Ahoj maminky,
stalo se vám, že si vaše dítě "nepadlo do oka" s dítětem vaší dobré kamarádky? Mně se to stalo a je mi to líto - ráda bych s tím něco udělala, ale co? Vyrostou z toho? Bude to lepší?
Známe se s kamarádkou už dlouho, ještě z doby, kdy jsme byly obě bezdětné. Na našem přátelství mi záleží, naše setkání jsou vždy fajn. Teď jsme obě na mateřské, takže když se vidíme, většinou je to i s našimi dětmi. Bohužel to vypadá, že ačkoliv jsme se už od jejich narození snažily ty dva skamarádit, nějak se moc v lásce nemají. Když to porovnám s jinými dětmi v našem okolí, tak moje dcera je z kamarádky syna opravdu hodně nenadšená. Ostatní děti přitom miluje! Teď naposled se na něj celou dobu mračila, pokňourávala a když jí nosil hračky, nechtěla si je vzít. Nevím proč, ale tenhle chlapeček se jí prostě vůbec nelíbí, a je to znát už od začátku.
Je mi to tak líto! Změní se to časem?
Díky za všechny zkušenosti a komentáře.
@zelenaesmolda No, to je trošku něco jiného, nemyslíte? 😉
Podle popisu mi přijde, že jsou ty děti ještě opravdu malé, takže bych tomu moc nepřikládala váhu. Momentálně dceři může vadit něco vizuálního na něm, nějaký zvuk, pohyb. Nic charakterového. Vyčkala bych a nehrotila, nechala je a hlavně k sobě necpala stylem "Hélé Tomášek je tadý, Tomášek, hurá, nechceš mu ukázat hračky, dej mu pusinku, udělej pápá..." Prostě bych je nechala koexistovat přirozeně a uvidíte 😉
@isabelafuentes deti si prostě s nekterymi sednou a s jinymi ne. Ja tedy nemám 1nej kamaradku se kterou jsem často, ale mame s muzem mnoho kamarádů s dětma (třeba 10 rodin s jedním až třemi dětmi ) se kterými se vídáme různě, asi tak 1 až 6 víkendů v roce. Syn se z tohoto výběru více kamarádí se dvěma klukama, dcera mezi našimi kamarády vyloženě svou kamaradku nemá. Tak to prostě je.
@isabelafuentes nemyslim.princip je uplne stejny.vy dve jste kamaradky ale proc by nutne musely byt kamaradi i vase deti?jenom protoze si vas manzel rozumi s Pepou od sousedu tak to prece neznamena,ze vy ho musite mit rada ne?
@zelenaesmolda tak treba proto ze kdyz pujde manzel za Pepou od sousedu tak muze jit bez manzelky...jenze kdyz pujde maminka za kamaradkou tak dite tezko privaze ke stromu....
Myslím že se s tím nic neudělá. Některé děti si prostě nesednou a nevyrostou z toho.
@caverina vsak at ho klidne vezme s sebou ale nevidim duvod proc ty deti nutit se spolu kamaradit...
Moje máma měla jednu opravdu dobrou kamarádku a její dcera je o měsíc mladší než já. Jako úplná mrňata jsme se kamarádili (třeba do 3 let), pak mi začala pěkně lézt na nervy, byl to rozmazlený ukňouraný spratek :D Jako hráli jsme si spolu, zažili jsme asi 2 společné dovolené, ale tu holku jsem nikdy neměla ráda. Tu mamky kámošku vidím ráda dodnes, je to super ženská, ale ta její dcera mi k srdci nikdy nepřirostla. Takže tak... stejně tak mě nebavila jedna sestřenice, prostě to byla podle mě pipina a nechtěla jsem si s ní hrát. Druhou sestřenku a bratránka jsem měla moc ráda, hodně jsme se kamarádili. To že si mámy rozumí, neznamená, že i děti...
Mám rovnakú skúsenosť z detstva. Moja mamka mala dobrú kamarátku s podobne starou dcerou ako som ja, ale nikdy sme si nesadli. Vraj sme sa bili už ako miminka ked nás vedla seba položili. CHodili sme aj na spoločné dovolenky, nejako sme sa "prežili" ale náš vzťah nebol nikdy moc kamarátsky. Proste nedá sa zobrať dve deti a spraviť z nich kamarátov len kvoli tomu, že aj ich mamy sú kamarátky.
