Ahoj holky, dostala jsem se do slozite situace, a sice je mi 33 let a vypada to, ze se mi rozpada manzelstvi... Strasne jsem tomu verila, chtela jsem mit rodinu, ale okolnosti holt tomu vsemu chtely jinak, a najednou budu zrejme sama, bez manzela, bez ditete.. Odchazejici manzel je pro mne sam o sobe dost tezky orisek ke zkousnuti, ale do toho mi jeste porad vyskakuje fakt, ze je mi 33, budu bez partnera, a stresuje mne, ze nez si nekoho najdu a otehotnim, bude strasne pozde... ☹ Je tu nejaka maminka, ktera mela prvni dite v pozdejsim veku? Muzu byt jeste klidna? Ach jo....kdyby Ti chlapi nekdy mysleli nejen na to, kde jim bude lip, a neutikali od problemu...co my zeny si pak mame pocit? Ufff.
Sissi,myslím, že dneska je v podstatě jedno, kdy máš dítě, pokud ho máš s fajn partnerem, který stojí při tobě a společně tvoříte funkční jednotku 🙂
(Jasně, z mnoha důvodů je lepší rodit dříve než kolem čtyřicítky, ale když to holt pro nějaký důvod dříve nejde, tak lépe později, než nikdy)
jestli Tě to uklidní, první dítě se nám narodilo v mých 36 letech 😉 že to nebylo dobrovolné je jiná věc 😉
Tak hóóódně štěstííí 🙂
@sissi772 já vždy říkala, že jsem prvorodička ve 33letech, jen proto, že jsem čekala na toho správného chlapa. Je dost jednoduché mít miminko ve dvaceti, ale....když jsem našla teď už manžela bylo mi 28, rok ke mně jen dojížděl než jsme se rozhodli sestěhovat (on ke mně),za další rok se začalo pracovat na miminku, ale ono nějak nepřicházelo. Když jsem slavila třicítku už jsem byla pevně přesvědčena, že budu těhu a ono nic. nakonec jsme vyhledali pomoc doktorů (IVF) k velké radosti se zadařilo napoprvé 🙂 takže letos v dubnu ve svých 33ti jsem se vdala a o měsíc později (nečekaně) porodila své první dítě (druhé mimi je v plánu a to mi bude zase o pár víc). Naše mamka mě měla ve 34 a bráchu 36. Nic není ztraceno a než jen tak s někým, tak raději počkat až ten někdo bude stát za to!!!! Hodně štěstííííčka 😉
Ahoj! Rozpad manželství je nepříjemný, ať je ti 20 nebo 40 a já si dovolím Ti popřát, ať vše dopadne pokud možno pro Tebe co nejlépe. Já jsem měla Davídka ve 31, ale jak koukám kolem sebe (kamarádi, sousedi, známí), je dnes naprosto normální mít dítě později...akorát takoví lidé nechodím na modrého koníka 🙂 Držím palce!
@petronelie já si právě myslím, že holek, co jsou 35 a výše a plánují nebo chtějí děti je tu až až.... 😉 .
@i772 U nás je to tak, že ve 20 nad tím člověk nepřemýšlí, nebyl partner, no a když už byl, tak to nešlo.....takže pokud nad Tebou nezlomí hůl lékaři v caru, tak bych se nenervovala.....
Horší je najít zodpovědného chlapa, který by si zaloužil být otcema pohodovým manželem 😉 .
Myslím si, že pokud to nefunguje, tak je lepší si počkat na toho pravého a pak být v pohodě i s miminkem...vše dobře dopadne 🙂.
Přeji hodně štěstí.
Dneska bych věk neřešila....asi kdyby měl člověk věšteckou kouli, hodně věcí by v životě udělal jinak... 😉.
Přeji, ať brzo najdete parnere se kterým budete mít zdravé miminko a Váš vztah bude pohodový, pak bude i šťastné dítě a a i vy spokojená 🙂 .
Hodně štěstí.
