Jak se s tím poprat?
Ahoj jak překonat svou komfortní zónu da-li se to tak nazvat....vždy jsem měla problém jít někam kde bylo víc lidí,vždy jsem měla pocit,že najednou všichni koukají,suskaji si...ale po chvíli to bylo ok nic tento pocit přešel.Jenze čím jsem starší tím je to horší, mám problém jít někam kde je hodně lidí,mám nutkavou potřebu stále kontrolovat zda ne mě není něco špatně,jestli mám oblečení ok...když někam jdu většinou se nedokážu zapojit do dění té akce, nejlépe mi je sedět někde v rohu a nemuset nic... problém nastává ikdyz jdu sama do obchodu zas na mě dopadá pichlavý pocit v zádech jsem nervózní,většinou zapomenu i pro co jdu... uvažuji o nějakem odborníkovi, který by mě vyslechl...ale a dvěmi dětmi není moc času na zbyt a kór když není hlídání...
Našla bych si psychologa, klidně se poohlídla i po nějaké alternativní terapii třeba kineziologie. Něco můžeš udělat i sama, třeba si přečíst nějakou knížku z osobního, duchovního rozvoje a ona tě inspiruje, ale není to samospásné. Neznamená to, že když si danou knížku přečteš, tak problém zmizí, ale může ti ukázat jiný pohled na věc.
Jinak musíš hledat odpovědi sama v sobě, proč ti tak vadí, že někdo uvidí tvou nedokonalost? (Myslíš si, že se mi nikdy nestal trapas?) Vážíš si sama sebe? Proč potřebuješ ujištění od okolí, že splňuješ společenské standardy? Proč sama sebe přísně soudíš?
Jasně, že s 2 dětmi není moc času, ale i kdybys měla mít placené hlídání na dobu terapie, bude to tvá nejlepší investice.
Omlouvám se za chyby, pořádně jsem si to znovu nepřečetla🤦🏻♀️