Jak moc vám pomáhají partneři?

Ahoj moravanko!
Já se teda taky nijak výpomocným manželem chlubit nemůžu... Vlastně už bývalým manželem... Nechal nás,když jsem byla ve třetím měsíci s malou.Ale to je vedlejší.
Chci Ti napsat,že za celých skoro 13 let našeho manželství se naší starší dceři nevěnoval ani tak,jak píšeš Ty.To znamená,že ji nekoupal,nepřebaloval.Jo,když jsem mu řekla,tak se asi přemohl,ale to mě nebavilo mu říkat.Chtěla jsem,aby to dělal sám od sebe.Pro to,že to chce on a ne já.Sám byl (je) vášnivým sportovcem,ale malou jsme na kole učili jezdit spolu,nevzal si ji ven sám.Abych si já mohla doma v klidu něco udělat,natož třeba dát si chvilku "voraz" s nohama na stole.To by už vůbec neskousl.Měl by hned trapný narážky.Naučil ji lyžovat,to jo,ale spíš proto,že já sama nelyžuju,tak mu vlastně ani nic jiného nezbývalo.Na to kolo (sám jezdí závodně) si ji taky nikdy nevzal SÁM,já jsem prostě musela u toho asistovat.Brala jsem to tak,že jsme alespoň spolu,hezky pohromadě,ale někdy mi šlo právě i o to,abych si od malé odpočinula.To on ale bral spíš jako nějakou obět.Že on bude s dítětem,zatím co já budu doma v klidu.Nestál o to být s ní sám.Za celých těch 10 let,co je dnes dceři jsme spolu nestávili ani moc víkendů.Právě díky jeho koníčku - cyklistice býval soboty,neděle mimo domov.Ze začátku jsme jezdily s níma,ale jak malá rostla,bylo jí líp třeba u babičky,nebo u ségry na chatě,než stát někde u silnice a čekat,až jednou za 3/4h profrčí kolem v pelotonu.Když jsme s ním tedy přestaly jezdit,vyčítal mi,že s ním NECHCEME být.Úplně to celé otočil proti mě.A takhle jsme spolu ke konci už válčili pořád.Teď už je to pryč a on si vše může vysvětlovat jak chce.Já už to neřeším.Je mi ale jasné,že vždycky bude vidět jen sám sebe a potom teprve rodinu.A to je to,co mi strašně vadí.Bohužel se ale obávám,že takových mužských je většina...
TObě bych jen poradila říct mu,co Tě trápí a uvidíš,jak se k tomu postaví.Třeba si malé zatím moc nevšímá,že je ještě moc malá.Uvidíš,jak se k ní bude mít,až povyroste.Držím Ti palce,ať si k ní tu správnou cestičku najde. 😉

Ahoj..já si vlastněani nemůžu stěžovat..pokud si pamatuju,tak se manžel malýmu věnoval od miminka.Koupal,hrál si s ním,přebaloval.Sice větší část byla na mě,ale on taky chodil do práce a já byla se synem doma.Možná ale chlapy obecně miminka neberou.Až s malou bude "větší sranda",třeba se Tvůj manžel začne víc zajímat.
Já třeba doma skoro vůbec nevařím,to dělá manžel,o úklid se podělíme,jen prádlo je moje starost.
Vráltila jsem se do práce a teď mám pocit,že je manžel s malým víc,než já a rozhodně mu to nevadí.Prý by klidně byl na mateřské on,kdybych měla větší plat...🙂
Koníčky...nemusí se jich vzdávat-obětovat se pro rodinu..ale jednou za čas by mohl vynechat a udělat program pro rodinu,abyste byli všichni pohromadě,to je moc důležitý.
Jinak hlídání teda občas nějaký je,ale to hlavně proto,že oba pracujeme na směny,není to na relaxaci.

