Je normální být nerozněžnělá těhotná?

Je to normální 😎 A je normální bejt nerozněžnělá matka. Já se opravdu nedokážu rozplývat nad každou blitinou a srajdou toho uřvance, co mě už půl roku nenechá pořádně se vyspat. Mám svoje dítě ráda, ale dávám to najevo svým způsobem než standardním ťuťáním a ňuňáním (asi se to dědí, s náma se rodiče taky zbytečně nemazali, ale bezmezně nás milovali, to vim jistě, měla sem krásný dětství) 🙂
Ps. za těhulku a otlapkávání pupku sem posílala do horoucích pr... 😀

mně to přijde víc normální než opak. Můžu tě ujistit, že se to nezmění ani po narození dítěte. Je to prostě typem člověka. Taky se nerozplývám nad cizíma dětma, žádná změna. Těhotenství jsem měla naprosto bezproblémové a žádná změna v psychice. Asi taky záleží na hormonech.

Přesně... Nebudu slintat nad ničím modrým nebo růžovým. I těhotná nebo matka je ten stejný vzdělaný člověk, co nemusí tři roky mluvit jen o "prdíčkách" (zdrobněliny a šišlání fakt ne, to už jsem zakázala teď). I když tady v diskusích to člověk zkousne, nebo občas i použije. Se pak nebudu s někým hádat, že děcko není vulgární termín 😀 😀 😀

Myslím, že to - kromě povahy člověka - taky dost souvisí s tím, cos napsala a totiž, že jste se snažili tak nějak normálně. Kdyby jste několik let marně hlídali každou ovulku a pomalu oplakali každou MS, která zase přišla nebo dokonce za sebou měli už lékařskou pomoc - asi by jste to brali jinak, než teď, když vám to jaksi "spadlo" do klína ( ehm, doslova 😀 ) Tím neříkám, že ta co to má jednoduše si těhotenství neváží, to v žádném případě. My to taky tak máme. Vysadila jsem HA a do tří měsíců jsem byla těhotná a jelikož jsem si poctivě MS nehlídala a nedělala testy, tak jsme na to přišli až v 11tt. Takže taky žádné šílenství 🙂 Do 20tt jsem si v podstatě nic neuvědomovala, až když jsem začala shánět výbavičku, tak mi to trochu došlo. Ale pořád mě neberou rádoby roztomilé fotečky, nechápu zveřejňování každého UZ a už vůbec se nerozplývám nad každým děckem. Jediná změna, která nastala ve vnímání děti je, že když slyším nějaké brečet, nechci ho už zabít 😀 Pracuji v marketu a vždy, když jsem slyšela pláč dítěte, moje jediná myšlenka byla Tak už ho zabijte, ať je klid 😀 Vyloženě mateřský typ a adept na titul Matka tisíciletí 😀 A opravdu NESNÁŠÍM ( malá písmena mi nestačí k vyjádření takové nenávisti) když mi někdo hrabe na břicho! Od bráchy, který zdraví synovce to ještě pochopím, ale proč mi sakra sahají na břicho cizí lidi?? To už kvetu. Kolikrát mám chuť jim taky položit ruku - ale na tvář a v pěkném švihu 🙂 Takže nic se neděje, neboj. Neznamená to, že nebudeš dobrá máma nebo že se na to nehodíš. Z mýho pohledu je to úplně normální 😉
@mon_88017 : On se dokonce někdo rozplývá nad srajdou ? Tohle už podle mě není normální 😀

Je to naprosto normální. Alespoň pro mě. Když jsem byla těhotná poprvé, naštěstí to nikdo nějak extra v okolí neprožíval. Když jsem byla těhotná teď podruhé, neskutečně mě s*al soused, který měl potřebu mi neustále sahat na břicho a zdravil mě "nazdar těhulko" (btw. je o něco málo mladší než já, takže když to vezmu z hlediska etikety, dvojnásobně by měl srazit paty a držet hubu 😀). Těhulku, mimíska a podobné další přiblbliny nesnáším. Nad cizími dětmi se nerozplývám, neřeším každej bobeček ani čůráníčko ani zoubeček ani jánevímcoještědalšího. Prostě moje děti jsou moje děti, dejchala bych za ně, ale abych z toho nějak infantilněla, to rozhodně ne.

