Jak najít čas na sebe?

@kazy ja se dvakrat nekdy trikrat do tejdne proste jen tak sbalim a vypadnu ,necham deti chlapovi a na hodinu dve zmizim. Na nakupy,na prochazku, na kafe. Zatim mi to jako dusevni hygi staci. A uz se kurna musim konecne rozbehat 😉

Čas pro sebe hledám dost špatně, ale musím se snažit. Dosud jsem se zanedbávala a velmi negtivně se to odrazilo na mé psychice. Takže si už každý týden udělám čas na to, že zalezu do vany alespoň na půl hodiny nebo na hodinu (když už toho mám dost, tak se prostě vypnu ve vaně), také cestou z práce ralaxuji při chůzi lesem a často si dělám ještě zacházky, abych si samotu v přírodě užila třeba o 10 minut déle. Občas se odloučím od zbytku rodiny o víkendu. Ideálně si myslím, že bych potřebovala jeden celý den v týdnu nebo na střídačku alespoň 2h denně(i obden by asi stačilo), což je nehorázná utopie 😅

Ono taky záleží na co ten čas potřebujete, pro mě je nejlepší relax cvičení. Cvičit jsem chodila od mala se synem. Napřed si bral sebou pastelky a papíry a tu hodinu si tam maloval, později dělal ve fitku úkoly. U nás byl pohodovej recepční, kterej na něj dohlídnul a když kluka malování omrzelo zabavil ho. Později se tam znal úplně s každým, také cvičil jednoduché cviky - občas se mu místní trenér věnoval chvíli zdarma když neměl co dělat, s každým si pokecal, takže se dozvěděl hodně o cvičení, stravě a všem možném. Taky jsou někdy u fitek takové ty dětské koutky ale tam se tomu mému klučinovi nikdy nelíbilo. Také jsem chodila běhat - na běžeckou dráhu u nás u ZŠ. Bylo tam také doskočiště pro skok do dálky, kam jsem malému vysypala hračky, bagry, lopatky atd. a on si krásně hrál na písku a já kolem něj kroužila. Občas si dal třeba kolečko se mnou a vrátil se ke hře, takže opět v pohodě a dalo mu to vylepšení fyzičky. Navíc ten písek mi tam přišel mnohem čistější než klasicky na dětském hřišti a jemu taky nevadilo si hrát takhle někdy sám, aspoň mu nikdo nic nebral a nebořil. Mezi děti samozřejmě chodil taky. Prostě mi přišlo vždy v pohodě spojit čas pro sebe s časem pro dítě.

Těžká otázka. Většinou si stihnu jít večer zaběhat a pročistit na 30 min hlavu. Když to jednou za měsíc jde, tak mám hodinku na kosmetiku nebo kadeřníka, to mi udělá radost. Jinak mám chvilku pro sebe až uložím děti. Někdy s mužem koukneme na film nebo si ráda pod peřinou přečtu knížku. Jinak dělám vše za pochodu a přítomnosti dětí.

@kazy jo, tak to bych taky rada vedela 😀. Podle me to je s vetsimi detmi snazsi, protoze ti je nekdo muze pohlidat, nebo je vyzvednes ze skolky a druziny pozdeji, nebo si napr. K te kadernici dojdes s nimi, ale s malym kojenym miminkem bez rezimu tohle nejde... takze ja zatim doufam v lepsi zitrky 😀

@luj89 no ju mas jeste moc malé dítko 🙂 to je jiná situace

@luj89 a jinak kdyz už mas deti v ústavech většinou jsi už sama v pracovním procesu bohužel.. 🙂 takže čas pro sebe neni už vubec

