Holky, omlouvám se za tuhle diskuzi, ale potřebuji radu zkušenějších... Abych trochu uvedla situaci. Manžel už dva měsíce pracuje v kanceláři (dělá grafika) a každý den v osm odjíždí a vrací se kolem šesté. Já jsem doma. Manžel se večer vrací unavený, což je pochopitelné, dá si večeři a jdeme se koukat na film nebo si povídáme. Máme perfektní vztah a jsem za něj hrozně šťastná... a teď to horší. Už čtrnáct měsíců se snažíme o miminko a mě to všechno nějak bere chuť doma cokoli dělat. Jsem doma celý den, ale místo toho, abych šla uklidit, tak si třeba pustím seriál, nebo si čtu. Nemáme doma nepořádek, to snad ne... Ale já se nedokážu donutit, abych třeba vyleštila skříně, umyla okna, nebo vytřela... Vlastně se občas nedonutím ani k běžnému úklidu... Všechno pak honím od čtyř, když vím, že manžel za hodinu a půl přijede... Stihnu to, to ano, ale říkám si, že když jsem doma, mohlo by to tu vypadat líp... Jen ještě takový dodatek... Neflákám se jen tak doma na zadku, mám práci z domova. Od té je ale třeba si během dne odpočinout, abych nedělala chyby a přišla na jiné myšlenky. A místo uklízení jen čtu, nebo čučím na TV... Máte to někdo podobně? Jak se k tomu donutit? Děkuji za rady a "vyslechnutí".
mám to stejně, že se mi nechce uklízet, pracuji normálně jako zaměstnanec, ale třeba o víkendu, když je manžel pryč, si čtu, koukám na televizi, dám prát prádlo (to je tak jediný co zvládnu), a válim se v posteli, nebo jdu do města, nebo se hrabu v něčem na zahrádce, prostě jen co se mi chce... A pak neděle honem honem, má se vrátit a já lítám abych aspoň uklidila kde mi co odpadlo od ruky a stejně to nestihnu. Byly doma hrozný hádky a tak jsme se domluvili, že když jeden dělá jídlo, druhej uklízí 🙂 Řekla jsem mu, že si mě takovou vzal, že jsem bordelářka, že se snažim, stydim se za to, ale že se to nezmění, když mi to bude furt vyčítat a ono to najednou jde... A jeho taky není vidět jen tak s hadrem...
@zak1991 tak uplne celodenni plan? Ja jedu dneska taky home office. Rano snidane. Od 7 do 11 prace pak obed plus nejaky veci, co potrebuju poresit od 13 do 15 prace pak vareni a mezitim uklid a vecer uz jen svoje veci. A dneska mam jako spesl vec k beznemu uklidu zehleni 🙂 chce si to davat maly cile 😀 nebo takhle zalezi kolik hodin denne pracujete a podle toho to odvodit...a nebo zkusit motivaci...treba i s pritelem se na necem domluvit 🙂
Já to mám taky tak 🙂 Nedávno jsem si dokonce stanovila alespoň hodinku denně, kdy se fakt budu věnovat úklidu (mně např. neva něco uvařit,... ale mám hroznej problém se dokopat uklidit si to po sobě). Hm, ale syn popovyrost... a má takovéto vyhazovací období, kdy mi vyhází vše, co je v jeho dosahu... Tak už zase ztrácím motivaci tu hoďku fakt dodržovat.
