Inspiruje vás partner? V čem ho obdivujete?

V čem mě inspiruje. Ve své schopnosti improvizace za každého problémů, ve své zručnosti, která mu jako šikovnemu remeslnikovi je vlastní, obdivuju jeho technické myšlení a že doma dokáže opravit téměř vše, i to co není v jeho oboru. Obdivuju jeho stoickou klidnost, když ho vysira arogantní zákazník, protože já bych v danou chvíli daného jedince držela už pod krkem (jsem Byk). Obdivuju na svém muži to, že se dokáže v domácnosti a kolem děti ohánět, aniž bych mu něco musela řikat a hlavně když mě něco ujde, nebo spíše nedojde, on to zařídí. Obecně je více obratnejsi a organizacni typ. Kdyz se do něčeho zakousne, jde za cílem i když vypne všechny síly, před problémy se snaží neutíkat. Muzu se na něho spolehnout, spolupracujeme spolu a bojujeme s překážkami, které nám život chystá. Když si mě před 9 lety našel, neměl nic, jen kartacek a pár věcí, začínali jsme spolu od nuly, bez ničí pomoci, ani od rodiny a vím že jsem vybrala dobře. Stokrát bych bohatého debila s palácem kopla do zadku a vždy šla za tím svým chudým princem a jeho houževnatosti. Jsem za něho vděčná.

Já manžela obdivuju že umí uživit rodinu, a dokáže opravit všechno, i když to nikdy v životě ještě nedělal.

Na manželovi obdivuji jeho schopnost se do něčeho zapálit (já jsem někdy v něčem přízemní a třeba podnikat bych se neodvážila), analyzovat logicky cokoli a nenechat se jen tak někým ukecat (jsem taky analytik-logik, ale ne tolik zapálený), vše pořádně zkoumat a plánovat (a kritizovat chyby-to mě ale někdy štve). Je velmi inteligentní, manuálně zručný a dokáže si poradit v domácnosti a chalupě - to jsou nyní celkem vzácné vlastnosti, plno chlapů ani neumí nic opravit nebo na chalupě zvládnout složitější věci. Dokáže být úžasně kreativní a vtipný (oba píšeme, to se mi na něm taky líbí). Nemusí se nijak zvlášť upravovat a vypadá super (je to takový ten spíš mladistvý typ, s megahustými černočernými vlasy a 190 cm) 🙂 Je upřímný a žádá to i od ostatních, aby se věci řešily a nenechaly hnít. Máme hodně podobné koníčky, názory a styl života. Není to žádný pařan a chlastač, dokáže ujít 20 km bez námahy a to nijak zvlášť nesportuje. Dokáže se bez problémů postarat o dceru (až na vaření, to opravdu neumí). Má rád zdravý životní styl, bio (přiměřeně), zero waste, není mu jedno, co se stane s planetou, chce udržitelnost. Sní cokoli, co uvařím, a nebrblá 😀 Jsme spolu 10,5 let...

Já na mém muži obdivuju jeho naprosto nekonečnou trpělivost a praktičnost a schopnost mé šílené nápady dotáhnout do konce, jak pracovně i soukromě, ale stejně tak mě umí zabrzdit, když se rozhodnu “spasit svět” na svůj úkor. Obdivuju ho, že se dokázal vlastními schopnostmi vypracovat vysoko, ale zároveň je dost osobnost na to, aby vedle sebe mohl mít úspěšnou a lépe vydělávající ženu. Obdivuju ho, že jako rodič je naprosto plnohodnotný a že beze mě klidně zvládnou den a noc. Obdivuju ho za to, jak ač je fakt rodinný typ, dokáže nezapomínat i na to, že jsme partneři a milenci, ne jen rodiče. Je pro mě opravdu skála, o kterou se můžu kdykoliv opřít a jsem šťastná, že ho mám.