Moravanko, moc tě nepotěším, ale takového manžela bych praštila lopatou. 😀 😀 Máme dvojky, je to sice jiné než s jedním prckem, ale princip stejný. Můj manža má dvě zaměstnání, takže odejde z domu v 7 ráno a přijde v 8 večer, tak musím lumpíky obstarat celý den já. Jakmile dojde, automaticky si je vezme, přebalí, nakrmí, vykoupe, a to kompletně, já mu dám mimčo v zavinovačce, on si ho vysleče, vykoupe, namasážuje, naolejíčkuje, obleče, dá mi ho na krmení a jde pro druhé. V noci krmí se mnou, vezme jedno, přebaluje, já dělám mlíko pro obě, pak si proberu druhé a zároveń krmíme. O víkendu mě nechá vyspat a pak se vystřídáme, aby to dohnal. Někdy je i o víkendech pryč, tak nastupuje bojová pohotovost 24 h, babičky máme taky daleko a nelze na ně spoléhat. :-

A to nemluvím o domácnosti, kdy vytírá, dělá myčku a nakupuje. Ono to skoro vypadá, že mám ideálního chlapa, ale je mi jasné, že ne všichni jsou takoví. Manža moc miluje děti, celý život s nima pracuje, tak má na to asi jiný pohled. Taky má své koníčky, které aplikuje s mírou a nenechá mě kolabovat, protože ví, jak je péče o malé dítě náročná. Jsou to naše společné děti, tak jsem nepřistoupila na to, že je budu mít na "krku" jen já. To prostě nejde. Vždycky se domluvíme, když chci k holičovi nabo si udělat odpo pro sebe, páč je to na hlavu a vím, že se o ně postárá a jsem v klidu. Zase mi třeba neudělá nic v domácnosti, na tyto práce je levej jak šavle. 😀

Každý chlap je jiný, ale měl by ti pomoct, přece nemůžeš lítat jen ty. 😠 Stanovte si třeba činnosti, ktteré se naučí a uleví ti, přece se z toho nezblázníš. Na mateřské se blbne, aspoň mě to leze na mozek a taky chci vypadat pěkně, udělat si vlasy. No ne? Jo a dělá to rád, vůbec jsem ho nemusela nutit násilím. 😀 😀

jo a ještě dodám,že nevařil a luxoval tak 1x za 1/2 roku.S malou jsem se učila taky já... ☹

kocule,to se krásně čte. 😵 Já jsem to nikdy nezažila. ☹

Jo,to jsem taky zapomněla,že často vstává manžel se synem a já ještě dospávám.Ale zase,manžel prostě nepotřebuje tolik spát a já jsem pořád nějak unavená.Občas odpoledne vezmu malýho ze školky a jdem na procházku jen spolu a tatínek má volno a jindy není problém,když jdu na kafe s kamarádkou,že zase hlídá on.

VM72, to mě moc mrzí, já to všechno vidím jen z tohoto úhlu, protože to doma mám, tak si někdy říkám, jestli to dělají i ostatní chlapy. Je to od nich sobeckost, že mimčo nechají jen na partnerce, ta je vlastně v práci 24 h denně a na koníčky nemá vůbec čas. 😒 A vůbec jim to není blbé. 😠 A že je mimčo malé a není s ním zábava, to je jen blbá výmluva. Já taky nemůžu utéct, kdy se mi zachce a na to asi někteří spoléhají. 😠 😠

Já si myslím, že je to všechno na domluvě a taky na toleranci. My se s manžou věnujem oba svým koníčkům a i o domácí práce se dělíme. On pomáhá jak může. Ale zase by bylo asi sobecké po něm chtít, aby přišel z práce utahanej a hned by nastoupil na druhou směnu u našeho prďoly...

ja sa pochlubim, moj muz

-prebaluje
-kupe(IBA ON)
-niekedy cez vikend zobere maleho sam von a ja si mozem dat kupel ci si odpocinut
-ked sa mi nechce varit, veceru navari on
-krmi maleho
-hra sa s malym
-zaujima sa o total vsetko co sa maleho tyka
-bere ho so mnou k doktorovi
-o domacnost sa vie postarat i ked kupelku mam na starosti ja! Neverim nikomu haha
-vsetok ale vsetok jeho volny cas najradsej travi s nami
atd atd uz ma nenapada...

muz co vobec alebo minimalne pomaha nechapem co vlastne robi? sedi na riti a co? kuka telku? 😕 😠

Můj muž odjíždí do práce ráno v sedm a vrací se večer v sedm, ale jakmile dorazí, tak jde koupat a uspávat. O víkendu chodí s malou na procházky. Koníčka má taky - je dobrovolný hasič, tak si ji prostě vezme na hasičárnu s sebou, ukáže jí auta a vždycky je tam dost lidí a ženských, který ji ohlídaj. Ale je pravda, že se jí víc věnuje až teď když si umí hrát a je to takový veselejší, s miminkem si moc hrát neuměl, myslím, že ten jejich vztah se utužuje jak malá roste. A co se týká uklízení: doma chci mít naklizeno já, on na tom netrvá, tak ho do ničeho nenutím. Až mě to přestane bavit tak to prostě dělat nebudu. Takže mi pomáhá s věcmi, který se dělat musej, jako je uklízení nádobí z myčky apod.

