Ženy, omlouvám se za román, ale toto téma je u nás doma velmi časté už x měsíců. Mám roční holčičku a druhou 3 letou, kterou nám nevzali do školky, takže obě dvě doma. Žijeme ve velkém domě, máme zvířata, stále se někde něco dodělává, buduje, manžel hodně pracuje, aby bylo z čeho budovat a za co jet na dovolenou, platit kroužky pro děti (na tom si trvá sám manžel). Takže vážně nevím, kde mi hlava stojí, jsem už z toho vyloženě vyčerpaná po psychické stránce. Fyzicky to zvládám, i když mám po porodu takové ty klasické problémy - diastáza, oslabené pánevní dno, bolesti zad, hlavy od krční páteře. Párkrát jsem byla na fyzio, jenže vůbec nevím, kde mám ten čas pro sebe brát. Cvičit s oběma dětma je za trest, to je pro mě víc stresu než užitku a celkově je přes den tolik práce, že kolikrát ani ten čas není kde vzít. Manžel mateřskou DOVOLENOU dost zlehčuje a nebere to jako něco náročného. Sám se ve volném času věnuje sportu nebo ještě dělá věci do práce a mě řekne, že si přeci můžu zacvičit, když třeba mladší spí a starší už to přeci pochopí, že teď mě nechá na pokoji a maminka cvičí, ať toho využiju, vždyť jsem přeci doma. Nebo si můžu zacvičit večer, když děti uspím, ale už nepochopí, že večer jsem grogy. On to prostě bere tak, že on chodí do práce, vydělává dost peněz, má fyzické náročnou práci, takže on ten relax a někdy vypnout potřebuje a já jsem doma. Dorazilo mě to teďka na vánoce, kdy se celý týden hodil marod a mě bylo taky příšerně, ale starší natěšená na Ježíška, takže jsem nadopovaná ibalginem a smectou jela x dní od rána až do noci, aby měly děti Vánoce. Cukroví, salát, úklid, zdobení, vše jsem dělala sama s dětma nebo po nocích. Teďka po vánocích si připadám úplně vyčerpaná a manžel to ani neocenil. Ještě ho pobavilo, že si připadám nedoceněná a nechápe, proč jsem na něho hystericky ječela a mlátila doma dveřma. Teď už jsou pro změnu nemocné obě děti. Na tohle téma, už jsme mluvili tolikrát a tolikrát. Po finanční stránce se máme opravdu nadprůměrně. Všechno nám koupí, na dovolenou si zajedeme jen tak několikrát do roka, tam se nám na plno věnuje, ale moji práci doma a kolem dětí nebere moc vážně, tak si říkám, je nějaký způsob, jak se naučit ocenit sama? Jak prostě ignorovat okolní bordel a potřeby ostatních a říct si, ne teď se jdu věnovat sobě? Jak v tom všem chaosu, úklidu, potřebách všech ostatních, dát na první místo sama sebe? Už kolikrát jsme se domlouvali, že bude 2x týdně hlídat, ale vždycky do toho něco vleze, nějak se to zazdí. Nebo lze chlapa přesvědčit o tom, že se doma na té dovolené do zadku opravdu nekopu?