Pritel ma par vlastnosti a povahovych rysu, ktere me teda dokazi vytocit doběla. Ale pokaždé, kdyz nekde zazni podobna otazka, tak mi na mysli okamzite vyvstane jeho flegmaticnost. Je to salamista, totalni. Ja jsem řešitel. Úplně zbytecne a casto řeším veci, ktere pro me ve finale nemaji zadny smysl, akorat me rozciluji, brzdí... Popravde kdyz chci dany "problem" řešit s nim, tak mi rekne proste jen "neřeš to". V prvni chvili me to samozřejmě nastve, ale nastesti si uz casteji uvedomuju, jak malicherne veci nekdy řeším a snažím se si z nej alespon v tomhle brat priklad. Zivot je na takoveto zbytecnosti opravdu kratky.

je to hráč, dobrodruh a cestovatel, co dokáže všechny (nebo většinu) svých koníčků i domácích prací (vaření a budování) dělat i s dětmi. Už za mlada jezdil jako instruktor na dětské tábory, organizoval různé outdoorové akce pro kamarády - to obdivuju, já děti nemusím, ty vlastní tedy zkousnu😉. Cestování a poznávání nás baví oba, ale já sama bych si s dětmi nejspíš netroufla. On jo. Snadno se skamarádí, takže i díky němu mám velký okruh známých a kamarádů.

Ja na svém muži obdivuji jeho stále pozitivní myšlení, jsme spolu bezmála 15 let a jestli jsem ho viděla tak 5x 6x nastvaneho tak hodně (docela se jednou bojím až bouchnou saze😀), za ta léta už jsem se id něho (ja pesimista) dokázala na svět dívat i trochu optimisticteji.
občas mě sice štve, že má blbý připomínky, narážky, který si asi neuvědomuje, že s nimi dokáže člověka ranit, ale přece musí mít i něco špatného ne... je to kutil, opraví si všechno sám, nic pro něho není problém, doma pomáhá, děti pohlida, obstará.... I přes občasné chyby je prostě dokonalý 🥰

Ochota kdykoliv/ve dne, v noci,pro kohokoliv nejen v rodine,ale i pro každého, kdo o neco pozada/,absolutne!!! ve vsem .pomoct.Za 41 let manzelstvi a za 51 let,co ho znam,nikdy nikomu pomoc neodmítl . Ja to do ted nechapu. Nikdy nikomu v zivote neodmitl .Nemyslim zdravotni,ale jakoukoliv.

@orisek56 to se úžasně četlo.

Absolutni spolehlivost, dochvilnost, ze neni skrt a jeste dobre vypada 🤣

Manzel ma obrovskou fantazii a vytvarny talent. To na nem obdivuji. Jeho pohled na svet je hodne pestry a promita se to i do vztahu k detem. Dokaze s nimi prozivat jejich detsky svet.

Pár vlastností na příteli obdivuju, ale většinou si říkám, proč s ním vůbec jsem.. Problémy chci řešit, on ne.. On si chce užívat, není doma několik dní a urazí mě, zatímco já jsem s malou.. No je to takový průser, že to vypadá, že jdeme od sebe a soudní cestou - alkoholik a nefakčenko nedokáže přetrpet, že bude roční dítě s matkou. Malá je na mě extrémně fixovana jelikož jsme spolu pořád, i když je přítel doma.. Pomoc je mu za těžko, procházka to samé.. Raději pivečko, třeba 15 a mně nadávat, že chodím za bůhví kým, když jdu buď s malou ven nebo k nasim..
Soudní cesta není můj nápad ale jeho, jelikož se s ním nedá rozumně bavit, ještě aby s alkoholikem a neschopný chodit do práce jo..

My se inspirujeme vzájemně. Poslední dobou prý překvapuji já, ale i on má své tajné stránky. Rodiči jsme poprvé.

