Kdo chce jen jedno dítě? Kdo si to rozmyslel po porodu?

Tři týdny nejsou tři měsíce ani tři roky. Zase klidně můžeš názor změnit. Víc dětí je víc práce, víc nervů, ale i víc zábavy a i klidu, když si pak vystačí samy :D Já chtěla vždycky dvě (jsem jedináček) a u toho i zůstane. Na víc dětí fakt nemám.

My právě chtěli obě děti brzy po sobě, začít se snažit už tak v roce prvního.... Hlavně kvůli rodičáku a práci. Teď ale vidím, že dvě děti takhle brzy po sobě absolutně nedám. A déle po sobě je zase moc nechci z praktických důvodů. A kdybych si to pak někdy rozmyslela, tak už zase budu moc stará....🙂

Já měla v plánu jedno, porodila jsem dceru, které bude v létě 11 let. A nakonec jsem dopadla tak, že mám momentálně ještě skoro čtyřměsíční dcerku. A musím říct, že to druhé mateřství si užívám víc - už pro mě není všechno úplně nové, se spoustou věcí se vypořádávám snáz, než tenkrát. 3 týdny po porodu jsem byla vždycky jak zombie, ale vždycky se to kolem konce šestinedělí srovnalo. Obě děti mi ke konci šestinedělí spaly už celou noc, takže to prvotní vyčerpání bylo rychle pryč. A to jsem teď podruhé nakonec rodila akutně sekcí, takže jsem na rozdíl od prvního porodu měla problém fungovat ještě po 14 dnech.

@mysicka_lb v roce je ditko uuuplne jine nez kojenec 🙂 fakt to nereste, nepremyslejte o tom a uzivejte si prvniho miminecka. za ro uvidite. myslim ze mit deti dva roky po sobe musi byt fajn, mam po trech ale trefili jsme se zrovna s porodem do obdobi vzdoru starsiho a byl to ficak, vedet co vim ted bych druhe mela drive ale to zas neslo z jinych duvodu a hlavne chytrej je clovek az "po" 🙂

Já měla stejné myšlenky,jako ty. Malý mi po porodu nespal,bolelo ho bříško,kojila jsem pořád a furt jen řval a řval. Já byla unavená, nebyla jsem schopna ničeho nebýt manžela tak nevím,ale jak malému bylo okolo 3 měsíce skončly koliky a bylo super. Teď bude malému rok a je to náš miláček a další určitě chci,a to jsem říkala to samé ,že další už nikdy. Neboj ono to přejde máš ještě malého prcka a to je náročné 🙂 Vydrž 🙂

@mysicka_lb Já si myslím, že takhle krátce po porodu je to obvyklá reakce většiny maminek - "druhé dítě už nikdy!" -je to prostě náročné, to je jasné. Ještě máš třeba v sobě i zážitky z porodu, k tomu nevyspání, vyčerpanost, to je jasné...hádám, že tři týdny po porodu budu mít také podobný názor jako ty 😀 Ale věř, že se to změní, uvidíš! Zkus si tu stejnou otázku položit tak za rok, za dva...

A také souhlasím s tím, že jak jsou děti větší, tak pokud je jich víc a nejsou od sebe třeba deset let, tak že si vyhrají nebo prostě se zabaví spolu.
Já právě vždycky chtěla dvě, pak asi tak tři roky zpětně jsme tíhla pouze k jedináčkovi, protože jsem začala mít obavy, jak bysme dvě děti utáhli (manžel nevydělává zrovna závratné peníze a každý člen domácnosti "navíc" přece jen znamená větší výdaje), ale už jsem se z toho zase oklepala a opět jsem zpátky u toho názoru, že dvě děti...a pokud nebude to první dítko extra super náročné, tak druhé bude určitě.

@chroustinka Ono ideální věkový rozdíl asi prostě neexistuje. Někdo si nemůže vynáchválit nízký věkový rozdíl u dětí, já třeba víc, že bych to nedala, mít dva prcky třeba jen 15 měsíců od sebe. Chtěla bych si určitým způsobem užít to první dítě, moci se mu pořádně věnovat a druhé si pořídit, až bude alespoň trochu samostatné. Ideální rozdíl tak dva a půl roku, dle mě. Ale člověk míní...zase víc jak čtyři rozdíl je podle zase moc.

