Jak říkáte vašemu dítěti vs. jak mu říkají ostatní?
Z jiné diskuze o různých zdrobnělinách mě napadlo, jestli váš okruh známých a rodiny říkají vašemu dítěti stejně, jako vy, a pokud ne, jestli to řešíte a pokud ano tak jak?
Mám na mysli, pokud vy říkáte synovi Josefe, a kamarádi mu začnou říkat Pepo, nebo vy mu říkáte Davídku a okolí mu začne ríkat Dejve, nebo Katce říkají Kačko a vám se to nelíbí...
Mě se moc nelíbí, když tohle přátelé dělají (oslovují mýho synka jinak, než bych ho oslovila já), ale nevím, jestli je vhodný jim říct, že zrovna tuhle zdrobnělinu nesnáším..
@karlajasmine ohrazuji se pouze proti nejvetsim pastvilum, ale je fakt, ze dve ze tri deti maji netradicni jmena, takze je obcas clovek zmasti i presto, ze se snazi to nedelat...
@karlajasmine Případně bych jim řekla, že mu radši říkáš tak a tak, protože... a poprosila je, jestli by mu tak nemohli také říkat, že se ti jejich oslovení moc nelíbí. Ale když nebudou souhlasit, tak s tím stejně nic nenaděláš. Kámoška oslovuje taky svoje děti "divně" - říká jim od miminka správným a celým jménem - Kateřino a Richarde. Nevím jak ostatní, ale já se to snažím respektovat a její děti bych oslovovla stejně jako ona.
Mě by přišlo nevhodné, pokud by mi třeba maminka diktovala, jak smím prcka oslovovat,pokud by se nejednalo o nadávky, nebo oslovení,která už by sklouzávala k jiným jménům..Já nevím,jednou jste dítě nějak pojmenovali,tak by jste měli počítat,že lidi budou zdrobňovat, nebo tvořit patvary ;)
S něčím takovým musíte počítat 🙂 Já tedy nikomu neříkám, jak mají našeho syna oslovovat. Ono taky říkat Albertovi jinak než Bertík snad ani nejde 😀 Každopádně i kdybych mu chtěla říkat celým jménem a někdo by ho oslovoval zdrobnělinou, tak by mi to asi nevadilo. On si to pak srovná sám, až bude větší 😉
Neresim jak mu kdo rika... A resit to a rozcilovat nebo nedej boze je opravovat aby rikali jak si preji ja, tal si budou klepat na celo...
nevadí mi to, nikdo holkám neříká nějak ošklivě, naopak mi leze krkem celoživotní opravování, vytýkání, upozorňování mojí mámy, která nesnese (a výrazně to oznamuje komukoliv) koncovku -ča u jmen, jako Alča, Nelča, Monča, Verča..
HIHI 😀 já mám děti tři a souhrnně jim říkám "zhajzlenci" 😀
Tak Albert -> Bertik apod je celkem logicke, ale me vadi to, ze jsem dejme tomu dala svemu diteti jmeno ''Alice'' a vsichni mu rikaji ''Lizo''... proste syn dostal prezdivku, se kterou jsem nepocitala, a ktera se mi nelibi 😢
Mě se ježí chlupy pouze z jedné zdrobněliny a tak malé říkají právě ve školce Samantka-vrrrr 😠 Doma jí říkáme Sami,Saminko,když potřebujeme oslovit rychle tak prostě Sam..asi se to ovlivnit nedá,pokud to není někdo z rodiny kde by neměl být problém narovinu říct,že se vám to nelbí 🙂
@konidana - mám to podobně, taky to nijak zvlášť neřeším....syn je Jiří, jako miminku jsme mu říkali Jurášek, když trochu povyrostl, tak Jiříček, nebo Jiřík, což mu zůstalo doteď......ve škole mu spolužáci a učitelé říkají obvykle Jirko, což my jsme mu doma nikdy neříkali a neříkáme.....ale nechávám to na něm, když mu to bude vadit, tak ať jim to řekne 🙂.....a dokonce jedna naše sousedka ho oslovuje přímo Jiří..., což mi zní u menšího dítěte trochu divně, ale on si zatím nestěžoval, tak to asi neřeší 🙂
Neřeším 🙂 Sice to je někdy dost nezvyk(v životě bych tak synovi neřekla), ale pokud nenadávaj, ať mu říká každý jak chce🙂 Jako mimino to pro mne byl Jeník, ale dávno mu neřeknu jinak než Honzo, Honzíku. Ve školce mu říkají Honzíčku - to bych nevypustila z pusy, moje mamka někdy Honzku, Hanzku .... Některé kamarádky se kterými tak často nevidíme používají mnou již dávno zapomenuté Jeníku. Mě jako malé všichni říkali Dano, máma někdy Danko. V lidušce jedna učitelka Danuško, babička Danulko. ke každému tak nějak patřilo i to moje oslovení:D troufám si říct, že Danušku jsem odjakživa(co pamatuju) nesnášela, ale tý jediný učitelce jsem to tolerovala i jako týnejdžr, protože ona tak byla zvyklá od mých 6let. Jo a ve škole spolužáci vymyslej zase něco úplně jinýho, jako u dcerky. Ála nebo Alča by mne v životě nenapadla, když to je Ája, Alenka.