Je mi 24 a cítím se stará
Dobry den
Je mi 24 let a cítím se jak když je mi 40 prostě.
Snad i na to vypadam
Včera jsem si prohlížela fotky kde mi bylo 22 a říkala jsem si že jsem byla pěkná, a už nikdy taková nebudu ,,
Vím že člověk starne , a nebude vypadat furt stejne ale přece jen to jsou dva roky
A co se změnilo ?
Jsem mama , nikam nechodím , už ani necvicim, s pritelem spolu nespime skoro spolu nejsme , nemam cas na sebe ,,nectu si treba , vecer jsem rada ze kouknu na neco a jdu spat
A citim se proste ze muj zivot skončil ( hlavně tim že mam dite ) uz to nebude stejne .. nikdy
Tak nejak mi prijde ze uz nic nema cenu ,, nevidim v nicem smysl
Nevim jestli mi pomuze kdyz zacnu zase cvicit cist si atd
Jestli se budu citit lepe ,
Jasne ze necekam ze budu mlada naporad ale je mi 24 a ja se tim proste na nic, stara , a nic me nebavi
@nnikola24 Promiň, já se tady na koníku do nikoho nepouštím, ale teď fakt musím udělat vyjímku. Nejsi blbá? 😲 jak jako že s dítětem ti skončil život? Nebo proč sis ho teda dělala, mohla sis ještě užívat.
Jinak co bych dala za to kdyby mi bylo 24 😊 i když abych byla upřímná, teprve po 30 jsem se začala cítit nejlíp. A dítě mě naopak omládlo. To že nikam nechodíš, necvičíš, nespíš s přítelem, nemáš čas na sebe, to není problém ve věku ale v tobě. Proč s tím vším něco neuděláš???
Je mi 25, děti mám dvě a mám se nejlépe,jak jsem se mohla kdy mít. Děti mě sice dokáží vyčerpat,že padám na pusu, ale.... Nabíjí mě i takovou neskutečnou energií. Ano, už nikdy to nebude stejné jako před tím, ale to sis měla uvědomit dříve,než jsi otěhotněla,že se Ti změní život o 100%. Na každé věci si zkus najít něco pozitivního, hodně se Ti uleví. 🍀
A proč necvičíš? proč nikam nechodíš?to není vina dítěte ale tvoje.na rodičáku sem měla času , až začneš chodit do práce teprve poznáš jak to bylo super to já mám super práci , dělám jen raní ale ví tak je to někdy honička.a i přes to si dokážu udělat čas sama na by sebe
To bude aj covidom. Clovek zatvoreny uz rok doma. Ja mam pocit, ze som zostarla o 10 rokov. Co nejake konicky nemas? Mna drzia pri duchu konicky..
@klokanka31 Zlato, pusť se do svýho svědomí. Ta holka má depresi, nebo začínající depresi. Na dítě mladá, navíc současná situace... ty si dej facku a mokrej hadr na hlavu, fakt.
@nnikola24 Teď bude trochu těžší se zrestartovat, ale půjde to, neboj! Dej dítě na hlídání. Kup si něco pěkného na sebe, kup víno a film, vlez si do vany. To, co prožíváš, prožívají ženy často, jen třeba ne tolik, nebo to nepřiznají a pak kolem sebe koupou na Koňovi. Už to nečti a radši pro sebe udělej něco pěkného a od té pěkné maličkosti začni budovat lepší a pestřejší život pro celou vaši rodinu. Držím palce. A kdyby to nepomohlo, tak psycholog.
@orchidis Ty si zase odpusť takové oslovení dámo
No, je to náročné období, pro všechny.
Já jsem se ve 24 vdávala a chodila ještě do školy..ty jo to je už snad sto let. To byl svět ještě v pořádku. Teď mi je 37, rozvod, druhé manželství, tři děti..a situace, kterou nikdo nečekal. Svoji poslední RD jsem si představovala teda jinak. První roky manželství taky ( večeře, divadlo, wellness..hm, tak nic). Je to psychicky náročné. Ale nesmí nás to položit. Snažte se věnovat se sobě navzájem, pomůžou i maličkosti, udělat si radost, vypnout psychicky, pokud je hlídání, využít toho..dělat aspoň trochu a občas co tě baví. Zacvičit, jít na procházku, přečíst si něco, zkusit něco nového ( já jsem vloni na jaře pokořila kynuté těsto).
Jsi mladinká. Že máš dítě ti změnilo život. Jako všem, ať je ti 22 nebo 35. Jsou věci,které stejné jako dřív už nikdy nebudou. Život jde dál.