@danask88 tak to máš dobrý! Já bohužel neumím vypnout starosti o děti když je mám v dosahu kolem sebe. I když si samy hrají, pořád vnímám a vyhodnocuji co zrovna tropí a nedokážu vypnout a odpočinout si. S věkem se to lepší, takže když s nimi jdu do bazénu, už si jdu třeba na 15 minut sama zaplavat bez toho, že bych trnula, co kde provádějí, ale stejně si pořád hlídám, zda je nenechávám bez dozoru příliš dlouho.... Loni v zimě, když bylo kolem baráku dost sněhu, tak bylo super, že jsem je vytáhla bobovat a já si dala pár km kolečko kolem na běžkách🙂

Nemam hlidani, tak jsem se musela naucit relaxovat s malickou, rada ctu, pecu, tvorim, delame spolu vylety, chodime okouknout pamatky. Ted se pomalz chystam zacit delat vanocni darky. Zacnu s pranickama, mala si vedle me zkousi taky tvorit nebo jen tak maluje nebo lepi samolepky. Ale ciste cas pro sebe jsem nemela uz skoro dva roky ...🍂

@terezapetrova Ale zase ty vetsi deti uz nevyzaduji peci 24/7 a muzemje pohlidat treba tatinek nebo babicka. Navic kdyz uz je mamka v pracovnim procesu tak na tu peci o sebe (kadernice, nakup...) ma i nejake finance 😀. Aspon tak si to predstavuju ja, treba je realita jinde, nevim... Jak pises, mam moc maly mimco jeste 🙂.

@luj89 tak jj s tou závislosti na mame je to jasny proto jsem psala, ze je to jiny.. Ja si poprve vyšla od prvního syna asi v jeho roce.. Takze v necelých třech ( nebo kolik Vam je 🙂) a pokud kojis obzvlast jeste opravdu moc nezmuzes bohužel.. Akorat s tou praci si to moc nemaluji, myslim, ze všeobecně neni nic moc těžšího na materstvi nez kloubeni deti, domácnosti, prace. Větší deti taky vic stojí, a u nas bohužel je trochu na obzoru, ze syn bude muset i na ZŠ zůstat v soukromem sektoru (kvuli diagnoze) takze zase penize. Ale penize to je vecnej boj pravda

Holky já musím říct, že mám úžasného muže asi .. jsem 6t po porodu .. a už jsem byla i na masáži a s holkama ve městě (i když jsem pokaždé byla ve stresu) .. doufám, že mu to vydrží :D

@terezakas a taky uzasneho syna! Ja si to neumim predstavit ani ted ve 3 mesicich dcerky 😀. V 6nedeli byla porad u prsa, takze jsem povazovala za uspech, ze me nechala se osprchovat nebo si dojit na WC 😀. Jen kdyz jsem sla na gyndu po 6nedeli, hlidala mi dcerku mamka a ja celou dobu trnula, jestli neplace a jak se ma... Masaz bych si urco neuzila :-\. Tise zavidim! 🙂

Taky by mě zajímalo, co dělám blbě, ale já čas pro sebe prostě nemám. Prckovi je 13měsíců, babičky daleko, chlap jezdí z práce v 8 večer, takže jsem s ním celý den sama. Je to akční dítě, nevydrží si s nějakou hračkou hrát delší dobu nebo jen koukat, jak třeba já vařím, a bohužel poslední dobou si vůbec nevyhraje sám, jak jdu do kuchyně, tak ho mám obtočenýho kolem nohy a dožaduje se pozornosti. Po večerech tudíž vyvařuju (snažím se, aby syn jedl zdravě a pestře), poklízim atd. Že bych někam večer vyrazila, to nehrozí. Na psychice se to samozřejmě taky odráží, kdo nezažil, nepochopí. Doufám, že až bude starší, bude to lepší... zejména že ho budu moct dát třeba k babičce na víkend a vyrazit někam s manželem jen ve dvou.

Manžel chodí s malým tak obden ven na hoďku-dvě, to je k nezaplacení. Jinak až usne, snažím se čas využít pro sebe, ne pro úklid a vaření. Koukáme s manželem na film, povídáme si, čtu si. Domácnost uklízím během dne se synem pod nohama, což je náročnější, o to víc si ale pak užiju ten čas večer.