Ja tiež som sa cítila podobne a jedného dňa som si povedala a dosť odvtedy k nám chodí pani na upratovanie 1x do týždňa ja len podľa potreby robím (kedysi 5-6x do týždňa ale mala som pocit, že pratám čistý dom tak teraz 3-4x), pustím myčku na riad, pozametám, pozmývam, čistím, čo treba, periem, pratám hračky = činnosť na takú hodinu maximálne + varím to každý večer, tak isto objednávam potraviny, oblečenie, lieky, drogériu... ak idem do obchodu raz do mesiaca tak niekedy aj to je veľa. Takže za mňa ak si zjednodušíš povinnosti tak hneď všetko pôjde ľahšie. Ale zase musím uznať, že môj chlap tiež je veľa v práci a aj cvičí a chodí behať a nevenuje sa veľmi deťom ale snaží sa ich aspoň cez víkendy (nie každý víkend) zobrať na 1-2hod aby som mala čas pre seba to také fyzicky náročné nie je takže určite aj na tom zapracuj. To, že ty si na MD neznamená, že deti sú len tvoje s on sa o ne nemôže postarať lebo pracuje 🤦♀️ ja naozaj na drzovku by som oznámila, že bude mať deti a ja idem cvičiť, niekde s kamoškou na kávu alebo proste čokoľvek, čo chceš a keď nebude súhlasiť tak nech ti zaplatí niekoho na stráženie a tak budeš mať čas aj pre seba... Nehovoriac o tom, že raz ti MD skončí a pravdepodobne obaja budete pracujúci tak kto sa bude starať o deti? Tiež len ty? Ako to by u mňa neprešlo.
A proč to takhle děláš? Udělala sis to sama, ukážeš že zvládneš vse sama , manzel si na to zvykl, tak se nediv. Vše uděláš, tak co by se on doma snažil....tohle se ma nastavit už před detma...takže příští rok zaukolovat manžela nevidím jediný důvod proč ma ženská dělat vše sama...
Ono to je těžký. Sám dře, takže mu asi moc energie taky nezbývá. Čas pro sebe , relax a sport si určitě zaslouží. Otázka taky je, jestli on je doceněný a jestli je potřeba, abyste se měli nadprůměrně finančně dobře, když to jinak stojí za prd. Jenže když máte velký dům a zvířata, musí pochopit, že i to ti energii bere a samo se to nedělá. Že třeba nemáš takové fyzické vypětí (možná), ale to množství různých drobnějších činností je vyčerpávající a ve výsledku je jedno, z čeho je člověk grogy. Jinak je fajn nedělat vše pořád perfektně, ono to pak totiž nejde vidět. Takže občas úklid nestihnout, protože jsem si musela zacvičit ze zdravotních důvodů...😉Uvidíš, že nikdo ani nic nepozná, jen ty. Ono se to fakt nezblázní. Taky je fajn nedělat, o co ostatní ani nestojí. Popřemýšlej, co ti zabere nejvíc času, co se dá omezit, co vyškrtnout, co naopak udělat hned. Volno si musíš udělat sama. Nemusíš být sedřená a na cvičení si určitě čas uděláš, když budeš chtít. Mně když se do něčeho nechce, vzpomenu si, jak táta vždycky říkal "musím jenom umřít. " Něco na tom je. 🙂Ale trvalo mi dlouho, než jsem se k tomu dopracovala. Potřebovala jsem mít všechno perfektní, ale k čemu mi bylo ocenění, jaká jsem skvělá manželka, když jsem se cítila mizerně jako robot, stroj, něco na čem nikomu ani nezáleží. Ale chválil mě a hodně...😉To říkám proto, abys věděla, že z toho stavu vyhoření opravdu ocenění nepomůže. Potřebuješ čas pro sebe a pokud on to nechápe, zařiď se podle toho sama, klidně placené hlídání. To není o tom kašlat na všechno, ale kašlat na blbosti - ty zaberou nejvíc času. Úklid a vaření mi už zabere minimum času, přitom je chlap pořád spokojený a já už nejsem robot. Vařím rychlovky a uklízím buď než přijde z práce a nebo v létě - to je lepší - ráno po vaření s dětmi mizím a vracím se než prijde. 😉
A co kdybyste slavili ze svého stylu (např. nejezdili jen tak několikrát ročně na dovolenou) a víc ti pomáhal doma? Já ho na jednu stranu chápu, že jestli tolik dře, tak mu na doma už moc elánu nezbývá. A s tou nemoci- to je těžké, tohle si trochu děláme samy. Neumíme vypnout ani když nám je zle. Muži to holt mají jinak.