Teď je to náročné, zima, covid, na cloveka to může dost padat... Taky teď občas mívám takové stavy, že je všechno naprd, ale pokud to trvá delší dobu, je to stálejší stav, ne pár dní nebo sem tam blbá nálada, asi by sis o tom měla s někým promluvit, uleví se ti... Já už se těším na jaro a až skončí ten hnus celkově, snad teda... 🙂🙏
Najdi si za včasu psychologa, potřebuješ pomoct. Není to žádná ostuda, kór v této době ho potřebuje mraky lidí ☹
Mas pravdu, tvuj zivot po diteti uz nebude stejny. Ale neskoncil, jen se zmenil. Skoncila doba bezstarostnosti, protoze ted budes pecovat a bat se o nekoho dalsiho. I ja mam pocit, ze jsem za posledni rok zestarla tak o 10 let (zima, izolace, hormony, zdeavotni problemy dcery). Hlavne se neboj rict si o pomoc - priteli, rodine. Zamysli se, co ti tak nejvice chybi (cviceni, par hodin klidu na knizku,...) a zkus to s jejich pomoci realizovat.
Kolik ma dite mesicu? Ja mela podobne pocity po prvnim porodu. Zlomilo se to kolem roku. Dite bylo samostatnejsi, ja zacinama mit vic sily, bylo leto, zacala jsem se setkavat nekolikrat tydne s kamaradkami (ktere jsem potkala pres nosici skupinu). Strasne moc mi prospiva socialni kontakt a pobyt venku. Ted tomu celim zase. Dcera uz ma 13m, ale venku je zima, k tomu covid. Obcas me ta depka taky popadne, ale uz je to s vedomim toho, ze bude lip. Za se to na jaro aspon trochu otoci (diky pocasi). Ver tomu, ze bude lip. Materstvi je strasne tezke. Casto me napada, ze ve statech, kde daji dite na druhou kolej uz po par měsících, se zenam zije trochu lip - jsou vytrzeny z vyhradni pece o dite (dite v jeslích, matka v praci). Ale je otazka, jak to kdo vnima. Ja bych toto svym detem udelat nechtela.
Jestli za sebe muzu neco doporucit, zacni byt bice "sobecka" - davej dite otci/prarodicum a chod treba jen sama ven. Apson dve hodiny tydne a zaved si to pravidelne. Zacni se i s ditetem schazet s nejakou jinou maminou (vim, ze je covid, ale tady v te depce jde o zivot, takze covid necovid, je potreba se vidat, byt omezene) a idealne se zacni venovat nejakemu konicku. Uvidis, ze ti to udela lip. Pokud by toto nepomohlo, vyhledala bych psychologa.
@klokanka31 Nezlob se na me, ale ta holka je ve srabu a ty na ni hodis kybel h*ven. Gratuluju, moc jsi tim pomohla 🤦
@nnikola24 tak to proste na materske byva. Tvuj zivot se prote zastavi. Proto jsem si neporuzivala dite tak brzo abych si uzila dokud to slo.
@nnikola24 jo a psychologa urcite nepotrebujes jak tu nekdo pise. Proste smir s tim, ze svoboda je fuc. Sorry za uprimnost 🤷🏻♀️
@martiniquest Nemusela by být, jako proč by doma nemohla cvičit, atd? Prostě jen asi nebyla ještě na dítě nachystaná, ale říct že kvůli dítěti skončil život, to mě zvedá ze židle.
@klokanka31 Na materstvi neni nachystany nikdo, i kdyz sj stokrat mysli, ze je. Nikdy nevis, co po porodu prijde, jak na to zareagujes, jake budes mit dite, zivotni podminky atd. Jasne, muze cvicit, muze delat milion veci, ale ma depresi. Kdo to nezazil, asi nemuze pochopit. Nejsme roboti, kterym se neco rekne a delaji to, protoze proc by nedelali.
@evika_1105 ja som teda nemala pocit, ze sa mi na materskej zastavil zivot. Zivot ma clovek taky, aky si ho zariadi, to ze tebe skoncila sloboda a zastavil sa ti na materskej zivot je len tvoj a jedine tvoj problem.
Život s dítětem nekončí ani se nezastaví, prostě se změní... Někdo to snáší hůř, někdo líp, ale připravit se na to nejde, člověk fakt nemůže dopředu vědět, co ho čeká... Každý člověk a každé dítě je jiné... A než se v tom plácat, je mnohem lepší si o tom promluvit klidně i s psychologem, není na tom nic špatného, naopak je dobré to řešit, cokoliv, co člověka trápí, i když se to ostatnim může zdát jako blbost... Může pomoct se zkusit odreagovat, najít si nový koníček, atd, ale pokud je to stav, který trvá delší dobu, člověk nevidí v ničem smysl atd, může se fakt jednat i o depresi a to není sranda... Přesně tohle zlehčování pak vede některé lidi k tomu, že svoje problémy neřeší a třeba se za ně i stydi... Neříkám, že se tady o depresi jedna, může a nemusí, ale právě proto je fakt nesmysl napsat, že zakladatelka je blbá, nebo že psychologa nepotřebuje... To nemůžeme vědět a kdyby náhodou, tak to je podpora jako prase...
@jako_mala_holka Ano, souhlasim. Jsem opravdu nemile prekvapena reakcemi zdejsich diskutujicich. Rikam si, kam se podela empatie. Nepopiram, ze v konecnem dusledku si za svuj stav nemuze kazdy jednotlivec sam, ano, je to vysledek jeho reakci, ale kdyz jsi ve srabu, potřebujes povzbudit a ne dokopat jeste vic. Asi to cele vidim jinak taky proto, ze jsem si timto prosla a znovu v lehci forme prochazim a to i presto, ze vim, co s tim, jenze se nektere promenne zmenily - u me jde tentokrat dost o covid opatreni plus dlouhodobe nevyspani.