Nebyla jsem vubec rozneznela tehulka, natoz cvrlikajici nad cizimi detmi, ci detskymi vecmi. Nemam to ani po porodu, co mame malou a to ji bude ted rok 🙂 Jo a nektery nevychovany deti jsou na ranu. To mam odjakziva doted 😀
Napr:@me jednou jako tehotnou na kafi s moji mamcou, sejmu jeden cca 4 letak z barovy stolicky, po xx kopancich do ni. Uz jsem vypenila a rekla mu, ze jeste jednou, tak dostane na zadek at uz tam ma babicku ci ne. Vysvetlila, co se muze stat kdyz spadnu, s miminkem. Muzsky par vedle se pridal, jeden z nich ze mu da taky a babicka, ze se prida 😀 pak prisla matka se starsim a nedivila jsem se chovani mladyho po tom, jak se chovala sama. Usoudila jsem, ze babicka byla tchyne a radsi chtela mit klid nez divadlo od snachy, kdyby sama zakrocila.
K tomu nerozneneni, proste si clovek zachoval rozum a vlastni ja 🙂 sice je nas pomalu, ale jsme 😉
Btw: skoda, ze tohle tema je jako otazka a ne diskuse.

Líbí se mi roztomilé děti, dneska jsem si utřela slzu, když jsem odvážela pidi věci po holkách své ségře. Ale to bylo ze sentimentu a vzpomínek, hned se mi vybavilo, jak byly holčičky maličké, kde měly tyhle kalhoty apod. 😵 ALE dodnes nesnáším rozmazlené haranty, některým dětem (spíš matkám) bych dala na zadek... a u zlobivých dětí u nás ve škole si říkám, že je učím jen pár hodin, ale maminky je mají doma furt 😀
Nesnáším zdrobněliny, výrazy typu "manža" a mateřský plurál jde úplně mimo mě... protože když mi volá matka sedmáka, že ho musí omluvit "protože máme průjmíček", rozumějme, průjem má kluk a ne oba dva 😀, tak už jsem fakt pod stolem 😀

Ňuňatá jsem nebyla nikdy, teď pozoruju změnu jen v tom, že mě neštvou hodné děti a ty brečící nechci zabít, jen lehce přidusit 😅 Z oslovování a všech těch mimískových výrazů je mi silně nevolno, a holt na oslovení "těhulko" neslyším. Představy cizí (jiné než mé, mého drahého či ošetřujícího lékaře) ruky na mém břiše mi vyvolávají škubavý pocit v rameni, že bych dotyčnému jednu natáhla.
Těhotenství je naprosto normální stav, tak nevím, proč se najednou stát idiotem. Asi po vzoru okolí? 😀

Ze všeho nejvíc mě rozčiluje, že se mě už nikdo moc neptá na běžné věci jako dřív při osobních setkáních, ale jsou to neustále dotazy: jak se bude jmenovat, co to bude, zvracíš... Jo, třikrát denně, bude to "moje dítě" a jméno vymyslím cestou do porodnice 😀

Chápu tě a zažívám něco podobného😀 hold to ber po svém a bays uspokojila okolí a jejich otázky, tak jim prostě řekni, co chtějí slyšet a máš to, i když ti to nepůjde přes pusu, přece je jasné, že na mimi se těšíme všechny😀

Jee už jsem si říkala, že jsem bezcitná 😀 Hrozně mě sere když mě někdo oslovuje maminko nebo těhulko, jak kdybych najednou neměla jméno, otázka už se těšíš je neuvěřitelně dementní. Čeká snad někdo, že bych řekla ne ikdyby to byla pravda? 😀 a další a kdy máš termín na tose ptají porád dokola ti samí lidi 😲 Nebo jak se cítíš v tom vedru 😀 JE MI VEDRO TAK JAKO KAŽDEJ ROK

Jsem asi stejný typ člověka. Bála jsem se, jestli se těhotenstvím nebo mateřstvím nezměním a nebudu jak některé ostatní, ale díkybohu jsem zůstala stejná (aspoň teda doufám). Ze zdrobnělin a mateřského plurálu šílím, stejně tak ze sahání na břicho. Cizí děti mě nechávají chladnou i teď. Holt ne každá jsme ňuňací tip. Díkybohu 🙂

