Jsem zbytečně skeptická?
Ahoj ženy, neočekávám že mi řeknete jak to dopadne. To nikdo neví. Jen mě zajímá názor jiných.
Nevlastní dcera 18 let si našla přítele. Nejsou spolu ani rok a už čekají miminko. Ona stále studuje, letos bude maturovat. Trpí psychickými problémy. Bere antidepresiva. On 21 let, momentálně na pracáku. Měl by nastoupit do armády, ale zatím ještě neprošel základním výcvikem. Jak tohle může dopadnout? Samozřejmě bych jim strašně přála aby to bylo na vždycky, ale ... Myslíte, že tohle může dopadnout dobře? Já sama jsem celkem skeptická.
Definuj, co je dobře dopadnout? Jsou mladí, projdou ještě vývojem, oba se můžou dost posunout utvořit stabilní, šťastný pár, anebo zjistí, že jim to neklape a najdou si časem jiného partnera, s kterým budou šťastní. Rozvod, rozchod není prohra. Prohra je zůstat ve vztahu, kde hniješ za živa. Jo, je v tom dítě, takže se budou muset domluvit na péči a financích, tedy je to složitější.
Zkuste jim věřit a podporovat je ve snaze žít svůj život. Především to je role rodiče.
Jako úplně sluncem zalité to není ... 18 letá studentka a nezaměnstnaný chlapec. Předpokládám že oba žijí u rodičů. Prostě situace úplně na 💩. Nicméně teď už se nedá moc dělat než je podpořit a doufat že situci zvládnou .
@szuzia Někdo najde životního partnera v 18, v 25 někdo třeba ve 30. Nelze to takto brát. Nejde ani tak o věk, ale jestli budou umět fungovat jako rodina, jako partneři a rodiče. Budou se učit za pochodu a je jen na nich, jak to zvládnou. Ano, může se stát, že spolu nezůstanou, protože třeba až za 5-10let zjistí, že mají jiný pohled na jejich vztah.
Moji rodice byli v uplnem srabu kdyz otehotneli s prvnim potomkem. Mamka 23, nedodelana vs, tata 24 cerstvy absolvent s holou dupou. Odjel za praci na opacny konec CR. kde shanel ubytovani atp...Mama mezitim bydlela u rodicu a dodelavala VS. Takto oddelene zili vic nez dva roky nez se sestehovali!
Jejich rodice je nepodporovali, z jejich strany vecna kritika, nikdo je nepodrzel, jen jim mluvili do zivota...takze z toho pak byly akorat celozivotni krivdy a narusene rodinne vztahy. Nakonec byli radi ze jsou 500km daleko a maji klid - sice nebyli v zacatich financne uplne zajisteni, ale mohli zit po svem, meli se radi a nikdo jim nepripominal co vse nezvladli a co vse se jim nedari 🙂)).
Bohuzel na navstevy jejich rodicu se opravdu netesili, bylo dusno a byli radi kdyz jim rodice zase odjeli...Za me jasne pochybeni jejich rodicu, selhani v roli rodice. Od uriteho veku proste rodic nema pravo vecne poskytovat nevyzadane rady a kritizovat. Jeho dite je mu jako dospely jedinec roven.
Tim nerikam, ze se tak chovas. A i chapu ze se obavas o jejich blaho. Zkus ty obavy v sobe udusit a naopak je motivovat, pripominat jim jejich schopnosti i ze se da vse zvladnout a ze to zvladnou. Ze jim veris a ze je respektujes.
No kazdopadne mi rodice jsou spolu 35 let,oba se vypracovali, financne ustalili, vychovali 3 deti. Rekla bych ze dobry vykon na to jaci to byli v ocich rodicu neschopni nuzaci!!
🙂
Prečo sa o to vôbec staráš? Nejedná sa o tvoje deti. Každopádne samozrejme z popisu je jasne, že kým mladého nezoberú do tej armády alebo inej práce a dievča nezmaruruje budú potrebovať pomoc od rodičov - od biologických rodičov. Poznám mamičku, ktora v 16 otehotnela a ukážkovo sa sprava o dieta (je samozivitelka) , ďalšia v 17 už má deti dospelé väčšinu ich výchovy bola ako sa oživiť elka a zvládla to. Dalsia otehotnela v 1rocniku na VŠ bola samozivitelka teraz ma už s novým manželom ďalšie dieťa a tiež sa vedela postarať. Samozrejme všetky potrebovali najmä v začiatkoch viac či menej pomoc od rodiny ale teraz všetky majú prácu a zvládajú výchovu. Co sa tyka vysokej školy má ju len ta co otehotnela takže aj keď dievča nepôjde na VŠ tak aj s dieťaťom sa bude vedieť zamestnať. Najmä ak si mladý nájde skôr prácu tak mozno sa aj skôr osamostatnia od rodičov.