@mysicka_lb Já teď vidím, že by bylo praktické být s druhým doma, když jde to první do 1.třídy. Pracuju a se asi příští rok zblázním:D Jinak jsem ráda, že si jsou věkově blízko a vyhrajou si (v těch vzácných chvilkách kdy se nervou a neřvou:D) Jinak máš ještě rok na rozmyšlenou 😉

@mysicka_lb žádné soudy bych v tak vypjaté situaci nevynášela... první měsíce se člověk nevyspí, nenají, miminko neumí samo prakticky NIC...
až mu bude půl roku, bude držet hlavičku, otočí se a hlavně až se začne smát 😵 😉
a až pak začne mluvit 😉
tak teprve pak to posuď, s klidnou hlavou...

jinak jedno dítě může být záhul, jsou děti, které mají potíže třeba s motorikou, ve škole, různé zdr. potíže apod. a tam je to pak o mnoho víc práce.... naštěstí je to ve většině případů dočasné....

druhé dítě může být naopak naprosto spací hodné miminko - ale nikdo nezaručí, že bude mít vcelku v pohoděi období vzdoru nebo pubertu....

v tuhle chvíli bych nad tím moc nepřemýšlela, tělo i hlava i srdce ještě zpracovává porod a ještě chvíli bude 🙂
odpočívej kdy to jde, spi když spí malé, dělej jen co musíš... a zapoj manžela nebo rodinu taky trošku...
ten tlak po narození dítěte je velký, obzvášť u prvního je člověk ještě nezkušený a dává si až zbytečně velké cíle a mnohem lehčeji si něco vyčítá a má pocit "už nemůžu" ...
to je normální!! a je to dočasné 😉

užívej si miminko, velmi rychle rostou... já už koukám na fotky svých dětí a přijdou mi tak moc velké... jsem ráda, jsem zpátky v práci a oni ve školce, už si spolu zahrajeme třeba karty nebo ujdou 10 km na výletě ale prostě miminko na pochování to není... ale je to jejich oblíbená hra, vykoupu je, zabalím do osušky a hlásím manželovi že má krásného chlapečka, 20 kg 😀

nezapomeň na zábavu a pochvalu sebe samé 😵

Ve 3 týdnech jsi ještě v upravené situaci 😉 Já v euforii chtěla druhé dítě hodinu potom co se narodilo první. Pak nastalo 6 masochistických týdnů, kdy kdyby mi někdo řekl, že si to děcko vezme, tak mu ho dám. Ale zvládli jsme to a v 1roce to byla pohoda. Otěhotněla jsem podruhé..během 3měsíců starší začal přes den málo spát, v noci se xkrát budil, začal chodit, zrdhat, neposlouchat, období vzdoru..kdy jsem si říkala, kdo mi jako poradil mít druhé dítě. 😅 První rok s oběma byl náročný, teď je to náročné taky, ale spíš o nervy, jinak už v pohodě a jsem ráda že je oba mám. Hodně známých má i třetí dítě, nebo plánuje brzo po druhém. No já osobně cítím, že dvě brzo po sobě jsou dost a třetí kdyžtak s mnohem větším odstupme, pokud kdy vůbec. Jo a taky jsem pochopila kolik je pravdy v rčení "jedno dítě žádné dítě"..ale to člověk pochopí až ty dvě fakt má. Když má jedno, zdá se mu i to jedno až moc kolikrát. 😉

@andelka jedno dite zadne dite svata pravda 🙂

a jeste jak moje kamaradka pravila: jak mas jedno dite jsi rodic, jak mas dve, jsi rozhodci 🙂

Já musím přiznat, že nebýt toho císaře, tak by mi ani nevadilo otěhotnět letos znovu a mít třetí dítko... Kariéru jsem zvládla poté, co šla starší dcera do školky a do školy, takže teď si můžu dovolit částečně i pracovat z domu, když malá spí, čili peníze by mi až tak nechyběly... Kupodivu i partner, ač vždycky prohlašoval, že vlastní děti nechce (moji dceru z prvního manželství měl od začátku rád, protože už byla "velká"), tak už v době, kdy jsem byla těhotná, otočil, na dítě se těšil a teď je z malé úplně unešen a vypadá, že by další bral taky 😀

@ninive211 urco neexistuje to je jasny 🙂 sama jsem si nedokazala predstavit jak si bude hrat 3,5lety kluk s pulrocni holkou a oni si proste poradili. ted maji rok a ctyri a jsou partaci neskutecni.

@chroustinka jo tak to je přesný 😀 Maximálně si užívám když je starší ve školce..to je takový luxus. Kor když byl malej mimino a staršího si někdo vzal (chodí do školky až tento rok), tak to byla paráda, jen s kočárkem camrat, doma moct 3h odpočívat..klidně s mimčem do kavárny, pokecat..To teď s raubířem moc nejde, i když je starší ve školce. to i nákup je bojovka, i když menší než když je mám s sebou oba. 🙂

@somalicats Ani ta sekce nemusi byt prekazkou - ja otěhotněla 8 mesicu po SC a druhé porodila normalne...😉

