Kamarádka mi nakazila dítě - jak se k ní chovat?
Mela jsem sraz s kamaradkou (podotykam ze bezdetnou, bez partnera, 40letou), ktera vi, ze mam 10tydenni dite (vymodlene, dlouho nam to neslo, je mi 38). Na sraz prisla hrozne nachcipana, pcikala a prskala jako dabel. No, a den pote to zacalo u mne, je mi dost blbe a dnes vecer to zacalo u ditete. Pcika, davi se s rymou, snazi se kaslat a place. Nastesti zatim horecku nema, obcas usne a pije relativne dobre. Je to jeho prvni nemoc, tak jsme z toho ve stresu, i proto, ze mne bylo a je fakt dost blbe a dite to muze potkat ted. Nechapu, proc mi -letita- kamaradka nebyla schopna zavolat, ze je nemocna a sraz dame jindy. Na sraz prisla z prace. Stal by vam takovy clovek za to se s nim dal stykat? Mam pocit, ze si s ni nemam co rict. Bylo mi divne, ze se na dite pri nasem setkani ptala, na fotkach komentovala, komu je podobne (teda tak, ze nenechala na diteti nit suchou😉) a prisla nachcipana jak prase. Mela bych to prejit? To se i nechce. Nebo ji rict, at priste oznami, jak na tom zdravotne je, ze mi nakazila dite? Nebo se na ni proste vykaslat? Neni to u ni poprve, kdy mne celkem jeji sebestrednost nastvala, hodne mluvi o sobe a praci, soukromy zivot vlastne nema, kdyz se mne zepta na dite, a ja vypravim, udela "hm hm" a zacne o necem jinem. Resily jste to nekdy a jak? Momentalne jsem, hlavne pri pohledu na dite, velmi vytocena. Zase si ale rikam - tolik kamaradu zase nemas - treba, jak sama deti nema, nenapadlo ji ti dat vedet, ze je nemocna. Treba je ji i neprijemne mluvit / premyslet o nasem diteti, ale proc se na nej teda pta?
@ariadna12 Mě to napadlo díky Koníkovi, všem dopředu říkat, že musí být stoprocentně zdraví, pokud nás chtějí vidět. Četla jsem tu právě takovéhle příběhy. Jinak pozor ještě na opary! Jsou virového původu, šíří se vzduchem a dítě do určitého věku můžou bohužel i zabít (myslím že do 3 měsíců věku, ale já to striktně dodržuji dodnes - návštěva musí být zdravá a nesmí mít opar!!!)
@ariadna12 No a k té kamarádce, bohužel počítej s tím, že o většinu svobodných bezdětných kamarádek časem přijdeš. Taky se mi syn narodil, když mi bylo 38, a v tomhle věku ty svobodné bezdětné (většinou) prostě nezkousnou, že ty jsi ten ujíždějící vlak ještě chytla, ale ony už jsou bez šance. Se mnou se kvůli tomu dokonce přestala úplně bavit moje dlouholetá kamarádka, co mi i šla za svědka...
@guinea diky za podporu. Vidim trochu rude. Schvalne se s ni o diteti bavim jen na jeji dotazy, abych ji tim netrapila, srazy davam s ni bez ditete, a ona se chova jako sobec (nebo ji to nedochazi, ale vyjde to nastejno). Pro jistotu jsme volali na pohotovost, domluvili jsme se, ze pockame a pokud by se to u ditete vic rozjelo, vyrazime. A vrchol je, ze se pozvala po novem roce na navstevu, ze chce nase dite videt in natura! Pripada mi to, ze ho bere jako opicky v zoo a fakt ji nechapu. Kdyz mi to vadi, tak se detem prece vyhnu, ne? Asi to dost razantne zamitnu. Jinak jeji temata hovoru se toci kolem chlapu, ktere potkava. Ja uz mam delsi dobu "uloveno", tak co ji mam rict na dotazy typu "co asi kolega myslel tim, ze mi popral v kantyne dobrou chut a usmal se", apod. A to ja zase odmitam rozebirat, protoze dobrou chut je proste dobrou chut🙂 no, zivot je o vyvoji a zmenach, asi budu muset prehodnotit, jestlo mi to neco dava nebo jen bere. Hlavne, aby bylo diteti lip, kouka se na mne fakt zalostne, ty jeho ocicka normalne mluvi.
@guinea a jeste na konec😉 jsem uplne pitoma, bylo mi blby nezustat, mely jsme dlouho planovany sraz, ja nezkusena matka, jeste jsem premyslela, aby se kamaradka neurazila. Mas pravdu, mela jsem se otocit na podpatku a zdrhnout. Treba bych to po chvilkovym setkani nechytla.