@sissi772 Ahojky, je mi 39 a čekám první miminko. Rozvedla jsem se loni na jaře a tak nějak jsem se smířila s tím, že děti asi už mít nebudu. Při představě, jak hledám správného chlapa, poznáváme se, budujeme vztah a rodinu, jsem to vzdala, udělala jsem si jiné plány a těšila jsem se z nich. Deset měsíců po rozvodu jsem otěhotněla a všechno je úplně jinak. Někdy s námi život pěkně zatočí 🙂 . Takže nevěš hlavu, oproti mě jsi mladice, na kterou všechno hezké čeká 😉
ahoj, já si sice střihla jedno těhu hned v devatenácti, ale o dva roky později už jsem byla sama s dítětem ...a jak šly roky, ujištovala jsem se, že už dalšího "normálního" chlapa nemůžu potkat, že vymřeli. tak to bylo až do 37. to jsem se na to definitivně vybodla. do té doby jsem tajně doufala, že bude ještě jednou partner, dítě, rodina.....a přesně když jsem to odpískala, začala "zlobit", užívat si života, dělat, co se nemá a tak...potkala jsem ho. a máme spolu čtyřletáka, po dvaceti letech jsem otěhu, narodil se v mých 39.
držím palce, a líp to jde, když se netlačí na pilu. však on někde čeká. princ. na bílým koni.
Ahoj, myslím, že rozumím moc dobře, co cítíš. Nejen, že jsem prošla podobným stádiem, ale vidím to i často kolem sebe. Každopádně myslím, že absolutně nic není ztracené a není třeba se znepokojovat. Mně je nyní 34 a mám první čtyřměsíční dceru. Partnerovi je 39. Já jsem se rozešla s ex sice dříve, ale pak jsem pěkných pár let neměla perspektivní vztah. A i když jsem občas věřila, že to přijde, pomalu jsem se začala smiřovat s tím, že musím svůj život směřovat jiným směrem. Pak jsem potkala nynějšího partnera a než jsem se vzpamatovala, bydleli jsme spolu a snažili se o miminko. Můj partner byl ženatý a s ex se o miminko snažili min. dva roky a nešlo to. A pak potkal mě a já otěhotněla skoro okamžitě. A to nejdřív myslel, že jemu děti nejsou souzené a tak se do toho nevrhal, musela jsem ho trochu přemlouvat. 🙂 Myslím, že to tak prostě mělo být - u obou. V mém okolí je spousta podobných příkladů. A tak se neboj. Věk rozhodně není problém.
Hodně štěstí
Ahoj, mě je 36 a čekám první miminko 🙂 nemám žádné problémy a snad to tak i zůstane. Manžela jsem potkala ve 32 letech a vzali jsme se před 6 měsíci. Před 3 lety jsem přestala kouřit, sportuju a jím zdravě. Otěhotněla jsem 3 měsíc snažení a to jsme to nějak nehrotili. Základ je být v pohodě a ten pravý přijde neboj. Za půl roku může být vše úplně jinak ani se nenaděješ 🙂
Ahojte holky, to jste mě hodně uklidnili 🙂 🙂 Je mi 30 let a přišla jsem letos o miminko v 5. měsící. Bylo to vymodlené rok jsme se snažili my a půl roku doktoři. Všude, kam jsem chodila na kontroly mi byla řečena tahle věta :"Vzhledem k Vašemu věku" začínala jsem z toho mít depky, že jsem strašně stará a už nebudu mít nikdy děti, opravdu to na mě hodně působilo. Když jsme letos přišli o miminko, zhroutil se mi celý svět. Díky manželovi a kamarádce jsem se z toho dostávám. Když si čtu vaše diskuze, že jste měli děti po 30 a později, tak mám z toho radost, jelikož si nepřipadám stará a začínám věřit tomu, že se nám to podaří🙂 Děkuji vám 🙂
Nevím, odkud jsi, ale v Brně jsem tuhle větu slyšela asi 10x !!! Moc si s manželem přejeme dítě a věříme, že se nám to podaří. Teď jdeme na to z druhé strany, bereme různé vitamíny, chodíme do cenapu - kde nás učí, jak zjistit plodné a neplodné dny a pomáhají nám řešit problém přirozeného otěhotnění. Začnu chodit na cvičení podle Mojžíšové. Prostě teď to chceme zkusit přirozeně, jelikož nikdo nám výslovně neřekl, že jsme neplodní, jenom manžel má menší komplikace. Chodíme k léčitelce, hodně mi to pomáhá, hlavně mi nejvíce pomohla se smířit se smrtí malé, rozloučit se s ní a jít dál. /malou jsem porodila před měsícem/.Takže s manželem pevně věříme, že tento rok se objeví na testu dvě čárečky a těhotenství bude klidné než to předešlé. Naděje umírá poslední 🙂
Hm... také jsem měla mít termín v červnu na Den dětí ☹ Přeji Ti, aby se Ti narodilo zdravé a krásné miminko 🙂 Snad se mi to do 31 let podaří mít také zdravé a krásné miminko 🙂
Brácha se narodil, když bylo mámě 45 a švagr, když bylo tchyni 41 :D, takže klid.