@mysicka_lb Je to těžké. Já měla a stále mám velmi náročné dítko, kterému budou brzy 4 roky a zatím je jedináček. Nikdy jsem jedináčka neplánovala, ale mateřská mě tak vysála, že to prostě nešlo, pořizovat si hned druhé. Doteď mě představa druhého dítěte vyloženě strašila. Jenže člověk stárne a teď už mě začíná tlačit čas a tak přemýšlím, jestli přeci jen ještě sourozence nepořídíme. Zároveň ale nejsem naivní a vím, co by to zase znamenalo .... Nikde není psáno, že když bylo první dítě zlobivé, bude druhé hodné, jak to často slýchám... Ve 3 týdnech dítěte je to ale opravdu brzy, o tom přemýšlet

@mysicka_lb já jsem chtela jedno a pak jsem si po porodu neuměla představit, ovšem když bylo mimi 4měs,. chtělla jsem další...a hned jsme si ho pořídili 🙂) a kdybych ted byla v čr, přestože těhotenství, přibírání na váze atd atd me vadí, měli bychom třetí....a ttřeba někdy ještě mít budeme....

ty začátky jsou náročně, ale než se zabehneš, pak už je to v pohode....neboj...max do 4 měs a budeš v pohode a mluvit jinak....

ps já jsem štastná že mám deti rzy po sobe, nemenila bych a šla bych do toho znova....jak si spolu vyhrají, berou ohledy a mají se rády....nádhera

dej tomu čas....bude to dobre

Tak ve třech týdnech malýho jsem si neuměla představit, že ve zdraví vychovám i toho jednoho mrňouse...Hodně lidí v okolí má děti brzy po sobě, ale není to nic pro mě - odvezli by mě do Bohnic...
Teď je situace jiná - malý je samostatnější, chodí do školky, takže si od něj i odpočinu, vyspím se / o díky Bohu za vyspání/, tak mě chytají choutky zažít si to všechno ještě jednou...
Tak uvidíme - zatím je na pořadu dne dodělat bydlení. 😉

Manžel chtěl vždy 2-3 děti. Já nebyla rozhodnutá. Po prvním porodu, který trval více jak 40 hod a byl ukončen akutní sekcí, jsem manželovi řekla, že může na další dítě zapomenout. Naštěstí byla Elenka hodná, když jí bylo 10 měsíců, tak mě manžel začal ukecávat, abychom zkusili druhé. Přesvědčila jsem ho, abychom počkali. Otěhotněla jsem hned. Druhá dcera se narodila, když bylo té starší 22 měsíců. Někdy to byla a je rychta, ale v globálu jsem spokojená. Přiznám se, že se těším do práce. Chci jít tak na 2-3 roky a pak zkusíme to třetí. 🙂

Momentálně to neřeš, časem můžeš názor změnit. 🙂 Já měla dceru dost brzo (v čerstvých 23 letech) a tak do jejích 4 let jsem si absolutně neuměla představit, že bych k tomu malému šílenci :D měla miminko. Teď má dcera 4 a půl roku a už s tou myšlenkou koketuju, určitě nechci, aby byla jedináček, sama jedináček jsem a čím jsem starší, tím bych ráda měla nějakého sourozence. 🙂

Jé - tak takové ty pořekadla přímo "miluju" - "jedno dítě - žádné dítě" "jedno je pro strach"...atd...
Každý ať si udělá tak, aby mu to vyhovovalo... Kamarádka má tři děcka během tří let a chválí si to, leč nedoporučuje. 😀 Já bych to prostě nedala...

@mysicka_lb Myslim, ze 3 tydny po porodu 1. dítěte si málokdo rika, tehdy a tehdy se zacnem snazit o dalsi a moc se na nej tesime.. ale u mnoha se toto casem... zmeni. I u me se to zmenilo a ještě jsme cekali az se da 1. dite dohromady alespoň fyzicky, chodit zacal v 25ti mesicich tak pak jsme se zacli snazit o další. Jinými slovy uricte nejsi jakymkoliv zpusobem divna, ze ted o dasich detech pochybujes. Urcite Ti to nemusi byt blbe vuci komukoliv, prece jenom mas do toho hodne co mluvit, ty se o dite cely den staras. Co se tyka toho, ze by jsi to chtěla kvůli prvorozennmu detatku tam trochu rozumim, mam to stejne. Mej se hezky a ted si užívej sve malicke. 🙂

@xmarg04 Jo, nám doporučovali rok počkat, někdo říká, že stačí půl roku... No, počítám, že někdy koncem roku tomu dáme volnej průběh 😉.