Resily jsme to same s moji nejlepsi kamaradkou, mame temer stejne stare deti, ona divokou akcni holcicku a ja citliveho introvertniho chlapecka. Jednu dobu spolu proste naprosto nefungovali, Honzik rval pokazde, kdyz se ho Madlenka dotkla, ona nechapala, co blbne (a my vlastne taky ne), proste to nebylo uplne dobre. My jsme to s kamoskou nejak neresily, vidaly jsme se spis venku, kde byla mensi sance trecich ploch, tak si proste hrali kazdy sam. A byly takove vlny, obcas spolu koexistovali hezky, obcas nic moc. A postupne to slo nahoru, cim jsou starsi a rozumnejsi (ted maji pet let), tim lepsi to je. Nemyslim si, ze z nich budou nekdy nejlepsi kamosi, na to jsou moc jini, ale treba ted o vikendu jsme byli na vylete a celou dobu bezvadne fungovali, zkoumali ruzne veci, Honzik uz ji ted ma vylozene rad, rika, ze je to jeho kamoska.
Nevycetla jsem, jak stare vase deti jsou, ale fakt bych se netrapila. Netlacte na pilu, proste normalne funguje a ony se ty deti casem nauci spolu nejak fungovat 🙂 Ale jak tu holky pisou, kamaradstvi nevynutis.
@isabelafuentes A jak jsou stary? Deti do dvou let jsou na nejake pevnejsi vztahy jeste nezraly. Od tech dvou jak ktere dite. Tak az nejak ve trech letech. A dcera taky mohla byt zarazena z neceho jineho. Nezname prostredi ciziho bytu? To, ze maminka sveholi s nekym jinym nez s ni. Tezko rict. Vidate se casto? Prijde mi, ze nektere maminky si do deti projektujou svoje vlastni pocity, jakoby se baly to vyjadrit sami, nerikam, ze to je tvuj pripad. Jinak mate nejake jine stabilni kamarady? Ono neco uplne jineho jsou nahodne vztahy na hristi a neco jineho je jit domu k nekomu, vidat se pravidelne. Tam ty vztahy pak maji pestrejsi rozmer. Na kamose si dovoli uz i nemit naladu, byt nastvana ( pritom muze ho muze mit rada) Na cizi dite na hristi spis nezajem ci zajem a radost. Ale jestli tam opravdu nevidis nic jineho, co by dceri naladu, nez opravdu tento konkretni chlapecek, tak se tim ale stejne netrap. Jak pisou ostatni, nektere deti si vic sednou, nektere mene. A jak tu uz nekdo psal, mas ty rada vsechny lidi, ktere potkas prez nekoho? Nekdy nam deti nastavujou zrcadlo.) Kazdopadne chapu, ze je to nemile. Jinak moje dcera ma taky nektere deti na prvni pohled radsi a nektere mene. Jednoznacne vyhledava takovy ty akcni rostaky, ktery si dokazou nejak napadite/kreativne hrat nehlede na vek, uroven vyvoje, klidne i kojence ci desetilete.-) Kazdopadne bude leto, tak bych doporucovala schazet se na nejakem ffrekventovanejsim hristi, kde si prtata budou moct najit kazdej sveho kamose a vy si pokecate.-)
Hodně záleží na tom, v jakém jste byly prostředí. Pokud u vás doma, holčička se mohla (celkem oprávněně) cítit naštvaná, když jí chlapeček podával její vlastní hračky a její maminka se v tu chvíli navíc věnovala někomu jinému než jí. Pokud u kamarádky doma, mohlo holčičce zase cizí prostředí něčím vadit, třeba v tu chvíli chtěla mít mámu jen pro sebe a být s ní někde úplně jinde. Nemusí to být tak, že si děti už nikdy nebudou rozumět. Ale samozřejmě to tak být může. Třeba můj pětiletý syn se opravdu nemá rád se sedmiletým nevlastním synem mé kamarádky. Když se ho zeptám proč, tak je prý "blbej". Naopak si vybral za kamaráda jednoho zlobivého kluka ze školky, jehož maminku skoro neznám. A já ti povím, že jsem docela ráda, že má svoji hlavu, že je to osobnost. Na jeho oslavu narozenin jsem pozvala, koho chtěl on, žádné svoje kamarádky s jejich dětmi.
@isabelafuentes Třeba dcerka cítí, že o to moc stojíte a bojkotuje to... Nechala bych tomu volný proběh.
Treba na nej z nejakeho duvodu jednoduse zarli... aspon nas starsi syn byl protivny strasne, a postupne bylo jasne, ze to je z zarlivosti na mladsiho..
@isabelafuentes proc by se mely deti kamaradit jenom protoze se kamaradite vy?vam taky manzel nuti sveho nej kamarada? :D