Ahoj holky, pročítám tuto diskuzi a cítím se úplně stejně jako Sissi772, která tuto diskuzi zakládala s tím rozdílem, že už jedno dítko mám. S manželem se rozvádíme a prožívám hodně těžké období svého života, protože ho stále miluju a nedokážu si života bez něho představit. Vždy jsem chtěla mít velkou rodinu a alespoň 2 děti.Je mi 33 let a říkám si, že už mnoho času nemám. Trochu mě uklidnili Vaše příspěvky, že do 40 let času dost, ale kde v dnešní době potkat normálního chlapa? Trochu to mám těžší, že mám dceru a ta nového tatínka či partnera nemusí přijmout. S manželem máme stále skvělý vztah a dceru chce vídat co nejčastěji.....
@basice Moje kolegyně v práci měla dítko (první a zřejmě i poslední) v sedmatřiceti. A maminčina kolegyně z práce rozbila kolem čtyřicítky vztah, našla si mladšího muže, a zatímco její děti z prvního manželství už nastupovaly střední školu, neplánovaně před padesátkou otěhotněla. To tedy beru spíše jako lehkou kuriozitu 🙂, ale i tak je to určitě dobrá zpráva pro ty, které se třeba bojí, že už jim ujel vlak 🙂. Normálních chlapů je hodně, jen nejsou tolik vidět - sama mám několik svobodných kamarádů nad 35, kteří mají problém se někde seznámit, protože mají třeba časově náročnou práci, ale přitom vlastně nechtějí nic jiného, než najít si normální ženskou, mít děti a rodinu... Zkoušela bych to přes kamarádky (takhle se seznámilo mraky mých přítelkyň) a neopovrhovala bych ani seznamkou. Držím palce!
@sissi772 první (a zatím poslední) dítě jsem rodila ve 39. Dnes už vím, že bych se chovala jinak. Stejně jako člověk musí cílevědomě pracovat na všem - vzdělání, práce, měl by pracovat i na výběru partnera a plánování rodiny. Každopádně teď je to jak to je, jsem spokojená, ale poučená. Nefunkční vztah opustit je jediná možnost. A nečekat v koutě. Aktivně partnera hledejte. Takového, který bude mít stejný životní plán jako Vy. Upřímně a bez okolků v tomto věku můžete přiznat, že toužíte po rodině. Když to bude mít partner nastavené stejně, zůstane, když ne, tak ať odejde, takoveho nepotřebujete. Přeji Vám hodně štěstí, odvahy a sebevědomí.
... Každé trápení vypadá nejdřív jako obrovský průšvih, máme pocit, že se z něj nemůžeme bez následků vyhrabat a že nás to poznamená na celý zbytek života (nebo nám o celém zbytku života dokonce rozhodne). Jsem o nějaký pátek starší než Ty, myslím, že si trošku dokážu představit, jak mizerně se teď cítíš a jak je všechno kolem černé. Přesto s naprosto klidným svědomím budu tvrdit, že vůbec nemáš zmeškáno, naopak, máš před sebou ještě velkou spoustu času a všechno stihneš. Bez chlapů si nepočneme (ani nepočneme 😉 ) nic, to je pravda, ale pořád lepší počkat na toho pravého než ztrácet čas s někým, komu za to nestojíme, ne?
Tak hlavu nahoru, svět se točí dál a každý konec je zároveň příslibem nového začátku, ještě na Tebe všechno pěkné čeká (a ty dětičky určitě taky), já tomu věřím ...
Držím palce a přeju, ať se vše nakonec vydaří!!!