Jaké máte sny a přání? Co Vás žene dopředu?

Tak bude to působit asi jako těžké klišé na webu pro maminky, ale mě opravdu nejvíc naplňuje a motivuje mateřství 🙂 Nikdy jsem o děti moc nestála, byla jsem spíš taková party girl, proto mě to samotnou překvapilo, jak se můj život a pohled na něj po narození dcery změnil. Těším se na to, co nás čeká v blízké i vzdálenější budoucnosti, výlet, narozeniny, dovolená, vánoce, mám radost z každé hračky a každého oblečku, který koupím. Těším se, až budou holky větší a budeme spolu kreslit a jinak tvořit, jezdit na koních atd. Na rodičovské jsem studovala a pracovala a nejvíc mě dělá radost věnovat se jen dětem a manželovi. Holt se ze mě stala asi pěkná slepice 🙂 Ale máme s manželem naplánované, až nám děti odrostou, tak si pořídíme Harley a budeme obrážet srazy motorkářů 🙂

Upřímně jsem asi ve fázi, kdy bych si přála to všechno na chvíli zmrazit a užít si to. Nechci nic měnit, nic si nepřeju, všechno mám teď a tady 🙂

Měla jsem velký sen - pořídit si koně... Už 8 let je mám...
Měla jsem velký sen - pořídit si dům na vsi se zahradou... Už to bude rok, co ho máme a tři měsíce, co bydlíme...
Měla jsem velký sen - mít rodinu a milujícího manžela - jsem vdaná přes 4 roky, mám dvě skvělé dcery, další miminko si k nám snad brzy najde cestu.

Dopředu mně ženou moje dcery, můj manžel, moji přátelé a moje koně. Těším se na víkend, až budu cválat po lese a vítr mi bude svištět kolem uší, těším se každý den, až se manžel vrátí z práce a obejme nás všechny a řekne, že se mu po nás stýskalo. Těším se, až se starší dcera vrátí ze školky, půjdeme na procházku a bude mi vyprávět, jak se měla. Těším se na posezení u vína s přáteli, těším se na společnou dovolenou, oslavy narozenin, těším se, až budeme s holkama péct dort, bábovku nebo společně vařit. Těším se na to, až budeme sázet zeleninu na zahradě a pak jí sklízet... Těším se na jaro, na léto, na podzim a na zimu...
Jsem nanáročný člověk, nepotřebuji hodně peněz, drahé věci, exotické dovolené a okázalost, kterou mi budou lidé závidět a já si budu připadat, že jsem něco víc... Chci mít kolem sebe lidi, které mám ráda - a oni mně, s kterými překonám to zlé a budu si užívat to dobré...

Přidám se k @nov777, další velkolepé cíle a plány nemám, protože postupně, vlastní snahou a vlastními silami jsem se dostala do bodu spokojenosti. Nic mi nechybí, nepřebývá...(vlastně 4kg navíc?). Tak nějak jsem vždy měla před sebou něco ne velkého, dosažitelného a šla si za tím. Jo, jsou věci, na které se těším, po kterých toužím, ale jsou to jen drobnosti, střípky, nic světoborného. To hlavní - zdraví - to bych moc, ale fakt hodně chtěla nějak ovlivnit, aby vydrželo - ale jsou věci mezi nebem a zemí, které prostě řídí ten nahoře. Tímto mu děkuju, že mi pomáhá🙂)).
Plánuju žít tak, jako ted. S těmi a tím, co mám.

p.s. fajn otázka k zamyšlení.

Mateřství je krásná věc,ale k mému naplnění rozhodně nestačí,nejsem ten typ obětovat se dětem,možná i proto chci jen jedno..Svoje dítě miluji nadevše,a za chvíle s ním bych nevyměnila nic..Jsem doma rok a půl,a klidně bych se už vrátila do práce mezi lidi,mateřskou si užívám,pořád někde cestujeme,ale že by mně to naplňovalo,být žena v domácnosti,tak to vůbec..Můj (náš) cíl je momentálně překlepat to v panelákovém bytě ještě 2 roky a pak se chystáme stavět baráček,nemůžu se toho dočkat a upínám se na ten den tak moc..Těším se na snídaně venku,na zahradu,na bazén a hlavně se těším na syna,že bude mít hřiště doma..může lítat na zahradě..Můj další cíl je vrátit se do své předchozí práce,což zatím vypadá nadějně..Jinak už mám spoustu cílů a snů splněných,skvělého manžela,zdravé dítě,finanční zabezpečení..zatím se mi vše plní jak jsem si přála i když s menšími zádrhely,ale to by přece byla nuda..No a taky Jaro..už se blíží a pak léto...ááách už aby to bylo..Jo jsem teď spokojená..a budu doufejme víc a víc..

ja mela sny a ty jsem si uz splnila. mam skveleho chlapa, nadheró uzasnou zdravou dceru. mam praci,kterou jsem vzdy chtela delat,mame svuj byt, mame pejska, mame pratele, z chlapovi stqpany i miluaici rodinu. ja tak nejak vic nic nepotrebuji,jsem stastna. jedinne co chci at to tak vse vydrzi a jsme zdravi a ja mohu vidat svou dcerku vyrustat a byt jednou prarodici. a z mist me laka uz jen italie a recko,miluju historii(egypt,recko,rim) a tak to snad klapne,v egypte jsem uz byla. druhe mimco nechci, a max snad domecek? ale neni to nejak extqpa co bych potrebovala

