Jak se zbavit takových pocitů?
Čauky maminky, tak jak začít... Mám krásnou a zdravou 15měsíční dcerku, a hodného muže. Bydlíme v bytě 3+1 a stavíme domeček. Nejsme žádní boháči, ale taky nemusíme počítat každou korunu...Jde o to, že jsem těch 15mesicu, co jsem doma na mateřské, s psychikou nahoru dolů. Někdy se vzbudím a lituju, že přicházím o zážitky, které bych třeba prožívala, kdybych byla bezdětná...a kdybych měla jiného muže...pak se zase vzbudím a jsem šťastná, že mám svou rodinu takovou jaká je...přijdu si kvůli těmto pocitům jako nejhorší matka a manželka na světě. Pokaždý když mám ty negativní pocity jsem protivná a cítim se doma jen jako chůva pro dítě manžela a jeho uklízečka a kuchtička...taky když mám tyhle pocity nejsem schopná kromě obstarání dítěte poklidit vlastně nic...s tím uklízením souvisí i to, že jsme s mužem oba bordelari...(rozumejte hadry ze sušičky na gauči, hračky dcerky všude, ale ne špína ani prach) svou dceru miluju, ale někdy jsem ráda, že si jednou za čas (rozumějte jednou za tři měsíce )veme dceru na hlídání babička . Doma se pak bicuju pocity viny, že takhle dceru dávám na hlídání a že jiné matky dcerky opatrují den co den bez hlídání a užívají si to...co dělat s těma debilnima pocitama...díky
Málokterá máma má skutečně děti na starost NEUSTÁLE bez pauzy dlouhodobě bez hlídání a je u toho neustále šťastná. Tak třeba moje realita je, že malá je 1x za 14 dní na prodloužený víkend u táty, takže "mám hlídání", i když tu nemám rodiče. Jiná kamarádka, co její tatík nefunguje, tak ale má po ruce svou mámu a rozhodně ne jen jednou za 2-3 měsíce.
S tim chůvasyndromem se musí človek narodit a když ho nemá, musí se naučit se kvůli tomu necítit špatně 😉
@vlachova_kik rozumím vám...
A jaké zážitky by jsi si dopřávala, kdybys byla bezdětná? Co ti chybí za akci?
Nepotkala jsem ženu, která když se stará o malé dítě a by nezatoužila po pauze....ono jsou to občas dost náročné chvilky, zuby, změna režimu spánku, nemoc, separační úzkost a dítě musí pořád s tebou, chce zkoušet věci samo a ty potřebuješ rychle něco udělat, chceš jít ven, nechce se oblékat atd.
Pokud babička hlídat chce a dítě je s ní rádo, nevidím důvod, proč jim nedovolit mít čas jenom pro sebe a ty si pak můžeš užít volno. Dokonalá matka se nepozná tak, že je 100% času se svým dítětem a řeknu ti tajemství dokonalý rodič neexistuje. Chtělo by to zpracovat ty výčitky, jsou zbytečné a k ničemu, neprospívají tobě ani dceři, ale jak to zpracovat, to je otázka do pranice. Možná by to chtělo prozkoumat hlouběji u tebe, proč si myslíš, že bys měla trávit s dítětem 100% času, jaký máš vzor mateřství, proč si myslíš, že by matka měla trávit tolik času s dítětem a proč se cítíš vinu, když s dítětem nejsi. Myslíš si, že matka by se měla obětovat za dítě a co to vůbec znamená.... Chtělo by to klást si spoustu otázek a hledat na ně odpovědi, upřímné odpovědi. Jde o to si rozklíčovat svoje pocity a nalít si čistého vína.
Jsem zastáncem kontaktního rodičovství, ale je důležité si uvědomit, že je naprosto v pořádku chtít svůj prostor, mít svůj čas na relax a seberealizaci. Některé věci se dají dělat i s dítětem, ale to jiné než bezdětná...
Říká se, že děti se učí nápodobou, ty defacto říkáš, mé potřeby nejsou vůbec důležité, musím se obětovat pro druhé, musím uspokojit potřeby druhých, když uspokojuji svoje potřeby, je to špatně, měla bych se cítit vinna a potrestat. Tohle asi nechceš předat své dceři ne? Nechceš, aby se jednou obětovala pro manžela, ale chceš, aby mu byla rovnocennou partnerkou? PS Cílem není, aby ses cítila hůř, ale aby jsi se naučila nemučit se za to, že chceš čas pro sebe. Defacto i pro svou dceru uděláš strašně moc, když ji naučíš, že její potřeby jsou stejně relevantní jako potřeby druhých.
@mercythe jsem doma s dětmi 12 let, jsem přesně ta domácí kuchtička a “služka” na celý úvazek a ikdyz jsem z 99% spokojená a naprosto mi to vyhovuje, na tomhle životě jsem si našla v převážné většině jen pozitiva, tak prostě jsou dny občas, kdy si říkám, že bych nejdradši někam utekla. Ale! Na 100% bývá tohle způsobené hormonálním cyklem a vlivy z vnějšku (jako vážně nemocný člen rodiny, úmrtí v rodině, problémy u muže v práci, které přenáší na mne, opakující se nemoci dětí). Zkus zjistit a přesně definovat kdy a proč se ti nálada takto mění, ono to bude mít svůj důvod. Stačí nevyspání a hned má člověk horší náladu. Takže za sebe radím najít příčinu, řešení je pak většinou rychlé.
@jahodi no a pak mas i ty mámy, které hlídání nemají vůbec a jedou 24/7….
@mercythe Ahoj, jsem doma s druhou dcerou na mateřské už čtvrtým rokem a cítím totální dno. Úplně vím o čem píšeš. Já to mám ještě horší v tom, že jsem dřív trpěla depresemi a brala antidepresiva.. kdyby sis o tom chtěla pokecat, tak napiš zprávu, budu ráda. Já o tom neřekla ani kamarádkám, cítím, že jsem selhala, ikdyž svým způsobem vím, že to tak není. Chce to odpočinek. Pokud máš možnost hlídání, určitě toho využij, než tě to doženene ještě k horším pocitům. Když napíšeš, ráda to s tebou proberu, je fajn svěřit se někomu, kdo tě chápe🙂