Jak nebýt jen maminou?

Jsem hrozný extrémista, vždycky a ve všem. Když se naladím na nějakou vlnu, tak úplně překotím celé svoje myšlení, chování, zkrátka neumím tak fungovat tak nějak vyváženě. Vždycky jsem byla hezká, štíhlá, společenská holka. Obrážela jsem večírky, utrácela spoustu peněz za oblečení, kosmetiku atd. Když se mi ve 25-ti letech narodilo první dítě, něco se ve mně úplně změnilo. Najednou jsem byla mamina na 100%. Ne proto, že bych musela, že bych si myslela, že takhle je to správné, ale vážně jsem to tak cítila. V tu chvíli mě nezajímalo nic jiného, nepotřebovala jsem muže, přestala o sebe dbát a stylizovala se do té role, jsem matka a nic víc. V tu dobu myslím započal krach mého manželství. Najednou jsem nedokázala sebe vidět jako ženskou a svého manžela jako muže. Už jsme v mých očích byli jen rodiče, mamka a taťka. Už i jako těhotná jsem nedokázala mít sex, protože mi to přišlo něco nepatřičného. Prostě jsem nedokázala v sobě skloubit matku a ženu. Pak přišlo druhé dítě a postupem času, jak děti odrůstaly, jsem zase našla sama sebe, resp. jsem tu ulitu matky začala opouštět. Začala jsem o sebe zase dbát, žila společenským životem, našla si koníčky a cítila se dobře. Bohužel podělaný vztah s manželem už jsem nikdy zpátky nahodit nedokázala. Už pro mě nikdy nebyl znovu tím mužem, po kterém bych toužila, o kterého bych stála. Pár let jsme to dokázali pytlíkovat, ale nakonec to skončilo nevyhnutelně rozvodem. Teď mám nový úžasný vztah, jsem moc šťastná, děti ho mají moc rády, zkrátka všechno si sedlo. A protože jsme relativně ještě mladí, začalo u nás být aktuální téma společné miminko.... Pocitově bych to hrozně chtěla. Když je člověk zamilovaný, nepřipouští si, že by to jednou mohlo být jinak, že by se věci mohly po*rat. Ale ta racionální stránka ve mně bije na poplach a já mám strašný strach, že se to bude opakovat. Že se zase změním, že nedokážu mít vyvážený vztah, že zase budu sama sebe vidět roky jen jako maminu a partnerovi se vzdálím a zase se to podělá. Je to moje druhá šance, už nechci udělat chybu.
Moje otázka zní, jak to děláte vy? Jak si dokážete udržet svou ženskost i v těhotenství a s malým dítětem? Jak udržet s mužem milenecký vztah, když už jste rodiče?