@orisek56 Nemáme doma stejného chlapa? 😃

Rozhodně by mi nestačilo, že je jen hodný na děti a pomáhá. Potřebuju něco víc. Na svém muži toho obdivuju spoustu (a zároveň si říkám, jak výživná by asi byla diskuse, co mě na něm štve 😄).
Rozhodně je to intelekt a vzdělání, skutečnost, že s ním můžu mluvit o čemkoliv a ten rozhovor mě vždycky obohatí, že je to skvělý parťák do nepohody a zůstává v klidu, i když já už dávno vyšiluju. Dokáže se dobře rozhodovat a vnímá svět v širších souvislostech, než je mezi lidmi běžné. Líbí se mi jeho smysl pro humor, to, jak mě stále miluje a dává mi najevo, že mu na mě záleží. Obdivuju, že se s ním dá jet pod stan a druhý den jít do opery. A že je navzdory velkým úspěchům v práci zároveň manuálně zručný a dokáže ledacos opravit a vlastníma rukama postavil dům. Inspiruje mě jeho neuvěřtelná vůle a odhodlání, a to, že do čeho se pustí, to dokončí a uspěje v tom, ať už jde o studium, o práci či o sport. A pak přijde domů a uvaří a uklidí, protože jsem těhotná a je mi blbě. Miluje naší dceru a byl první, kdo jí dokázal rozchechtat na celé kolo. Vaří lépe, než kdokoliv, koho znám. A k tomu dobře vypadá, má sportovní postavu a je schopný se o nás postarat a zajistit nás tak, že jsem se nikdy nemusela starat o peníze a že si můžu dovolit věnovat se rodině a práci, co mě baví, byť jinde bych vydělala víc. Kdysi jsem svým kamarádkám popisovala, jak by měl vypadat můj ideální partner. Říkaly, že s takovými požadavky zůstanu sama... ale jo, povedlo se to.

Hezke téma 🙂
Ja na nem obdivuju hlavne to, v cem je diametralne odlisny ode me - ze ho skoro nic nerozcili a je naprosto v klidu a jak rozumi vsemu mechanickemu ( ja nechapu ani to, proc auto jede 😀 )

@alilali to nevím, každý je originál, takže asi ne 😇

Umí doplnit všechny moje nedostatky a ještě s humorem... Obdivuju na něm jeho "chladnou" hlavu v krizových situacích, vždycky zvládne najít rychle nejlepší řešení. To mě hysterce trochu trvá...Jeho zručnost. Pouští se do věcí a technologií x století staré a nikdy to nevzdá, pokud není s výsledkem spokojen. V tom je hodně úspěšný. Má velký všeobecný rozhled a baví ho se neustále dál vzdělávat, i když má málo času - od historie přes kvantovou fyziku až po nové technologie. Já zvládám akorát udržovat krok v aktuálním dění kolem nás, ale otevřít si nějaké nové studie a začíst se teda nezvládám vůbec. A to teprve naši první dceru čekáme, takže čas bych teoreticky mít měla.
Neexistuje u něj " To nejde." Ať se to týká pomoci rodině, kamarádům nebo cizím lidem. Pokaždé najde způsob jak nenechat ostatní ve srabu.

Já po pár karambolech jsem si řekla, že budu vybírat hlavou a myslím, že se mi to osvědčilo. 13 let jsme spolu a doufám, že ještě dlouho budeme, nehádáme se, vše řešíme v pohodě, na partnerovi obdivuji hlavně klid, rozvahu a diplomacii. Šikovnost ( domě, autě a spotřebičích opraví snad vše ) , máme klasické rozdělení rolí, ale když je třeba, umí se postarat i o domácnost ( což se o mě s mýma levýma rukama ohledně domu říct nedá ) , jako jeden z mála mě podporoval, když jsem začala podnikat, máme společný humor, vkus na hudbu, podobný názor na trávení volného času, výchovu, má celkem rozhled, tak se máme o čem bavit.. asi by na někoho byl nás vztah hodně klidný, ale nám to vyhovuje, akční vztahy jsme už oba měli a nedopadlo to 🙂 Oba jsme si slíbili při rozhodnutí mít dítě, že se budeme ze všech sil snažit, aby prcek nepoznal rozchod a doufám, že se to vyplní.