@ariadna12 a co takhle ji jednoduše poprosit aby se priste nemocná nesetkavala. Na to staci 2 minuty rozhovoru. Ale promin rušit kvuli tomu přátelství mi prijde fakt pres caru s Tve strany. Věř, ze i kdyz ma kamaradka mouchy tak i ty mas sve .. Jako vsichni ostatní. At se brzy uzdravíte.
Hm, je vidět, že je bezdětná, když jí nenapadne ani taková zásadní věc, jako že na sraz s takhle malým prckem, by neměla jít rozhodně nachcípaná 🙄 I když to bude možná i povahou. Já bych asi sraz ukončila co nejrychleji s tím, že vidím, že se necítí dobře a že by si měla jít radši lehnout a příště bych se jí při domlouvání schůzky napřímo zeptala, jestli je zdravá a vysvětlila jí to. Bohužel to už tak je, že s dítětem přijdeš o nějaké kamarádky. Ty dobré však zůstanou, i když jsou bezdětné a žijí trochu jinej život.,jde o to, se naladit na stejnou vlnu. S bezdětnými kamarádkami si povídám zkrátka jinak, než s těmi, co už děti mají. Také jsem ale o jednu přišla..sama je nešťastná (vztah naprd a její vysněná svatba a dítě v nedohlednu) a mám pocit, že se mi vyhýbá. Na malou se sotva zeptá a když se někde potkáme a já pospíchám za holčičkou, protože už musí třeba jíst, tak se mi vysmívá, že jsem úzkostlivá matka..takže má tohle cenu? Nemá 🙂
Kazdej i chlapy ví ze se k dítěti nechodí když je člověk nemocný a obvzlast takhle malému... neměla bychbuz co ji říct
@ariadna12 já tedy nevím, ano, kamarádka byla nemocná, což by samozřejmě k dítěti chodit neměla, třeba ji to nedošlo, zvlášť, když jste měli setkání venku, ona mohla být zdravá a člověk vedle u stolu nemocný a také by ti to asi nehlasil. Není nic jednoduššího než ji na to pro příště upozornit. Ale osobně si myslím, ze zodpovědnost za své dítě mas zejména ty a měla jsi ji říct, ze mas strach z nákazy a jít domu, ne? Jsi dospěla, jsi matka a na tom rozhodnutí dal se nevystavovat nákaze není nic špatného, takže jak sama píšeš, měla jsi se sebrat a sraz ukončit.
Jinak na ostatní věci z tvého popisu se radim zamyslet zejména sama nad sebou - od bezdětné kamarádky ocekavas něco, co sama nejsi ochotna nabídnout ty ji. Pro ni jsou zase její témata pro její svět důležitá. A ano, pokud jedna strana není ochotna naslouchat druhé a prožívat s ni její slasti a strasti, pak nemá přátelství cenu, ale platí to pro obě, pro tu s detmi i bez deti. Já o žádnou dobrou bezdětnou kamarádku narozením mých deti nepřišla, ale myslím ze zejména pro to, ze ony si vyslechnou mě a já s nimi probíram zase jejich důležitosti, i když pro mě třeba hůř pochopitelne, i kdyby to měl být kolega v jídelně s přáním dobre chuti.
my teď jeli na návštěvu, dopředu jsme se ptali, zda jsou zdraví, prý ano, pak tam s dítětem přijedeme a oni, že mají chřipku - vrchol nezodpovědnosti! S tou kámoškou, tak je to kámoška, nebo ne, když ti s ní není dobře? Příště bych se jí dopředu zeptala, jestli není nachcípaná a hlavně, jestli jí vůbec zajímáš 🙂 když mluví jen o sobě...Takovýhle "známý - kamarádky" jsem vyfiltrovala ze svýho života a je mi líp 🙂
Ahoj, chápu , že jsi naštvaná a to hodně, já to také nesnáším , takovéhle bezohledné lidi...pro příště bych jí upozornila, že v případě, že bude nemocná ať schůzku zruší..že máš malé miminko a nemůžeš si dovolit být nemocná natož pak aby to chytlo miminko.Na druhou stranu jste měly setkání venku, kde tě mohl nakazit kdokoliv jiný..věřím, že bezdětnou kamarádku to ani možná nenapadlo, kdo nemá děti asi takové věci úplně tak neřeší a nechápe.....
Já bych kamarádku tak razantně hned neodsuzovala ..je jasné že každá z vás teď bude mít jiné témata a radosti a starosti , ale přátelství je podle mě vzájemně si naslouchat a podporovat se i když každá máte jiné starosti.