Konečně téma, se kterým se naprosto ztotožňuju 🙂
Osobně to mám totiž obdobně, tj:
*Na ošmatávání břicha jsem alergická.. už jsem si říkala, že snad budu oplácet a začnu taky dotyčným šťouchat do špeků..
*Slova jako "mimísek" používám jen s dostatečným ironickým nádechem (ale možná někdo v tu chvíli nechápe tu nadsázku a řekne si že "konečně to přišlo i na ni".. 🙂 )
*Když někdo napíše že má "cvrčka v bříšku", tak si říkám, že to muselo asi docela škrábat, když ho polykal. Ale proti gustu...
*A ano, vedro snáším stejně blbě jako všechny předchozí roky - ale to nikoho ani nenapadlo se zeptat 🙂 ... Si tak říkám, jestli se takhle dotyční ptají i "jak snášíš ty zimy"? 🙂
*Fotky pitvořících se dětí mě nijak neberou, spíš si řeknu že co vede rodiče k tomu že mají nutkání je zeřejňovat a proč tak zhusta ztrácejí soudnost..
*"A jak se cítíš?" ... no jak asi... a cože to najednou někoho zajímá? Fakt potřebujete slyšet o všech neduhách? A co s tím jako uděláte?? Nebo chcete slyšet, že "Je to to nejkrásnější období v mém životě!".. tak to ani omylem! 🙂
*Dotaz "už se těšíš?" mi nikdo naštěstí/bohužel dlouho nepoložil.. jinak by se asi dozvěděl něco ve stylu "Na co jako? na to nevyspání, bezmoc, rapidní pokles IQ, snížení příjmu domácnosti,...? Tobě to připadá jako něco na co se příčetný člověk může těšit????"

Taky ale občas zahlodá červíček jestli jsem "normální" a připravena být matkou.. a jestli náhodou cestou z porodnice nedám mezipřistání v baby-boxu... no uvidíme 🙂
(počítám že ne, protože až uvidím mimíska co mi v bříšku vyrostl z toho cvrčka, tak mi bude jasné, že je to ten nej bobíšek na celičkém světečku a hlavně, že musím honem honem dát veřejnosti na odiv fotečku první zneužité plínky!!! 😉 )

@nuali no, pod tím "normálně" jsou tři roky 😀 ale spíš to bylo myšleno tak, že to nakonec vyšlo přirozeně, bez asistence IVF a pod...

@nonsense tak tys mě dostala 😀 U nás je to navíc ještě obohacený tím že mám tři dospělý psi, se kterjma krom teda letoška jezdím celý léto po závodech, a teď jsou doma ještě čtyři štěňata... A samozřejmě dotazy "Kam dáš psy až se to narodí" - nevim, asi je sežeru, abych ten pupek neměla najednou tak prázdnej 😀 "To ti končí závodění, viď" - určitě 😀 😀 😀 "To už tě psi nebudou zajímat, budou tě otravovat a budeš se jich chtít zbavit. Všech." - bez legrace, citace švagra z minulého týdne. No, tak nějak jsem předpokládala, že ze mě spodem vypadne malej človíček po mnoha,mnoha,mnoha hodinách "radostného očekávání nejlepšejš chvíle mého života MUCK" - a ono to podle reakcí vypadá, že během té doby nějak vytlačím minimálně polovinu mozku která ovládá soudnost, myšlení, pohyb, zodpovědnost... Vlastně pak už bude zázrak, pokud zvládnu mluvit a chodit a dýchat zároveň... 😀

Po přečtení zdejších příspěvku se opravdu bavím! pode me jsou výše zmiňovane otázky naprosto normální,na které se lidé ptají..zřejmě byste radši,kdyby si vás nikdo nevšímal,nepustil sednout a nebo se vás ptal,zda se příští měsíc nechystate vylézt na Mont Everest? Myslím že na příspěvcich je právě naopak krasne vidět pusobeni tehotenskych hormonů,které se u každého projevují jinak...někdo je precitlively,nedutklivy a měl by si na sebe nejlépe napsat nesahat,kousu 😀

@shemain jo, zvířata, mně stačilo poslouchat ty hemzy "a dyk si těhotná, takže musíš dát pryč kočku", případně "máš miminko, musíš dát pryč kočku". Některý lidi uměj bejt hrozně chytrý. 😀

