typ, vlastně vůbec, ale povahově to mezi náma nějak zacvaklo. Když jsme se viděli podruhé v životě, tak si lidi okolo nás mysleli, že se známe odjakživa, a tak jsme je při tom nechali. Nej kámoši jsme byli ještě cca rok, pak se nám nějak zvrtla narozeninová pusa a najednou z nás byli milenci. A i když jsme v té době oba chodili s někým jiným a hrozně jsme s tím oba bojovali, tak dneska vím, že to nemělo cenu. Když máš nejlepšího kamaráda, se kterým můžeš bejt sama sebou, nejvíc se s ním nasměješ a ještě pak zjistíš že nádherně líbá a je skvělej v posteli, tak bys asi musela bejt blázen, kdybys přemýšlela, jestli je to ten pravej. Jsme spolu 20 let a i když bych ho někdy nejradši zabila, tak bych nikoho jinýho stejně nechtěla. Ani teď bych si ho asi vzhledově nevybrala, ale pořád je to nej kámoš a milenec. To chceš.
Dej tomu klukovi šanci, třeba až se osmělí, tak zažiješ sex svýho života a už nebudeš pochybovat🙂
Já bych nikdy nevěřila, že existuje láska na první pohled, ale zažila jsem to. Bylo to v práci, do té doby jsme jen řešili nástup jednoho zaměstnance přes telefon, domluvili jsme se, že mi donese papíry. Dodneška si to pamatuju, jak mi podal ruku, ty papíry a rozloučil se a já tam zůstala stát jak přikovaná. Oba jsme byli v té době zadaní, takže jsme se další dva roky potkávali pouze pracovně, vykali jsme si. Ale za mě to, co tam od začátku je, neodvál to ani čas, ani svatba, děti, že mě občas vytáčí, kouknu se na něj a je to tam pořad, to "něco", co pro mě jiný chlap v životě neměl. Tohle nezažít, tak řeknu, že to není tak důležité, ale je. Zažila jsem vztah, kde od začátku nebyla z mé strany ta jiskra a už bych do toho nešla.
Tak mě to nikdy s chlapama mého typu nevyšlo. Prostě jsem si vetšinu svého života myslela že vím jakýho chlapa potřebuju. Ale až když jsem dala šanci chlapovi který mi to nedával a byl úplně jiný, zjistila jsem že jsem celou dobu potřebovala úplně jiný typ chlapa.
Je v tom hodně i o nastavení v dětství atp.
Můj současný ( a nejlepší ) partner vůbec nebyl můj typ. A navíc když jsme se potkali tak měl trošku nadváhu. Tou dobou mě fakt nebral!! Ale bylo tam velké ALE. Má fakt super povahu, je vtipný, inteligentní, moudrý i zodpovědný. Chová se slušně k ženám, je charismatický, atp. atp. Opravdu mě na něm hrozně moc přiahoval jeho charakter, že jsem mu prostě pořád dávala další a další šance, abych ho mohla líp poznat. Sama jsem to nechápala, ale dala jsem prostě 100%na intuici. Už jsme spolu 5 let 🙂
Zamilovala jsem se do něj asi až po 6ti měsících chození. To už jsme spolu i spali a všechno, ale ze začátku jsem pořád trošku myslela na svého ex. Až po 6ti měsících mi došlo jakýho super chlapa mám po svým boku, a jaký to je ukrytý poklad.
Oba jsme úplně rozdílní, já vegetarián on masař, já bych furt cestovala a něco dělala, on nejraději relaxuje, já romantická on sarkasta atp. Ake máme styčné body a na tom stavíme.
Sex máme fajnový. Třeba s ex jsem se v sexu absolutně shodla, ale vztah nebyl šťastný. Se současným partnerem jsme se ve spoustě věcech museli sladit, ale o to je to teď cennější🥰
Já bych tomu dala šanci, protože fakt, nikdy nevíš 😁🥰
U me to musi zajiskrit a az potom otukavam detaily ke vztahu ... jinak to drive nebo pozdeji ztroskotá na nude stereotypu nebo vypateni pritazlivosti.
Takze u me musi byt jiskra a potom resim sympatie a kompaktibilitu ...
Teda mel by byt trosku vic akcni vuci tobe, fakt bys ho mela opit 😀 Spolecny zajmy bych neresila, ten muj treba skoro nevytahl paty za hranice nez jsme se poznali, cestovat jsme zacli az spolu. V hudbe se mijime totalne (on je dechovkar 🤣 ) Hlavni je shodnout se na tech dulezitejsich vecech. A opit ho 🤣
My se 2 roky jen potkavali na par vterin, ridic zasilkove sluzby u me ve firme vyzvedaval zasilky. Je o 3 roky mladsi, takze jsem se do niceho nepoustela. Pak si me ale nasel na fcb, zacali jsme komunikovat, spise ze srandy jsem ho pozvala k sobe domu na navstevu.
Dopadlo to tak, ze uz zustal i na noc a nejen to, po 4 dnech uz byl komplet nastehovany. Ted jsem v 6.mesici, cekame chlapecka...❤️
@pilzzee Přesný. Stavět na podobných zájmech je za mne nesmysl. Trávíme spolu spoustu času, řešíme rodinu a domácnost a fakt jsem ráda, že každý máme své zájmy, které si užíváme bez toho druhého. Muž se mne tedy soustavně snaží motivovat na hraní PC her, ale to uspěje tak 1 x do roka. Počítač / notebook jsou pro mne pracovní nástroje. Už i ty sociální sítě vlastně také.
