Jak často se navštěvujete s tchyní?
S tchýní mám vztah nemastný neslaný. Nejsme na bojišti, ale zároveň ani neoplýváme láskou, prostě spolu vycházíme v rámci slušného vychování. Já teda uvnitř sebe mám k ní dost výhrad, ale nechci rozpoutávat zbytečné neshody v rodině, už kvůli manželovi, takže si tyhle výhrady nechávám pro sebe.
Vídáme se jednou za čas, ale ona by byla ráda, kdyby to bylo mnohem častěji. Každý týden ta samá, opakující se zpráva, abychom k ní přišli o víkendu na oběd. Při čemž se manžela snaží nalákat na jídla typu kachna, svíčková a podobné pochutiny - tyhle jídla mi moc nejedou, takže je ani tak často nedělám. Já už z toho začínám lehce šílet, protože ji každý víkend vidět opravdu nepotřebuju, nemluvě teda o tom, že já si zrovna nepochutnám 😅. Bohužel ten tlak z její strany na to, abychom se viděli častěji je větší a větší, teď hlavně proto, protože jsem v očekávání a zanedlouho přivedeme na svět naše první miminko. Tchýnin monolog o tom, jak se už nemůže dočkat, až bude prcka pořád vozit a až ho budeme vozit na hlídání mě úplně vyděsil, protože jsem si představila, jaká bude frekvence jejich proseb o návštěvu po narození děťátka, když už teď je to pro mě příliš.
Jak často se s tchýní navštěvujete vy, kdy je pro vás ta snesitelná hranice?
Poslední dobou tak jednou za 2 týdny a přijde mi to akorát, vycházíme spolu teda v pohodě...
U nás je to trochu složitější, ale já vidím tchýni tak jednou za měsíc. Manžel se u tchánovců staví aspoň jednou týdně na kafe. Pokud to jde (všichni zdraví), snažíme se je pozvat jednou týdně k nám, aby si užili vnouče. Tchán toho využije vždycky, tchýně málokdy 🤷♀️. S tchýní mám vyloženě zdvořilostní vztah, nemáme se o čem bavit. Nezajímá jí nic, co jí říkáme, s vnukem si neumí hrát, věčně mele jenom o Šlágru, občas vypráví, co vařili (vaří tchán, ale ona se tváří jako nejlepší hospodyně) a jak jim rostou rajčata. Pro mě ztráta času, ale snažím se kvůli tchánovi, s tím máme hezký vztah 😊
Vidíme se denně, žijeme v dvougeneračním domku, naštěstí spolu dobře vycházíme, třecí plochy samozřejmě jsou ale do výchovy nám nikdy nekecala, z čehož jsem měla nejdříve docela obavy. Když potřebuju, malého mi pohlídá, je na ní zvyklý, takže ho nemusím tahat sebou když jedu nakoupit, na úřad nebo k doktorovi. K našim jezdíme minimálně jednou týdně, bydlí kousek, malý se vyblbne a já mám aspoň chvíli klid 😃
Bydlíme na jednom sídlišti, dřív jsme se viděli i několikrát týdně a bylo to peklo. Teď tak 1x za 14 dní a to většinou jen, když ji předám děti. Klidně bych manžela s dětmi na sobotní oběd vyslala samotného a vymluvila se na úklid nebo odpočinek.
2x za rok. Bydlí naproti nas
A na oběd bych k ni nesla, fuj 😝 neumí vařit. Ona neumí Vlastně vůbec nic.
jednou budeš i ty tchýní a to právě partnerovi/partnerce tvého dosud nenarozeného děťátka. Zkus si aspon na okamžik představit, že máš dítě (je jedno, že už dospělé) a vidíš ho jednou za dlouhej čouhej, protože jeho žena/muž si s tebou nemá co říct, je to pro ni/něj ztráta času a v neposlední řadě, proboha, nejí klasickou českou kuchyni. Skandál. Tím neříkám obětovat jim celý víkend, nebo každou neděli... ale zkusit je brát, že je to holt i tvoje rodina. Přijde mi, že tchýně se nemůže zavděčit nikomu, buď nechce hlídat vůbec a má svůj život, nebo chce vnoučata jen pro sebe. Buď se nezajímá vůbec, nebo se do všeho jen sere. A mohla bych pokračovat. Je to těžký, panebože já neříkám, že ne, ale jak mi děti odrůstají, čím dál víc se děsím toho, koho si přivedou oni 😀
Narozeniny, svatky, bydlí kousek, je alkoholicka, z její strany takřka nezájem, domlouváme se s tchanem
Jednou tydne. Byly doby, kdy jsem ji nevydychavala a vidala ji jednou za 3 tydny. Ale uvedomila jsem si, ze nechci branit ve vztahu svych deti a tchanu a zamakala na svem egu. Nasly jsme si vzajemne nejakou rovinu, kde jsme spolu schopny fungovat a je to obrovska uleva.