Dokud jsem byla těhotná, radši jsem na otázky, jak se těším apod měla připravené univerzální odpovědi. Jasně, těšila jsem se, na novou životní etapu. Těhotenství jsem krom preeklampsie na konci měla bez potíží, bylo mi fajn, normálně jsem fungovala, pracovala apod...udržela si snad zdravý rozum, proto mi fakt iritovalo, jak mi okamžitě všichni začli oslovovat maminko apod. Na břicho jsem tolerovala sahání jedné kamarádky, která bez toho nemohla být a pak, pokud se zeptala švagrová, tak té taky. Jinak jsem házela výrazy, dotkněte se mě a neznám se. Někdy jsem si říkala, že snad i to dítě nebudu mít ráda, když to takhle nijak neprožívám.
Malému bude v pátek měsíc. Vztah si budujeme postupně, na začátku rozhodně nepřišla ta obří láska a zamilovanost, to až spíš teď, kdy už se trošku rozkoukává a začíná s ním být sranda. Těším se, až bude větší, budu mu pomáhat objevovat svět, bude s námi cestovat apod. Miluju, když mi usne na hrudi a tulí se. Přesto, když mi ho teď mami pár dní hlídá (zánět prsu, ATB a první dny jsem při 40horečkách ho ani pomalu nemohla nakojit), jsem ráda, že si zalezu s knížkou, nebo večer sama bez něj zajdu vyvenčit psy. Sice myslím na to, jestli doma nepláče, nemá hlad nebo ho něco netrápí a jak to zvládají, ale vcelku vklidu dokážu na hodinku dvě odejít. Jasně, nikomu jinýmu, než mami, tchýni a příteli bych ho nesvěřila, takovej borec nejsem 😀 Ráda bych začla do konce roku maličko zase pracovat (dělám na sebe a z domova, žádné odcházení pryč), abych nepřišla o klienty a udržela si normální stav mysli. Přesto, klidně přiznám, mateřský plurál se mi do pusy občas připlete, naštěstí si to uvědomím a snažím se se opravit 😀

@tak2014 Ano, já třeba bych byla radši, kdyby si mě nikdo nevšímal, nablblé dotazy mi nedával a rádobyvtipnými připomínkami mě nečastoval. U mě zejména připomínka "užívej si to, je to nejkrásnější období života ženy" otvírala kudlu v kapse, neb jsem zvlášť teď s druhou blila jak alík pět měsíců v kuse a o užívání si nemohla být ani řeč, dobře mi začalo být až koncem toho pátého měsíce.
Ad pouštění sednout - to se snad taky obejde bez opičáren. S tím mám zkušenost takovou, že mě v MHD pouštěly sednout zejména starší ročníky, a mně to bylo neskutečně trapný, když hned vedle sedí mládež a ta tu prdel nezvedne.
Já teda nevím, jak ostatní, ale nevidím důvod, proč by se mnou měli ostatní mluvit jak s dementem jen proto, že za chvilku porodím.

@shemain Nojo, nevím čím to, ale vypadá to, že někteří lidé tak nějak automaticky předpokládají, že narozením dítěte/mimíska "vše končí" (u Tebe psi, u nás třeba cestování,..).

Být Tebou, asi odpovídám ve smyslu že "jak kam dám psy? budou doma, jsou tu doma.. a navíc - pro koho jsme asi pořizovali miminko - to je přeci pro pejsky ta nejlepší hračka!" 😉

Jinak v TOP-TEN mám i "Mamino...", "Jen počkej až....", "To já když čekala/rodila, tak...", "A kolik už jsi přibrala?"
Ideálně asi řešit buď stylem "na blbej dotaz blbá odpověď" nebo "protidotazem"... a uvidíme jak se budou tvářit milé paní, až se jich někdo bez skrupulí zeptá kolik přibraly za poslední půlrok..? 🙂

Ale jak tu někdo psal - i tohle je třeba projev těch "správných" hormonů, tak žádný strachy! 😉

A navíc - myslím, že je dobře, že nejsou všechny těhotné a matky stejné - jak by to taky pak vypadalo, kdyby mělo každé dítě za mámu rozněžnělou maminu s posunutým vnímáním, co ztratila schopnost uvažovat a komunikovat v jednotném čísle 😉

Nejsi psychopat!!! Naopak ti drzim palce, abys ten zdravy rozum a nadhled neztratiila. Uplne se tomu vyhnout neda, ale jde to! 😉