Ale uklidňuju se tím, že nechci dopadnout jako např. moje tchýně je strašná puntičkářka na pořádek... a ona je pořád ve střehu, co jí děti vomatlaly... kde jim upadlo jaké smítko apod. aby to rychle dala do pořádku... Tohle mi přijde, že už hraničí s nějakou obscedantní poruchou... A já mám trošku jiné hodnoty... Necítím se u tchýně (kde je to sterilní) zrovna dobře... Nedávno jsem slyšela takový hezký moudro: "Ze špíny a nepořádku vyplývá pohoda 😉"
tak já v základu hlavně neuklízím kvůli chlapovi. uklízím až když mě ten bordel vadí, když se mi chce, když mám čas, na větší věci klid. u nás je teda výhoda, že moje hranice bordelu je daleko před tou mužovou. a hlavně on nemá ruce dozadu, takže pokud mu vadí neumyté nádobí, tak ho prostě umyje. co mě donutí k nějakému hnutí zadkem mimo běžné mé potřeby je objednaná návštěva 😉 muž ví jaká jsem a je tu taky doma, je to i jeho domácnost, takže to mě fakt nenutí k výkonům, ale cizí lidé doma...to už jo 😀
pochopila jsem, že zatím nemáte děti, tak to ber jako trénink. s nimi se ti bude chtít uklízet ještě méně, takže manžel by si mohl na jistý stupeň nepořádku pomalu zvykat 😅 nechci to samozřejmě zlehčovat, ale ne jen pořádkem a hadrem v ruce je člověk živ. naleštěná okna spokojenou domácnost nedělají 😉
No tak já vytírám třeba 3 týdny 😀 a vůbec mě to nese** 😀
No.. já se většinou na ten brajgl nějakou chvíli dívám a říkám si, zítra to musím uklidit 😀 no ale uklidím to v momentě, kdy si řeknu táááák jdu něco dělat!!! ideální když jsem sama doma, nikdo se nemotá a pusítm si písničky k tomu, otevřu okna a začnu. Prakticky mě to takto baví a mám pak z toho fakt radost. 🙂 Koupelku beru tak 1x týdně, ale někdy v sobotu, někdy až třeba v úterý... někdy ji přejedu jen tak fofr v mezičase, ale jinak mě to nevzrušuje.. s vysavačem si rozumím spíš tak 1x14 dní, prtoože se mě nechce tahat do patra a vracet zpátky... občas chytnu mánii na hadry, vše letí ze skříně, vyžehlím a nakomínkuju.. - protože ač se snažím sebevíc, manžel v tom stejně za 2 měsíce udělá jednu velkou hromadu ve které nic pak nenajde :D
Úplně tě chápu. Taky mě to nebaví a nechce se mi. Binec tu mám, ale prvořadá je pro mě péče o mimčo, jak se říká "bordel v bytě - šťastné dítě". Je fakt, že když spí, mohla bych uklízet, ale většinou si spíš dám oraz s něčím co mě baví, čtu knížku, skouknu nějaký seriál nebo skočím sem na MK. Manžel je naprosto neskutečný bordelář a co se úklidu týká nehne prstem, takže mi nemá co vyčítat, jediný kdo tu uklízí aspoň někdy jsem já. Vlastně i kvůli němu jsem se tak zlajdala, když vidím že on neuklidní vůbec nic a klidně mi zabordelí čistě vysátý koberec pže už po stopadesáté si nevezme talířek pod rohlík přestože jsem ho prosila po dobrém i po zlém, tak si říkám proč se teda namáhám, když on si toho neváží. Jemu je to fakt jedno. Na mě funguje dát si úkol dne. Jednu věc, třeba že uklidím podlahy (vysát + povytírat) a prostě si říct, že až to udělám, budu mít už zbytek dne od úklidu volno. Ta představa volna bez sebevýčitek je tak lákavá, že to udělám. A asi mě to bude víc motivovat až bude Zuzka větší a začne lozit, to by ty podlahy měly být čisté...
Ja radeji uklizim kazdy den, za 30min mam hotovo, vsechny 4mistnosti, nez jednou tydne 5h uklid a drhnuti podlahy. Ja se to naucila po tom, co mi domu vpadli neohlaseny navstevy a doma curbes a ja strasidlo, od te doby je naklizeno uz v 8rano, ja namalovana, jen ty navstevy prestali:D :D
a neřešíte to nějak moc? vždyť píšete, že uklízíte před tím, než M přijde z práce. já uklízím trochu každý večer, když jde manžel uspávat malého. jeden den třeba koupelka, druhý den vytřu a uklidním v chodbě, další den porovnám ve spíži, apod. je to vždy do půl hod hotové. beru to jako takové protahovací cvičení s bonusem 🙂 . pak mám radost, že jsem se dokopala. dobrý je pozvat návštěvy, to je nejlepší impulz 🙂 ale netrapte se tím, v podstatě je to prkotina, ne? 🙂
No, pokud uklizis od ctyr nekdy do sesti, tak mi to nepripada zrovna malo. Podle me perfektne naklizeny byt neni smyslem zivota, pokud uklizeni neni tvuj opravdovy konicek. Me uklizeni vetsinou nebavi, mam zabavnejsi veci na praci. Chodim tedy do prace, ale to je podle me fuk. Jak rikam, nejsem zadny uklizeci maniak, ale mam asi par tipu 🙂 prvni je delat veci, co zaberou mene nez minutu az dve rovnou. Jsou to takove drobnosti jako poklidit po sobe spinave nadobi, slozit pradoo z vesaku do kose na zehleni apod. Jsou to opravdove drobnosti, ale dohromady pak zdrzuji a vytvareji ten pocit neporadku. Potom kdyz nepocitam bezny uklid (napr. vyklizeni mycky apod.) tak kazdy den udelat jednu domaci praci. Tedy jeden den utrit prach, druhy vytrit podlahu apod. Jednou za cas dojde i na ta okna apod., ale neni treba to prehanet. Pro me je maximum casu stravenych uklidem 30 min denne. Jedina vyjimka je zehleni, ale to me docela bavi. Jak rikam, pokud te uklizeni nebavi, neni nutne z toho delat neco vic nez to je.