@klokanka31 může mít poporodni depresi 🙄 ta je v některých případech plíživá a nenápadná. Covidova situace může být spouštěč. V tomhle případě by to chtělo trochu entuziasmu 😉
Ono totiž tělo bývá zrcadlem naší duše a když si připadá stará,je to tím,že uvnitř zestárla. Až najde vnitřní rovnováhu, začne mít chuť zase cvičit,apod a bude zas se sebou spokojená. Ale hejty jí nepomohou ...
Tak to chtělo asi hodně odvahy sem na tento portál kde je tisíce žen co se snaží několik let otěhotnět nebo nemohou mít děti napsat že kvůli dítěti ti skončil život, promiň ale co by za to jiné ženy za to dali být ve tvé situaci, včetně mě... 😔asi to bude nějaký syndrom vyhoření, myslím si že by ti pomohlo trávit čas s kamarádkami i přes to že je koronavirus. Jak je vše zavřené co třeba vzít kočárky a jet se s dětmi projet nebo s přítelem nějaký výlet. Koupit novou knihu a číst když bude chvíli malé spát, nalakovat si nehty koupit masku na obličej, obarvit vlasy aby jsi se cítila lépe.... Cokoli určitě by ti to pomohlo 😊
@martiniquest Pozoruju to tu u vic diskusi posledni dobou, ze stoupa agresivita a kdekdo nevynecha prilezitost si kopnout nad ramec nutneho. Jestli to taky nebude touhle covid dobou. Ale bylo by lepsi si frustraci ventilovat jinak...
Já jsem si dopoledne upravila obočí, umyla vlasy, dala pleťovou masku..to všechno s batoletem za zadkem,ale hned se cítím líp 😁 a teď spí,tak si jdu číst. A hezky se naladím na odpoledne a víkend s manželem. Až přijde, dáme si kafe, a bude nám fajn. Zima nezima,kovid nekovid.
Jako dá se i pečovat o sebe i s malým dítětem. Já si vymyslela vychytávku, když jdu žehlit, napatlám si slupovací masku, než uschne tak mám vyžehleno, a mám dvě činnosti v jednom 🙂
@nnikola24 Přečti si tohle a klidně je i nakontaktuj, uvidíš, že to bude fajn🙂 Prý to má každá 5.matka:heart:
https://www.nudz.cz/files/pdf/poporodni-tyden.pdf
@denisa777000 A co je autorce v tuto chvíli po tom, že někdo jiný nemůže otěhotnět? Nějak jí to pomůže? Ona píše o svých problémech, které očividně nejsou až tak banální.
Autorko, nenapsala jsi, jak je tvé dítě staré? Může to být skutečně poporodní deprese. Mám dojem, že nyní skončil život tak trochu všem a mě osobně to štve teda šíleně. Co jsi dělala před mateřskou za práci? Nebyla by příležitost vrátit se na nějaký miniúvazek do práce? Nebo si najít brigádu? Odpoutat se od prcka a aspoň na pár hodin týdně se vrátit do svého "starého" života? Pamatuju si, jak jsem byla po prvním porodu zaskočená, jak moc se mi změnil život a žárlila jsem na muže, že jemu nic. Musela jsem ze dne na den opustit svou práci, veškeré své koníčky a měla jsem dojem, že i přátele. Prostě najednou nebylo nic jiného než mimino a já s ním celý den doma (objektivně to tak zlé nebylo, brzy jsem se začala pravidelně scházet s kamarádkama, našla si nové s miminama...). Měla jsem dojem, že se mi zhroutil svět, který jsem znala do té doby. Zatímco muž si vesele denně chodil do práce, z práce se projel na kole, mohl si jít či jet kam chtěl. Začala jsem pomalu, věnovala jsem se koníčku, který šel dělat i doma, našla si k sobě kamarádky s dětma. Objevila jsem svobodu procházet se ve všední den dopoledne po venku, kdy většina pracujících nemůže užívat hezkého počasí, protože prostě sedí v práci. Moc mi pak pomohlo, když bylo tepleji, my koupili vozík za kolo a začali jsme jezdit na výlety, jako dřív (kolo oba s mužem milujeme). Stará nejsi, jsi přesně akorát, jen se teď život změnil. Zkus přemýšlet, co bys ráda, co bys pro to mohla ty sama udělat, co je v silách tvé rodiny ti pomoct (netuším, jak jsi na tom s hlídáním babiček, jestli muž funguje atd.), pokud si vyloženě nebudeš vědět rady, zvol pomoc odborníka, stojíš za to!
Najdi si čas na sebe, začni cvičit (jde to i s dítětem) případně ať se postará tatínek. Jak staré máš dítě? Proč nikam nechodíš? Všechno to jde dělat i s dítětem, případně se domluvit s partnerem, ať se postará a sama vyrazit.