Je to opravdu o domluvě, ale já vlastně pracuju 24 h denně. Navíc malí jsou strašně akční, vůbec nespinkají, takže celý den lítám jak fretka a večer padám únavou. Manža si je třeba vezme na hodinku, já si dám vanu a relaxuju nebo spím, to je jedno. Prostě je tu hodinu nechci "vidět" 😀 a odpočívám. Nehážu mu je na krk, dělá to rád a nevadí mu to.

rimmel - on přece chodl do práce!!! No a z práce jezdil na tréninky (cyklistika) a vracel se večer.To už byla malá najedená,vykoupana,učesaná na pěšinku... Když začla chodit do školy,naučená.

Holky,když už jsem to nezažila,tak si o tom alespoň počtu.Buďte šťastné za to,koho máte doma.V dobrém závidím. 😵

VM72, to je hrozné ti chlapi. Nechci jen nadávat, ale vím, jak je to náročné a vyčerpávající a někteří si myslí, že mateřská dovolená je fakt dovolená. ☹ To je na zabití. Děti jsme strašně chtěli a věděli, že to nebude legrace, ale nemám ráda, když to všichni vidí jak hurvínek válku. Jsou dny, kdy bych šla radši do práce, ježíš, to byla pohoda. 😀 😀 Ne kecám, koťátka miluju, oni vyrostou a bude to lepší. Děti se prostě nedají odložit do úschovny, to je práce na 24 h denně a někteří chlapi by si to měli uvědomit. Nechcete je poslat na týden k nám? Dala bych jim školu. 😀 😀 😀 Prostě na úkor vlastního pohodlí, to je pro někkteré problém. A ze svého okolí jich znám celkem dost. 😠 😠

moravanka - až bude větší, tak to bude lepší, uvidíš 😉 Ono, upřímně řečeno, s tím osmiměsíčním prckem se zas tak moc dělat nedá a chlapy většinou to malé dítě moc nebaví právě z tohoto důvodu. Větší dítě se kterým se už taky normálně domluví, vezme třeba do sedačky na kolo na výlet nebo v zimě sáňkovat 😉 Tak to provozujeme my - buď jsme někde na víkend (nebo na dýl) všichni společně anebo si o víkendech manžel vezme malou na odpoledne a něco podniknou, někdy se třeba jen seberou a jedou k jeho rodičům na návštěvu. Přes týden toho moc nepomůže, protože z práce se vrací tak mezi 18-19 h a to si tak maximálně chvíli hrají s vláčkem nebo spolu řádí a malá jde spát. Někdy jí koupe, ale většinou já.

Ale vlastně od miminka jsem trvala na tom, aby jí uměl (kromě kojení 😀 ) obstarat místo mě, přebalovat se naučil už druhý den, co jsme byli z porodnice doma. Nejdřív z toho měl teda trošku vítr, ale naučil se to perfektně a docela ho to i bavilo. A chtěla jsem to za A proto, že si neumím představit, že by otec neuměl přebalit svoje dítě - můžu přece třeba onemocnět, lehnu s horečkou a co pak, prostě mě v čem to jde musí umět zastoupit - a za B je to přece taky jeho dítě, tak ať se trochu stará, nemusím všechno dělat a pokakaný plínky si užívat jen já 😎

kocule - já jsem ten první rok taky několikrát skučela, že chci zpátky do práce 😀 😎

Jabber 😀 😀 😀. Taky mě manža našel doma, jak brečím únavou, děti řvou, já se zamkla v ložnici a nechtěla vylézt. 😀 😀 Krizovky vždycky budou, ale snažím se je brát s humorem, vždycky bude líp.

kocule - já mám kámošku, která má dvojčátka stejně stará, jako je naše Áda. Můžu říct, že ze začátku to byl pro ní i jejího manžela hotový očistec, kluci měli strašné problémy s kaděním, bez přestání řvali, bez rourky z nich nevyšlo vůbec nic. Do toho pořád zvraceli, trvalo několik týdnů než našli mlíko, které jim jakžtakž sedělo a i tak je museli pořád a pořád nosit, protože krkali a ublinkávali v podstatě celou dobu až do dalšího krmení 😅 Když už usnuli, tak na půl hodiny před dalším krmením. Tohle celé trvalo několik měsíců. Do toho byly takové normální věci, jako semtam nějaká ta viróza, očkování.... Fakt hrůza, padali na hubu, měli tam naštěstí ještě kamarádčinu maminku, takže vždycky mohl jeden z nich aspoň chvíli spát. My jsme měli proti nim vážně pohodičku a klídek.

