Ahoj holky, jdu si za Vámi spíš pro zkušenosti a vypovídat se.
S ex máme syna, kterému budou v srpnu 2 roky. Ještě na začátek napíšu, že má z předchozího vztahu dceru, 8 let, ve výhradní péči. Její máma se minulý rok odstěhovala s partnerem mimo Č, a o dceru moc zájem neprojevuje. Neříkám, že je to v pořádku, ale chápu ji. Po rozchodu jí dělal ze života peklo, které skončilo právě až odstěhováním z Česka. Ještě když tu byla, a neměli péči vyřešenou, tak jí holku nechtěl moc dávat, odmítl jí vydat její doklady, a vyvýjel na ni psychický nátlak. Holka je tak pod jeho vlivem, takže tohle pro ni bylo asi jediný, jak začít znovu žít.
V srpnu 2020 se nám narodil syn, o kterého ale ex moc zájem nejeví. Žádné noční vstávání, hlídání přes den, procházky s kočárkem. Občas s ním šel k mámě, ale opravdu jen občas. Ještě bych to možná i překousla, ale teď syna vyloženě ignoruje. Příjde domů z práce, a ani se za ním nezastaví. Neřekne mu ahoj, nepohladí ho, nehraje si s ním, prostě jako kdyby tady ani nebyl. V minulostí říkal, že ho takhle malý dítě moc nebere, ale tohle už je opravdu ignorace.
Jeho mamka bydlí na druhé straně města, a stejně malého vidí jednou za 3-4 měsíce. Teď naposedy na Vánce, a potom na Velikonoce. Když tam jede, tak sebou bere svoji dceru, a o syna zájem neprojeví. Vždycky ale najde výmluvu, proč si ho tam nevzal. Nemám s jeho mamkou nejlepší vztah, a nebudu jí syna vnucovat, ona sama se ani neozve. Ale on když tam jede, by ho sebou občas vzít mohl, ne? Všichni upřednostňují ji, a syn je odstavený na vedlejší kolej, takže jeho rodinu prakticky nezná.
V současnosti řešíme svěření do péče,kde jsme se domluvili, že ho budu mít já. On chodí do práce, a jak sám řekl, má ještě dceru, takže syna mít nemůže. To mě ani nepřekvapilo, vzhledem k výše uvedenému. Ale když jsem mu teď ve čtvrtek řekla, že zvažuji stěhování do ciziny, tak se naštavl. Řekla jsem, že jejich kontaktu bránit nebudu, a pokud bude mít zájem, vídat ho může, ale pochibuji, že opravdu zájem projeví. Skončilo to tak, že mi řekl, že já ho určitě v péči mít nebudu, a zže proti mě použije všechno, co ví. Potom se tedy uklidnil, a řekl, že bránit nám nebude, no ale stejně. Nadával mi tady opravdu škaredě, a to všechno před synem. Přitom rozchod byl z jeho strany. Prý už semnou nechce být, a bla bla. Píše si už víc jak 14 dnů v kuse se slečnou, co má taky dítě. Prý mezi nimi nic není, ale bůh ví, jak to je. Obvinil mě s toho, že jsem mu napsala nějakou sms z brány o ní. Když jsem mu řekla, že já to fakt nepsala, tak to hodil na mého dlouholetého kamaráda, kterého nesnáší. Sms byla psaná v 5:30, a to kamarád spal. Mj, bylo tam psané, že od ní má dát ruce pryč, že mu lže a dělá z něj de*ila, že ji moc dobře zná, a že strejně chodí vy*ukávat jinam. Tohle by kamarád nikdy nenapsal, co by s toho asi měl, že? Slečnu vůbec nezná. Bylo jasný, že to psal její ex, ale jemu to nejde vysvětlit. To byl důvod, proč mi tady tak nadával, že jsem se zastala kamaráda místo něj. Jenže on fakt nic nepsal, v tom mu věřím. Ohledně ciziny se me vyptával, s kým prý jako jdu. No neřekla jsem mu to, i když to ze mě tahal dlouho. Ale dost mě štvě, že když už je teda doma, a má volno, tak si píše s ní, i když jsou prý jen kamarádi, a na syna kašle. Prosttě jak kdyby tady nebyl. Ani o jeho zdravotní stav se nezajímá. Syn je zatím v pohodě, ještě to moc nevnímá, ale bojím se, že třeba za rok už to vnímat bude, a ublíží mu to. S ex ale není domluva. Vždycky si to nějak zdůvodní. Například tím, že já jsem toho moc neuělala pro jeho dceru, tak on se teď nezajímá o syna. Už jsem s toho zoufalá. Vím, že s tím asi moc nezmůžu, ale bolí me to za syna. Nemůžu se nějak srovnat s tím, že je mu ukradené jeho vlastní dítě. Máte některá podobnou zkušenost? Budu ráda, když se podělíte o svoje zkušenosti, klidně i do soukromé zprávy.