@ivis_b zkoušela jsi osvědčené - vyhradit mu kuchyňský suplik, nechat ho varit svoje kostky atd...? ja delala pred dne kdyz spal🙂 ted uz syn nespi (3r) a dcera 6m mu krade hracky ... takze se s prominutím ani nevy..... aniž by začal jeden nebo druhy rvat .... no a dnes je mi blbe a byt je jak po výbuchu. Cas na sebe nemam. byla jsem tedy 2x v divadle - manzel hlídal kluka a chůva hlídala mimino, ale odstrikavani uz mi moc nejde a nic jiného nechce...takze dokud bude plne kojena tak smula ☹ a potom zalezi jak bude pritulna... ted je paradoxně vetsi rev u syna kdyz nekam jdu ... ale uz mi z toho hrabe a nemuzu se dočkat az nastoupí do školky

Jak najít čas? ,-)
Být zdravě sobecká...
A myslet na to, že čas partnerů strávený s dětmi prospěje všem, nejen jejich matce a partnerce ,-)

@barbara04 jasně, kramaří si celou kuchyň (vyhradil si ji sám pro sebe celou), ale to vydrží asi tak minutu. Na wc chodíme spolu - před 2 měsíci spadnul, když chodil kolem nábytku a měl zlomeninu lebky, takže se bojím ho nechat v místnosti samotnýho (už sám chodí a umí vylézt na gauč atd.). Takže já se sice vys..., ale mám u toho společnost a musím rychle, než ho knížka, kterou s sebou bereme, přestane bavit, protože pak se po mně začne sápat 😀 Poslední dobou je právě hodně přítulný, ale nechci ho od sebe odstrkovat, po tom úrazu měl lehce trauma z té hospitalizace, tak holt to omlouvám tím. Navíc jsem mu byla 6 týdnů neustále za zadkem (než zlomenina srostla), aby znovu nespadnul a on si na to zřejmě zvyknul. V noci od něj taky nemůžu, jakmile se vzbudí (a že se budí už kolem 22h), tak tam musím jít jedině já. Njn, snad to tak nebude na vždy.

Chodím běhat s kočárem do lesa. Syn spí a já si procistim hlavu.

Holky taky nemám čas a poslední dobou mi to leze na mozek. Žádné hlídání, všechny nemoci přechozené, s horečkou na paralenu v noci vstávat k dětem. na druhou stranu mě mateřství mco těší.Jen za nějakou pomoc bych se teda fakt nezlobila. Bohužel možné to není, tak se snažím ulehčit si v prostojích přes den. nechám syna kramařit a chvíli si pustím koníka. Když spí, pustím dceři pohádku a natáhnu se taky. Půl hodina klidu a ticha a je ze mne jiný člověk!

Jsem sportovní šílenec, takže pohyb je pro mě základní životní potřeba 😀 Varianta A: Chodím běhat/cvičit na ovál nebo na fotbal. hřiště s kočárkem. Uspim miminko, postavím kočárek pod strom a odběhám si co potřebuji 🙂. Když se probudí nebo nechce zabrat, tak běhám s kočárkem dokud neusne 😀.
Varianta B: jdu běhat brzy ráno než jde manžel do práce (tj. 5:30 odchod, do 6:30 návrat), nebo hodinku pohlídá odpo, občas pohlídají babičky.

Nebo cvičím doma ať dítě spí nebo nespí, jen když nespí musím na něj dělat rlzné opičky případně podávat dudlík, ale dá se a je to sranda 🙂

Jinak chodím na barvení řas a obočí a těch 20 minut zvládáme společně.

No a

@ivis_b jo to je super ze si sam stanovil teritorium🙂)) no vask bude lip tak za 7let po nas ani pes nestekne..... ja jsem teda ted s tema 2 taaaak unavená ze jediný co chvi delat kdyz mam chvili pro sebe je tupě cumet do zdi( televize, okna, ) nebo vlastne čehokoliv co mne nepotřebuje....