ALE - kolem roku a půl se karta obrátila - dvojčata jsou najednou velkou výhodou, protože si spolu hrají, zabaví se a nevisí kamarádce pořád na kalhotech tak, jak to moje dcera tou dobou dělala.

A na ten záhul ze začátku už vzpomínají s úsměvem 🙂

moravanka - neboj, až povyroste tak to bude lepší 😉 chlapi většinou neví, co maj z takhle malym dítětem vůbec dělat 😀

jinak já musim manžela pochválit, u něj je na prvnim místě rodina 😉

Jo a to jsem zapomněla vlastně říct, že její manžel chodil normálně celou tu dobu ještě do práce 😅 takže on se zapojoval chvíli ráno, zhruba tak půlku noci a ráno šel polomrtvej do práce 😅

Tak vam nekterym jen tise zavidim.
Jednou jsem ho poslala s malou ven, oblekla ji, dala do kocarku a za 10 minut byli zpatky. Ona kricela, on zoufaly, ze nevi co ma delat. Tak jsem musela jet sama. Ja nevim, on nema tu trpelivost nebo co. Pry nevi co mala chce, kdyz nemluvi a ani nijak nenaznacuje. Jinak se tesi az bude mala vetsi, ze bude vic zabavy.

moravanka - no vidíš to je přesně ono, oni neví co maj s takhle malym dítětem dělat, ale až bude větší, tak už budou part´áci, uvidíš 😉

jabber - no to je dobře ne, proč by měla mít druhou směnu s dětma jen ženská 😀

Tak to je trefa. Nám ze začátku pomáhala ještě moje mamka a první dva měsíce jsme si fakt šáhli na dno sil. Naše děti jsou strašně akční, malej by rád už seděl, na zádech nevydrží, takže ječí jak tur, no kolotoč. 😀 Dneska mě to nechává vcelku chladnou, ale první dva měsíce jen řvali a řvali a my chovali a chovali a nespali. 😝 Strašně se právě těším, že si pohrají a budu trošku vegetit a vrátí se nám to. 😀 😀 Mamce jsem říkala: "vždyť jsi vychovala dvě děti, tak co řešíš, máš zkušenosti". Ona mi na to odpověděla, že ten kolotoč si nedovedla představit v nejčernějších snech a vždycky utekla aspoň na víkendy, aby se dala dohromady. Dneska je to oproti tomu těžká pohoda. 😎

Manža taky pracuje, jinak bychom se museli pást. 😅 Takže jsme byli v podstatě 3 dospělí na dvě děcka a hádej, kdo vyhrával??? Dneska už je "přeperu" a nedám se a taky se už více známe. 😉

brumdinka - no však 😀

Brum, no jasně. 😀 A už jsme zase u toho, co řeší zakladatelka. 😕

tak to věřim, mám něco podobnýho doma - náš čertík vydá od malička za 10 😀 (taky nechtěl ležet, ani se vozit v kočáru, od 8 měsíců co se naučil chodit sme ho nepoužívali 🙂) a mamka mi kolikrát říkala, že my se ségrou sme takhle teda nezlobili 🙂

kocule - je mi to jasný 😀
Jinak můj brácha má taky dvojčata a k tomu ještě o 2 roky staršího kluka, takže to bylo taky hodně zajímavý 😀 i když ne tak, jako u kamarádky. Zase k tomu měli ještě to starší dítě. Ale dvojčatům už je 5 a na ty začátky už si ani nevzpomenou, protože už dávno dávno je to super a jsou prostě parta 😵

Ty bláho, já bych jela rovnou do Kroměříže. (pro nevědoucí, je tam blázinec 😀 😀)

kocule 😀 já jsem několikrát říkala, že mít tohle doma já, tak už jsem dávno buď v Bohnicích anebo v kriminále 😀 😀 Ale musím říct, že čím jsou starší, tím je to lepší - takže, holky, nevěšet hlavu - čekají nás samé světlé zítřky 😉