@ilonne přesně tak, jak to teda nedělám, nechapu ty ženský co dělají vše když je jim zle...proč, kdo.to.oceni? Ti dva by si měli v manželství pomáhat, být dvojka, ne že je mi zle a stejně udělám vše...ne naopak, ať se stará o své děti manzel a já si půjdu lehnout. Tohle má spoustu ženských okolo mě ještě od svých maminek, bohužel
Nebudeš to chtít slyšet, ale velký kus problémů si děláš sama “Cukroví, salát, úklid, zdobení, vše jsem dělala sama s dětma nebo po nocích.” tohle si ale děláš sama. Děti nepotřebují výzdobu, 50 druhů cukroví a jiné zbytné nesmysly, pouštět se do něčeho takového já, tak se muž asi taky nebude účastnit.
Hodil se marod je co? Že mu nic nebylo nebo byl nemocný a narozdíl od tebe si nehrál na hrdinu? My jsme někdy nemocní všichni. Nikdo si nehraje na matku terezu, prostě zalehneme, jídlo objednáme, nákup objednáme.
Ano, jinak nějaké rozdělení trávení volného času je asi žhavé téma všech rodin s malými dětmi, především proto, že toho času je prostě mnohem míň než bývalo. Můj muž nesnáší nekonkrétní kňourání a vyčítání (já vůbec nemám čas sama na sebe, podívej jak jsem tlustá, protože nemám čas běhat), ale naopak se s ním dá domluvit konstruktivně (chtěla bych jít zítra večer běhat a v pátek jdu ke kadeřnici, případně, pokud jsem byla vyřízenější, tak jak vstal, tak jsem oznámila, že jdu běhat). A je fakt, že jsem hledala způsoby a ne důvod, takže jsem cvičila doma. Není to teda úplně podle mého gusta, u jógy dostávám záchvaty smíchu, když na mě dcera visí, ale je to lepší než nic.
Píšeš, že jste mluvili kolikrát, co to znamená? Že sis postěžovala nebo žes navrhla řešení (ponděli a středa sportuješ ty, čtvrtek a sobota já? Nebo cokoliv)?
@fire85 Presne tohle me zarazilo, je mi blbe, i tak se dru - copak by si deti neuzily Jeziska i bez uklidu a salatu? - pak hystericky jecim a divim se ze to manzel neocenil a jeste se mi smeje. Autorko promin, ale tomu se musis smat i ty sama jak je to absurdni. Vsechno je to v tvoji hlave a tady to mas cerne na bilem.
A myslim ze tohle se stane kazde parkrat do roka, nekdo to ma vic nekdo min. Moje mama ve stedry den obratila barak vzhuru nohama kvuli Vanocnimu ubrusu 🤦🏼♀️
Presne ta chvile kdy kricis a brecis a je toho na tebe moc znamena, ze si to musis v hlave srovnat a neco vypustit, pokud ti to zpusobuje takovy stres.
A jeste neco, cas na sebe si nenacpes do uz tak preplneneho programu, kdyz si vmestnas 10 minut cviceni mezi ranni kavu a cisteni zubu, tak se z toho akorat po… Musis neco vypustit a tam si cas udelat.
Když máte peníze,tak si zaplat chůvu a uklízečku ,aby si nemusela uklízet.
Jestli má manžel k tomu takovej postoj,tak mu to těžko vysvětlíš.A už vůbec ne hysterickým ječením....
Jestli máš na to prostředky,tak se zaříd podle sebe....paní na úklid a chůvu....
@ilonne i mně trvalo hodně dlouho se naučit naprosto konkrétně říkat, co chci. Navíc prostě vzhledem k profesi jsem byl roky drilovaná, že pacienta nezajímá, že jsem nemocná, nasraná, dvě noci nevyspalá, cokoliv, takže naučit se říkat “já už nemůžu a teď potřebuju to a to” mi trvalo dlouho a doteď mám pocit, že tím vždycky zklamu sama sebe. A navíc vůbec nemám takovou tu záklopku, že bych poznala, že mi dochází síly, já jedu a jedu a pak se složím. Celý první rok života dcery jsme vlastně řešili totéž, než jsem se naučila pojmenovávat svoje pocity, potřeby, vyčerpání. Myslím, že málokterý partner je až takový pařez, že by mu žena byla ukradená, ale na ječení a mlácení dveřmi neumí reagovat. Ani ten nejlepší chlap (ani ten můj a ten je ještě lepší než nejlepší).
