Jméno pro dítě, podle čeho ho vybíráte?
Ahoj, chtěla bych se zeptat, podle čeho vybíráte nebo jste vybraly jména pro své děti. Dřív jsem měla pár tipů, ale přiznám se, že s klučičími jmény to mám dost těžké, protože k přítelovu příjmení se jich moc nehodí... Holčičky jsou pro mě snazší... Ráda bych měla připravená tak 2 holčičí a 2 klučičí jména, která nejsou úplně obvyklá, nepatří do první desítky nejdávanějších jmen, ale jsou hezká. I když se mi líbí Adélka, Kristýnka nebo Adam, tak nevidím důvod, proč by moje děti měly mít ve třídě 5 spolužáků se stejným jménem. Mám taky profesní deformaci, protože jsem učitelka a spoustu jmen tak rovnou vyřadím, protože mi připomenou konkrétní žáky😉 Podle čeho jste se při výběru jmen rozhodovali vy? Věděli jste třeba jméno odjakživa? (Když to bude kluk, tak Honzík apod.) Nebo vás trklo, až jste svého drobečka poprvé uviděli?
Vzali jsem knížku od M.Knappkové a projeli jí a pak si řekli vzájemně svůj typ-a protože jsme měli shodu ve dvou klučičích a dvou holčičích (a nevěděli jsme, co budeme mít) a nemohli se rozhodbotu pro favorita, tak jsem to zkonzultovala ještě v mamkou, která to viděla zase jinýma očima, takže poslední měsíc a půl už bylo vybráno. Co mě ale pobavilo nedávno - sbírám posledních 21 let své roční diáře a vždy jsem tam na střední měla (nom nejen já) napsaná jména, která by se mi líbila jednou na mimčo a našla jsem, že jsem tam roky měla i jméno Maxmilián - máme Maxima, protože je to kratší 🙂 .
@terezet Já jsem vždycky prohlašovala, že když budu mít syna, bude to Tomáš. Pak jsem si našla partnera, kterého příjmení začíná na -Š a k tomu se mi Tomአvůbec nehodí, takže jsem měla po ptákách 😀 (stejně tak s dalšími, co se mi líbili, např. Matyáš, Tadeáš, Tobiáš, prostě vše končící na -Š bylo passé)
.
S přítelem jsme se bavili o jménech asi před 2lety, když už jsme tak trochu začali uvažovat o společném potomkovi. Já jsem pro holčičku navrhovala Nela (měla jsem asi 10 dívčích jmen a nemohla jsem se rozhodnout které) a partner mi řekl, že "mu to nejde z huby". Navrhl Sára, což jsem měla mimo jiné také ve výčtu těch jmen, takže jsem souhlasila. (Dál jsme vybrali Sofii a Stelu, to by byly-budou případné další holčičky). U kluků jsme se nakonec shodli na Štěpán (a Šimon).
V součastné době čekáme holčičku a bude to Sára. 🙂
@mafeska dřív se mi taky líbilo jméno Alena, zvlášť když se řekne Alenka, dobře se to vyslovuje😉 ale Alena je moje tchýně a možná by mamince bylo líto, že se dítě nejmenuje po ní, ale po tchýni😉 Ale souhlasím s krátkým českým jménem😉
@horakovatereza tu knížku máme taky doma "Jak se bude jmenovat", že? Maxmilián i Maxim se mi taky moc líbí, ale budu muset přítele přesvědčovat, moc se mu to nezdá. Dokonce jsem si do té knížky tak ve 14 letech zaškrtávala, jaký jména se mi líbí a nedávno jsme se nad tím hezky pobavili😉
@sammaelka s klučičími jmény jsem na tom podobně, přítel má příjmení, které má v sobě č, takže všechna jména, co se mi líbí - Kryštof, Štěpán... s tím zní dost blbě☹ Z dívčích se mi líbí třeba Zora nebo Dita - taková jednoduchá jména😉
@terezet taky jsem tam měla puntíky a občas jsem žasla, jak mě zrovna to jméno mohlo napadnout. Manželovi v práci po porodu taky říkali, jestli jsem nad ním klečela s válečkem, že přistoupil na Maxima - všichni tam mají po sobě, ale (každý jak chce), toto nemusím, jednak, ať má každý v rodině svoje jméno, jednak manžel je Zdeněk jako jeho táta a je to mladej-starej, malej-velkej, do toho stále otevřená pošta, která přijde na jedno jméno. No,jo, není to jednoduché - sice aktuálně nepřemýšlíme o druhém, ale jména (preventivně) vymýšlím 😎
@horakovatereza náhodou Maxim je super jméno, dala bych ho hned😉 u jmen "po někom" bych měla strach, že to toho člověka předurčí včetně špatných vlastností nositele toho jména, podle mě by měl mít každý člověk vlastní jméno, i když to někdy je těžké u obyčejných jmen😉 jméno po sobě bych dala asi až v tom krajním případě😉
Holky, vy mi mluvíte z duše. Už odmala jsem nenáviděla to, že se jmenuji po mamce. Sice je to pěkné jméno - Renata, ale hodně tvrdé a spolužáci se mi smáli a různě komolili. V té době nebylo až tak časté. No takže u nás doma byly situace kdy nás někdo volal a my přiběhly obě nebo otevřená pošta, telefonáty atd. na denním pořádku. No a tak jsem se už dávno rozhodla, že se moje děti nikdy nesmí jmenovat po rodičích a manže s tím souhlasil. On je Jan, to je krásné jméno, ale už ho má on a v rodině další nebude - možná, pokud jednou nebude vnouče 🙂 No a když jsme se rozhodovali pro jméno naší dcerky, tak jsme se dohodli, že já si vyberu holčičí a manžel klučičí, to bylo spravedlivé. Já chtěla Magdalenu - po mojí babičce na uctění její památky - zemřela přesně rok před sofinčiným narozením. No ale Magdalena Hörstová, to by se holka upsala, takže mě celá rodina přehlasovala a manžel vymyslel Sofii, a úplně to na Sofinku sedí. No a další děti tím pádem chceme pojmenovat všechny od S, aby to pěkně ladilo. S naším německým příjmením si mlžeme naštěstí dovolit i něco cizejšího, takže máme v záloze Stelu, Samantu, Sebastiana a Samuela 🙂 Jinak je spusty krsáných jmen, ale jak se psalo výše, kolikrát ho mám spojené s nějakou určitou osobou a to je třeba kámen úrazu 🙂 Tak šťastnou ruku při hledání a vybírání. Jinak třeba krásná jména jsou ve francouzském kalendáři 🙂
Ahoj, my jsme se shodli na tom že chceme české, jednoduché a pokud možno krátké jméno z důvodu že dcera má po tatínkovi německé příjmení. A hlavně jsme nechtěli aby se takle jmenovala každá druhá holčička. Projeli jsme celý kalendář a každý jsme napsali seznam 5 jmen, které se nám líbí. Postupně jsme je vyškrtávali až zbyly jen 3 a z těchto tří jsme losováním vybrali vítězné - Alena. Doktoři chválili výběr jména, že se prý líbí a není tak časté, což byl účel. A když jsem poprvé dcerku uviděla, padne k ní. Na jméně pro chlapečka jsme se shodli hned na prvním - Jakub.