Děkuji moc, pokud jste to dočetli až sem. 🙂
... mne to pripada, ze si se z rozchodu porad jeste nedostala, porad ho mas rada a zarlis na nej ....
Ja si teda neumim predstavit snazit se vnucovat svoje dite otci, ktery svoje prvni dite defacto pripravil o mamu.. byla bych stastna, ze o nej nejevi zajem, protoze bych se bala, ze o nej jinak prijdu..
Jak chcete chlapa donutit, aby měl zájem o svoje dítě? To přece nejde. Očividně už má dceru a další dítě nehodlá přijmout. Otázka je proč. Zda je to z jeho hlavy nebo tchýniny hlavy (když nemá ráda vás). Myslím, že nejlepší bude, když se seberete, sbalíte si věci a odejdete. Než dopadnete jako maminka jeho dcery. Nechci si ani představovat co musela prožívat, že ji tady nechala.
Asi takhle, každý řeší něco. V tvém případě bych se s ním vůbec nijak moc nebavila, když ho nechce vidět a chtěla ho výhradně do svojí péče. Protože jak už tu někdo píše, mohl by si to začít rozmýšlet a udělat ti že života peklo, jako tvojí předchůdkyni. Já řeším opačný problém, taky jsem byla hloupá a zamilovaná a mám dvě krásné děti, bohužel ex je totální alkoholik a nemakacenko, který se snažil jen dokud si myslel, že to má jisté. Naštěstí jsem ho vyhodila včas, ale peklo nám dělá v opačném smyslu. Děti na rád, oni jeho, dělá s nima blbosti, chodí na hřiště, jenže čím dál víc se bojím mu je půjčit i na ty 2 hoďky, protože si je vezme střízlivý a když je vrací, je vidět, že už není. Ale přeci mu nebudu pořád prohledávat věci. Takže jdeme k soudu a podávám návrh na zákaz styku a věřte mi, že bych byla strašně ráda, kdyby neměl zájem a odstěhoval se, dělá nám jen ostudu a neustále nás opilý otravuje.
Buď ráda, že se nezajímá. Vyrostla jsem bez táty a podle toho, co o něm říkala máma (alkohol, násilí - a ona není ten typ, co by si takovýhle věci vymýšlel), jí celý život nepřestávám být vděčná, že ho vykopla ještě když jsem byla mimino.
U některejch chlapů je dobře, že nemají zájem.
No uf, to je story. Prosimtě, mě hned napadla od začátku jediná otázka, proč si pořídíš dítě s chlapem, který udělal své ex ze života peklo a v podstatě ji odloučil od mámy? Takovýho bezcharaktera bych vedle sebe nesnesla. To ti neotevřelo oči, že to asi není úplně skvělá partie a otec pro tvé dítě?
Píšeš, že ti vyčetl, že si pro jeho dceru nic neudělala. Jaký k ní máš vztah? Ona žila s vámi, ne?