Kdybych měla peníze, zajistila bych si slečnu/paní na hlídání 🙂 Je to nejvíc... pokud dobře vybereš, ji to baví, věnuje se těm dětem na 100%, což já obvykle nedělám, ani když na ně mám čas, protože už toho mám plné zuby :D když mám čas na sebe, pak mám zase víc energie na to, se těm dětem věnovat 🙂 Při nemoci je to prostě naprd, já to chápu, taky jsem měla děti nemocné a napekla jsem (a nakonec to nikdo nejí 🙈) a ty nemoci jsou hodně vyčerpávající, můj manžel funguje a stará se a oceňuje, že by to doma nezvládl, ale teď toho má v práci taky moc, tak často dojel až hodinu předtím, než jdou spát 🙄 Mě hlídá často moje máma, ale brala bych i někoho placeného, pokud bych na to měla, je mi totiž hloupé, aby nám hlídala moc často, ještě pracuje a chci, aby si i odpočinula 🙂 Cvičím sice s dětma, ale je to otřes a pokud mě nenechají, tak mě to vytočí a zdeptá, těším se, až bude světlo i večer, abych mohla jít běhat....
Proste minimalne 1x tydne si musis udrzet volny den nebo aspon pulden. U nas fungovalo, ze jsem proste sla pryc. Ven na prochazku nebo k mame se v klidu vyspat. Jako on ma svoje konicky, tak mit taky nejake, i kdyby to melo byt, ze budes sedet v parku na lavicce s knizkou, nebo jen tak.
jj, jak pise @konidana, mej neco pevne danyho. Mas cviceni, zaplatila sis lekci, tak to zazdit nemuze a proste jdes.
Když mate penize, tak pro starsi soukroma skolka, nebo pro obe paní na hlidani a Ty máš čas pro sebe.
Paní na úklid, nákupy doveze Rohlík.. nevim, proč ženský furt chtějí být profi služky, u toho doko matky a ještě sexy bohyne a pak se hrouti, že to nezvladaji.
Priority. A podle nich investovat čas a penize.
Zkusila bych s ním mluvit v klidu, kdy oba máte dobrou náladu a jste a spolu v pohodě. Ne dřít a pak bouchnout vyčerpáním. To, že bere mateřskou na lehkou váhu, to se asi nezmění, dokud mu tam prostě nenechas deti a domácnost a neodjedes pryč. Pokud v téhle fázi nejsi, tak opravdu v klidu si promluvit, nastolit si pravidla (chůva, uklízečka, čas pro sebe) a pak na tom trvat. Ono se to pak zajede v novém systému a už mu to ani nepřijde časem, ale fakt si na tom trvat. Jinak souhlasím s výše, dost si toho děláš sama. Servis, plus to kmitání na Vánoce. Zrovna dětem je jedno, jestli je uklizeno, atd. Já se všeobecně vůbec divím lidem, co mají dost finančních prostředků a nepoužiji je na to, co zrovna jimi můžou změnit a vadi jim. Proč peníze utrácet za několik dovolených ročně, což vás asi nijak extra nebaví. Radši bych treba jednu nebo dvě dovolené investovala do té chůvy, uklizecky někoho ke zvířatům, na zahradu. Prostě to, co vás nejvíc štve. Asi je to hodně i představa manžela, za co by se ty peníze měli utrácet. I on by měl trochu slevit ze svých představ.