@prochi Já je beru jako rodina, proto taky akceptuji (pro mě tak časté) návštěvy. Ovšem čeho je moc, toho je příliš - proto jsem vznesla dotaz, jak je to v jiných rodinách, abych si mohla udělat obrázek a případně z toho vyvodit nějaký závěr. Díky za tvůj příspěvek, trochu zbytečný, protože neodpovídá na můj dotaz.
tak to se omlouvám za svůj zbytečný příspěvěk. Zkusím to jinak: nenavštěvujeme se vůbec. A co bych dala za trochu toho zájmu...
Máme domluvený jeden den v týdnu na pravidelnou návštěvu (je to pracovní den), víkendy máme volné pro nás. Myslím, že to vyhovuje všem stranám, já vím, že ten den můžu někam zmizet a syn si užije babičku. Jezdí primárně vidět vnuka, nás s manželem určitě tak často vidět nepotřebuje.😅
Několikrát do roka je nějaká oslava nebo společná akce, ale to teď nepočítám.
2x za rok, oni prijedou 1x rocne a to posloucham, jak se jim k nam vubec nechtelo 🙏 bydlime pres celou republiku.
Já každý víkend minimálně jeden den oběd, někdy i oba dny.. manžel je vídá denně a já jsem jezdila třeba 4x, 5x v týdnu, když jsem byla na mateřské. Moc jsem si ty časy užívala a kolikrát mě mrzí, že na tchýni nemám tolik času, kolik bych chtěla.
@prochi i já doufám, že můj syn bude mít jednou takovou snachu, která se mnou bude ráda 🙂 u nás to je asi hodně tím, že já se svojí mámou nemám kdovíjaký vztah, nikdy pro mě nebyla životní opora a tchýně zase má tři kluky, tak jsme si taky hezky zbyly 😀 i když ne vždycky to bylo růžový
@prochi Pokud budeš normální tchýně, nepochybuji o tom, že najdeš normální snachu. Např. moje matka má s mým manželem naprosto skvělý vztah. Probořila bariéry hlavně tím, že mu navrhla tykání z obou stran a chová se k němu jako k sobě rovnému. Nepovyšuje se nad ním, jen proto, že je starší a že já jsem její dcera. Do ničeho nám nekafrá. Já bych si také přála mít se svou tchýní takový vztah, to mi věř. Bohužel mi to nikdy neumožnila. Tykání mi nenavrhla ani po x letech vtahu, ani po tom, co si mě její syn vzal a ani teď, kdy mám přivést na svět její vnouče. Povyšuje se neustále, protože ona je přece starší a ví vše nejlíp. A dalších trilion věcí, které mi vadí, ale protože, jak jsem už v úvodu psala, nechci dělat dusno a zlé vztahy, všechno snáším a nedávám ji pocit myslet si, že jsme na bojišti. Ale to jsem zde nechtěla rozebírat a ani to nebylo předmětem mého příspěvku, jen jsem potřebovala se dodatečně vyjádřit, protože se mi nelíbí, do jaké pozice si mě postavila.
My navštěvujeme své rodiče spíš jen každý sám s dětmi nebo i bez nich. Všichni se vidíme spíš jen na oslavách, o svátcích apod. Takto to myslím vyhovuje všem stranám, nedovedu si představit, že bychom někam jezdili na oběd každý víkend (mimochodem, taky nejím kachnu a svíčkovou). A ani si neumím představit, že by k nám tak často chodily děti, až budou mít své rodiny. Ale třeba to s věkem přehodnotím, kdoví.
Na tvém místě bych tam občas poslala manžela samotného, později i s dítětem - tchyně je oba ráda uvidí, ty si odpočineš - win-win 🙂
Tvůj první příspěvek byl mnohem řekněmě povrchnější, než tento druhý 😉 Nyní bych už reagovala mnohem smířlivěji, i když ani poprvé to nebylo myšleno útočně přímo jen na tebe. Čímž se ti omlouvám, nechtěla jsem z tebe udělat mrchu, který není nic dobrý, promin. I tchýně je jen člověk a dokáže bejt pěkná mrcha, který není nic po vůli a mladý dělaj všechno blbě. Chápu, že nechceš zacházet do detajlů, taky se o to sama snažím, nikdy člověk neví, kdy to tady kdo vyštourne a použije proti tobě. Jestli je to taková ta co ví všechno nejlíp a vy skákejte, jak já chci, tak v dobrém tleskám, jak jsi ji v úvodním příspěvku docela lichotivě popsala 🙂
Jednou týdně.. A obzvláště když jsou děti.. Každé hlídání je fajn.. A je jasné že babička se těší na vnoučata... Pokud to není alkoholicka, nemocná nebo vyloženě zlá nevidím důvod proč by se neměla stýkat babička s vnoučkem.. A jak často se tedy vidíte... Protože pokud ani jeden ten víkend nepřijmete pozvání na oběd, tak to zkusí další týden zase.. A ze vaří co ty ne.. Ja to vyloženě vítám a říkám si o to i v případe moji mamky.. Na tom nevidím nic zlého...ja se tedy děsím koho si moje děti přivedou, když to tady občas čtu.. Nevim zda je to i tvůj případ, ale občas snachy řeší takové kraviny, že si říkám, jednou se budu bát asi zavolat svému dítěti. Aby druhá polovička neměla pocit, že jsem nesnesitelná tchyně 😪
Tchýně od nás bydlí 16km, vídáme se na rodinných oslavách jinak ne.
