Jaké je mateřství? Je to to, co vám v životě chybělo?
Bylo tu už pár diskusí na téma KDY MÍT DĚTI, nebo MÍT NEBO NEMÍT DÍTĚ... diskutovalo se o obavách, o tom, co všechno to asi obnáší a co si tak představujeme, že se bude dít...
ráda bych se touhle cestou zeptala maminek, jaké to vlastně je? jaké jsou pocity? jestli i třeba po těch obavách to pro vás bylo to, co vám v životě chybělo... jestli děti jsou tím smyslem, nebo jak moc vás to obohatilo... samozřejmě mě zajímají i negativa, pokud nějaká pociťujete...
Moc všem děkuju za odpovědi 🙂! 🙂
Ahojky.... tak diskuze o tom kdy mít nebo nemít mimi je moc těžká. Každý člověk je jiný a netuším,jestli je člověk kdy připravený na to co přijde 😉 I já měla pestrý život,vystudovala sem,šla do práce,po pár letech stěhování 130km od rodičů,po necelýc 4letech sem se rozešla s bývalým přítelem(v době kdy sem si vzala na hypotéku dům),začla sem lítat z práce do práce,nic jiného sem neznala - v podstatě nebyl čas na nic... pak sem poznala jednoho človíčka,scházeli sme se a stala se nám moje nádherná nehoda(Mareček) ... otec nechce být otcem,sem na vše sama,peněz málo ,ale žijem 🙂 Původně sem měla svou budoucnost vymalovanou úpně jinak,než se stalo.
Kulišpínek je to nejkrásnější a nejdůležitější v mém životě 🙂 Je to krásný pocit,vědět že vše co člověk v životě dělá může dělat pro někoho,kdo ho tak bezelstně miluje(do určitého věku 😎 ) Alespoň můj život získal nový smysl a hlavně se mi zpomalilo to šílené životní tempo,co sem před těhu nabrala.
Jinak s tím strachem to krásně napsala kalo 😉 i když mi zatím nebyli nemocní,ale straaašně nás trápí bříško ☹
Celkově musím vše podřídit malému,přes den toho moc neudělám,"povídáme si ",hrajeme,nosím ho,jdem na prochajdu 🙂 Začnu doma pracovat večer,až když malý usne 🙂 Sem unavená,pořád nevyspalá ale mimčo za to stojí 😉
Závěrrem sem šťastná že sem prcka donosila,v pořádku porodila a že sem měla to štěstí stát se mámou 😉
Já musím říct, že jsme si pořídili mimi, když jsme už opravdu chtěli oba dva, takže jsme se na něj od prvního okamžiku moc těšili. Je to naše zlatíčko. Nemám ráda tvrzení, že děti jsou smysl života, ale rozhodně je to určité obohacení, je u nás teď veseji, milujeme svoji dceru nade vše.
Zároveň jsem si ale už v těhotenství byla vědoma, že některé aktivity, které jsme dřív provozovali, budou muset jít na určitou dobu stranou, což mě občas přijde líto.Takže to je tak trochu negativum, se kterým se ale musí počítat. A taky mi trochu vadí, že je člověk přece jen mimo dění a tak trochu blbne 😀
Všem moc děkuju za odpovědi 🙂 je fajn to číst!
KALO to napsala naprosto úchvatně, že bych nejradši hned zítra rodila 🙂))
Dnado je mi líto, že jsi na vše sama - snad k vám časem přibude někdo, s kým vám bude fajn!
Kacka.vo také je mi jasné, že určitý věci, co teď děláme pak už tak jednoduše nepůjdou... i proto, že babičky a dědové budou daleko...
díky!
Já za těch 28 let, než jsem otěhotněla, jsem žila velice pestrým životem...stihla jsem vystudovat, cestovat po světě, poznat různá místa, lidi, spousta přátel, večírků....ale to, že mám dnes dcerušku je to nejkrásnější, co mě kdy potkalo. Velice mě to obohatilo a naplnilo. Možná taky proto, že se nám narodila právě včas. Našla jsem svůj klid a skvělou rodinu. Náš vztah s přítelem to posunulo do "dalšího levlu" 🙂 Není pro mě nic důležitějšího....
..................Na druhou stranu, s jejím narozením přišla do mé (dříve bezstarostné) osoby jakási úzkost a strach. Samozřejmě o ní. Tenhle strach jsem poznala, když byla hodně nemocná a je to ta nejhorší bolest a úzkost o malého tvorečka, kterého bezmezně milujete. Je to naprosto jiný a strašně silný druh lásky. Jsem ráda, že mi bylo přáno, abych tuto lásku poznala 😉