@mysicka_lb zatím je ještě hodně času si všechno promyslet.
Já jsem šla na mateřskou s tím, že chci mít dvě děti po sobě, abych se mohla co nejdřív vrátit do práce.....mám syny 2 roky od sebe - první půlrok je hodně náročný, dítě pláče a nevíte jak mu pomoci, pořád jen nosíte, kojíte a nic nestíháte 😉 S klukama to bylo hodně vysilující, šíleně brečeli do 4měsíců, trápilo je bříško, stres, nervy....ale teď si krásně vyhrajou sami, občas se porvou, to jo. S manželem jsem se rozhodli pořídit ještě třetí - povedla se holčička a je tak hrozně hodňoučká, pořve si, ale oproti klukům balada 😵 , ale vím, že musím chvíli vydržet a časem to bude určitě lepší. 🙂
Opravdu, jedno dítě - žádné dítě. Já si taák užívám, když babička si vezme kluky na víkend 😵

@elvira Jo, co já si vyslechla argumentů typu: vždyť si nemá s kým hrát ! nebo ještě lepší: co když ti jí přejede auto, nebudete mít nikoho (za tenhle výrok bych vraždila) nebo: až umřete, nebude nikoho mít !!!!!!!!!!
Naopak mi přijde zodpovědné objektivně zhodnotit svoje schopnosti, možnosti a síly a podle toho se rozhodnout. Když mi přišlo, že druhé dítě nezvládnu, tak si ho prostě nebudu pořizovat. Nejsem typ, co by "šel přes mrtvoly" jen aby si dcera měla s kým hrát ... Krom toho má kamarády ve školce i v sousedství .. A pokud se to časem změní a druhé si pořídím, tak jsem přesvědčená, že budu ve stejné bryndě, jako poprvé, ale aspoň už bude moje první dítě samostatnější a tudíž to snad líp zvládnu 😵

To má asi každý jinak, já jsem vždycky věděla, že jesli druhé, tak nejdřív za 4 roky, abychom si každé zvlášť užili. No a ty čtyři roky uběhly a my se teda na druhé vůbec necítili, prostě jsme byli šťastní ve třech. Od pět a půl let ale dcera začala strašně moc toužit po sourozenci a asi to přenesla i na nás. Ne že bychom se začali snažit, ale řekli jsme si, že to necháme osudu a já hned první měsíc otěhotněla. Pro mě to byl nejdřív šok, ale teď se všichni moc těšíme. Třeba prostě jen nejsi typ na to, mít děti brzy po sobě.

@mysicka_lb Já vždy chtěla děti 2, po komplikovaném porodu jsme s manželem říkali, že druhé ani nááhodou, že si raději koupíme psa🙂 Teď má malá 20měsíců a řekli jsme si, že tak za 3 roky bychom ještě jedno mimčo chtěli. Ono se na bolest a kmitání kolem miminka rychle zapomene a zase chci chovat moje malé miminko. Teď jsem ve fázi, kdy švagrová má 2měsíční dceru, stačí mi pochovat a vrátit 😀

Každý věkový rozdíl má něco do sebe. Pokud je malý, jsou to prostě sourozenci, vyhrajou si spolu, rozumí si. Pokud je velký (jako v mém případě - 10,5 roku), jsou to dva jedináčci, na druhou stranu starší už zvládne pomoci - ta moje zvládá i mléko připravit, malou nakrmit, plínky pověsit, nemusím se bát nechat ji venku vozit kočárek.

@zazana81
@elvira Jo, tady to "jedno dítě je pro strach" a "co když se děcku něco stane, tak nebudete mít nikoho" to jsou taky řeči, moje mamka je taky má. Chápu je, ale když se to opakuje, tak mě to vytáčí!

Naopak já mám manžela jedináčka a díky němu poznávám, že být jedináčkem má i svoje výhody:
1. máte svůj pokoj jenom pro sebe, nemusíte se s nikým dělit
2. nemusíte se s nikým dělit o rodičovskou lásku
3. zcela určitě máte možnost mít např. více hraček a vůbec lepší ekonomické zázemí, než když máte třeba 3 sourozence a veškereé oblečení dědíte jen po těch starších a nakonec
4. když jednou budete dědit (bude-li co), nebudete se muset o dědictví s nikým handrkovat 🙂
Bohužel jak na naší straně, tak především na straně u tchánů kdykoliv když došlo na dědictví, tak do té doby pohodové sourozenecké vztahy dostaly na frak, je hrozné, jak s lidskou povahu může zamávat vidina získat pro sebe byť kousek navíc ☹ U tchánů to teda vidím na obou stranách, tchán se doteďka nebaví se svou sestrou (na naší svatbě se jen pozdrvaili a on ji požádal, ať se postará o otce), protože ho křivě obvinila, že si nějakou část dědictví po babičce vzal pro sebe (což prý nebyla úplně pravda). Tchýně a celá její zbylá rodina se zase nestýká se svým jedním bratrem, taky kvůli dědictví, protože na ně udělal podraz skrz byt. Na svatbě pro jistotu vůbec nebyli, nikoho ani nenapadlo je zvát.

Přes to všechno bych moc ráda měla děti dvě a budu jen doufat, že budou mít dostatek rozumu, že až dojde na "lámání chleba", že se nepozabíjejí 🙂