Já jsem se na dítě začala těšit až v 37. týdnu, do té doby jsem svoje těhotenství brala jako fakt bez nějakých okolních emocí. No podle toho to taky vypadá, termín v neděli a já teprve zjišťuju, co takové novorozeně potřebuje k životu 😀 Jak to tu čtu, musím říct, že jsem příjemně překvapená svým okolím - na břicho si chtěli sahnout za celou dobu asi tak tři lidé a všichni se zeptali pomalu s omluvou, že mě obtěžují. Těhule mi říká jen jedna dobrá kamarádka a u té vím moc dobře, jak to myslí. Obrázky dětí ani žádná "životní moudra" vztahující se k mateřství si nikdo neopovažuje mi posílat. Ale přiznávám, že mozek už mi trochu měkne, občas se tu na koníkovi rozněžním nad fakt hezkou fotkou miminka 😀

@shemain jj s těmi psy je to klasika. Máme doma teda jenom jednoho 😀 AST, ale i lidi, od kterých bych to nečekala, se ptali co budeme dělat s Ozzym. Je fakt, že pes teď musí holt počkat, než obsloužím mímo, ale jinak nijak nestrádá. PS pamatuju si tě z lide.cz 😀

Ale potěšily mě kámošky, se kterýma jsem šla na kafe (obě mamky). Jsem řekla, že jsem těhotná a první reakce: "Ty? Fakt? Ne? Děláš si srandu..." ty mě upřímně potěšily (myslím vážně), tohle jsou lidi, co mě znají. No prostě mají děti i lidi, co nejsou celí udělaní do mimin, botiček, šatiček 😝 😝 😝
😀 Ale otázky na měsíc, jméno a tak mi vysloveně nevadí, od lidí, co mají upřímný zájem, ne jen aby řeč nestála.

Fajn diskuze 🙂 jakooo jsem spíš ta rozněžnělá, ale pořád ještě s jakymsi zdravým rozumem řekla bych... třeba kroutím hlavou nad tím, když tu někdo napíše, jak brečí steskem po diteti, protoze je na víkend u prarodičů 😀

Jo.....co bys chtěla, nejsi už ŽENA, jsi MATKA.....
(ano vím, že někdy být matka je víc než být žena, ale .... já jsem osobně ráda žena, i když jsem matka..... 😝)

A jak se MIMÍSEK narodí tak to bude ne "jak se máme těhulko" a "zvracíš", ale bude to kojíš? nekojíš? proč už nekojíš? proč ještě kojíš? respektive v tom horším případě všechno v mateřském plurálu 😀

Miluju lidi! 😀

Já jsem byla primo alergicka na neustálé pomerovani,jak mi roste břicho,jak mi roste zadek. Každý týden jiné věštby,co že to bude,jednou holka protoze jsem se nenamalovala a holka přece bere krásu,podruhé kluk,protozejsem mměla zrovna náladu se trochu pricisnout a vic namalovat.... Pak mi zase narostl zadek,takže holka,ano zadek mi narostl,ještě aby ne,když jsem probírala dvě kila každé tri týdny... Tohle bys neměla,jsi těhotná,ta taška je těžká,proc nenechas úklid na druhých,nesmis se namahat. Všem jsem na to odpovídala,,jsem těhotná,nejsem nemocná....

Dámy jste skvělé. Konečně někdo komu hormony nevymyly mozek a fakt, že budou matkou je nepovýšil nad běžné smrtelníky 🙂 Hrozně mě vaše komentáře pobavily.

Úžasné, tleskám a mám radost, ze stále existuji normalni ženské.
Za slova mamina, těhulka, snažilka, ovulka, mimisek .... Bych vraždila. Rušení intimní zóny a osahavání břicha mi velmi vadí a kecy ve stylu - tak co jak se těšís, tobě to ale sluší, krásná maminka (15 Kg navic, celulitida všude, otoky i na ramenou....)
A abych nezapomnela, témeř povinné foceni v tehotenstvi a pak jejich veřejné vystavování, to mi přijde nechutné. Ok at se ženské vyfotí, ale proc to pak povinné všem ukazovat a očekávat jak to kazdy chválí??? Tomu nerozumím.

Pro své okolí jsem "studených psí čumák" protože nejsem ani z jednoho tehotenstvi hotová, nefotim se, dovolila jsem si říct prodavači kočárků, že nejsem žádná jeho mamina atd 😀

jeeeeeeeeeeej konecne normalni tema 🙂
Taky jsem natom stejne a nejak mi to porad nedochadzi ze za chvili rodime , proste tehotenstvi beru jako prirozenu vec ktera k zivotu patri 🙂