Věřím , že naštvanost tě přejde a budeš na to koukat zase trochu jinak 😉 🙂 Jinak tobě i miminku přeji brzké uzdravení ❤
Jako kdyby přišla prskat k vám domů na dítě, asi bych chápala rozhořčení, ale takhle, když dítě s tebou ani nebylo... měla jsi to být ty, kdo měl říct jee ty jsi nemocná, promiň, mohl bych domu donést bacily, sejdeme se radši jindy... celkově je nezodpovědné, když nemocní lidé někde couraji a prskaji na ostatní, al ukoncovat kvůli tomu přátelství????? Asi nechápu.
Asi si to vubec neuvedomila a nepovazovala bych to za sobectvi, proste tak nepremysli. Jsi ted na jine vlne nez ona..ona dite nema,tak o cem jinem,nez o svem zivote,chlapech atd by ti mela vypravet ? Vzpomen treba na sebe, dokud jsi byla nezadana a bezdetna,o cem jste si povidaly ? Rusit pratelstvi,pokud by to byla kamaradka,by me nenapadlo..co treba zamyslet se nad sebou,jestli teda neni vlastne neco ted jinak u me a neberu to ja spatne ?
@malinkaelinka ono to neni jedine, vis, zname se od skoly, sedely spolu v lavici, spoustu toho prozily, mam ji rada, ale nejak se zaciname mijet, cim dal vic. Je to skoda a mrzi mne to. Kdyz jedna strana mluvi jen o sobe, druhou nenecha mluvit, resi jen to svoje, a to je to dulezite tema hovoru, obcas te v reci (asi nechte) shodi nebo bagatelizuje tvoje starosti, casem se to zacne zajidat a vysava ti to energii. Trva to delsi dobu, driv to tak nebylo. Ona to ma tezke, je sama, ma jen praci. Po hovoru s ni se ale skoro vzdy citim uplne vystavena, vede dlouhe monology o sobe. A ano, mela jsem ji rict ahoj, je ty jsi nemocna, procs mi to nezavolala, vis co, jdu domu a nekdy priste. Kdyz vidim, jak dite zapoli s rymou a kaslem, nafackovala bych si. Nejsem asi moc asertivni, ale musim se naucit branit dite a jeho zajmy a premyslet dopredu. V noci jsem byla z toho velmi vystresla a nastvana. Ted to vidim trochu klidneji, ale moc sanci kamaradstvi nedavam, asi nam to nejak vysumi. Diteti odsavame dost uspesne rymu, tak snad se to zlomi a bude se lepsit. Diky za nazor.
@ariadna12 Jestli jsem dobře pochopila sešly jste se bez dítěte? Takže bych to zas tak nedramatizovla,mohla jsi schůzku hned ukončit,když jsi viděla,že je nemocná. Naštvaná můžeš být hlavně na sebe,kamarádce jako bezdětné,to třeba nedošlo. Nemocným lidem se stejně úplně nevyhneš,nakazit se mužeš kdekoli,v obchodě,v čekárně u doktora...Moje děti dokud byly kojené se nikdy ničím nenakazily a to jsem je mimo lidi nedržela.
Tak se jí příště dopředu zeptej jesti je zdravá, když to sama neví že k malým dětem se nechodí nemocná i když teda dítě s tebou nebylo...., taky mě štve, když se bezdětné kamarádky baví jen o práci a o chlapech, ale když si vzpomenu na sebe tak jsem byla asi stejná..to mi zas vadilo, že se kamarádka neumi bavit o ničem jiném než o dítěti a že si pomalu nic neřeknem, protože nám do každé věty skočí dítě, že něco chce a kamarádka mu samozřejmě odpovídá a mně přišlo, že mě ani nevnímá. tak si zkus vzpomenout jestli si nebyla taky taková a až ted te vlastní díte změnilo... no ale pokud ti nevyhovuje jako člověk ta kámoška tak se s ní nestýkej, ale kvůli jedné její "nezodpovědnosti" bych přátelství neukončovala...ještě pak na mateřské budeš ráda, že máš s kým někam zajít a kdo tě navštíví a vytrhne ze stereotypu
@ariadna12 Neber si to nějak zle, ale podle mého můžeš být naštvaná tak akorát na sebe. Ať už je kamarádka bezohledná nebo ji to jen nenapadlo, ty jsi měla hned na začátku říct něco ve smyslu, že je ti to líto, ale máš malé miminko, které by nemělo onemocnět, takže nechceš riskovat nákazu, kamarádku poslat domů s tím, že i pro ni bude lepší se vyležet, a pak se domluvit na jindy. Příště až se budete domlouvat bych ji na to upozornila. Přestat se ale stýkat s člověkem jen proto, že mi neoznámil nachcípání, je podle mě nesmysl. Jiná věc je, pokud si přestáváte rozumět, což z toho příspěvku vyplývá. Dala bych tomu čas a obě uvidíte.