Můj muž je má kotva v bouři. Já jsem ve své podstatě duší idealistka a umělec, potřebuju svobodu, potřebuju volnost, potřebuju respekt a uznání. Toho všeho se mi od něj dostává. Můj muž je velmi inteligentní, má hluboké znalosti, v mnohém hlubší než já. Čeho si ale osobně vážím nejvíc, je jeho morální kredit. Mimo to je i skvělý táta. Je skvělý manžel – pro mě, pro mou povahu. A já se vážně snažím být dobrá manželka (ovšem ne úplně ve smyslu pečlivé hospodyňky). Manžel doma moc neuklízí (vrací se z práce pozdě), víc věcí je v domácnosti na mně, ale jsem si jistá, že to nepokládá za mou povinnost a té práce, kterou tu odvedu, si všímá a oceňuje ji.

My se ovlivnujeme a obdivujeme navzajem. Jak se rika, protiklady se pritahuji. To, co me necha klidnou, jeho vytoci a naopak. Obdivuju na nem to, ze vydycha v klidu moje nalady pred MS, obdivuji ze me kdykoliv zvedne te zeme, pichne injekci, prinese kybl a vlastne prijmul moji RS jako moji soucast a pereme se s tim spolu. Obdivuji, ze zveda tezky vahy, 200 kg neni problem a ten pocit bezpeci 😍. Vsechno doma opravi, zaridi, vyridi. Je na nej spoleh, kdykoliv ja nebo dcera neco potrebujeme, tak funguje. Umi se me zastat a podporit me. A bonus, miluju uniformy a on jako byvaly vojak a budouci pan straznik je k sezrani 😍😍 ale jako diskuze s cim vsim me vytaci by byla jiste taky vyzivna 😂😂😂

Byl by to dlouhý seznam, co na něm obdivuju. Rozhodně by mi nestačilo, že se chlap postará o děti nebo pomůže v domácnosti. To oceňuju, ale bylo by mi to málo. Ke svému manželovi vzhlížím, je pro mě princ, hrdina, mistr Darcy. Jsem si jistá, že mu nikdy nebudu nevěrná, protože druhéhé takvého nebo lepšího bych nenašla. A považuju to za strašně důležité, protože to pomáhá překonávat všechny těžkosti. Můžeme na sebe být hnusní, když nám něco přeroste přes hlavu, protože oba víme, že to nic neznamená. Můžeš klidně kopat do skály, stejně ji neodvalíš...

Ja na manzelovi obdivujem vela veci, ale priznam sa, ze najviac na nom obdivujem jeho pracovne schopnosti, kedze sme z jedneho oboru a vidim, ako aj nasi kamarati za nim "zaostavaju". V cerstvych 27mich rokoch sa mu ma tento rok rozrasta team z 5 ludi na 10, je sucastou top managementu vo firme, ma neskutocny presah v ramci odbornych znalosti. Trebars ja som urcite dobry financny a datovy analytik, ale moj manzel rozumie navrch tomu este aj marketingu, aj vie o dost pokrocilejsie programovat jak ja, aj biznisu a salu rozumie, takze tie ich datove produkty vie predat. A este po veceroch rozbieha vlastny biznis a to ma cas aj na nas (mna a syna). Uprimne ja ho za to uplne uctievam, je mi jasne, ze je asi cnostnejsie ho uctievat za jeho "kind heart" alebo nieco podobne, ale ked viem, ze uz mne ludia hovoria, ze som extremne sikovna a uspesna v mladom veku a vidim, kde je moj manzel, tak mi je jasne, ze musi byt neuveritelne stokrat sikovnejsi po profesnej stranke jak ja a ked do toho este sa nenadrie k smrti, ale ma na nas tolko casu, kolko potrebujeme, tak co viac mu priat.