Moc jí nemusím je rozhodovací typ a svéráz.
Manžel tam taky jen tak nechodí.
Před 14 dny měl covid poslal jí fotku antigenu a hned byl ohlas “Doufám že není těhotná!”
O dítě se snažíme skoro rok. Opravdu přející paní. 🤦🏼♀️
@herminka souhlasím, máme to podobně, také jezdíme často jen jeden s dětmi k těm "svým". I já v dětství navštěvovala prarodiče hlavně s jedním rodičem a druhý si doma udělal co je třeba, či byl v práci.
Na oslavy, Vánoce nebo když bylo potřeba s něčím pomoci jsme jezdili a jezdíme všichni.
Vztahy v rodině byly a jsou pěkné.
A ja se pridam jako dvojnasobna tchyne,tedy 2 zetacku.Mame 2 dcery,4 vnoucata.A vubec nechapu,jak nekdo muze premlouvat a nutit sve deti k navsteve rodicu.Nechavam to zcela na nich.Vin,ze maji dost svych starosti.Pres tyden pracuji,tedy jedna dcera je na RD,ale zas ma hypotonicka deti,tak se jim musi hodne venovat,vnoucata maji skoly,skolku,krouzky,druhe rodice a kdybychom si s manzelem vynucovali navstevy u nas,tak bychom jim ubirali jejich cas pro rodinu,protoze sami s casem zapasi. Takze ony vedi,ze kdykoliv reknou,ze by prisli cela rodina bebo jen cast,tak budem nadseny a uhostime je ze vsech nasich sil.Ale myslim,ze jedna dcera si naseho pristupu vazi vic.To ale tak byva.Mozna to pak az jednou ....pozna,ze jsme to mysleli dobre,nechci si stezovat.Ale miluju obe dcery a jejich rodiny stejne
Bydlim s tchyni v jednom baraku. Nejlepsi vec v zivote. Bez ironie
K tchýni chodíme tak jednou za 2-3 týdny.
Pokud je tchýně taková, že všechno ví nejlíp, tak se připrav na to, že až se to narodí bude milion nevyžádaných rad ohledně kojení, příkrmů, mazlení, chození. Tak se tím nenech rozhodit.
Jinak doporučuji se zaměřit na seberozvoj, nebo si najít psychologa. Tchýně je se svým chováním v pohodě, ale ty trpíš, tak ať se s tím naučíš pracovat. Dá se to nastavit tak, že ti blbé kecy od někoho nevadí, ale chce to trochu cviku.
S tchany se vidíme přibližně jednou za 2mesice,bydlí dal, jinak s nima žádný problém nemám. Kdyby bydleli blíž, bylo by to častější... Na tvém místě bych se překonala a jednou za 14dnu ji navštívila, nebo může manžel sám. Je logické, že ať je jaka je, chce vídat svého syna a bude chtít vídat svoje vnouce. Divné by bylo kdyby to bylo jinak.
Mame tchánovce 100km a jezdíme tam jednou měsíčně.
My jezdíme je tchýni přibližně jednou za týden, ale u mě je to opravdu o povinnosti, nemáme žádné výrazně neshody, ani špatně vztahy, ale s ni se proste není o čem bavit, nepracuje (není ještě v důchodu, proste je v domacnosti, ale poznat to tedy vůbec není, doma má bordel, který samozrejme nevidí) cele dny sedí u televize, v létě tedy na zahrádce, kde ovšem nehne prstem, vše děla tchán (mají velkou zahradu, a ted už malé políčko se zeleninou). Ona jen sedí na lavičce a kouři jednu cigaretu za druhou, takže tak asi naše návštěvy 🤣😒 takže když už mluví, rak nadává na všechno a všechny (což mě teda fakt nebaví) jinak proste mlčí, nebo se jde koukat na televizi 😂😂. Ale syn tam jezdí rad, pracuje s dedou na zahradě, vyblbne se tam akorát já tam jsem jaksi navíc 🤷♀️🤭. Jako vzít si tam knížku je mi fakt blby 🤭 takže to vždycky nejak přežiju 🙈
Tchýni mám 700 km daleko, takže nějaké časté návštěvy nehrozí. Dřív k nám jezdívala každé dva měsíce na tři dny, teď už nejezdí tak často (viděli jsme se začátkem ledna a další návštěva bude koncem dubna, potom v srpnu pojedeme my k ní).
S mojí mamkou se vídáme častěji, bydlí od nás 40 km. Když jsem byla na mateřské, jezdila jsem k ní každý týden, většinou i s přespáním. Teď už chodím do práce, děti do školy, volného času není tolik, většinou se tam ukážeme každý druhý víkend na oběd, někdy i přespíme. Když mamka vnoučata déle nevidí, volá, jestli si je může na víkend vzít 🙂