@ariadna12 Tak teď čtu další příspěvky a vidím to spíš tak, že vám to přátelství už neklape, delší dobu tě to štve a teď to vygradovalo onemocněním dítěte, kdy jsi na kamarádku naštvaná vlastně nejen za to, ale za všechno, co je mezi vámi najednou špatně. Já myslím, že by to chtělo podívat se na to trošku s odstupem. Podle mého je chyba na obou stranách - každá jste momentálně v jiné fázi života, máte tudíž rozdílná témata, a ani jedna se nedokážete přizpůsobit té druhé. Jestli vám to přátelství vydrží nebo ne, těžko říct, ale dala bych tomu šanci, trochu se vžila do situace kamarádky a snažila se přizpůsobit. Třeba si všimne a udělá totéž... A nebo ne a nejspíš se časem přestanete stýkat. Taky si o tom můžete otevřeně promluvit a zkusit s tím něco dělat.
Z vlastni zkusenosti vim, ze je lepsi si vse na rovinu vyrikat. Nez to nechat byt, nebavit se a vyhnit to tak, ze se budete obe "nesnaset" to nikam nevede. A ver ze jsou i horsi veci, co muzou rozkolizit pratelstvi. Takze komunikovat, rict ze je potreba aby priste rekla, ze je nachcipana a domulvit se na jindy.
@hanih možná jsi to tady vystihla nejlíp mi prijde 🙂
Taky jsem se na zacatku porad vsech dokola ptala, jestli jsou zdravi, to doporucuji i tobe. Neni na tom nic, proste se nekdo chce pozvat- a jste zdravi, ze jo? Kazdy normalni to pochopi.
Co se tyka kamaradky, mam kamaradky, ktere jsou opravdu dobre kamaradky a ty me vzdy dobiji, a to tak, ze si i zpivam cestou domu a mam najednou tolik energie 😀
A kamaradky, ktere me vystavuji pomalu vytesnuji. Jako proc se s upiry (energeticti upiri) stykat- neni duvod.
Samozrejme se to netyka nestastnych udalosti nebo vaznych problemu.
A dostalo me, ze 40ti leta zena resi, ze ji nekdo popral dobrou chut a co tim
jako myslel 😀jak pubertacka😃
Tohle jsem cekala od 20ti lete zaby a ne od cca 40 lete😃Tak ty tam s ni sedis jak pecka a nechas na sebe prskat bacily a pak jsi nastvana😅 Myslim si,ze jste s kamaradkou na tom rozumove stejne,asi bych si ji nechala.
Ono to těm lidem ale vážně nedochází.. nejen bezdětnejm, ale i chlapům, co děti doma mají. Od začátku se všech ptám, jesti jsou zdravý, když se někdo chce stavit a všichni že jooo, pak přijedou a chrchlaj, tak se ptám, jestli si dělaj srandu, že tu nemocný návštěvy prostě nechci a oni že ale za malým ani nepůjdou (když je večer a on už spí). Mají pocit, že pokud to neprsknou přímo na dítě, není problém přece.
Já bych jen doplnila, že je úplně jedno zda člověk děti má nebo ne. Když byla moje ségra čerstvé miminko, max 2 měsíce ji byly, přijela teta s bratrankem. Mamka na něj asi za dvě hodný kouká, že má na ruce nějaké ranky zabilene. Teta povídá, no on má neštovice, ale už určitě infekční není. Samozřejmě, že je ségra dostala. Mámu vztek přecházel hodně dlouho. Naopak našim kamarádům se narodil mrnousek a my jsme se doma před návštěvou myli s manželem antibakteriální mýdlem, oba jsme pracovali s mnoha, často nemocnými lidmi, tak jsme nechtěli novorozenecka něčím nakazit, a ne, děti nemáme 🙂
@ariadna12 Já bych se neovládla a seřvala jí tak, že by na to nezapoměla. Buď by se dostatečně kála, a pak bych se s ní vídala dál, nebo by se urazila, no a pak by bylo vyřešeno. Když byl synek malý, vždy jsem se každé návštěvy dopředu důrazně ptala, jestli jsou zdraví, a taky jsem se ujistila že chápou, že pokud dorazí nemocní, pošlu je zas od dveří domů. Proběhly jedovaté řeči o paranoie, adresované na mě, ale to mi bylo vážně jedno.
Mimochodem na tvém místě bych se okamžitě sebrala a šla domů, kdybych viděla, že kamarádka dorazila nemocná. V tomhle ohledu jsem byla nekompromisní a vyplatilo se.