@gdpr Proč se starám? To že to není krev mojí krve, neznamená že jsem jí nevychovala! Že není moje. Víš kolik dětí nemá, nezná nebo se třeba jen nestýká se svými biologickými rodiči? Takže budu dělat, že to co jsi napsala jakoby nebylo. Samozřejmě počítáme, že se vším pomůžeme a budeme tu pro ně. Jen mě zajímal názor ostatních. Zda třeba někdo nezná podobné případy atd.
@levandule_k Máš pravdu. Definice dobře dopadnout je celkem nešťastná 😂 Přála bych jim věčnou lásku až za hrob a šťastnou rodinu. Jen si myslím, že jejich rozhodnutí byla v tomto okamžiku mladická nerozvážnost.
@szuzia Jaké rozhodnutí bylo mladická nerozvážnost? Nechat si dítě? Ano, není to v tomto věku optimální, protože ani nemá dokončenou střední školu. Má psychické problémy. Nikdy nevíš, jestli by ji potrat nesejmul ještě víc a pokud o něm někdo není přesvědčen, tak pak se to s ním většinou táhne zbytek života. Může nastat x scénářů, můžou se jí po porodu rozjet poporodní blues a nebude jako matka moct fungovat a asi bys pak musela převzít víc péče ty. Mladýmu nemusí vyjít armáda, může se z něj stát flákač a když z něj vyrazí něco na alimentech bude to zázrak. Také mu ta armáda vyjít může, ale nemusí jim prospívat odloučení od sebe.
Také dítě může být pro dceru motivace začít zkoumat svoji duši s pomocí terapeuta a dostat se z těch problémů, co má.
Také mohla jít na potrat, dodělat školu, vydělat nějaké peníze, cestovat, ale pak mohla v 35 zjistit, že nemůže otěhotnět a to by taky nebylo dobře, protože by si vyčítala, že tenkrát na ten potrat šla. Prostě občas není řešení ideální a člověk hraje s kartami, co má.
Dneska má hodně lidí různé psychické potíže, ve středověku byl mor a jiné lahůdky, dneska máme tohle. Já říkám, že se za různé generace nasbírala i rodová zátěž, kdy se předávají toxické vzorce, tak holt musí přijít někdo, kdo to vyčistí.
Moje mamka je odborník na katastrofické scénáře, takže i když je to těžké, zkus si negativitu nepřipouštět. Mladí se k tomu budou muset postavit čelem a porvat se s tím, asi to nepůjde všechno hned a hladce. Najít rovnováhu, kdy ji podpoříš, ale zároveň nebudeš přejímat zodpovědnost za jejich rozhodnutí a oni zůstanou dětmi, protože rodiče to za ně vyřeší. Myslím, že najít v tom rovnováhu, kdy je podporuješ, ale zároveň ne tolik, aby je to motivovalo na sobě pracovat, je těžké.
Může to dopadnout dobře, ale hodně bude zálež na tom, co je to "dobře" a na časovém horizont. Co se teď jeví jako ne moc dobře, se může ukázat za delší časový horizont, že to bylo dobře. Třeba se jí narodí dcera a můžete jet všechny tři za 15 let na super dámskou jízdu někam na wellness a to by nemohlo nastat, kdyby si to dítě nenechala.
@szuzia napríklad viem koľko detí nemá biologických rodičov nakoľko aj ja som jedno z nich a veľa ďalších poznám 🤣 tak ked si taka dobra tak prečo ju nechceš v tom podporiť alebo nájsť riešenie ako to spolu zvládnu? Ale miesto toho potrebuješ sa tu posťažovať ako nevidíš v tom žiadnu šancu.
@szuzia To může dopadnout jakkoliv a nikdo to přece nemůže posoudit.Třeba jim to vydrží a třeba ne. To záleží asi i na tom jestli fungují rodiče a ve společném životě je podpoří.