Jsem divná. Co s tím?

Musíš si najít nějaké hobby co tě bude bavit, najdeš tam i lidi se stejnými zájmy a bude větší šance, že si s nimi porozumíš.

Taky jsem si nerozuměla s vrstevníky.. Vubec, to byly výjimky, se kterými jsem se dokázala bavit. V 17ti jsem zacala chodit na brigády, tam jsem si nasla starší kamarády, dvacátníky, i třicátníky a bavila se s nimi.

@lv chodila jsem k psychologické a vůbec mi to nepomohlo

@uzivatelkapetra miluji hudbu, věnuji se klavíru a houslím, ale to mám individuální hodiny, takže tam hodně lidí nepoznám

Úplně miluju rady psycholog 🙄 jsou to jasné rýsi introverta ..... Což není nic divného a ani nutného chodit k psychiatrovi .
Jasně že extrovertovi to přijde divné a nenormální .... Já jako introvert nechápu extroverty a taky je neposílám se léčit 👌

@agneska7 jsem extrovert, ale mě vrstevníci připadali dětinští, nebavilo me o cem se bavili, ke zase nebavilo o cem jsem se chtela bavit já... Naopak introvertovi ti nevadi, ten si zaleze do sveho sveta a okoli ho nezajima, introvert se nechce chodit bavit mezi lidi, radsi jde do prirody. Nebo to vidim moc cernobile?

A je ti bez těch lidí dobře? Já jsem hrozný introvert celý život. V tvém věku jsem byla nejšťastnější zalezlá doma s knížkou. Takže jestli ti je takhle dobře, tak jsi naprosto v pořádku jen introvert. 🙂

Koukni na knížku Cíťa, možná se v ní úplně najdeš a zjistíš, že tak jak jsi, je to v naprostém pořádku.

@martinka_33 je to tak..... Zakladatelka diskuze je ještě mladá a přijde jí to divné protože ostatní to mají opačně ..... Časem pozná Samu sebe a srovná si to ..... Ale samozřejmě se můžu plést a může jít o nějakou ,, sociální fobií,,

To není jen v introvertní povaze, já se vysloveně cítím špatně s lidmi, hlavně s vrstevníky, když jsem byla menší, měla jsem problém i pozdravit sousedy a byla jsem strašně navázána na rodiče, teď se to trochu zlepšilo, ale už neumím být sama sebou ani u spolužáků, které znám už léta. Nevim opisat ty pocity, ale u vrstevníků mi vysloveně vadí něco au ostatních se ani necítím až tak špatně, ale mám stres z toho, co si o mně budou myslet… samé je mi lepší ale chybí mi blízký člověk, i když mám něco dělat ve skupinách, vždycky dělám sama, když někam jdeme, vždycky jsem sama, tak to mi vadí, ale zase, když máme nějaký projekt jsem i ráda, že ho dělám sama, protože to můžu udělat podle sebe,

@agneska7 mě zmátlo, ze by chtela jít pařit, mít kamarády a zážitky. Introverti, které znám chteji jit do přírody a nejlepe sami, maximálne s jedním kamarádem, kamarádkou, pritelkyni. Jako muj muz, ten chce být nejlepe vsude jen se mnou, klidne by se odstehoval na pustý ostrov a nechape, ze já se chci vídat i s jinými lidmi 😃

@martinka_33 mně by úplně stačil jeden člověk, nemám ráda velké partie, ale já nemám ani toho jednoho, to mi chyba

Tak to jsi spis jako muj muz, ten taky nechce být uplne sám, ale vetsi skupina lidí mu vadí, nejvic mu vadí mluvit s cizími lidi, on se treba nikdy nechce zeptat v obchode, kde mají jaké zboží, to bude radeji hodinu hledat.
Myslim, ze jsi v pořádku, jen potrebujes najit tu správmou spříznenou duši se stejnými zájmy.

@agneska7 fakt? Mně psycholog přijde jako krok s sebepoznání, naučení se, jak zvládat ne úplně komfortní stavy.. Samozřejmě ne každý sedne, taky ne každému pomůže , terapie je proces, je dlouhá, ale přínosná. Tady konkrétně introvert, co ho interakce s okolím nutí k pláči a samostatně úplně fungovat v životě nejde, a proč si to neulehčit? Taky jsem spíš introvert, ne extrovert co posílá se "někoho léčit".

To co popisuješ je prostě introvert jako vyšitý....možná i trochu sociální fobie . Teď ti to možná vadí a říkáš si že jsi divná,ale nejsi ! Sociální fobie by se asi měla řešit s psychologem . Ale pokud je to pouze o tvé povaze tak tě nepřesvědčí ani ďábel aby ses zapojovala do kolektivu protože jsi prostě taková a není to nic divného ( PS ano pro extrovertq je to divné) což je většina mého okolí takže jsem si taky vždy říkala že jsem divná no až teď v 28 letech jsem to pochopila

Ono to chce čas, taky jsem nebyla nadšená z vrstevníků ve Tvém věku. Pak jsem šla na výšku, brigády a objevila jsem jiné osoby. Najednou se vše otočilo a našla jsem si okruh lidí se kterými jsme dělali různé věci. Takže za mě nejsi divná ;)
Objevuj co by Tě ještě bavilo a hlavně dej tomu čas.