K nám návštěvy nechodí... ☹ A manžel vždycky říká, jak je tu naklizeno... Mně to vůbec nepřijde, někdy dokonce naopak... Ale asi to vážně jenom moc řeším.
@zak1991 tak pokud nemáte moc návštěv a manžel je s úklidem spokojený, tak pak fakt nechápu, co řešíš 😅
@blahova_andrea Můj pocit... Pořád si říkám, že manžel si zaslouží víc...
@zak1991 A nepotřebuješ spíš vypadnout někam ven? Já pracuju/studuju z domu už xy let a procházela jsem různými obdobími letargie, pouštění seriálů, marnosti, přemýšlení nad tím, že bych toho měla vlastně udělat víc atd. Po narození syna pořád pracuju a studuju z domu, manžel se hodně zapojuje (je se synem část dne a já můžu dělat svoje věci) a jak je všechno pestřejší a rychlejší, tak mě tyto moje pocity nenaplnění a marnosti, plácání se prostě opustily. Není na to čas.
Nevím, jakou máš práci, ale co třeba zkusit některé dny v týdnu vyrazit pracovat někam do veřejné knihovny - vidím, že jsi z Prahy - (např. Národní technická má super prostory). Změnit prostředí, vypadnout z domu, nebudeš to mít tolik na očích (protože to podle mě taky přeháníš a znám to), přijdeš na jiné myšlenky, potkáš různé lidi...
Práce z domu je hodně náročná právě proto, že má tendenci se rozpliznout do celého dne. Je to pro mě velké téma. Držím pěsti 😉.
@zak1991 I tak, zkus to, i kdyby to mělo být na jeden den v týdnu. Je to fajn osvěžení a člověk dostane švih na celý zbytek týdne. Chce to změnu.
Já píšu dizertaci plus nějaký projekt na fakultě, takže čtení, přemýšlení, psaní. Doma je to na bednu, když mi co chvíli v pracovně klepou na dveře a hlásí se na kojení, takže knihovna je pro mě luxus, který si můžu dopřát na chvilky. Je super, že tam člověk cítí i to soustředění a energii z ostatních.
Já si myslím, že zakopaný pes je v té snaze o miminko, to mě napadlo, když píšeš, že "manžel si zaslouží víc", úklidem mu to ale nenahradíš. A i tebe by neuspokojilo ani mít byt dokonale uklizený, tak se o to ani nepokoušíš, prostě chceš být těhotná, pak teprve budeš hnízdit.
Jestli jde ale fakt o úklid, tak doporučuju začít knížkou od Marie Kondo, ta tě nakopne a pomůže ti uspořádat domov, je to fakt ideální jarní životní restart🙂 A pak pravidelný úklid podle Fly lady - každý den malý kousek, díky kterému udržuješ čistotu v celém bytě.
Ja uklizim kazdy den,mame 3+1. Denne zhruba 45minut a uklidim cely byt. Mame psa,takze denne vysavam,bezne poklidim a mam na cely den vystarano. V klidku uvarim a nadobi myju hned,protoze to nemam rada pak spinave na lince a ve drezu. A jelikoz jsem ted doma na rizikovem tak mam pak cele odpoledne pro sebe 🙂 Nedovedu si predstavit neuklizet a pak kvuli navsteve litat X hodin s hadrem..tak takhle to mam ja 🙂
@zak1991 proc vic, kdyz je spokojeny uz ted? 😉 ja bych ho moc nerozmazlovala.ono jak si ho za mlada naucis, tak to pak bude vyzadovat po zbytek zivota.moje mama toho rozmazlovani lituje cely zivot 😅 delej to ke spokojenosti vas obou.pokud on je spokojeny a tobe se vic nechce, tak proc se trapit nebo se k tomu nutit?
Mám to stejně jako ty. Já už se teda můžu vymlouvat na malou, že nemám čas. 😀 Ale mě nevíc pomůže, když se přemůžu a uklidím. Prostě musím něco dělat celý den a každý den. Na tv apodobně se dostanu až po osmé hodině. Když si dám jeden den veget tak se mi toho zajíždí zpátky těžko. Taky mi pomáhá jít na návštěvu k němu kdo má doma špígl nígl. To potom chci mít doma taky uklizeno. Ne že by tu byl bordel, ale skleničky na stole, talíř od jídla... a takové blbosti. Prostě to dělat hned a nesedět. 🙂
Tezko radit...jedine snad zkusit nejakej time management? Nebo to-do list...me odskrtavani a planovani motivuje 😀