Manzela nebudu komentovat. Ale veci se daji delat i jinak nez máš nastaveno. Asi bych začala tím, že bych zkusila hned ráno udělat tří minutovou masku na obličej a trochu se zastavit. 3 minuty se dají zvládnout. Pak dopoledne na YouTube najít cvičení třeba growwithjo 15 minut a věřím, že pár minutek postupně prodloužíš. I děti si můžou zvyknout na to, že maminka cvičí nebo pije kávu. Mám děti tři 5,4 a 2 roky a chápu, že je člověk někdy totálně vyšťavenej. U nás teda funguje manžel, když potřebuji. Ale mám doma i rotoped a tak si večer nebo ráno chvilku šlapu.
Chápu tě, je to vyčerpávající. Pokud má manžel tolik času, že se sám může ještě věnovat sportu a koníčkům, tak bych si vydupala, že prostě aspoň 1x týdně na hodinku, dvě se postará o děti, aby sis mohla zajít třeba má cvičení nebo někam. A pokud by nemohl, tak ať si najde za sebe náhradu sám, ne že ty nikam nejdeš, smůla. Ty máš šichtu od rána do večera (narozdíl od něj).
Jinak se dá cvičit i doma, já jsem si koupila program core yoga, cvičí se podle videí na webu, ideálně 3x denně, ale je to na pár minut, takže se to dá zvládat i s dětma na krku. Je to zaměřené na ženy po porodu, s diastázou apod. Pokud jste na tom finančně dobře, není v okolí třeba nějaká dětská skupina, kde bys mohla umístit starší dítě aspoň 1 den v týdnu? Nebo jak píšou holky paní na úklid…
Muj ex, když jsem byla na rodičovské: "Já vstávám ve 3 ráno, chodim do práce a ty si celý dny válíš šunky doma s dětma a nejsi schopná ani pořádně uklidit"
Muj ex, když byl na rodičovské a já v práci (v té stejné, ve které byl předtím on): "Já tu celej den běhám kolem dětí, zatimco ty si vozíš pr*el vlakem a pak ještě tvrdíš, že jsi z toho unavená" 😂
Co k tomu dodat? 🤔
Uplně normálme mu misto dovolené hoď barák a děti na starost ať vidí...
@barmil třeba muj ex o pani na úklid nechtěl ani slyšet 🙄 Muj muž by ji bral, ale zase na ni nemáme, dobrej paradox 😀
@drep naprosto souhlasím, řeknu muži, že se mi málo věnuje, tak na mě civí, co mam za problém. Řeknu, že by mě mohl občas pozvat do kina, tak za dva dny přinese lístky. Mužský mozek funguje úplně jinak 😅
@martinka_33 blby je, kdyz chlap pinda ze doma nic nedělám ( nevarim) , a kdyz byl na rodicaku s detma, tak byl uplne vysmatej a v pohode, a ja chodila dom k teple veceri (a do bordelu🤣 ) . Akorat on je proste workoholik a tryskomys a umi delat 5 veci najednou, a ja holt ne. Ani jedno.
@konidana to byl problém i u mého ex, on je ten typ co chvíli neposedí, spí pravidelně 4-5 hodin a cítí se odpočatě, on se tak narodil (a dcera to má po něm), a prostě nedokázal pochopit, že každý to tak nemá 🙄 Podle něj každý dělá málo...
Já ti úplně rozumím...mam to podobne. Taky jedu jak dráha. Ale to co tady píšou holky je pravda. Je to jen v hlavě,v zánětem chování, vzorci. A je neskutečně těžké se z něj vymanit. Chce to slevit z nároku na sebe i okolí. Naučit se žít v trochu bordelu a nemít vše dokonale...a hlavně být sobectejsi🙂
@fire85 tak ono to někdy moc nejde si to sjednat před dětmi. Před dětmi jsme bydleli v pidi bytě a manžel stavěl dům, takže mě úklid zabral nula nula prd a když přišel manžel zdrchmaný z práce a ještě ze stavby, tak jsem po něm vážně nevyžadovala, aby pral prádlo nebo vytíral podlahy ...