@lv ale kazdy do faze psycholog dojde jindy. Ja v puberte (uz nevim kolik mi bylo asi 14?) vsechny uspesne ignorovala a veskerou spolupraci sabotovala, protoze byly vsichni uplne blbi, ze. A ja byla prece uplne v pohode. No nebyla. Ale doslo mi to az kolem 40😅 a az tehdy jsem si v sobe zpracovala i plno veci z ty puberty a detstvi. A taky jsem musela vyzkouset tech psycholozek nekolik nez nejaka sedla. A rozhodne to nebyla otazka mesicu, ale spis let.

@lv no prostě ta psychologicka u které jsem byla, byla jsem menší, odmítla jsem s ní komunikovat, tak jsem tam seděla parkrat,ona pak řekla mámě že jsem emočně a sociální nevyspěla a tam to skončilo. četla mi tam nějaké příběhy, které mě strašně nudily, ale neřekla jsem jí to, prostě mi to nic nedalo a po této zkušenosti se ani rodičům nechce moc platit psychologa. prosím nedoporučujte mi školní psychologickou, ta je fakt úplně mimo.

@agneska7 Ale tady se holčina cítí dost osaměle a neví, co se sebou, necítí se dobře s lidmi a přitom by chtěla. To je za mě ideální řešit s psychologem, protože bych mohla radou udělat víc škod než užitku.

autorko: Dospívání je někdy těžký, hormony, emoce, to umí s člověkem zamávat. Někdy je potřeba zkusit jiného psychologa, ne každý každému sedne. Zároveň je dobré pracovat sama na sobě. Když zajdeš do knihkupectví je tam řada knížek z oblasti osobního rozvoje, populární psychologie. Nevím, co tě tíží, ale intuitivně mimo dalších věcí, podle mě potřebuješ trochu zvednout sebevědomí. Kdysi jsem četla knížku Hodné holky se dostanou do nebe, zlobivé kam chtějí.

@konidana ale ne, já si vůbec nemyslím, že všichni jsou blbí, ne každý teenager je stejný a já nejsem takový rebel

@levandule_k já jsem i četla všelijaké motivační knihy, i se snažím na sobě pracovat, ale více rozmyslím, než dělám, mám v hlavě spoustu plánů a nápadů, ale neumím nic uskutečnit

To nemusí být nutně o tom, že si myslíš, že ostatní jsou blbí, ale někdy vidíš, že má daný člověk v nějaké věci problém. Ty ho s tím konfrontuješ a on to popírá, že to tak není. Prostě není schopen vidět určité věci, popírá realitu, aby jí nemusel čelit. Děje se to i dospělým.

Já jsem měla jako teenager ve spoustě věcí jasno, ale čím jsem starší, tím víc vnímám, že problém může být složitější.

Tak to je super, že na sobě pracuješ. Čti dál, dál na sobě pracuj. Někdy potřebujeme k některým věcem dozrát. Ono si to časem sedne. Ani Řím nebyl postaven za den.

Co bys chtěla uskutečnit a nejde ti to?

@levandule_k všechno, pracovat na sobě víc, věnovat se věcem, kterým chci, často celé dny jen sedím a rozmyslím, nejsem schopna nic dělat, strašně zabiju čas, i teď bych se měla učit na zítřejší pisomku, prostě donutit se konečně něco dělat

Chybí ti motivace, vnitřní pohnutka, nedostatek energie. Přijde mi, že jsi ze všeho otrávená.

Jak konkrétně chceš na sobě pracovat? Kterým věcem se chceš věnovat?

Co si třeba zkusit udělat plán. Realistický plán, např. přečtu 5 stránek z knížky. Když se nemůžeš dokopat číst danou knížku, třeba tě nezajímá, ale potřebuješ si číst jinou knížku, která tě zaujme víc. Poslechnu si přednášku na youtube. Mně třeba učení večer moc nešlo, spíš jsem se učila ráno nebo přes den. Poznej svůj biorytmus.

ty první 2 věty mě momentálně úplně vystihují, jen nevím co s tím, chci se věnovat hodně věcem, jazykům, hudbě, knihám, psaní, chtěla bych zkusit doučovat, potřebuji sportovat, mnohokrát jsem si dělala přesné plány, i mám hodně nápadů, jak dělat věci efektivněji ale chybí mi motivace. K mému biorytmu, je asi takový, že jsem unavená ráno i večer, ale raději se učím večer, protože ráno vstát dřív, to nehrozí a ještě další 3 hodiny od probuzení jsem rozespala

V 16? Najdi si kluka/holku/poníka...prostě soulmate 🙂 ale na to je potřeba vystrčit nos z ulity holt. 🙂

Chápu. Taky mi nesedl kdysi, nebylo to ono. Další by však mohl, za zkoušku to stojí.

A co si najít podobně naladěnou duši třeba přes internet, seznamku - podobné koníčky a tak?