Ja uz jsem taky dospela do stadia, kdy mam vse, co jsem chtela a za nicim se dopredu nezenu. Vysokou skolu jsem vzdala, protoze jsem se tam jen trapila, pak jsem pracovala v druzine, ale tato prace me nenaplnovala. Po maturite jsem si vzala skveleho chlapa, mame uzasneho syna...uz fakt nevim, kde bych nasla neco, co by me vic naplnovalo. Materstvi me naucilo byt tady a ted, nehnat se za nicim, neresit co by kdyby. Chci si to uzit, protoze jedina vec, co by me mrzela je, ze jsem prosvihla detstvi svych deti. To mi neda zadna skola, zadne zamestnani. A jinak muj velky sen je mit chovatelskou stanici zakrslych kraliku, protoze je miluju, ale to je jen sen.

ja nejak nikdy moc sny nemela a vetsina dobreho mi tak nejak spadla do klina. S manzelem jsme spolu 15 let, mame tri fantasticke dcery, snad bude i ten barak (a kdyby ne, tak mame byt pres 120m2, tak to snad prezijeme), cestujeme, studuji VS a mela jsem skvelou praci, ktera me velmi naplnovala a doufam, ze se do ni jeste nekdy vratim...a opet...kdyby ne, tak mam dalsi projekt, ktery mohu rozjet. Proste je fajn. A co me zene v pred? Rodicovksa me tedy nenaplbuje vubec, takze daleko predstava rostoucich dcer a strasne se tesim, az budou vetsi a velke a budou se vracet domu a vubec...chci tu pospolitost velke rodiny...nebyt tohoto snu, tak jsme ted mrnavku nemeli, preci jen uz jsem skoro-kmet.

Neustále plánuju, stanovuju si krátkodobé i dlouhodobé cíle, které si plním. Po rodičovské dovolené mám celkem rozmanitý život, jen tak s pobavením pozoruju, že nic není definitivní. 😵 Nejdůležitější podle mě je být aktivní a nezačít hnít v pohodlné zoně stereotypu.

krásná otázka pro nás ženský 😉
Já jsem měla vždycky sen mít hodného manžela a dvě děti, kluka a holku, a být s nimi šťastná. Mamka nás s bratrem vychovala sama, otec se o nás nikdy nezajímal. Udržela nám sama barák nad hlavou (celý život ho sama splácela a ještě vyplatila mého otce) a oběma nám umožnila vystudovat vysokou školu. Nikdy jsme neměli žádnou další rodinu, byli jsme jen my tři. Prožili jsme krásné dětství, v létě tábory, kde dělala mamka zdravotnici, pak dovolené většinou na námi milovaných horách, v zimě také hory. Já jsem si přála jednou takhle vychovávat své děti a k tomu hodnýho manžela. Toho jsem našla, známe se skoro 16 let, z toho skoro 7 let manželé. Na děti jsme si museli počkat, ale nakonec jsme si je vybojovali a narodil se nám nejprve krásný syn a o dva a půl roku později dcera. Žijeme v domečku s mojí mamkou (se kterou mám skvělý vztah), která mi hodně s dětmi pomáhá, když je manžel stále v práci. Mám vše, po čem jsem kdy toužila a jen si přeju, aby to takhle bylo i dál. Přeju si vychovat ze svých dětí slušné a vzdělané lidi 🙂 . A jinak se každý den ráno těším, až je zase uvidím, pomazlíme se a opusinkujeme, syna vodí manžel do školky a s dcerou si užívám každý den tak, jako jsem si užívala se synem, když byl ještě sám. Bydlíme v krásné přírodě i na dosah města, chodíme denně na procházky na různá místa, teď zrovna objevujeme jarní kytky, posloucháme ptáčky, apod. prostě ty neobyčejně obyčejné věci, které můžu ukazovat a učit své milované děti. A taky se už za necelý rok těším zpátky do práce, kde jsem měla skvělé kolegy a práci zajímavou a rozmanitou.
.Teď momentálně se už strašně těším na jaro, na teplo, a pak na léto 🙂 . Zahrádku máme jen pro děti, takže tam nataháme vše na hraní a v létě pak i bazének na koupání. A hlavně si přeju, aby všichni kolem mě byli zdraví 🙂 . Teda sem se vykecala 😀 😀 😀

můj jediný sen je dokázat si co nejlíp a co nejvíc užít přítomnost, užít si každý okamžik se svými blízkými, být šťastná teď a tady, dělat, co mě baví...dopředu mě nežene nic, snažím se být teď...a co bude zítra? kdo ví...

Momentálně se nejvíc těším na to, až budu mít po porodu, po šestinedělí, obě děti budu moct nechat aspoň na hodinku babičce a já si vyjedu na kole 🙂 Tahle představa mě teď tak nějak drží nad vodou, protože na konci 8. měsíce těhotenství a s ročním čertiskem na krku (nebo spíš na noze 🙂 ) jsem pomalu na konci svých fyzických i psychických sil.
Než jsem podruhé otěhotněla, plánovala jsem si, že ještě na rodičovské začnu studovat dálkově vysokou školu, ale teď už si tím nejsem tak jistá. No uvidím, třeba to půjde. A když ne, aspoň nějaký jazykový kurz bych chtěla absolvovat. A po rodičovské si najít práci, kterou bych dělala hlavně pro radost, ne jen pro peníze.

Mým snem vždycky bylo najít si milujícího přítele/manžela, se kterým bych chtěla zestárnout a užívat si všeho co nám život přinese. Tento sen se mi splnil 🙂 a mimo to jsme si pořídili i neplánované miminko, co nás ještě víc "stmelilo". Kupředu mě žene představa toho, jak společně naší malou holčičku vychováváme, se všemi radostmi i strastmi, a jak budujeme společnou domácnost. Ale co se týče nejbližších radostí a snů, těším se, až se postupně zapojím do společenského života a do práce, která mě baví - a to je tanec a jóga, vystupování a výuka. Těším se, až bude malá o něco větší, teď má jen necelých 5 měs., a bude doma tančit a cvičit se mnou... 🙂