@ilonne na dovolené chce jezdit on, je to pro něho jediná možnost, jak vypnout. Když je doma, tak mu to nedá a vždy jde něco dělat, ať už do práce nebo kolem domu. Na té dovolené prostě není co vymýšlet. On to tak má, že se pořád musí něco dělat a pak si jede člověk někam odpočinout na pár dní. Kolikrát to jsou jen 3 - 4 dny. Já ani moc dlouho jezdit nechci kvůli zvířatům.
@drep mluvili jsme o tom už všemi možnými způsoby. Hysterickým ječením počínaje přes klidnou domluvu až po způsob miláčku já bych potřebovala, abych mohla být v pohodě. Už několikrát jsme se domluvili na konkrétní den i čas a pak z toho vždycky sešlo. Něco se v práci pokazilo a přijel až když děti spaly, někam bylo potřeba jet, někdo přijel řešit nějaké technické věci kolem domu. Pokaždé tvrdí, že další týden už toho bude mít míň, že od dalšího měsíce už fakt bude hlídat až to prostě vyšumí. Pak se zase připomenu a zas je to to stejné "teďka toho bylo moc, ale příště už přijedu včas ... "
Mně taky chlap doma s úklidem nepomůže skoro vůbec a malého sice sem-tam hlídá, ale zase pracujeme oba. Když je úklid problém, je na mě najít někoho (jiného než chlapa), kdo mi pomůže. A na hlídání máme dětskou skupinu. Pokud to chlap nezvládá, tak opravdu zkus pouvažovat o někom jiném na hlídání.
A co se týče Vánoc - píšeš, že jsi dělala salát, cukroví, aby měly děti Vánoce. A přitom píšeš, že dětem jsou rok a 3 roky. Tvoje 3 letá jí salát? Já letos trochu salátu kupovala (se salámem, nakonec jsem ho snědla 23. protože ten, co jsem udělala, se výjimečně povedl i bez salámu), chlapovi bez salámu - a synovi brambory a vařené vajíčko, salát nejí. Podobně syn nejedl ani kapra, dneska k obědu jsem mu udělala rybí prsty a rezignovala na kapra. Cukroví ani nevím, zda má druh, který jí - většinu ukousne, ochutná a vrátí. A to mu jsou 4.
Co je pro něj ale důležité, je hromada světýlek všude + dárky zabalené v papíru, aby je mohl vybalovat (nejlíp v papíru a pak ještě v dalším papíru, ale něco, co dokáže rozbalit sám). Takže jsem jeho dárky zabalila do papíru, rozvěsila všude světýlka. Většinu cukroví koupila (cukroví jsem pekla pro chlapa a to přesně ty druhy, kde jsme se dohodli, že je chce - a zbytek kupovaný). Kdybych byla nemocná, tak koupím asi i ten salát.
Je těžké si to předělat v hlavě, přiznávám, že letos to bylo asi nejklidnější ze všeho, dokonce jsem poskytla 23. azyl kamarádovi s dvojčaty, co kamarádka potřebovala klid. A teda nejvíce za to můžou kurzy Heleny Procházkové, která právě učí péči o domácnost, ale v konečném důsledku to končí u toho, jak si udělat priority, uvědomit, kolik co zabírá času a nezapomínat sama na sebe.
Stran úklidu jsem zjistila, že externí člověk je super i na to, že právě i chlap vidí, kolik času to trvá někomu jinému než mně.
Hele já Teda nechápu proč si to děláš těžší. Jako co si dělala že si jela několik dní od rána do noci kvůli vánocům? Já mám napečeno, docela uklizeno a něco i nazdobeno a k tomu normálně chodím do pracea do noci sem vzhůru fakt nebyla.deti tohle fakt nepotřbujou.
A pokud tedy máte dost peněz a ty dobrou práci nevidím důvod nedat dítě do soukromé školky, to pak uvidíš jestli budeš mít víc času
Kdyz jste na tom financne dobre, co zjednat nekoho na uklid nebo obcasne hlidani? Nebo by manzel nesouhlasil?