A zatahovat si práci do soukromí, to fakt ne ,-)
My se do sebe zamilovali na prvni pohled, ale on byl zadany a ja mela po bolestnem rozchodu, takze jsme se pul roku nahodne potkavali. Pak jsem se prestehovala do garsonky a on bydlel nade mnou a jeden vecer na diskotece jsem se ho zeptala jestli by me nehodil domu, ze se sama bojim. No a uz u me zustal 🤣 jo a nejdriv jsme si rikali, ze na to jedno dobry, on pro me mlady cucak, a v ty dobe byl po rozchodu a nechtel se vazat 🤣 to jedno bylo wow a no uz jsme spolu 15 let 🙈🤣
Já na tyhle "sňatky z rozumu" moc nevěřím. Za mě tam musí stříkat vášeň a emoce hned od začátku, jinak by mě ani nenapadlo v tom pokračovat a čekat, až zahřmí.
Nez jsem se seznamila s manzelem tak jsem ho znala od videni, sem tam jsem ho videla jak jel v aute (neslo prehlidnout) a mela jsem ho za namachrovanyho blbecka 😂 v zadnem pripade by me nenapadlo, ze spolu budeme (ted uz 13 let) 😂 navic jsem ho zacala balit ja 😂
Me v te dobe bylo 17, takze jsem byla poblaznena pubertacka a zamilovala jsem se rychle. Bylo to krasny 😊
Jinak autorce :
Pro me pokud bych nemela chut na nem pri odchodu sahat,dat mu pusu nebo hodit na postel ,tak je to pro me pase....
Spolecnemu bydleni uplne od tacatku taky nefandim. Prz si myslim ze prepaleny zacatek muze byt smrt pro krasne se rozvijejici vztah.
Ptz nalepena zubni pasta, ponozky pod vanou a mlaskajici huba neoritahuje nikoho ... takze se preskoci ta chemicka faze ,ktera tu vsechnu zamilovanost vytvari rotdmychava - to vzruseni kdy se zas clovek uvidi , to teseni se ,ty zazitky mimo bezny zivot a scucne se na bezny paprdovsky zivot ktery je po vybudovani zakladniho kamenu ok ale takhle hned ne.
Pokud na něm nevidíš ze bys ho přitahovala, ze to nejiskri, ze se chova spis jako kamarád, tak by to byl pro mě velký vykricnik. Když jste spolu, laškujete spolu, probíhají třeba nějaké pohledy, narážky? Zároveň tedy pokud ani tebe nepřitahuje vůbec, a beres to čisté prakticky, ze to bude dobry parťák, tak to už je k zamyšlení. Umíš si s snim představit sex ? Tohle by mi chybělo i ve vztahu po 20 letech, natož úplně na začátku. Třeba se to ale vyvine dobre, a nebude to nouma s kterým by byla v sexu nuda 🙈 Ono je strasne těžké najít ideálního chlapa.
Na první dobrou mě manžel nezaujal. Ani se mi extra nelíbil, ale uplynul asi měsíc a já si z něj sedla doslova na prdel.. Bylo mi 20, jemu 17..dnes mi je 37 jemu 34 a máme 3 děti. Zamilovaná jsem pořád ❤️
Pokud si ho nechas, budes mit zbytek zivota doma friendzone
Já se zamilovala až po třetím rande 😀,vizuálně mě taky nezaujal,ale zase je pozorný,hodný, nekuřák a společné zájmy taky nemáme,jo občas čte knihy a toho musí knížka zaujmout,já jsem taky čtenářka
Svýho manžela jsem viděla prvně jako 14letý tele a sedla jsem si z něj na zadek a stejně to vnímám i po 33společných letech..u mně to teda přeskočilo ihned,ale musela jsem si pár let počkat na něj..za ty společný roky neni dne,abych si neřekla:Tvl,to mám ale krásnýho chlapa vedle sebe…chemie stále funguje mezi náma..vůbec si neumím představit mít žít ve vztahu od začátku už bez toho a nemít ani žádné společné zájmy a z toho plynoucí i společně trávený čas..jako,že je někdo fajn povaha,je hodnej a umí doma vše udělat by pro mě bylo fakt málo na společnej život..ale mně se to kecá v tomhle ohledu,my se asi pro sebe narodili a chápu,že tohle ma tak v životě opravdu málokdo a jinak bych asi musela dost slevovat z toho,jakýho bych měla mit chlapa vedle sebe😉
Na první pohled ne,postupně, byli jsme kolegové v práci. Sympatie byly od začátku,,ale ze z toho jednou bude vztah mě hned na začátku nenapadlo. Pak se to zvrhlo na jednom firemním večírku a už jsme sílu 15let.. Tobě bych radila zakladatelko toho typka svést,vyspat se s nim,ať vis, jestli s nim mas ztrácet čas.
Do manžela jsem se zamilovala asi až po 2 měsících, ale tak, že i teď po 12 letech jsme do sebe zamilovaný jako puberťáci 🙏🏻😊 a přesně pro ty věci co pro mě dělal, jak se choval, jaký byl a jaký je doteď. Jiný než ostatní. Když okolo sebe vidím to, co mají doma třeba kamarádky, nebo jaký vztahy mají lidi okolo nás, jsem ráda že jsem tomu dala čas a nevzdala to hned 🙂